01a111aarchitectura Informace o kurzu p pFrantišek Svoboda pKontakt: gert@seznam.cz pKonzultační hodiny: Středa 12:30-13:30 pPožadavky ke zkoušce: nZávěrečný test nÚčast na třech seminářích nSeminární práce NEBO esej NEBO překlad odborného textu – odevzdat do 8.1. v tištěné podobě a zároveň vložit do ISu – 8 stran Základní literatura pŠkarabelová, S. Neshybová, J. Rektořík, J. Ekonomika kultury a masmédií. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2007. 210 s. ISBN 9788021042674. p pRektořík, Jaroslav. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. 1. vyd. Praha : Ekopress, 2002. ISBN 80-86119-60-2. p Navazující literatura: pTOWSE, R. (ed.). A Handbook of Cultural Economics. Northampton: Edward Elgar Publishing, Inc., 2003. ISBN 1-84064-338-2 p pJournal of Cultural Economics p pThompson, Don. Jak prodat vycpaného žraloka za 12 milionů. p pMucha, I. Symboly v jednání. Karolinum, 2000 p pwww.proculture.cz, http://www.nipos-mk.cz/ Základní problémové okruhy pEkonomika umění x Ekonomika kultury p pFinancování kultury, veřejné subvence p pKritéria efektivnosti p pTvorba cen v oblasti kultury p pTrh práce v oblasti kultury p pLegislativa v oblasti kultury zušlechťování polí (cultura agri) – dovednost zaměřená k maximálnímu užitku a zisku , který tato soustřžeděná činost o polní hospodářství může přinést. Vyžaduje jak rozumné promyšlené zacházení s půdou, tak i praktickou dovednost. Duše člověka je úhor, obdělávaný kulturou. Základem toho, k čemu má být člověk zušlechtěn, je určitý ideální obraz, vzor. Obraz může být humanistický nebo náboženský. Pěstování dobrých vlastností požaduje ale také disciplínu a jasnou představu o postupech, jakými lze prosadit vzory chování v komunitě či společnosti. Počátek lidských dějin je v okamžiku, kdy člověk mezi sebe a přírodu postavil svět obrazů, vzorů, svět významů a morálku. Počátek dějin klade Kant do okamžiku, kdy člověk byl schopen zadržet své žádosti, tedy nevyslyšet hlas své přirozenosti, nejdenat pudově, ale na základě vlastní vůle svobodně. Kultura je vázána na hodnoty, na to, co je posvátné, nadčasové a zahrnuje také zákazy určité=ho činu. (Mucha, Symboly v jednání. Kultura pCicero – zušlechťování polí (cultura agri) – dovednost zaměřená k maximálnímu užitku a zisku n - v přeneseném smyslu se pojem zušlechťování uplatnil i při úvahách o člověku a pěstování jeho dobrých vlastností. pI. Kant – O domnělém počátku lidských dějin p - Kultura je výrazem podřízení se určitému kultu, vzoru, ideál. Úsilí směřuje k jiným cílům, než jsou cíle spjaté s požadavky okamžiku. p Aby tyto 3 mohly být v jednom celku, musí existovat následující podmínky: Artefakty – poznané (materiální lidské výtvory) Kulturní regulativy – sdílené Ideje a komplexy idejí – trvalé Pak vzniká transkulturní konflikt A kulturní relativismus – není vyšší a nižší kultura, ale JINÁ KULTURA, s jinými artefakty, regulativy a idejemi Kultura vytváří rámec porozumění tomuto světu, jejím úkolem je spojovat, slučovat části, uvádět do souvislosti smysly sjednocovat. SPojovat dvě časopvé roviny, nadčasovou a časnou. Symboly kultury se ztrátou hodnotového vzorce a spolu se zamlžením spojení s kulturou minulosti degenerují v civilizační znaky, snadno rozpoznatelné, bez hlubšího tajemství. Zatímco osvojení kulturních symbolů vyžaduje vnitřní proměnu, symboly civilizace jsou cíle jednání, bez hlubšího významu.Jsou to spíše symboly sociálního statutu.Čověk motivuje své jednání podle znaků momentálního úspěchu, veřejného uznání, sociální prestiže. Je orientací hedonistickou, nikdy nenasycenou. Kultura II. pKultura jako nebiologická adaptace pčlověka jako biologického druhu, kde se setkáváme s: nArtefakty – věci a znaky, svědčící o tom, že jsme se adaptovali nKulturní regulativy – chování se podle norem nIdeje a komplexy idejí – pohádky, mýty, teorie p pSymboly kultury jsou základem důvěry v to, že tento časný svět není jediným světem, ve kterém se člověk pohybuje. p n n n Kronos, Zeus - likvidace generací p p 46_2 Toskánsko 9.5.2007 16:54:39 kulturní statky a umělecká díla lze uchopit jako kapitálové aktiva a pochopit tak, jak lze mohou přispívat k produkci dalšíchstatků a služeb. Lépe vystihuje podstatu umění, neboť kuklturní statky nejsou ani tak spotřební, ajko spíše kapitálové Příklad s historickým kostelem - může mít potenciální tržní cenu jako nemovitost (prodeje za Josefa II., Cluny III), ale má i netržní hodnot, které lze měřit například ochotou lidí přispívat na její zachování (WTP). Kromě těchto ekonomických hodnot však má i další hodnoty - náboženský význam, který není peněžně měřitelný, , může být cenný jako představitel určitého architektonického stylu, může být symbolem identity nebo místa (Říp, Pražský hrad, kostel Jana Nepomuckého na Zelené hoře vévodí kraji a při josefinských reformách lidé psali petice za jeho zachování), dále estetické kvality, společenská funkce, symbolický význam, historický význam, unikátnost,...) Obsazení svatyně je znakem porážky - Římané zničily jeruzalémský chrám, chrám Hagia Sofia byl přeměněn v mešitu, Panteon se stal chrámemPanny Marie Mučedníků. Je třeba se ptát, kdo je vítězem a kdo by byl vítězem při rozebrání kostela nastavební materiál. Utilitaristické hodnoty by nám nejlépe popsal ekonom z Liberálního institutu nebo profesionální vykradač památek. Kultura jako hodnota pKultura je systém hmotných a duchovních hodnot, vytvářený prací lidstva v celém procesu jeho vývoje, utvářející společnost v celku a člověka zvlášť. p pKultura jako souhrn – systém hodnot je jednou ze základních světonázorových kategorií, z níž je možno a nutno odvozovat = hodnotit ostatní svět člověka p pKulturní kapitál – určuje se většinou jako souhrn hmotných a nehmotných hodnot p DSC_0139 Dělení kultury: pNehmotná (duchovní): nSociokulturní regulativy (normy, hodnoty, pravidla, omezení, tabu, zákony) nIdeje a symbolické systémy (náboženství, mýty, jazyk, písmo, umění nehmotné povahy: hudba, literatura, tanec..) nInstituce organizující lidské chování (manželství, rodina, rodové vztahy, církve,..) pFormální/profesionální pInstitucionalizovaná pHmotná: nMateriální lidské výtvory, resp. artefakty p p p p p p p p pNeformální/spontánní pNeinstitucionalizovaná Tato dichotomie vede k tomu, že v rámci kurzu budeme hovořit o problémech, které jsou významné jen pro některé oblasti kultury Hlavním rysem kulturního průmyslu je průmyslový rozměr produkce kombinovaný s kulturním obsahem, který vychází zejména ze zaměstnání zkušených umělců (herců, výtvarníků, hudebníků...) Díky průmyslu roste diverzita kulturní produkce Podíl kulturního průmyslu ve vyspělých zemích může být kolem 5% HDP - USA - film, UK - hudba, Nizozemí - nakladatelství. Kulturní průmysl a živá umění rostou tempem 5% ročně, rychleji, než klasická odvětví Múzická umění - Řecko - slovo, pohyb Středověk - Artes liberales - Slovo, vzdělání ROdí se ale umění ASM nikoliv jako řemeslo, ale jako disegno Ekonomika umění vs Ekonomika kultury pUmění – Architektura, sochařství, malířství p - múzická umění – slovesné (literatura), hudební, taneční, dramatické § pKultura – širší pojem - zahrnuje navíc i kulturní průmysl (statky a služby masové spotřeby s dostatečným uměleckým obsahem - filmová a hudební produkce, nakladatelství, vysílání televizní i rozhlasové) p pDefinice kultury dle UNESCO - „Kultura musí být považována za soubor distinktivních duchovních a hmotných, intelektuálních i citových rysů, které charakterizují společnost nebo společenskou skupinu, kultura zahrnuje vedle umění a písemnictví také způsoby života, způsoby soužití, hodnotové systémy, tradice a přesvědčení“ p pEkonomika kultury – je aplikací ekonomie v oblasti produkce, distribuce a spotřeby tzv. kulturních statků a služeb, které obsahují tvůrčí či umělecký prvek Ekonom se ptá: pJak financovat kulturu? p pJak rozdělovat prostředky z veřejných rozpočtů? p Adam Smith - dělba práce ničí duševní a společenské schopnosti, z člověka opakujícího stále stejné pohyby se stává hlupec a nevědomec. Aby se rozvinuly u lidí všechny schopnosti a dovednosti, které mají, je nutná péče ze strany vlády. .. str. 693 říká se, že osoby zajímající se o umění jsou lepšími členy společnosti, ale je obtížné to dokázat. Proto bývá o kultuře mluveno jako o součásti programu vzdělávání, protože pozitivní dopady vzdělání lze doložit Kdyby stát pomáhal všem, kteří by se snažili bavit a rozptylovat lidi malbami, básněmi, hudbou a tancem, divadelními představeními a výstavami, rozehnal by v lidu zádumčivost a zachmuřenost, která v lidu živí pověru a fanatismus. (byl v kalvinistické Anglii) Ekonomické dopady umění - 3 typy spotřební hodnota - hodnota přijatá uživateli i neuživateli - výdaje na lístek + související náklady cestovní,atd. I ti, kteří nikdy nenavštívili žádný kulturní podnik, mohou vyjádřit svoji ochotu platit za možnost stát se budoucím konzumentem. Druhým typem ekonomického dopadu je dlouhodobý růst produktivity a ekonomického rozvoje spojený s kulturními aktivy - kulturní velmoci jsou i velmocemi ekonomickými -příp. vzdělávací hodnota - obtížné ověřit krátkodobé dopady na ekonomickou aktivitu - spjené s s čistým přílivem utrácejících do oblastijako přímý důsledek kulturních aktivit - typicky festivaly,památky, ... Ve výzkumech se vě+tšinou měří krátkodobé efekty utrácení, multiplikátory - spojené se jmény z 30. let Leontief a Keynes Problém, že multiplikátory ve svých závěrech neberou ohled na alternativy - říkají, že divadlo má multiplikační efekty, (to je pravda), které by bez něj nebyly (to už pravda není, lidé by své peníze utratili jinak, s jiným, avšak existujícím multiplikačním efektem. Applied welfare economics - str. 20 Nedokonalá konkurence – ta ruší jednotné kritérium rozhodování spotřebitelů i producentů a následně i mechanismus efektivního rozmísťování zdrojů. Výrobci se řídí jiným souborem relativních cen než spotřebitelé; Existence veřejných statků – takových statků nebo služeb, které mají dvě specifické vlastnosti: nerivalitní spotřebu a nevyloučitelnost ze spotřeby. To způsobuje neochotu investovat do produkce těchto statků i problém zvaný „černé pasažérství“; Existenci externalit – neboli efektu přelévání, tj. taková situace, kdy činnost jednoho ekonomického subjektu způsobuje nezamýšlené náklady (přínosy) jiným subjektům, aniž by byl jejich původce zpoplatněn; Nedokonalé informace – takovou situaci, kdy má jedna strana trhu úplnější informace než strana druhá. Informovanější strana je tedy zvýhodněna. (Soukupová: Mikroekonomie, 2002) Protiargumenty - externí efekty jsou malé a jsou stejné jako ve zbytku ekonomiky. veřejné zabezpečení snižuje možnost svobodné volby a vede k uniformitě v produkci a spotřebě kulturních statků, vzniká nebezpečí ztráty odpovědnosti za sebe sama (morální hazard), vzniká nebezpečí neefektivnosti z důvodu neoprávněného zařazení do veřejného sektoru, nebo může docházet k alokační či produkční neefektivnosti v oblasti kultury, často dochází k efektu „přetížení“, neboť velká část kulturních statků má charakter smíšených veřejných statků a jejich poskytování je vázáno na kapacitu kulturních zařízení, vzniká i eventualita nadspotřeby a ztráty z této nadspotřeby, neboť v důsledku přerušení vazby mezi „placením“ a spotřebou veřejných statků se spotřebitel nemusí chovat racionálně. Hampl, já Netržní poptávka - lidé mohou oceňovat pouhou možnost, že mohou navštívít kulturní zařízení, byť do něj zatím nenašli cestu - je to spjato s národní identitou (památník národního písemnictví) prestiží a sociální soudržností. Nezamýšlené distribuční aspekty poptávky - vládní podpora dosahuje opačného účinku, bež bylo zamýšleno. Hlavními příjemci kulturních služeb jsou vysokopříjmové skupiny, které se tak stávají i hlavními příjemci vládní podpory (typicky opera, která je navštěvována vysokopříjmovými skupinami, nebo studenty, kteří budou mít vysoké příjmy) Kulturní politiku měl Karel Veliký, papežský Řím, velké evropské monarchie i koloniální ŘÍše (i když ty hlavně odvezli co mohli do svých muzeí - z Řecka, Egpyta, Persie,...). Neapolský král byl ochoten podporovat operu, pokud do ní nebude muset chodit. Aby dostali příležitost objevit přitažlivost kulturních aktivit i ti méně zámožní. Veřejná podpora - Ano či Ne? pRovnost šancí pPozitivní externality pKultura jako veřejný statek pPodpora nových forem umění pKultura jako symbol prestiže a investice do budoucna pStatky pod ochranou pNízká produktivita umění p X pTržní řešení pPřerozdělení od bohatých k chudým Produktivitu lze zlepšit: -lepší technologie (nový stroj) - růst zkušeností pracovníků (výcvik pracovníků v rámci celoživotního zaměstnání u jedné firmy v Japonsku - japonští dělníci patří k nejlepším na světě) - lepší řízení - produkce ve velkém Růstu produkce lze snadno dosáhnout v průmyslu a ve službách) Herec hraje stejně jako v dobách Shakespeara, kvarteto hraje ve čtyřech jako v době Beethovena. Zlepšení technologií zvedlo pouze náklady, nezměnilo však výstup. Z účetních knih Covent Garden Baumol vyčetl, že průměrné náklady na jedno představení v letech 1771-6 byly 157 L. Královské Shakespearovské divadlo v letech 1963-4 mělo průměrné náklady na představení 13,5x vyšší, ačkoliv cenová hladina vzrostla 6,2x (2,139 L) N.Y. filharmonickému orchestru mezi roky 1843-1964 rostly náklady na koncert ročně o 2,5%, zatímco cenová hladina rostla jen o 1% Nezbytnost přizpůsobit se relativnímu předražení tradičních postupů dalo vzniknout nové škole architektuře a designu - budovy již nejsou zdobeny ručně zpracovanými kamennými prvky, ale strojově zpracovanými a tedy levnějšími prvky. Většina lidí, kteří se stanou holiči nebo hudebníky, si místo toho mohla zvolit práci v průmyslu. Pokud by plat ve službách nebyl stejný (+/- pracnost, motivace, zvolili by si práci v průmyslu). Málokdo chce ale vidět Hamleta bez Hamleta, jak zjistil již Jára Cimrman. Ani bychom neuvítali místo symfiönického orchestru komorní sólový koncert. Vzniká hrozba uměleckého deficitu, dnešní společnost není schopna zajistit produkci velkých děl minulosti. Baumolova choroba pNapadá herce a hudebníky, neboť produktivita jejich povolání se příliš nemění. p pProduktivita práce = výstup pracovníka za určité časové období (reálný HDP za rok/počet zaměstnaných) p X pPráce umělce je cílem sama o sobě, nikoliv prostředkem k produkci nějakého statku p pK dispozici jsou stále dražší technologie, v ekonomice v důsledku růstu produktivity rostou mzdy p pNáklady na jednotku „živého“ umění rostou rychleji než cenová hladina p pŘešení – tržní - růst ekonomiky znamená růst poptávky (lazebník kontra hudebník) § - změna repertoáru, snížení nákladů p - vládní - veřejná podpora umění p - nevládní – mecenát, sponzorství, dárcovství Problémem indikátorů je, že začnou ovlivňovat chování instituce - např. lístky zdarma či za sníženou cenu. Kritérium vyprodanosti hlediště. Problémem také změna situace - když se rozkopala Husova - loni v červenci navštívilo Pražákův palác a UMPr.muzeum 6000 návštěvníků, letos 4500 Srovnávat lze jen srovnatelné Kritéria efektivnosti v oblasti kultury pHledání výkonnostních ukazatelů nNutné jako kritérium rozdělování peněz z veřejných rozpočtů nNutné kvůli vzájemnému srovnávání n pUkazatele absolutní x relativní nPočet zaměstnanců, počet diváků, počet představení, … nNáklady na jednoho návštěvníka, poměr veřejného příspěvku k vlastním příjmům organizace, … n p p Příklad z programu Státní podpory profesionálních divadel pPočet vlastních představení celkem pProcento návštěvnosti pProcento soběstačnosti (Vlastní výnosy + další zdroje/ neinvestiční náklady) pPodíl veřejných rozpočtů na průměrné hodnotě vstupenky v korunách celkem p pJaké ukazatele byste zvolili pro hodnocení galerií? p p p p p p p p p p p pPříspěvek ze státního rozpočtu 758 469 Kč p p Ceny vstupenek 2006-7-9 p p pRok 2009 nCena vstupenky 182 Kč n? p Jistě, pane ministře p p Ekonomické a sociální přínosy kultury: pPřímé příjmy vynaložené spotřebiteli na kulturní zboží a služby. pNepřímé výnosy ze souvisejících služeb a ekonomických činností (tzv. multiplikační efekt). pVytváření pracovních míst a dopad na zaměstnanost. pNepřímé ekonomické dopady v podobě budování identity a image daného místa. Vytváření zájmu o dané prostředí a zvyšování atraktivity lokality pro investory. pBudování sociálního kapitálu – sebevědomí, vlastní identita, sociální soudržnost komunit, aj. Ekonomické a sociální přínosy kultury: pBudování lidského kapitálu: nParticipace na kultuře jako faktor vzdělání a růstu produktivity pracovní síly. Vytváření zásoby kvalifikované a kreativní pracovní síly a z toho plynoucí rozvoj ekonomických odvětví. nProduktivita práce v „kreativních oborech“ s „kulturní“ složkou je nesmírně vysoká a je tahounem růstu produktivity ekonomiky jako celku, kulturní průmysl je jedním z primárních zdrojů inovací pro jiné oblasti. Definice kultury p„Naučím Vás říkat větu – JÁ NEVÍM“ p (Karl R. Popper) p pPády paradigmat p = základní myšlenka postmodernismu pTzn. dualitu myšlení a vysvětlování pZájem zkoumat věci z různých pohledů, věd, snaha o komunikaci sociálních, společenských a přírodních věd pProto i různé, nejednotné chápání pojmu „kultura“ § Angloamerické členění připisuje kultuře 3 významy: 1.Hodnotící pojetí nbere v úvahu jen pozitivní hodnoty, jako je umění, humanizující člověka 2.Globální (antropologické) pojetí nvše, co člověk vytvořil neinstinktivní cestou (tzv. kumulativním chováním x chování v kruhu, člověk x šimpanz) – obyčeje 3.Dedukcionistická pojetí nrůzné individuální, aplikované přístupy, např. organizační kultura, kultura bydlení, politická kultura, atp. Základní prvky ekonomického systému kultury: pRůzné definice pojmu „kultura“ pDělení kultury pKulturní procesy, instituce a produkty pČlenění kulturních činností pEfektivnost v odvětví kultury pEkonomické a sociální přínosy kultury pKulturní turistika p + Aktuální otázky k diskusi Osobnost člověka = chování + prožívání, které opět ovlivňují poznané artefakty. Na člověka pak působí: pBiologický determinismus (sdílejí i zvířata): nStav osobnosti nEndokrinní systém nCNS nGeny nVegetativní systém pKulturní vzorce (typické pro člověka): nObyčeje (ne/slušné) nMravy (ne/mravné) nZákony (ne/zákonné) nTabu (ne/přirozené) pPři jejich nedodržení se počítá se sankcemi Definice kultury dle UNESCO: p„Kultura musí být považována za soubor distinktivních duchovních a hmotných, intelektuálních i citových rysů, které charakterizují společnost nebo společenskou skupinu, kultura zahrnuje vedle umění a písemnictví také způsoby života, způsoby soužití, hodnotové systémy, tradice a přesvědčení“ Základní prvky ekonomického systému kultury: pkulturní procesy ntvorba nprodukce nzprostředkování a distribuce nspotřeba nochrana a udržování kulturních hodnot pkulturní instituce nMísto realizace kulturních procesů a produkce kulturních produktů pkulturní produkty nTj. realizace kulturních statků a služeb Definice umění: pUmění je důležitou součástí lidského života a kultury, spoluvytváří naši identitu a podílí se na tvorbě společností uznávaných a respektovaných hodnot. Umění je považováno za sílu, jež život člověka i společnosti proměňuje, přináší nové ideje, podněty a způsoby myšlení o nás samotných i o společnosti, ve které žijeme, a utváří nové příležitosti pro další osobní i společenský rozvoj. pUmění vytváří naše kulturní dědictví. Je považováno za vzácný statek, charakterizovaný talentem, kreativitou a osobnostními předpoklady, a jako takové je chráněno, uchováváno a je podporován jeho rozvoj. p (Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007 – 2013) Členění kulturních činností - dle oborů: Kritérium Rozdělení Charakter vlastnictví a způsob rozhodování veřejný (municipální) sektor soukromý ziskový sektor soukromý neziskový sektor Způsob financování statky privátní čistě veřejné statky smíšené veřejné statky Oblasti kultury a jejich obory umění (dramatické, literární, výtvarné, hudební) ochrana kulturních hodnot (muzejnictví, památková péče) kulturně výchovná činnost odborný management odvětví Problémy vyjadřování efektivnosti: pDalší příčinou ekonomických obtíží kultury je její tradiční řazení mezi ekonomicky neproduktivní oblasti, v nichž jsou neefektivně využívány veřejné zdroje, navíc za často nespravedlivých podmínek. pJe totiž jen málo oblastí, v nichž jsou ekonomické zdroje vytvořené většinou občanů skutečně využívány často nepočetnými skupinami, jak je tomu právě v odvětví kultury. pPřesto se postupně rozvinul kulturní průmysl a trh kulturního zboží a služeb, ve kterém vedle sebe začaly koexistovat tržní i mimotržní vrstvy kulturního života. pTo přispělo k uvědomění ekonomického rozměru a k poznání, že jde o produktivní systém, jehož efekty mají často povahu externalit (jednotlivec si odnáší z kulturních akcí různé zážitky, které ho určitým způsobem motivují nebo ovlivňují a to jak pozitivně, tak negativně, apod.), a že stojí do značné míry mimo trh, ale zároveň jsou na trhu - alespoň v jeho ideální podobě - stále přítomny. Ekonomické a sociální přínosy kultury: pDle The Arts and Public Purpose, 1997 definovány 4 hlavní veřejné účely kultury: n nNapomáhá definovat národní identitu, nPřispívá ke kvalitě života a ekonomické prosperitě. nNapomáhá utváření vzdělaného a uvědomělého občana. nZvyšuje kvalitu individuálního života. Kulturní turistika: pCestování zaměřené na prožitek kulturních prostředí, zahrnujících i krajinu, výtvarná a performativní umění, životní styly, tradice, hodnoty a události. pJe pohybem osob ke kulturním atrakcím mimo jejich trvalé místo pobytu, se záměrem získat nové informace a prožitky k uspokojení jejich kulturních potřeb. Důvody návštěvy ČR cizinci 1998): pHistorická města (72,8 %) pPoznávání života a mentality země (66 %) pHrady a zámky (64,4 %) pKrajina a příroda (62,1 %) pKontakty s lidmi (60,3 %) pPříležitost k zábavě (58,4 %) pKulturní nabídka (52,8 %) pČeská kuchyně (41,5 %) p p