2. Analýza spotřebitelské poptávky Obsah ØIndividuální poptávka a faktory, které ji ovlivňují ØVliv změny disponibilního důchodu na poptávku: -důchodová spotřební křivka, Engelovy křivky -důchodová elasticita poptávky a její význam ØVliv změny ceny statku na poptávané množství: -cenová spotřební křivka a odvození individuální poptávky -substituční a důchodový efekt cenové změny, Giffenův paradox, cenová elasticita poptávky ØVliv změny cen ostatních statků na poptávku: — - křížový substituční a důchodový efekt — - křížová elasticita poptávky ØVztahy mezi elasticitami a elasticita substituce ØOdvození tržní poptávky - Literatura k tématu: — Soukupová, J. et al.: Mikroekonomie. kapitola 3. str. 72 - 104 Charakteristika individuální poptávky — Individuální poptávka (poptávka jednoho spotřebitele) po daném zboží závisí (mimo jiné) na těchto faktorech: Ødisponibilním důchodu spotřebitele Øcena daného statku či služby Øcena ostatních statků či služeb Øpreferencích a očekávání spotřebitele Vliv změny důchodu spotřebitele na poptávku Øpředpokládáme změnu disponibilního důchodu ceteris paribus Øzmění-li se důchod, posouvá se linie rozpočtu Ø↑I → posun BL a bodu optima od počátku, ↓I → posun BL a bodu optima k počátku ØICC (Income Consumption Curve) = množina bodů optima spotřebitele při různých úrovních důchodu (alternativně: Income Epansion Path, IEP – důchodová stezka expanze) Ø Důchodová spotřební křivka – standardní tvar X Y E1 E2 E3 ICC S růstem důchodu roste rovnoměrně spotřeba obou „normálních“ statků I1 I2 I3 IC1 IC2 IC3 Co je „normální“ statek? Ønormální statek = takový statek, jehož spotřeba s růstem disponibilního důchodu roste nebo s poklesem disponibilního důchodu klesá: ↑I → ↑Q nebo ↓I → ↓Q Ønezbytný statek – podmnožina normálního = statek, jehož spotřeba roste (klesá) pomaleji než důchod: ↑I > ↑Q nebo ↓I > ↓Q Øluxusní statek – podmnožina normálního = statek, jehož spotřeba roste (klesá) rychleji než důchod: ↑I < ↑Q nebo ↓I < ↓Q Øopakem statku normálního je statek méněcenný = statek, jehož spotřeba s růstem důchodu klesá nebo s poklesem důchodu roste: ↑I → ↓ Q nebo ↓I → ↑ Q Ø„normálnost“ („méněcennost“) statků je otázkou subjektivních preferencí spotřebitele Aplikace: EKC – Environmental Kuznets Curve Øzobrazuje vztah mezi HDP/os. a mírou znečištění životního prostředí Øtvar obráceného písmene „U“ Øvysvětlení: životní prostředí je luxusním statkem, proto od jisté úrovně důchodu roste poptávka po kvalitním prostředí rostoucím tempem (rychleji než důchod) Aplikace: EKC – Environmental Kuznets Curve HDP/os. míra znečištění životního prostředí EKC Důchodová spotřební křivka – nezbytný a luxusní statek X Y E1 E2 ICC Statek X je nezbytný – jeho spotřeba roste pomaleji než důchod X Y E1 E2 ICC Statek X je luxusní – jeho spotřeba roste rychleji než důchod Důchodová spotřební křivka – méněcenný statek X Y E1 E2 ICC Statek X je méněcenný – s růstem důchodu jeho spotřeba klesá ICC – různé poměry cen statků X ICC ICC' Y Změní-li se poměr cen obou statků (například zlevní statek X), bude ICC plošší. Pokud by zlevnil statek Y, ICC by byla strmější Engelova křivka (EC – Engel Curve) Øvyjadřuje závislost nakupovaného množství daného statku na disponibilním důchodu Øu normálních statků s růstem důchodu jejich spotřeba roste: — - u nezbytných pomaleji než důchod, — - u luxusních rychleji než důchod Øu statků méněcenných s růstem důchodu jejich spotřeba klesá Engelova křivka - odvození X E1 E2 E3 ICC Y I3 I2 I1 X3 X2 X1 X1 X2 X3 I1 I2 I3 I X EC Engelova křivka pro nezbytný, luxusní a méněcenný statek I X I X I X EC EC EC Statek X je nezbytný - spotřeba roste pomaleji než důchod Statek X je luxusní - spotřeba roste rychleji než důchod Statek X je méněcenný - spotřeba s růstem důchodu klesá Engelova výdajová křivka (EEC – Engel Expenditure Curve) Øvyjadřuje závislost výdajů na nákup statku X na důchodu spotřebitele Øvyjadřuje tedy závislost PX.X a I Engelova výdajová křivka pro nezbytný, luxusní a méněcenný statek I PX.X I I EEC EEC EEC PX.X PX.X Statek X je luxusní – výdaje na jeho spotřebu rostou rychleji než důchod Statek X je nezbytný – výdaje na jeho spotřebu rostou pomaleji než důchod Statek X je méněcenný – výdaje na jeho spotřebu s růstem důchodu klesají 45° 45° 45° Důchodová elasticita poptávky Øvypovídá o citlivosti reakce spotřebitele při nákupu daného statku na změnu jeho disponibilního důchodu Øvyjadřuje procentní změnu poptávaného množství statku X ku procentní změně disponibilního důchodu spotřebitele Důchodová elasticita poptávky ØeID = (ΔX/X)/(ΔI/I) nebo eID = (∂X/∂I/X/I) ØeID> 0 pro normální statky, eID < 0 pro méněcenné statky ØeID > 1 pro luxusní statky, 0 < eID < 1 pro nezbytné statky Øsoučet důchodových elasticit všech spotřebovávaných statků násobených podílem těchto statků na důchodu je roven jedné → μX.eIDX + μY.eIDY = 1, čili: Ønakupujeme-li luxusní statek, nutně musíme nakupovat i statek nezbytný nebo méněcenný Vliv změny ceny statku na poptávané množství Øpředpokládáme změnu ceny statku X ceteris paribus (cena Y a disponibilní důchod se nemění) Ølinie rozpočtu se pootáčí v důsledku změny poměru cen obou statků Øcenová spotřební křivka – PCC (Price Consumption Curve), alternativně cenová stezka expanze PEP (Price Expansion Path) Cenová spotřební křivka —PCC = množina bodů optima spotřebitele při různých cenách jednoho ze spotřebovávaných statků E1 E2 E3 PCC X Y Odvození křivky poptávky z PCC PCC X Y X1 X3 X2 X1 X2 X3 P1 P2 P3 P1 P2 P3 X dX Substituční a důchodový efekt – Hicksův rozklad Øsubstituční efekt (SE – Substitution Effect) = změna poptávaného množství v důsledku substituce statku relativně dražšího statkem relativně levnějším – je vždy negativní, tzn. ↓P → ↑X a naopak, posun po IC Ødůchodový efekt (IE – Income Effect) = změna poptávaného množství v důsledku změny reálného důchodu, je negativní pro normální statky, pozitivní pro méněcenné (↓P→↓X a naopak), posun na vyšší IC, Pozn.: IE při růstu důchodu zvyšuje spotřebu všech normálních statků Øcelkový efekt (TE – Total Effect) je dán součtem SE a IE Hicksův rozklad na SE a IE – normální statky X Y U1 U2 SE IE A TE B C Posun z A do B – substituční efekt, nemění se úroveň užitku Posun z B do C – důchodový efekt, přechod na vyšší IC Posun z A do C – celkový efekt, součet SE a IE Hicksův rozklad na SE a IE – méněcenný statek X Y U1 U2 SE IE A TE B C Důchodový efekt působí proti substitučnímu – celkový efekt je potom menší než v případě normálních statků Pozn.: Indiferenční křivky U1 a U2 se v určitém bodě protnou. Nejde ovšem o porušení axiomu tranzitivity – v důsledku změny PX se změnily spotřebitelské preference. Jde tedy jen o zakreslení různých preferencí do jednoho obrázku Giffenův statek Øjde o podmnožinu méněcenných statků Øs poklesem ceny klesá jeho spotřeba a naopak → křivka poptávky je pozitivně skloněná Øjde o statky, které se značně podílí na výdajích spotřebitele, slouží k uspokojení základních potřeb a současně k nim neexistují blízké substituty Ødůležitou roli hrají očekávání do budoucna Ønapř. základní potraviny, pohonné hmoty v době krizí Hicksův rozklad na SE a IE – Giffenův statek X Y U1 U2 SE IE A TE B C Důchodový efekt působí proti substitučnímu a dokonce jej převáží – výsledný celkový efekt je potom kladný, tzn. s poklesem ceny statku X klesá i jeho poptávané množství Slutského rozklad na SE a IE – normální statky Øodlišnost od Hickse v chápání konstantního reálného důchodu – odlišné chápání SE ØHicksův SE – schopnost po změně ceny dosahovat neměnné úrovně užitku ØSlutského SE – schopnost po změně ceny nakupovat neměnný objem statků ØSlutského SE v sobě zahrnuje malé zvýšení reálného důchodu, čili důchodového efektu Hickse Ø Slutského rozklad na SE a IE – normální statky X U1 U2 SE IE A TE B C Y Posun z A do B – substituční efekt, posun na vyšší úroveň užitku Posun z B do C – důchodový efekt, přechod na vyšší IC Posun z A do C – celkový efekt, součet SE a IE Cenová elasticita poptávky Øudává procentní změnu poptávaného množství ku procentní změně ceny ØePD=(ΔX/X)/(ΔPX /PX) nebo ePD=(∂X/∂PX/X/PX) ØePD= -1, pak je poptávka jednotkově elastická, tzn. cena i množství se mění o stejné procento ØePD> -1, poptávka je neelastická, cena se mění o větší procento než množství ØePD< -1, poptávka je elastická, cena se mění o menší procento než množství ØePD> 0, pak jde o Giffenův statek, s poklesem ceny klesá poptávané množství a naopak Změna cen ostatních statků a její vliv na poptávku Øbudeme zkoumat, jak ovlivní poptávku po statku X změna ceny statku Y, neboli Øco se bude dít se sledovaným statkem, změní-li se cena jeho substitutu nebo komplementu Økřížový SE – změna poměru cen vede k nahrazování statku dražšího levnějším – je pozitivní - ↑PY → ↑X Økřížový IE – jak změna ceny statku Y ovlivní reálný důchod a tedy poptávku po statku X – je negativní - ↑PY → ↓X Øcelkový efekt je dán součtem křížového SE a křížového IE Rozklad na křížový SE a IE - komplementy X Y U1 U2 SE IE A B C TE Posun z A do B – křížový substituční efekt Posun z B do C – křížový důchodový efekt Posun z A do C – celkový efekt cenové změny statku Y na poptávané množství statku X U komplementů převáží důchodový efekt, tzn. zlevní-li komplement (Y), zvýší se poptávané množství statku X Rozklad na křížový SE a IE - substituty X U1 U2 SE IE A B C TE Y Posun z A do B – křížový substituční efekt Posun z B do C – křížový důchodový efekt Posun z A do C – celkový efekt cenové změny statku Y na poptávané množství statku X U substitutů převáží substituční efekt, tzn. zlevní-li substitut (Y), sníží se poptávané množství statku X Křížová elasticita poptávky Øjde o procentní změnu množství statku X ku procentní změně ceny statku Y ØeCD=(ΔX/X)/(ΔPY /PY) nebo eCD=(∂X/∂PY/X/PY) ØeCD > 0, pak jde o substituty ØeCD < 0, pak jde o komplementy ØeID + ePD + eCD = 0 Ø Elasticita substituce Øelasticita substituce – procentní změna poměru, v němž jsou vzájemně nahrazovány statky X a Y – určuje zakřivení IC Øσ = d(Y/X) : d(MRSC) — Y/X MRSC Øσ = ∞ pro dokonalé substituty Øσ = 0 pro dokonalé komplementy Konstrukce tržní poptávky Øtržní poptávka je horizontálním součtem individuálních poptávek (tj. poptávek jednotlivých spotřebitelů) Øhorizontální součet – součet individuálních poptávek přes všechna množství při dané ceně sledovaného statku Konstrukce tržní poptávky 4 8 6 3 Q P 15 Individuální poptávky zeleného a červeného spotřebitele P 6 3 8 23 Tržní (agregovaná, horizontálně sečtená) poptávka zeleného a červeného spotřebitele DT DČ DZ