‹#›
1
2. EKONOMICKÉ MODELY PRO ANALÝZU POLITIKY

‹#›
2
2
Politická ekonomie
nPolitická ekonomie = jak politická podstata kolektivní volby ovlivňuje (makro)ekonomické výsledky.
n
n
n
n
2. Ekonomický model
3. Politický proces
4.-6. Časová nekonzistence
7. Politicko-ekonomický cyklus
8. Přerozdělování
9.-10. Aplikace

‹#›
3
3
Modely
1.Pán a správce (principal-agent)
2.Model překrývajících se generací (overlapping generations model)
3.
n
n

‹#›
4
2.1. PRINCIPAL - AGENT

‹#›
5
5
1. Model principal-agent
              (pán a správce)
nDelegace rozhodovacích pravomocí na politiky s odlišnými preferencemi je charakteristická pro
většinu kolektivních rozhodnutí
n
nVe velkých skupinách musí být rozhodování zastupitelské → dochází tak k delegaci rozhodovacích
pravomocí z voličů na politiky  →   Politici ovšem nemají ohledně politik stejné preference jako
voliči  →  Protože politiky provádějí politici, podoba politik závisí na jejich preferencích a na
pobídkách, které mají od voličů.

‹#›
6
6
Příklady vztahu „pán → správce“
nvoliči → poslanci
nposlanci → vláda
npacient → lékař
nvkladatel → banka
nzaměstnavatel → zaměstnanec
n
n

‹#›
7
7
Podstata problému „pána a správce“
-prostředí nedokonalých informací
-správce jedná z pověření pána
-rozdílné zájmy správce a pána
n
n→ správce nebude poskytovat klíčové informace pánovi, pokud k tomu není nějakým způsobem motivován
(mzda, transfery, volby)
n→ motivovat správce může být nákladné, proto výsledné řešení může být suboptimální oproti situaci
s dokonalými informacemi
n→ vztah mezi pánem a správcem je nastavován pánem, který chce maximalizovat vlastní užitek
n

‹#›
8
8
Aplikace problému pán a správce: Model oceňování vládních služeb
n-  Fudenberg-Tirole (1991)
-
-Problém, jak stanovit výši individuálního zdanění, když jsou charakteristiky jednotlivce neznámy →
vláda zvolí nelineární daňové schéma, aby z jednotlivců získala maximum.
-V tomto případě si může jednotlivec zvolit, zda bude participovat nebo nikoliv
n
nHlavní závěr: Vláda obětuje část efektivity za účelem dobývání renty

‹#›
9
9
Předpoklady modelu (1): Vláda
nPředpokládejme, že vláda („principal“) musí financovat své služby prodejem statku, který produkuje
za konstantní mezní náklad w, spotřebitelům („agents“). nVláda preferuje více čistého příjmu G než
méně. Prodává množství vládního statku y občanům za celkovou částku Ƭ

‹#›
10
10
Předpoklady modelu (2): Spotřebitelé
nUžitková funkce spotřebitele:
nΩ(y,Ƭ,θ) = θu(y) – Ƭ
nu(y)…..známá jak spotřebiteli, tak vládě
nθ……..známá pouze spotřebiteli
n
nDva typy spotřebitelů (high x low θ)
nČetnost θL …q    Četnost θH ….. 1-q
nθH > θL > 0
n

‹#›
11
11
Rozhodování vlády (1)
§Vláda nabízí y za Ƭ(y)
§Spotřebitel může přijmout nebo odmítnout
§Pokud by vláda znala θ potom by zvolila
n   Ƭ0 = θu(y0), aby získala veškerý přebytek spotřebitele → y0 by vláda odvodila z maximalizace G
= θu(y)-wy → θu’(y0) = w
§
n

‹#›
12
12
Rozhodování vlády (2)
n…vláda ovšem nezná typ spotřebitele. Proto nabízí dva typy daňových sazeb a vládních služeb:
a)pro θH ….(ƬH; yH)
b)pro θL ….(ƬL; yL)
n
nCílem je maximalizovat očekávaný čistý příjem vlády, což je:
nEG = q(ƬL – wyL) + (1-q)(ƬH – wyH)
n
n
n
n
n

‹#›
13
Omezující podmínky
n(1)  IRL:  θLu(yL) – ƬL ≥ 0
n(2)  IRH:  θHu(yH) – ƬH ≥ 0
n(3)  ICL: θLu(yL) – ƬL ≥ θLu(yH) - ƬH
n(4)  ICH: θHu(yH) – ƬH ≥ θHu(yL) - ƬL
n
n(1) a (2)… podmínky individuální racionality (IR), jednotlivec bude participovat, pokud je na tom
při participaci alespoň tak dobře, jako při neparticipaci.  n(3) a (4)… podmínky kompatibility
nabídek (IC), zajišťující, aby si jednotlivci vybírali nabídku určenou pro ně.
n
nVláda hledá takové daňové schéma, aby maximalizovala svůj očekávaný čistý příjem (EG) ale musí
vzít v úvahu tyto 4 omezující podmínky.
n
13

‹#›
14
Řešení (1)
n(1)  IRL:  θLu(yL) – ƬL ≥ 0                   (2)  IRH:  θHu(yH) – ƬH ≥ 0
n(3)  ICL: θLu(yL) – ƬL ≥ θLu(yH) - ƬH    (4)  ICH: θHu(yH) – ƬH ≥ θHu(yL) - ƬL
n
n
nPouze (1) a (4) jsou závazné. Pokud platí (1) a (4) platí také (2). Pokud zkombinujeme (1), (4) a
θH>θL, dostaneme:
n
nθHu(yH) – ƬH ≥ θHu(yL) - ƬL ≥ θLu(yL) – ƬL ≥ 0
n
nTyp θH získává větší přebytek z konzumace y než získává typ θL. Typ θL ve skutečnosti nezískává
přebytek žádný.
n
n
14

‹#›
15
Indiferenční křivky
15
yL
yH
ƬH
typ θL
typ θH
O
ƬL
Optimální design:
1)θL ponechán indiferentní mezi účastí a neúčastí
2)θH ponechán indiferentní mezi svým designem a designem pro θL
3)

‹#›
16
16
Optimální design
n1) Množství vládních služeb nakupovaných spotřebitelem s vysokým θH splňuje standartní podmínku
optimality rovnosti mezního užitku spotřeby rovné meznímu nákladu nabídky nabízeného zboží.
n2) Množství nakupovaných vládních služeb spotřebitele s nízkým θL naopak tuto podmínku optimality
nesplňuje. Je suboptimální.
n3) Vláda musí snížit spotřebu spotřebitele s nízkým θL aby odradila spotřebitele θH od podvádění a
konzumace yL
n
nDůsledek: Vláda obětuje část efektivity za účelem dobývání renty

‹#›
17
Princip odhalení
n- V rámci předchozího příkladu vláda vlastně vyzývá jednotlivce, aby volbou svého balíčku (Ƭ*; y*)
odhalili svůj typ θ*. -Alternativně by vláda mohla přímo vyzvat jednotlivce, aby nejdříve odhalili
svůj typ θ* a potom jim přidělit balíček (Ƭ*; y*) -Podmínky ICH a ICL zabezpečují, že agenti svůj
typ odhalí pravdivě. Alokace tak bude identická jako v předchozí hře. -Princip odhalení je
důležitý, pokud se budeme zabývat složitějšími hrami.
n
-
-
-
17

‹#›
18
18
Mnoho pánů (common agency)
-Důležitý podtyp problému pán-správce
-Několik pánů se snaží ovlivnit jednoho správce (mnoho voličů volí jednoho zastupitele) -Důsledek:
prudce klesá možnost kontroly správce

‹#›
19
Aplikace v politické ekonomii
nAplikace modelu pán-správce zdůrazňuje vliv asymetrických informací mezi pánem a správcem na
ekonomické výsledky. nRovnováha v modelu pána a správce v situaci nedokonalých informací je
charakteristická neefektivitou ve srovnání se situací úplných informací.

‹#›
20
20
Využití v hospodářské politice
-asymetrické informace v hospodářské politice (správce je informován lépe)
-konfliktní zájmy pána a správce (voličů a politiků)
-pán kontroluje správce,ale ve světě nedokonalých a asymetrických informací pouze nedokonale
-v politice správce (politik) je nejen delegován pány (voliči), ale musí mít také jejich podporu →
může provádět silně neoptimální politiky

‹#›
21
2. OVERLAPPING GENERATIONS MODEL (OLG)

‹#›
22
22
Model překrývajících se generací (Overlapping generations model - OLG)
-Model překrývajících se generací s kapitálovou akumulací
-Samuelson (1958); Diamond (1965)
-Význam modelu: užitečný pro analýzu hospodářské politiky prováděné ve více obdobích

‹#›
23
23
Předpoklady modelu
-Jednotlivci žijí po dvě období a pak zemřou
-V každém období se narodí nová generace → v každém období se populace skládá pouze ze dvou
generací, těch co se narodili na počátku tohoto období (současní mladí – young (Y)) a těch, kteří
se narodili na počátku minulého období (současní staří – old (O)).
-Jedinec pracuje když je mladý a obdrží mzdu w (nabídka práce je neelastická vůči mzdě)
n
n
-

‹#›
24
Značení
nt……současnost
nt+1...budoucnost
ny……mladí (young)
no……staří (old)
nrt+1….úroková míra
nw…..mzda
nc…..spotřeba
ns…..úspory
nu…..užitek

‹#›
25
Rozpočtové omezení mladých
25
n

Mladí se musí rozhodnout jak velkou část své mzdy použijí na spotřebu a jak velkou část uspoří

‹#›
26
Rozpočtové omezení starých
26
n

Když je jednotlivec starý (v období t+1), nepracuje a spotřebuje všechny své úspory (jak jistinu,
tak úroky). Úroková sazba rt+1 je úroková sazba mezi obdobími t a t+1

‹#›
27
Užitková funkce spotřebitele
Jednotlivec narozený v čase t volí spotřebu v obou obdobích tak, aby maximalizoval celoživotní
užitek (nejistota neexistuje), vzhledem k oběma rozpočtovým omezením.

‹#›
28
Produkční funkce
n               Yt = F(Kt, Nt)
n
nProdukce Yt v čase t závisí na celkovém kapitálu Kt a celkové pracovní síle Nt (což je množství
mladých v čase t). Produkční funkce je rostoucí, vykazuje klesající mezní produkt pro K i N a má
konstantní výnosy z rozsahu.
n
n
28

‹#›
29
Kapitál (1)
nKapitál se používá v produkci v čase t+1 a je determinován v čase t. nPro zjednodušení
předpokládejme nulovou amortizaci kapitálu → po produkci v čase t je    Yt + Kt k dispozici pro
současnou spotřebu nebo pro kapitál pro výrobu v dalším období.
n
n
n
29

‹#›
30
Kapitál (2)
nAgregátní produkční omezení této ekonomiky tudíž můžeme zapsat jako:
n
nF(Kt, Nt) + Kt = Ct + Kt+1
n
nCt je agregátní spotřeba obou generací.
nProdukt je rozdělen mezi agregátní spotřebu a čisté investice (Kt+1 – Kt), což jsou současně i
hrubé investice, protože jsme zavedli předpoklad nulové depreciace.
n
n
n
30

‹#›
31
Spotřeba
n
n
Agregátní spotřeba je suma spotřeby každé generace:
Ni…počet lidí v generaci i

‹#›
32
Populační růst
nPředpokládejme, že populace roste tempem n, potom populace v libovolných dvou datech jsou
determinovány:
n
n                     Nt+1 = (1+n)Nt
n
n

‹#›
33
Kapitál (3)
nDisponibilní kapitál k produkci v čase t+1 jsou agregátní úspory v čase t:
nKt+1 = Nts(wt, rt+1)
n
nTato rovnice představuje nabídkovou stranu kapitálového trhu. Poptávkovou stranu na trhu kapitálu
představují podnikatelé, kteří poptávají kapitál dokud se úroková míra rt+1 nerovná meznímu
produktu kapitálu