13. Analýza tržních selhání Struktura npojem tržní selhání nselhání trhu jako systému nselhání prvků v rámci systému (externality, veřejné statky, asymetrické informace) Literatura nSoukupová et al.: Mikroekonomie. Kapitola 19, str. 480 – 506. n nMusil: Mikroekonomie – středně pokročilý kurz. Kapitola 14, str. 279 – 290. n Pojem tržní selhání nCo to je tržní selhání? nJde o jakýkoli projev neefektivního fungování trhů nselhávání trhu jako systému: trh sám o sobě tenduje k neefektivnosti – nedokonalá konkurence nselhávání prvků v rámci systému: nejde o chybu systému, ale o selhání v lidském jednání – externality, veřejné statky, asymetrické informace Systémové selhání ntendence dokonale konkurenčních trhů ke koncentraci npřirozená snaha posílit svou pozici na trhu nDoKo. přirozeně tenduje k NedoKo. nNedoKo. je výrobně i alokačně neefektivní nvýrobní neefektivnost – rovnovážné množství není vyráběno s minimálními AC nalokační neefektivnost – firma vyrábí nižší výstup za vyšší cenu než odpovídá podmínkám DoKo. – existence DWL nekonomika není schopna dosáhnout tak vysokého užitku jako ekonomika s DoKo. strukturou Systémové selhání Důsledek NedoKo. Y PPF x* y* E' X E PX/PY=MCX/MCY PX>MCX /PY=MCY UA+UB U'A+U'B y*' x*' Statek Y je prodáván na DoKo. trhu, statek X na NedoKo. trhu – ekonomika nedosahuje tak vysokého užitku jako v případě obou trhů DoKo. Selhání prvků v systému - Externality nEXTERNALITA = efekt, plynoucí z činnosti daného subjektu, a to ve prospěch (či v neprospěch) subjektu jiného nnegativní externalita – původce způsobuje jinému subjektu nežádoucí efekt (náklady), který ovšem původce neodstraní na své náklady npozitivní externalita – původce způsobuje jinému subjektu užitek, aniž by původci bylo za tento užitek zaplaceno n POZOR! – ekonomie neřeší, zda je či není spravedlivé, je-li někomu způsobena újma či získává-li někdo bezplatně užitek Negativní externalita nu zboží s negativní externalitou dochází k produkci většího objemu než v případě zohlednění nákladů na odstranění externality njak zohlednit náklady na odstranění externality? nřešení: např. zdanění spotřeby zboží způsobující negativní externalitu nu zboží s pozitivní externalitou dochází k produkci nižšího objemu produkce než v případě kdy by bylo za externí užitek původci zaplaceno nřešení: např. dotace subjektům produkujícím zboží s pozitivní externalitou n Pozitivní externalita Existence veřejných statků nVEŘEJNÝ STATEK = takový, který je charakteristický splněním dvou podmínek njeho spotřeba je nerivalitní – tj. pokud někdo daný statek spotřebovává, nesníží se jeho množství (např. užívání silnice) nnevyloučitelnost ze spotřeby – všechny neplatící spotřebitele nelze, nebo je velmi nákladné, vyloučit ze spotřeby (např.užívání MHD) nPOZOR! veřejný statek ≠ veřejně poskytovaný statek nfirmy zpravidla nebudou ochotny zajistit efektivní (dostatečnou) produkci veřejných statků, protože: nspotřebitelé budou chtít veřejný statek využívat, ale málokdo bude ochoten za něj platit (problém černého pasažéra) nřešení: zajištění veřejných statků veřejným sektorem – má na to nástroje (vybírání daní pod pohrůžkou násilí) Veřejný statek a neefektivnost Asymterické informace 1.Vztah principal-agent (nájemce-zmocněnec) 2.Nepříznivý výběr Principal – agent nprincipal deleguje část svých rozhodovacích pravomocí na svého zástupce (agenta) nagent je zpravidla lépe informovaný než principal, takže: nagent zvyšuje svůj užitek na úkor principala nnapř.: akcionáři (principals) delegují svou rozhodovací pravomoc na management (agents) při správě a řízení akciové společnosti nmanagement má lepší informace než akcionáři, a tak může zvyšovat svůj užitek na úkor vlastníků (akcionářů) notázka, zda jde o tržní selhání: část užitku společnosti se ztrácí nebo jen přerozděluje? Nepříznivý výběr ndíky nedokonalé informovanosti mohou spotřebitelé nakupovat nekvalitní zboží nbyla-li by informovanost dokonalá, spotřebitelé by nakupovali pouze zboží kvalitní nfirmy produkující nekvalitní zboží by trh dokázal eliminovat nnapř.: trh s ojetými vozy – spotřebitelé očekávají horší kvalitu ojetin – jsou ochotni zaplatit nižší cenu – majitelé kvalitních ojetin nebudou ochotni prodat – na trhu zůstanou jen nekvalitní ojetiny Řešení tržních selhání nvěc názoru nčást ekonomů (a politiků) volá po státních zásazích do trhu – intervencionistické proudy ekonomického myšlení nčást ekonomů (a politiků) chce přesto nechat volně působit trh – argument: nstátními zásahy nelze zvýšit celospolečenský užitek, pouze ho redistribuovat – např. Rakouská škola (Rothbard) Coaseho teorém ndůraz na vymáhání vlastnických práv nCoaseho teorém: při nulových transakčních nákladech je nejefektivnějším řešením vymáhat svá vlastnická práva ntj. zajistit, aby např. původce negativní externality tuto odstranil na své náklady, nebo: naby příjemce užitku z pozitivní externality za tento užitek platil tomu, kdo mu jej způsobil npokud transakční náklady nenulové, je efektivnější selhání trhu řešit na celospolečenské úrovni