5. Dokonale konkurenční trh výstupu Obsah Øcharakteristika prostředí Øvýstup DoKo firmy v krátkém období Ønabídka DoKo firmy v krátkém období a její souvislosti Ønabídka DoKo odvětví v krátkém období Øvýstup DoKo firmy v dlouhém období Ønabídka Doko odvětví v dlouhém období: Øefektivnost DoKo tržní struktury Øcenová regulace a její dopady Literatura k tématu } Soukupová, J. et al.: Mikroekonomie. 3. vydání. Kapitola 8, str. 232 – 262 } } Varian, H. R.: Mikroekonomie – moderní přístup. Kapitoly 21-22, str. 369 – 407 } Charakteristika prostředí... Øvelký počet kupujících a prodávajících na každém trhu Ønikdo není natolik silný, aby ovlivnil cenu nebo výstup odvětví Øvšechny statky jsou homogenní Øna žádném trhu neexistují bariéry pro vstup a výstup Øvšichni výrobci a spotřebitelé jsou dokonale informováni o cenách a množstvích na trhu Øfirmy usilují o maximalizaci ekonomického zisku, spotřebitelé o maximalizaci užitku ...a z ní vyplývající skutečnosti Øfirma je tzv. „price taker“ – cena je dána objektivně trhem Øtržní podíl každé z firem je pouze minimální Øindividuální poptávka firmy (poptávka po produkci jedné firmy) je nekonečně elastická – rovnoběžka s osou „x“ na úrovni tržní ceny Økřivky průměrných a mezních příjmů jsou totožné a splývají s křivkou individuální poptávky Funkce individuální poptávky Q CZK/Q AR=MR=P=d trh S D Q P firma P* Pokud P > P*, pak firma nic neprodá – spotřebitelé necítí důvod sledované firmě platit více než konkurenčním firmám Pokud P < P*, pak všichni spotřebitelé chtějí nakupovat pouze u sledované firmy – firma však není schopna uspokojit celou tržní poptávku (ať už z kapacitních či ziskových důvodů) Firmě nezbývá, než akceptovat rovnovážnou tržní cenu produkce P Výstup firmy v krátkém období }Firma volí takový výstup, který jí umožní maximalizovat ekonomický zisk, tedy takové Q, při kterém: 1.je maximální rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady, neboli: 2.se rovnají mezní příjmy a mezní náklady zlaté pravidlo maximalizace zisku: MR = SMC „zlaté“ proto, protože platí bez ohledu na typ tržní struktury Výstup firmy v krátkém období Q1 Q1 Q2 Q2 Q3 Q3 Q4 Q4 CZK/Q CZK SMC SAC AR=MR=P=d STC TR Q1: MR = SMC – maximální ztráta – nejde o rovnovážný bod, křivka SMC protíná křivku MR shora Q2 a Q4: STC = TR, SAC = AR, výstupy, při nichž firma dosahuje nulového ekonomického zisku Q3: MR = SMC – maximální ekonomický zisk – optimální výstup firmy v krátkém období Zjištění optimálního výstupu firmy Øzlaté pravidlo maximalizace zisku je pouze nutná (nikoli postačující) podmínka: } MR = SMC } TR – STC = π max. – provedeme maximalizaci ziskové funkce → ∂TR/∂Q - ∂STC/∂Q = 0, čili: } MR – SMC = 0 → zjistíme Q, při němž platí uvedená podmínka – není jasno o hospodářském výsledku Øpostačující podmínka: } druhá derivace ziskové funkce je menší než nula: ∂2π/∂Q2 < 0, tzn.: } zjišťujeme Q, kde křivka SMC protíná křivku MR zdola, v opačném případě Q, maximalizující ztrátu Nabídka firmy v SR Økřivka individuální nabídky (nabídky firmy) je tvořena rostoucí částí křivky SMC, zdola omezenou bodem min. AVC, proč? Ørostoucí část SMC zobrazuje jednoznačný vztah mezi cenou a nabízeným množstvím sledované firmy Øfirma nemusí svými příjmy krátkodobě krýt své celkové náklady, ale: Ømá-li mít její činnost ekonomický smysl, musí krýt své náklady variabilní a část nákladů fixních P ≤ AVC – bod ukončení činnosti, firma bude minimalizovat ztrátu, když nebude pokračovat ve výrobě }Příklad: } Firma pořídí budovy (sídlo+výrobní hala) v hodnotě 5 mil. CZK (její fixní náklady). Na mzdy, energie a materiál vynaloží 2 mil. CZK (její variabilní náklady). Příjmy z realizace výstupu činí 3 mil. CZK. } } } } } Firmě se vyplatí pokračovat v činnosti, neboť svými příjmy hradí celé VC, ale pokrývá i část FC. Za těchto podmínek získá všechny prostředky, vložené do podnikání, zpět během 5 let (každý rok uhradí 1 mil. svých FC) Nabídka firmy v SR FC VC STC TR ekonomický zisk 5 2 7 3 ̶ 4 }Pokud ale: } } } } } Firmě se vyplatí ukončit činnost, neboť velikost její ztráty je stejná jako velikost fixních nákladů. Ukončení činnosti přinese stejnou ztrátu jako pokračování v činnosti. Nabídka firmy v SR FC VC STC TR ekonomický zisk 5 2 7 2 ̶ 5 Nabídka firmy v SR Q1 Q2 CZK/Q SMC SAC AR=MR=P=d AVC AR'=MR'=P'=d' S D D' Q P Q1 – optimum při ceně P, firma dosahuje maximálního ekonomického zisku Q2 – v důsledku poklesu tržní poptávky klesla cena na P', došlo k posunu po křivce SMC (nabídkové křivky firmy) směrem dolů a firma bude minimalizovat ztrátu ukončením činnosti – pokrývá pouze variabilní náklady křivka individuální nabídky = rostoucí část křivky SMC zdola omezené minimem AVC Nabídka DoKo odvětví v SR – konstantní ceny vstupů CZK/Q Q MC1 MC2 S (∑MC) Tržní nabídka je dána horizontálním součtem individuálních nabídkových křivek → S = ∑MC Nabídka DoKo odvětví v SR – rostoucí ceny vstupů CZK/Q Q MC' MC SIS P2 P1 Q1 Q2 Q3 Při ceně P1 budou firmy nabízet výstup Q1 Stoupne-li v důsledku růstu tržní poptávky cena na P2, firmy by měly zvýšit výstup na Q2 Firmy ale budou poptávat větší množství variabilního vstupu (práce) k výrobě většího poptávaného množství výstupu → růst poptávky po práci → růst ceny práce → zvýšení nákladů firem a posun křivky MC každé firmy Tržní nabídková křivka bude strmější – SIS (Short Industry Supply) Výstup firmy v dlouhém období Øv dlouhém období může firma měnit objem všech výrobních faktorů Øoptimální výstup – tam, kde P = MR = LMC Øoptimální výstup – ovlivněn volným vstupem do odvětví a výstupem z odvětví ØDoKo. firma vykazuje dlouhodobě nulový ekonomický zisk – dlouhodobé optimum firmy P = MR = SMC = LMC = SAC = LAC Výstup firmy v dlouhém období }DoKo. firma je v dlouhodobé rovnováze, pokud neexistuje důvod pro vstup do odvětví či pro odchod z odvětví Q* Q CZK/Q SMC SAC AR=MR=P=d LAC LMC Výstup firmy v dlouhém období }Je-li tržní cena vyšší než LAC, firma dosahuje ekonomického zisku – pouze krátkodobá rovnováha Q*LR Q CZK/Q SMC SAC AR'=MR'=P'=d' LAC LMC Q*SR S S' D Ziskové odvětví přiláká další firmy – posun S do S'‚ a pokles tržní ceny – rovnováha v bodě, kde P=MR=SMC=LMC=SAC=LAC AR=MR=P=d Q P Výstup firmy v dlouhém období }Je-li tržní cena nižší než LAC, firma vykazuje ztrátu – opět pouze krátkodobá rovnováha Q*LR Q SMC SAC AR'=MR'=P'=d' LAC LMC Q*SR S S' D AR=MR=P=d Q P CZK/Q Ztrátové odvětví opustí ztrátové firmy – posun S do S'‚ a růst tržní ceny – rovnováha v bodě, kde P=MR=SMC=LMC=SAC=LAC Bod ukončení činnosti v LR – minimum LAC, resp. pokud P P* Je-li cenový strop vyšší než rovnovážná cena, pak cenová regulace nemá žádný dopad na tržní rovnováhu S D Q P P* Q* Pmax Pmax < P* QS QD Je-li cenový strop nižší než rovnovážná cena, pak cenová regulace způsobí převis poptávky nad nabídkou se všemi průvodními jevy (nedostatek, černý trh, fronty v obchodech atd.) Cenové stropy byly typické pro CPE. Dnes např. na trhu s nájemním bydlením Cenové podlahy (minimální ceny) }Cena na trhu nesmí být nižší, než určil regulátor S D Q P P* Q* Pmin Pmin < P* Je-li cenová podlaha nižší než rovnovážná cena, pak cenová regulace nemá žádný dopad na tržní rovnováhu S D Q P P* Q* Pmin Pmin > P* QD QS Je-li cenová podlaha vyšší než rovnovážná cena, pak cenová regulace způsobí převis nabídky nad poptávkou (nadbytek produkce) Cenové podlahy jsou využívány pro intervence na trzích se zemědělskou produkcí