6. MONOPOL Obsah •charakteristika monopolu •příčiny jeho vzniku •volba rovnovážného výstupu •stanovení ceny monopolem – Lernerův index •křivka nabídky monopolu •cenová diskriminace •alokační a výrobní efektivnost monopolu •regulace monopolu Literatura k tématu • Soukupová et al.: Mikroekonomie. Kapitola 9, str. 263 – 290. Charakteristika monopolu •monopol JE jednou z forem konkurence •existence JEDINÉHO subjektu na straně nabídky •nepřekonatelné bariéry vstupu do odvětví •monopolní firma je tzv. „price maker“ •neexistují blízké substituty k produkci nabízené monopolní firmou •individuální poptávková křivka je zároveň tržní poptávkovou křivkou Příčiny vzniku monopolu – výše průměrných nákladů •Výše průměrných nákladů: •jediná firma je schopna uspokojit tržní poptávku s nižšími průměrnými náklady, než kdyby v odvětví působilo více menších firem •příčinou jsou relativně vysoké fixní náklady (na vybudování distribuční sítě) vzhledem k individuální poptávce • • • •PŘIROZENÝ MONOPOL •typicky síťová odvětví – např. ČEPS a.s., vodovody a kanalizace (na území města či obce), •Český Telecom (do určité doby) Přirozený monopol •nezaměňovat s pojmem „přírodní monopol“ •případná snaha o demonopolizaci odvětví by stejně vedla ke vzniku monopolu, protože: •každá z firem by „obsluhovala“ poměrně malý podíl z tržní poptávky při srovnatelných (ale vysokých) nákladech •typické: minimum AC leží vpravo od křivky individuální poptávky •zpravidla relativně vysoká ziskovost → motivace dalších firem vstoupit do odvětví → investice do výzkumu → technologický pokrok → snížení nákladů → rozbití bariér pro vstup do odvětví (viz např. telekomunikace) Přirozený monopol – snaha o demonopolizaci d=AR AC Q CZK/Q D=AR AC Q sledovaná firma v případě ne-monopolní situace... CZK/Q ...a vznik monopolu V konkurenčním prostředí není sledovaná firma schopna dlouhodobě fungovat (AC jsou vždy vyšší než AR) díky relativně malému podílu na tržní poptávce Přirozeným důsledkem je vznik monopolu, kdy celou tržní poptávku obsluhuje jediná firma Příčiny vzniku monopolu – kontrola přírodních zdrojů •Kontrola přírodních zdrojů: •jediná firma kontroluje přírodní zdroje potřebné pro výrobu daného produktu • •tzv. PŘÍRODNÍ MONOPOL •např.: uvádí se firma ALCOA, ale?? Příčiny vzniku monopolu – zásah státu •Uměle – zásahem státu: •stát udělí výsadní právo vyrábět daný produkt určité firmě, případně sám založí firmu, která jako jediná v daném odvětví funguje • •např.: Česká pošta (listovní zásilky), • ČNB (emise bankovek a mincí) • ČD (osobní doprava po železnici) • •Právní restrikce – patenty a copyrights: •typicky: autorská práva Rovnovážný výstup monopolu •takové Q, při němž MR = MC P CZK/Q D = AR MR MC AC monopolní zisk Q* P* Q náklady mrtvé váhy (DWL – Dead Weight Loss) Zisk monopolu •monopol může realizovat ekonomický zisk i v dlouhém období (srovnej s DoKo. firmou) •velikost zisku (či ztráty) závisí na poptávce po produkci monopolu a na výši nákladů •realizuje-li monopol ztrátu, při rozhodování o pokračování ve výrobě postupuje stejně jako DoKo. firma (otázka krytí VC a části FC) Krátkodobý bod ukončení činnosti monopolu •monopol v krátkém období ukončí činnost, pokud P ≤ AVC P CZK/Q D = AR MR MC AVC ztráta monopolu Q* P* Q AC bod ukončení činnosti monopolu v SR bod ukončení činnosti monopolu v SR se nenachází v minimu AVC Bod ukončení činnosti monopolu v LR •v dlouhém období monopol ukončí činnost, pokud P < AC (nemůže dlouhodobě vykazovat ztrátu) P CZK/Q D = AR MR MC AC Q* P* Q bod ukončení činnosti monopolu v LR bod ukončení činnosti monopolu v LR se nenachází v minimu AC Nabídková křivka monopolu • Nabídkovou funkci monopolu (stejně jako jakékoli jiné NedoKo. firmy) nelze odvodit, protože: •rovnovážné body firmy neleží na funkci MC •nelze získat jakoukoli jinou množinu bodů, která by představovala jednoznačný vztah mezi rovnovážným výstupem a cenou •navíc při změně poptávky: jednomu rovnovážnému výstupu může odpovídat více cen, nebo jedné ceně více rovnovážných výstupů Jeden výstup, dvě ceny • změna individuální poptávky může vést k nové rovnováze, kdy se změní pouze cena produkce... P CZK/Q D1 MR1 MC Q1=Q2 P1 Q D2 MR2 P2 Jedna cena, dva výstupy P CZK/Q D1 MR1 MC Q1 P1 = P2 Q D2 MR2 Q2 •... nebo se změní pouze rovnovážný výstup Nejednoznačnost funkčního vztahu rovnovážného výstupu a ceny P CZK/Q D1 MR1 MC Q1 Q D2 MR2 Q2 D3 MR3 Q3 Nabídková funkce monopolu??? Stanovení ceny monopolem •monopol nemůže stanovovat libovolnou cenu → musí brát v úvahu ochotu spotřebitelů danou cenu zaplatit •cena je vyšší než MR i než MC (srovnej s DoKo.) •rozdíl mezi cenou a MC je ovlivněn cenovou elasticitou poptávky •čím elastičtější poptávka, tím menší rozdíl P a MC Pravidlo převrácené elasticity •MC = MR •pro MR platí: MR = ΔTR / ΔQ = P.ΔQ+ΔP.Q • •a po úpravě: MR=P+(ΔP/ΔQ).Q=P.[1+(Q.ΔP/P.ΔQ)], kde: • •(Q.ΔP/P.ΔQ)=1/ePD, takže: • •MC = P.(1+1/ePD) •P = MC/(1+1/ePD) • • •if ePD = -3, pak P = 1,5 násobek MC •if ePD = -15, pak P = 1,125 násobek MC čím elastičtější poptávka, tím menší převis P nad MC Lernerův index monopolní síly •index, měřící schopnost firmy stanovovat cenu rovnovážné produkce nad úroveň svých MC •L = (P – MC)/P L є ‹0;1) •pro DoKo. L = 0, protože P = MC •čím vyšší hodnota Lernerova indexu, tím větší monopolní sílu firma má a tím větší schopnost stanovit cenu své produkce nad úroveň MC Cenová diskriminace •cenová diskriminace = stanovování rozdílných cen stejných výrobků bez „nákladových důvodů“ •cenová diskriminace jako důsledek určité monopolní síly •může ji provádět jakákoli nedokonale konkurenční firma – nejsnáze však firma monopolní •cílem cenové diskriminace je získání přebytku spotřebitele monopolní firmou – a tedy zvýšit svůj zisk oproti situaci bez diskriminace •různé formy cenové diskriminace (diskriminace v čase, ceny dle odebraného množství atd.) Cenová diskriminace prvního stupně •v zásadě teoretická situace – monopol stanoví každému spotřebiteli maximální cenu, kterou je ochoten za každou jednotku zaplatit (nutnost tuto ochotu znát) P, CZK/Q D = AR = MR LMC Q* P* Q 1 2 3 10 9 8 A B C je-li diskriminace dokonalá, monopol získává celý přebytek spotřebitele, funkce MR splývá s individuální poptávkou firmy rovnovážné množství je Q*, neboť zde platí MR = MC zisk monopolu odpovídá ploše ABC v případě cenové diskriminace 1. stupně (v dokonalé formě) nevznikají náklady mrtvé váhy Cenová diskriminace druhého stupně •stanovení různých cen za různá kumulovaná množství – fakticky nedokonalá forma c.d. 1. stupně D = AR MC Q* P* Q Q1 P1 P2 P, CZK/Q Q2 MR množství 0-Q1 je prodáváno za cenu P1 množství Q1-Q* je prodáváno za cenu P* množství Q*-Q2 je prodáváno za cenu P2 monopol získává pouze část přebytku spotřebitele, nikoli celý Cenová diskriminace třetího stupně •rozdělení spotřebitelů na skupiny, z nichž každá má vlastní poptávkovou křivku D1 MR1 D2 MR2 MRT MC Q1 Q2 QT P, CZK/Q P1 P2 P MR1 = MC = MR2 Q méně elastickou poptávkovou křivku představují běžní spotřebitelé elastičtější křivku poptávky představují např. studenti • Má-li fungovat, je třeba aby: •firma byla schopna rozdělit svou poptávku na poptávky dílčí dle jasného kritéria – cenová elasticita •spotřebitelé nemohli se zbožím mezi sebou obchodovat (např. letenky na jméno) nebo... •...existovaly tak vysoké transakční náklady, aby se obchodování nevyplatilo (např. nákup zboží „za mořem“) Cenová diskriminace třetího stupně Cenová diskriminace v čase •týká se zpravidla novinek na trzích – opět rozdělení spotřebitelů podle cenové elasticity poptávky (např. trh s operačním systémem Vista) D1 MR1 D2 MR2 MC = AC Q1 Q2 P1 P2 Q D1 – ti, co chtějí mít „Visty“ za každou cenu jako jedni z prvních D2 – ti, co chtějí mít Win Vista, ale nechtějí za ně zaplatit tak vysokou cenu (pokud vůbec nějakou) P, CZK/Q poptávka po daném zboží se v čase mění a cena zpravidla klesá Cenová diskriminace v čase Vývoj ceny vybraných mobilních telefonů (září 2007 – květen 2008) Zdroj: www.mobilmania.cz Stanovení ceny ve špičkách •zvýšená spotřeba statku ve špičce zpravidla vede k růstu mezních nákladů (z kapacitních důvodů) a tím i k růstu ceny D1 MR1 D2 MR2 MC Q1 Q2 P1 P2 Q P, CZK/Q D1 – např. poptávka po tzv. „nočním proudu“ D2 – poptávka po tzv. „denním proudu“ – spotřeba elektřiny ve špičce Alokační a výrobní efektivnost monopolu •monopol (stejně jako jakákoli nedokonale konkurenční firma) je alokačně i výrobně neefektivní •alokační neefektivnost – dochází ke vzniku DWL (náklady mrtvé váhy), část přebytku spotřebitelů a výrobců je ztracena – je vyráběno menší množství za vyšší cenu než v DoKo. podmínkách •výrobní neefektivnost – monopol nevyrábí s minimálními AC (ani v dlouhém období) Posouzení alokační efektivnosti P CZK/Q D MR MC Q* P* Q DWL P CZK/Q D MR MC Q* P* Q alokačně neefektivní situace alokačně efektivní situace P CZK/Q D ∑MC=S Q* P* Q DoKo. trh Regulace monopolu •zpravidla cenová regulace – stanovení maximální ceny monopolu státem •snaha státu stanovit cenu co nejblíže úrovni mezních nákladů – snaha o aplikaci DoKo. •problém: a) jak stát pozná výši MC monopolu? • b) cena na úrovni MC může monopolu přivodit ztrátu – přirozený monopol • c) cenová regulace může způsobit nerovnováhu na trhu (D > S) •regulovaná cena je firmou vnímána jako nová funkce MR Důsledek snahy eliminovat DWL u přirozeného monopolu P CZK/Q D = AR MR MC AC ztráta přirozeného monopolu v důsledku cenové regulace QR PR Q stát by měl buď výrobu dotovat, nebo odstoupit od ceny stanovené na úrovni MC Cenová regulace způsobující převis D nad S P CZK/Q D = AR MR MC Q* P* Q QS QD nedostatek zboží na trhu PR