Cvičení č. 11: NedoKo. trh práce, nabídka práce



1.      Produkční funkce firmy má tvar Q=200L–0,75L^2, funkce celkových příjmů má tvar TR=2Q a
ochota pracovat pro sledovanou firmu je dána nabídkou práce w=40+L. Zjistěte:

a)      jaké množství práce bude firma najímat a za jakou mzdovou sazbu

b)     velikost zisku firmy, pokud jsou její fixní náklady rovny 960

c)      velikost ekonomické renty a transferového výdělku všech zaměstnaných v rovnováze

d)     zakreslete a)+c)


2.      Určitý spotřebitel pracuje za mzdovou sazbu 100Kč/h. Jeho užitková funkce ze spotřeby zboží
a volného času má tvar U=2H^2C.

a)      určete, kolik hodin denně bude spotřebitel pracovat a jaká bude jeho denní spotřeba zboží

b)      předpokládejme, že mzda vzrostla na 150 Kč, určete, jak to ovlivní ochotu spotřebitele
pracovat a velikost jeho denní spotřeby zboží.

c)      zakreslete a) a b) a zakreslete pro obě úrovně mzdové sazby individuální nabídku práce, a
posuďte, jak je to s velikostí SE, IE a TE plynoucích z růstu mzdové sazby


3.      Funkce MRP[L] sledované firmy má tvar MRP[L]=12–L. Ochota pracovat pro sledovanou firmu je
dána funkcí w=2+2L. Zjistěte:

a)      jaké množství práce a za jakou mzdovou sazbu bude firma najímat

b)     jak se na dané situaci projeví zavedení minimální mzdy na úrovni 9,-? jaká bude velikost
nedobrovolné nezaměstnanosti?

c)      jaká úroveň minimální mzdy maximalizuje zaměstnanost ve sledované firmě


4.      Předpokládejme, že odborové svazy jsou jediným subjektem na trhu práce, který stojí na
straně nabídky. Poptávka po práci je dána rovnicí L=1200 – 10w a nabídka práce pak L=20w. Zjistěte
rovnovážnou úroveň zaměstnanosti, mzdové sazby a ekonomické renty členů odborů v případě, že:

a)      odbory maximalizují ekonomickou rentu

b)     odbory maximalizují celkový objem vyplacených mezd

c)      odbory maximalizují zaměstnanost


5.      Užitková funkce ze spotřeby zboží a volného času spotřebitele je dána vztahem U=2C+60H–H^2.
Odvoďte funkci nabídky práce sledovaného spotřebitele, a zjistěte, v jakém rozmezí se může
pohybovat mzdová sazba, pokud předpokládáme převažující substituční efekt.