Ekonomika kultury Tutoriál 1 25. 9. 2010 Zahraniční literatura: pCELENTANO, S., C. – MARSHAL, K. Theatre management. New York: Playes press, Inc., 1998. ISBN 0-88734-684-7. pKOLB, B. Marketing for Cultural Organisations: New Strategies for attracting audiences to Clascical Music, Dance, Museums, Theatre and Opera. London: International Thomson Bussines Press, 2005. ISBN 1-84480-213-2. pTOWSE, R. (ed.). A Handbook of Cultural Economics. Northampton: Edward Elgar Publishing, Inc., 2003. ISBN 1-84064-338-2 pwww.proculture.cz p p Základní prvky ekonomického systému kultury: pRůzné definice pojmu „kultura“ pDělení kultury pKulturní procesy pKulturní instituce a kulturní produkty pČlenění kulturních činností pEfektivnost v odvětví kultury pEkonomické a sociální přínosy kultury pKulturní turistika p + Aktuální otázky k diskusi Definice kultury p„Naučím Vás říkat větu – JÁ NEVÍM“ p (Karl R. Popper) p pPády paradigmat p = základní myšlenka postmodernismu pTzn. dualitu myšlení a vysvětlování pZájem zkoumat věci z různých pohledů, věd, snaha o komunikaci sociálních, společenských a přírodních věd pProto i různé, nejednotné chápání pojmu „kultura“ § Angloamerické členění připisuje kultuře 3 významy: 1.Hodnotící pojetí nbere v úvahu jen pozitivní hodnoty, jako je umění, humanizující člověka 2.Globální (antropologické) pojetí nvše, co člověk vytvořil neinstinktivní cestou (tzv. kumulativním chováním x chování v kruhu, člověk x šimpanz) – obyčeje 3.Dedukcionistická pojetí nrůzné individuální, aplikované přístupy, např. organizační kultura, kultura bydlení, politická kultura, atp. Kultura jako systém hodnot pKultura je systém hmotných a duchovních hodnot, vytvářený prací lidstva v celém procesu jeho vývoje, utvářející společnost v celku a člověka zvlášť. pKultura jako souhrn – systém hodnot je jednou ze základních světonázorových kategorií, z níž je možno a nutno odvozovat = hodnotit ostatní svět člověka pVznik kultury jako relativně samostatného systému – viz obrázek: PRÁCE Tělesná a duševní činnost lidí ČLOVĚK ŽIVOT vývoj přírody Slunce + Země P Ř Í R O D A vesmír H o d n o t y LIDÉ + hmotné a duchovní produkty K U L T U R A S P O L E Č N O S T Antropologické pojetí pKultura jako nebiologická adaptace pčlověka jako biologického druhu, kde se setkáváme s: nArtefakty – věci a znaky, svědčící o tom, že jsme se adaptovali nKulturní regulativy – chování se podle norem nIdeje a komplexy idejí – pohádky, mýty, teorie n n n Aby tyto 3 mohly být v jednom celku, musí existovat následující podmínky: pArtefakty – poznané (materiální lidské výtvory) pKulturní regulativy – sdílené pIdeje a komplexy idejí – trvalé nPak vzniká transkulturní konflikt nA kulturní relativismus – není vyšší a nižší kultura, ale JINÁ KULTURA, s jinými artefakty, regulativy a idejemi Osobnost člověka = chování + prožívání, které opět ovlivňují poznané artefakty. Na člověka pak působí: pBiologický determinismus (sdílejí i zvířata): nStav osobnosti nEndokrinní systém nCNS nGeny nVegetativní systém pKulturní vzorce (typické pro člověka): nObyčeje (ne/slušné) nMravy (ne/mravné) nZákony (ne/zákonné) nTabu (ne/přirozené) pPři jejich nedodržení se počítá se sankcemi Antropologické pojetí kultury je tedy : pchápané jako systém artefaktů, sociokulturních regulativů a idejí sdílených a předávaných členy určité společnosti se prosadilo zejména v sociální a kulturní antropologii, archeologii, etnografii, etnologii, sociologii a kulturologii. Toto pojetí definuje kulturu ve dvou rovinách: p pv nejširším slova smyslu jako proces kulturní emancipace jedince a lidské společnosti, pv užším pojetí jako specifickou sféru společenského života. Podle širšího antropologického pojetí je kultura: pvše, co z nás činí bytosti specificky lidské, myslící, kritické a eticky angažované. pJejím prostřednictvím rozlišujeme hodnoty a provádíme volby. pJejím prostřednictvím se člověk vyjadřuje, uvědomuje si sám sebe, poznává se jako nedokončený projekt, porovnává svoje dílo, neúnavně hledá nové významy a vytváří díla, která ho přesahují. Souhrnně je tedy vliv kultury na jedince a společnost podle tohoto přístupu realizován čtyřmi základními cestami: psocializací, p pprostřednictvím tvorby hodnot, p pprostřednictvím vzorů činností a jednání, p pprostřednictvím modelů. Užší (antropologické)chápání kultury: pjako zvláštní sféry společenského života, ve které probíhají určité procesy a činnosti, vznikají specifické produkty. Tato sféra se převážně vztahuje na oblast umění, ochrany kulturních hodnot atd. pplní různé funkce jako např.: kultivační, komunikační, vzdělávací, reprezentační atd. Hlavní funkcí této sféry je však realizace tvorby, produkce, zprostředkování a ochrany kulturních statků uspokojujících specifické kulturní potřeby. pPro ekonomy a manažery kultury je toto pojetí nejpřínosnější a nejpraktičtější! Definice kultury dle UNESCO: p„Kultura musí být považována za soubor distinktivních duchovních a hmotných, intelektuálních i citových rysů, které charakterizují společnost nebo společenskou skupinu, kultura zahrnuje vedle umění a písemnictví také způsoby života, způsoby soužití, hodnotové systémy, tradice a přesvědčení“ Definice kultury dle aktuální kulturní politiky: p„Kultura je významným faktorem života občanské společnosti, který podstatnou mírou napomáhá její integraci jako celku. Přispívá k rozvoji intelektuální, emociální i morální úrovně každého občana a plní v tomto smyslu výchovně vzdělávací funkci. Propojuje Českou republiku s vnějším světem, zároveň ji však z něj i vyděluje, charakterizuje ji v porovnání s ostatními státy.“ Dělení kultury: pNehmotná (duchovní): nSociokulturní regulativy (normy, hodnoty, pravidla, omezení, tabu, zákony) nIdeje a symbolické systémy (náboženství, mýty, jazyk, písmo, umění nehmotné povahy: hudba, literatura, tanec..) nInstituce organizující lidské chování (manželství, rodina, rodové vztahy, církve,..) pFormální/profesionální pInstitucionalizovaná pHmotná: nMateriální lidské výtvory, resp. artefakty p p p p p p p p pNeformální/spontánní pNeinstitucionalizovaná Základní prvky ekonomického systému kultury: pkulturní procesy ntvorba nprodukce nzprostředkování a distribuce nspotřeba nochrana a udržování kulturních hodnot pkulturní instituce nMísto realizace kulturních procesů a produkce kulturních produktů pkulturní produkty nTj. realizace kulturních statků a služeb Členění kulturních činností - dle oborů: Kritérium Rozdělení Charakter vlastnictví a způsob rozhodování veřejný (municipální) sektor soukromý ziskový sektor soukromý neziskový sektor Způsob financování statky privátní čistě veřejné statky smíšené veřejné statky Oblasti kultury a jejich obory umění (dramatické, literární, výtvarné, hudební) ochrana kulturních hodnot (muzejnictví, památková péče) kulturně výchovná činnost odborný management odvětví Definice umění: pUmění je důležitou součástí lidského života a kultury, spoluvytváří naši identitu a podílí se na tvorbě společností uznávaných a respektovaných hodnot. Umění je považováno za sílu, jež život člověka i společnosti proměňuje, přináší nové ideje, podněty a způsoby myšlení o nás samotných i o společnosti, ve které žijeme, a utváří nové příležitosti pro další osobní i společenský rozvoj. pUmění vytváří naše kulturní dědictví. Je považováno za vzácný statek, charakterizovaný talentem, kreativitou a osobnostními předpoklady, a jako takové je chráněno, uchováváno a je podporován jeho rozvoj. p (Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007 – 2013) Efektivnost v odvětví kultury pI když kulturní statky a v poslední době i masmédia mají obrovský vnitřní kapitál, je někdy velmi obtížné tento potenciální kapitál zhodnotit. nPředevším proto, že kvalitní a umělecky náročná produkce může být velmi nákladná. nNení jednoduché, aby produkující kulturní instituce byly s touto produkcí soběstačnými či dokonce ziskovými. nPromítnou-li se náklady plně do ceny kulturních statků a služeb, může to vést na jedné straně k tomu, že se tato produkce stane zcela nedostupnou pro určité příjmové skupiny obyvatelstva a na straně druhé prestižní záležitostí pro majetnější občany. Hodnota v kultuře pZákladem ekonomické hodnoty kulturních statků a produktů je jejich vzácnost a užitná hodnota. pVelké obtíže jsou spojeny s hodnocením volně dostupných kulturních statků nebo kulturních služeb poskytovaných za neekvivalentní vstupné. pKulturní statky mají v očích veřejnosti totiž často vysokou hodnotu, ale zároveň minimální cenu. Jednou z příčin tohoto stavu je fakt, že snad v žádné jiné oblasti ekonomiky neexistuje tak intenzivní konkurence mezi současnými produkty a statky vytvořenými v minulosti jako v odvětví kultury (kvalita x komerce) Problémy vyjadřování efektivnosti: pDalší příčinou ekonomických obtíží kultury je její tradiční řazení mezi ekonomicky neproduktivní oblasti, v nichž jsou neefektivně využívány veřejné zdroje, navíc za často nespravedlivých podmínek. pJe totiž jen málo oblastí, v nichž jsou ekonomické zdroje vytvořené většinou občanů skutečně využívány často nepočetnými skupinami, jak je tomu právě v odvětví kultury. pPřesto se postupně rozvinul kulturní průmysl a trh kulturního zboží a služeb, ve kterém vedle sebe začaly koexistovat tržní i mimotržní vrstvy kulturního života. pTo přispělo k uvědomění ekonomického rozměru a k poznání, že jde o produktivní systém, jehož efekty mají často povahu externalit (jednotlivec si odnáší z kulturních akcí různé zážitky, které ho určitým způsobem motivují nebo ovlivňují a to jak pozitivně, tak negativně, apod.), a že stojí do značné míry mimo trh, ale zároveň jsou na trhu - alespoň v jeho ideální podobě - stále přítomny. Typologie nákladů a užitků při opravě památky: terminologie Př. nákladů Př. užitků Přímé hmotné Ceny stavebních a jiných prací Výnosy od nájemců a návštěvníků Přímé nehmotné Stavební nepořádek a hluk Zážitky krásy a poučení Nepřímé hmotné Oběti ušlých příležitostí Zisky a daně z cestovního ruchu Nepřímé nehmotné Narušení dopravních poměrů Pracovní příležitosti Ekonomické a sociální přínosy kultury: pDle The Arts and Public Purpose, 1997 definovány 4 hlavní veřejné účely kultury: n nNapomáhá definovat národní identitu, nPřispívá ke kvalitě života a ekonomické prosperitě. nNapomáhá utváření vzdělaného a uvědomělého občana. nZvyšuje kvalitu individuálního života. Ekonomické a sociální přínosy kultury: pPřímé příjmy vynaložené spotřebiteli na kulturní zboží a služby. pNepřímé výnosy ze souvisejících služeb a ekonomických činností (tzv. multiplikační efekt). pVytváření pracovních míst a dopad na zaměstnanost. pNepřímé ekonomické dopady v podobě budování identity a image daného místa. Vytváření zájmu o dané prostředí a zvyšování atraktivity lokality pro investory. pBudování sociálního kapitálu – sebevědomí, vlastní identita, sociální soudržnost komunit, aj. Ekonomické a sociální přínosy kultury: pBudování lidského kapitálu: nParticipace na kultuře jako faktor vzdělání a růstu produktivity pracovní síly. Vytváření zásoby kvalifikované a kreativní pracovní síly a z toho plynoucí rozvoj ekonomických odvětví. nProduktivita práce v „kreativních oborech“ s „kulturní“ složkou je nesmírně vysoká a je tahounem růstu produktivity ekonomiky jako celku, kulturní průmysl je jedním z primárních zdrojů inovací pro jiné oblasti. Kulturní turistika: pCestování zaměřené na prožitek kulturních prostředí, zahrnujících i krajinu, výtvarná a performativní umění, životní styly, tradice, hodnoty a události. pJe pohybem osob ke kulturním atrakcím mimo jejich trvalé místo pobytu, se záměrem získat nové informace a prožitky k uspokojení jejich kulturních potřeb. Důvody návštěvy ČR (cizinci 1998): pHistorická města (72,8 %) pPoznávání života a mentality země (66 %) pHrady a zámky (64,4 %) pKrajina a příroda (62,1 %) pKontakty s lidmi (60,3 %) pPříležitost k zábavě (58,4 %) pKulturní nabídka (52,8 %) pČeská kuchyně (41,5 %) p p Aktuální otázky: pJak financovat kulturu? pJak rozdělovat prostředky z veřejných rozpočtů? pCo nám udává soběstačnost? Je to dostatečné ekonomické kritérium úspěšnosti kulturní instituce? pProč se sponzoruje více sport? Změní se to v budoucnu?