Sociální exkluze minoritních skupin Ing. Leo Venclík 21.10.2010 Národnostní složení obyvatelstva v České republice Romská populace pPopulace je soubor osob se společnými biologickými a kulturními znaky, v jehož rámci dochází k reprodukci (definice používaná v demografii) – musí mít populace určitě společné biologické a kulturní znaky? pPopulace je soubor osob, v jehož rámci dochází k reprodukci. Takové osoby obvykle vykazují společné kulturní znaky a v dřívějších populacích byly pravidlem i společné biologické znaky (Langhamrová, Fiala – VŠE Praha) p Rom (Ivan Gabal, 2006) n„…takový jedinec, který se za Roma sám považuje, aniž by se nutně k této příslušnosti za všech okolností (např. při sčítání lidu) hlásil, nebo je za Roma považován významnou částí svého okolí na základě skutečných či domnělých indikátorů. Toto vymezení může být vnímáno jako politicky nekorektní, zdůrazňuje však skutečnost, že právě připsané romství je jednou z hlavních příčin sociálního vylučování“ Sociální vyloučení (Counsil of European Union, Brusel, 2004) p„proces, jímž jsou někteří jedinci vytěsňováni na okraj společnosti a je jím zabráněno participovat plně na životě společnosti, a to v důsledku chudoby nebo nedostatku základních dovedností a příležitostí k celoživotnímu vzdělávání nebo v důsledku diskriminace. To je vzdaluje od práce, příjmů a možností vzdělání a také od společenských aktivit. Mají malý přístup k moci a rozhodovacím orgánům, a tak se často cítí bezmocní a neschopní kontrolovat rozhodnutí, která ovlivňují jejich každodenní život“. Pohledy na sociální vyloučení pRedistribuční – zdůrazňuje sociální vlivy, zaměřeno na osoby žijící v chudobě pEtický – důraz na kriminální chování a morální úpadek pIntegrační – totožné s vyloučením na trhu práce Sociální vyloučení a chudoby = důsledek strukturálních změn: pZměny na trhu práce pTechnologické změny pDemografické změny a rostoucí etnická různorodost pZměny ve struktuře domácností a role muže a ženy v rodině Romové – období mezi lety 1918 - 1945 p1925 – soupis romské populace: 65 tis.osob p1928 – soupis kočovných a potulných Romů: vystavena tzv. „cikánská legitimace“ pČR – první země v Evropě, jež vydala důkladněji propracované protiromské zákony pRostou nepřátelské projevy majority vůči Romům (protektorátní administrativa: definitivní řešení – z koncentračních táborů se vrátilo jen několik stovek Romů) Romové – období mezi lety 1945 - 1989 pHromadná migrace Romů z venkovských oblastí Slovenska do městských průmyslových center do Čech a na Moravu p50-tá léta: od represivních nařízení k paternalistické a asimilačně-převýchovné politice pOdstranění periferního postavení Romů pOdvrácení pauperizace Romů p60-tá léta: řízený rozptyl romské populace (přesunuto 500 romských rodin ze Slovenska do Čech) pRomská otázka nebyla věcí etnickou, ale byla součástí třídní otázky (marxistický předpoklad: zlepšení hmotných podmínek se změní myšlení, mentalita) p Romové – období po listopadu 1989 pSociální práce s Romy pZabezpečení materiální stránky : evidence Romů vyžadující zvláštní sociální péči pOkresní úřady: vyčleněny finanční prostředky na integraci p1989 - založena politická reprezentace romské menšiny Romská občanská iniciativa /pod vedením Emila Ščuky/ pDlouhodobě nezaměstnaní – závislost na sociálních dávkách Další důsledky změn po roce 1989 (Pavel Říčan) pMediální pranýř - dobrá prodejnost špatných vlastností Romů pDostupnost atraktivních škodlivin – Romové během komunismu ztratili tradiční hodnoty, kulturní a etnickou identitu pVětšinová averze českých gádžů – vznik pravicových a skinheadských hnutí pKrátkozraká pragmatická politika – nutnost dlouhodobé koncepce Počty Romů v České republice podle různých pramenů p Velikost romské populace v České republice podle soupisových akcí Sociální aspekty reprodukce romského obyvatelstva §Předpoklad: min. 1/3 Romů v ČR jsou ze Slovenska §Rok 1983: kvocient kojenecké úmrtnosti u Romů – 39,6 %, ve Špišské Nové Vsi – 44% §Roky 1945-1990 pozitivní změna: změna životní úrovně, zlepšení životního stylu Romů -zlepšení kvality bydlení -Zvýšení úrovně vzdělání -Snížení negramotnosti -Zvýšení zaměstnanosti Romů §X -zaostávání za ostatním obyvatelstvem -Zvyklost na sociální ochraně státu -Žádná osobní odpovědnost, povinnosti Úroveň vzdělání podle národností v ČR v letech 1991 a 2001 (obyvatelstvo nad 15 let) Obyvatelstvo hlásící se k romské národnosti podle ekonomické aktivity a podle věku Věková struktura romské populace ve srovnání s úhrnem obyvatelstva Demografická struktura Romů a obyvatel celé ČR na základě sčítání lidu 1991 Proces demografické reprodukce tj. porodnosti a úmrtnosti pZa Romy lze charakterizovat jen nepřímo pRomská populace: vyšší úroveň plodnosti, málo regulovaná, romské ženy mají obvykle děti po celé své reprodukční období pZ dat 1970 a 1980 snížení plodnosti romských žen p80- tá léta – 3,5 dítěte v rodině, u ostatního obyvatelstva 1,8 dítěte Průměrné počty živě narozených dětí vdaným romským ženám ze stávajícího manželství v letech 1970 a 1980 p n Průměrné počty všech narozených dětí vdaným romským ženám ve srovnání s úhrnem žen v roce 1991 Prognoza – scénář poklesu plodnosti Prognoza – scénář růstu střední délky života Demografická projekce romské populace ve vybraných letech (střední varianta projekce) Instituce zabývající se romskou problematikou pRada vlády ČR pro lidská práva pRada vlády pro národnostní menšiny pRada vlády ČR pro záležitosti romské komunity pRomští poradci, asistenti, terénní sociální pracovníci