Mikroekonomie II úvodní přednáška ØPetr Musil, kancelář č. 621 ØKonzultace – pondělí 9.30 – 11.00 ØJiný termín po dohodě – pmusil@econ.muni.cz ØInformace ke kurzu: studijní materiály IS – MPE_MIE2 n Ø Ø Ø Zkouška NPísemný multiple-choice test – úspěšnost alespoň 60 % NStruktura testu: testové otázky, výběr ze 4 možností (jak teorie, tak aplikace), 0-4 možnosti správné vs. 1 ze 4 správná => zatím řešíme, ale budete vědět včas... NCesta k úspěchu: pochopit teorii – umět ji aplikovat – nepodcenit přípravu – používat zdravý selský rozum N Literatura ØZákladní: nSoukupová, J. et al.: Mikroekonomie n n nVarian, H.R.: Mikroekonomie – moderní přístup (jakékoli vydání – pozn.: poslední české z r. 1995) ØDoporučená: nMacáková, L. et al.: Mikroekonomie II - cvičebnice nMacáková, L. et al.: – Mikroekonomie II repetitorium nMusil, P.: Mikroekonomie: středně pokročilý kurz 240mikroekonomie4 nLiteratura k přednášce: n Soukupová et al.: Mirkoekonomie. kapitola 2, str. 47 – 71 v 3. doplněném vydání n Rothbard, M. N.: Ekonomie státních zásahů, str. 17 – 52. Liberální institut 2001 1. Úvod do analýzy chování spotřebitele Co je smyslem teorie chování spotřebitele? Øsmysluplné uchopení pojmů jako: racionalita, užitek, oběť, a tedy... Ø...pochopení principů, na základě kterých spotřebitel činí svá rozhodnutí při výběru z několika alternativ (např. spotřebních) Øsmyslem rozhodně NENÍ dávat běžnému spotřebiteli teoretický návod k tomu, jak se má rozhodovat – běžný spotřebitel je svéprávný a rozhodovat se umí Racionalita nChová se běžný spotřebitel racionálně? A jak se to pozná? → AXIOMY RACIONALITY: 1.Axiom nenasycenosti – větší množství statků je vždy preferováno před množstvím menším, jedná-li se o „dobré“ statky 2.Axiom tranzitivity – pokud je koš statků A lepší než B a zároveň B lepší než C, platí, že A je lepší než C 3.Axiom rozmanitosti (konvexnosti) – spotřebitel preferuje průměrnou spotřebu před extrémy – např. spotřeba jídla a pití Racionalita 4.Axiom výběru – spotřebitel se snaží o co nejvíce preferovaný statek 5.Axiom spojitosti – existuje množina statků oddělující preferované statky od nepreferovaných 6.Axiom úplnosti srovnání – každé dva koše statků mohou být srovnávány z hlediska preference spotřebitele nLze učinit jednoduchý závěr?: jsou-li splněny axiomy racionality, spotřebitel se chová racionálně a nejsou-li splněny, pak se spotřebitel vždy chová iracionálně nNelze! Splnění axiomů pouze dává jisté šance, že posuzované jednání je racionální nAxiomy nemusí platit vždy a všude a přesto může být dané jednání racionální: Ønežádoucí a lhostejné statky (neplatí axiom nenasycenosti) Øspecializace ve spotřebě (neplatí axiom rozmanitosti) Ønasycené preference (neplatí axiom nenasycenosti) Racionalita Racionalita Øracionální chování je takové, kterým se spotřebitel snaží dosáhnout maximálního celkového užitku, tedy maximální míry uspokojení svých potřeb Øjedná se tedy o subjektivní kategorii a nelze říci, že konkrétní jednání je racionální, zatímco jiné iracionální Øspotřebitelé se v zásadě chovají racionálně, neboť za daných podmínek dělají nejlepší možná rozhodnutí – věděli-li by o lepších variantách, pak by volili právě je Užitek nUžitek je efekt plynoucí (nejen) ze spotřeby určité kombinace statků či služeb – „veličina“, která ukazuje směr spotřebitelských preferencí nUžitek NENÍ objektivní kategorií – jde o subjektivní pocit míry uspokojení dané potřeby nOtázka, jakým způsobem, a zda vůbec, užitek měřit n n n n kardinalistický X ordinalistický n přístup Měření užitku - kardinalismus n KARDINALISTICKÁ VERZE – užitek je přímo měřitelný, nabývá konkrétní hodnoty n Menger, Jevons, Walras – kardinalisté, ale bez vysvětlení, jak užitek měřit n Alfred Marshall – užitek měřitelný nepřímo, a to prostřednictvím peněz – demand price (cena poptávky) n Celkový užitek (Total Utility, TU) – celkové uspokojení potřeb při spotřebě daného statku n Mezní užitek (Marginal Utility, MU) – změna celkového užitku vyvolaná změnou spotřebovávaného statku o jednotku Měření užitku - ordinalismus n ORDINALISTICKÁ VERZE – užitek není přímo měřitelný (nebo nemá smysl jej měřit), ale spotřebitel je schopen posoudit, která kombinace statků mu přináší větší užitek než jiná n V. Pareto, J. R. Hicks n Spotřebitel je schopen seřadit kombinace statků podle velikosti užitku, který mu přinášejí → indiferenční křivky n Indiferenční křivka (Indifference Curve, IC) – množina kombinací statků X a Y se stejnou velikostí celkového užitku Měření užitku - kardinalismus TU=f(X,Y) Y X Velikost užitku jako funkce spotřeby statků X a Y Měření užitku - ordinalismus TU1 TU2 TU3 Y X TU3 > TU2 > TU1 Další přístupy k teorii užitku n PROJEVENÉ PREFERENCE – odmítání indiferenčních křivek n např. Murray N. Rothbard: spotřebitel projevuje své preference v momentě svého rozhodnutí (např. při nákupu) n teorém osla a dvou kupek sena – osel se nemůže rozhodnout, kterou ze dvou stejně kvalitních kupek sena „sežere“ n Jaké jsou Ijáčkovy preference? 14870766 ??? Vlákna Vlákna 15 metrů 15 metrů podobnost s IC (neschopnost spotřebitele dát přednost jednomu stejně kvalitnímu koši komodit před jiným) Vlastnosti indiferenčních křivek 1.Indiferenční křivky jsou klesající – v případě žádoucích statků, vyplývá z axiomu nenasycenosti 2.Indiferenční křivky se neprotínají – vyplývá z axiomu tranzitivity 3.V každém bodě spotřební situace se nachází indiferenční křivka – plyne z axiomu úplnosti srovnání 4.Indiferenční křivka je konvexní směrem k počátku – vyplývá z axiomu rozmanitosti - existují výjimky – viz dále (zvláštní tvary indiferenčních křivek) Mezní míra substituce ve spotřebě ØMarginal Rate of Substitution in Consumption (MRSC) Øjde o poměr, v němž je spotřebitel OCHOTEN nahrazovat ve spotřebě jeden statek statkem jiným, aniž by se měnil celkový užitek Øje to směrnice (sklon) indiferenční křivky Øsklon se zpravidla podél IC mění s tím, jak se mění relativní zastoupení statků ve spotřebním koši Øplatí: MRSC = -ΔY/ΔX = MUX/MUY (pro viditelné změny), a... Ø =(δTU/δX)/(δTU/δY) (pro nekonečně malé změny) MRSC – Cobb-Douglasovy preference gumové medvídky čokoláda 6 3 2 1 1 2 3,5 5 A B C D MRSC při posunu z A do B = – (6 – 3)/(2 – 1) = – 3, neboli spotřebitel je ochoten při posunu z bodu A do bodu B obětovat 3 jednotky gumových medvídků ve prospěch získání 1 jednotky čokolády, poměr nahrazení ve spotřebě je 3:1 MRSC při posunu z C do D = – (2 – 1)/(5 – 3,5) = – 2/3, neboli spotřebitel je ochoten při posunu z bodu C do bodu D obětovat 1 jednotku gumových medvídků ve prospěch získání 1,5 jednotky čokolády, poměr nahrazení ve spotřebě je 2:3 podél IC se absolutní hodnota MRSC snižuje, neboť klesá zastoupení gumových medvídků (roste jejich vzácnost ve spotřebním koši) a roste zastoupení čokolády (klesá její vzácnost ve spotřebním koši) – spotřebitel je tedy ochoten obětovat relativně stále méně gumových medvídků ve prospěch získání relativně stále většího množství čokolády MRSC – Lineární preference mléčná čokoláda Při lineárních preferencích je mezní míra substituce ve spotřebě konstantní – spotřebitel je ochoten obětovat stále jednu jednotku bílé čokolády ve prospěch získání dvou jednotek mléčné čokolády – oba druhy čokolády jsou dokonalými substituty v poměru 1:2, MRSC = – 1/2 bílá čokoláda Zvláštní tvary indiferenčních křivek X - káva X - Starobrno Y - pivo Y - sifon Statek X je nežádoucí – viz např. scéna ze známého filmu: „sifon podáváme pouze ke kávě“ Statek X je lhostejný – „piju pivo, ale nezajímá mě Starobrno“ Zvláštní tvary indiferenčních křivek Y Y X X Statek X se mění z žádoucího v nežádoucí – „po desátém pivu se mi neudělalo dobře“ Specializace ve spotřebě – spotřebovávat lze pouze statek X nebo statek Y – „na dovolenou pojedu buď na Kanáry nebo na Krétu“ Zvláštní tvary indiferenčních křivek Y Y X X Statky X a Y jsou blízké substituty, např.: rohlík-chleba, vanilková-čokoládová zmrzlina apod. Statky X a Y jsou běžné komplementy, např.: automobil-pohonné hmoty, chleba-máslo apod. Zvláštní tvary indiferenčních křivek Y Y Statky X a Y jsou dokonalé substituty , např.: Mattoni-Magnesia, Nescafé-Jacobs apod. Statky X a Y jsou dokonalé komplementy – objektivně: lyže-vázání, subjektivně: „do každé kávy si dávám dvě kostky cukru“ X X Zvláštní tvary indiferenčních křivek Y Nasycené preference – spotřebitel usiluje právě o jeden nejvíce preferovaný spotřební koš X Y X Diskrétní statky – lze je spotřebovávat jen v celých jednotkách Možnosti spotřebitele Øpreference (indiferenční křivky) představují OCHOTU spotřebitele k nějakému jednání (nákupu, spotřebě apod.) Østatky a služby nejsou zpravidla dostupné volně Øspotřebitel musí podstoupit na získání svého užitku oběť Ømožnosti podstoupení oběti však nejsou nekonečné Øspotřebitel je omezen: svým disponibilním důchodem (I) a cenami nakupovaného zboží (P) → rozpočtové omezení Rozpočtové omezení nPro rozpočtové omezení platí: nI = PX . X + PY . Y nneboli: nZDROJE = UŽITÍ ZDROJŮ nspotřebitel vynakládá celý svůj důchod, nebo, tvoří-li úspory, pak úspory jsou jedním z nakupovaných statků X Y BL Linie rozpočtu (Budget Line) Øhranice, vymezující tzv. komoditní prostor (který leží na a pod BL) Øtj. množina spotřebitelem dostupných kombinací statků a služeb Ødůležité jsou její: vzdálenost od počátku, sklon a tvar Vzdálenost BL od počátku os souřadnic Øs růstem disponibilního důchodu se BL posouvá vpravo, s poklesem vlevo X Y BL BL' BL'' růst I pokles I Sklon rozpočtové linie ØMarginal Rate of Substitution in Exchange (MRSE) Øpoměr, v němž je spotřebitel schopen směnit statky X a Y na trhu při vynaložení celého disponibilního důchodu – vyjadřuje relativní ceny statků ØMRSE = - ΔX/ΔY = PX/PY X BL BL' BL'' PX/PY = 1/1 PX/PY = 1/2 Y PX/PY = 2/1 Tvar rozpočtové linie nPodle tvaru BL poznáme, zda a jak se s nakupovaným množstvím statků mění jejich relativní ceny (tedy sklon BL) X Y BL X Y BL každá další nekonečně malá jednotka statku je dražší každá další nekonečně malá jednotka statku je levnější Tvar rozpočtové linie X Y BL X Y BL každé další kumulované množství statku je dražší každé další kumulované množství statku je levnější nJe ovlivněno také: Øzdaněním (spotřebním i důchodovým) Øsociálním systémem Ødalšími regulacemi (cenové, přídělový systém, zákaz prodeje apod.) Rozpočtové omezení Optimum spotřebitele nO optimu spotřebitele hovoříme tehdy, je-li maximalizován užitek v závislosti na spotřebitelských preferencích a tržních možnostech n n Tržní možnosti jsou ovlivněny disponibilním důchodem a cenami spotřebovávaných statků Optimum spotřebitele při nákupu jednoho statku nebo služby nPro optimum platí: MUX = PX X PX MUX PX* E X* nakupoval-li by spotřebitel množství menší než X*, pak z každé další spotřebované jednotky získá víc, než kolik musí obětovat (MU>P) – je tedy motivován svou spotřebu zvyšovat pokud by nakupoval více než X*, pak na každou další spotřebovanou jednotku obětuje víc, než kolik její spotřebou získává (MU MRSC v absolutním vyjádření) BL Přebytek spotřebitele Øpředstavuje rozdíl mezi celkovým užitkem ze spotřeby určitého množství statku a výdaji na získání tohoto množství statku ØCS (Consumer´s Surplus) = TU – PX . X Øneboli jde o rozdíl mezi ochotou a nutností obětovat část důchodu na získání požadovaného množství zboží Přebytek spotřebitele X PX MUX =PX =D 10 9 8 3 Nakupované množství 1 2 3 Mezní užitek 10 9 8 Celkový užitek 10 19 27 Celkový výdaj 10 18 24 Přebytek spotřebitele při nákupu 3 kusů statku X: CS = TU – PX . X = 27 – 24 = 3