}charakteristika oligopolu
}kartel
}Cournotův model duopolu
}oligopol s dominantní firmou
}Sweezyho model (se zalomenou křivkou poptávky)
}Nashova rovnováha

}Soukupová et al.: Mikroekonomie. Kapitola 11, str. 306 – 333.
}
}Musil: Mikroekonomie – středně pokročilý kurz. Kapitola 7, str. 157 – 175.

}malý počet firem (alespoň dvě)
}vysoký stupeň vzájemné rozhodovací závislosti (tendence firem vzájemně napodobovat produkci)
}homogenní i diferencovaný produkt
}významné bariéry vstupu do odvětví a výstupu z něj (ale nejsou nepřekonatelné)
}bariéry vstupu: úspory z rozsahu, limitní ceny, právní restrikce, náklady na diferenciaci produktu
atd.
}oligopolní firma je „price maker“

}kartel = smluvní neboli koluzivní oligopol
}skupina firem, chovající se jako monopol s více závody
}cíl kartelu = maximalizace zisku celého odvětví (nikoli jednotlivých firem)
}π = P.Q – [TC1(q1) + TC2(q2) +…+ TCn(qn)]
}MR(Q) = MCi(qi)
}příklad kartelu: OPEC – homogenní oligopol

}MR(Q) = MCi(qi)
∑MC
MC1
MC2
AC1
AC2
Q
Q*
MR(Q)
D
CZK/Q
CZK/Q
CZK/Q
q1
q2
Firma 1
Firma 2
Kartel
q
q
PK
Celý kartel bude realizovat produkci Q* - tato produkce se rozdělí mezi jednotlivé firmy v kartelu
– firma 1 bude dodávat množství q1, firma 2  množství q2

} Kartel lze obecně považovat za nestabilní uspořádání oligopolního trhu, protože:
}
1.je většinou nelegální...
2....tudíž nelze právně vymáhat dodržování kartelové dohody
3.if nestejné zisky firem v kartelu, odstředivé tendence
4.tendence firem stanovit nižší cenu než je cena kartelu a tím zvýšit svůj tržní podíl a zisk

}PŘEDPOKLADY:
1.v odvětví existují pouze 2 firmy (duopol)
2.produkce obou firem je homogenní → stejné nákladové křivky
3.firmy znají tržní poptávku
4.firmy považují výstup konkurenční firmy za konstantní, tzn. firmy neodhadují vzájemné reakce na
změnu výstupu a ceny
5.MC = AC – konst.  (pro zjednodušení MC=0)

}1. firma vstoupí na trh a domnívá se, že je na trhu sama – firma zná tržní poptávku. Na základě
rovnosti MR1 a MC bude realizovat 50 jednotek produkce
P
Q
AC=MC
100
D1=DT
MR1
50
2. firma vidí, že 1. firma realizuje 50 jednotek, ví že tržní poptávka „vychází“ ze 100, z čehož
odvodí svou poptávkovou křivku a bude realizovat 25 jednotek (MR2=MC)
D2
MR2
25
1. firma vidí, že druhá firma realizuje 25 jednotek. Upraví tedy svou poptávkovou křivku: 100-25=75
a bude realizovat 37,5 jednotek (MR1'=MC)
MR1'
D1'
2. firma vidí, že 1. firma realizuje 37,5 jednotek a upraví svou poptávkovou křivku: 100-37,5=62,5,
bude realizovat 31,25 jednotek (MR2'=MC)
MR2'
D2'

Poptávkové křivky obou firem se budou přibližovat, až splynou. Poté bude každá firma dodávat na trh
stejné množství za stejnou cenu.
P
Q
AC=MC
D1=D2
MR1 = MR2
DT
q1=q2
P1=P2

}firma při volbě výstupu q1 očekává, že druhá firma dodává výstup q2 → Q = q1+q2
}tržní cena P(Q) = P(q1+q2)
}zisková funkce obou firem:
} π1=TR1-TC1 = P(q1+q2).q1 – TC(q1)
}    π2=TR2-TC2 = P(q1+q2).q2 – TC(q2)
}známe-li tržní poptávku ve tvaru např.: P=200–Q, pak:
}P=200 – (q1+q2) → TR1=[200 – (q1+q2)].q1
}                TR2=[200 – (q1+q2)].q2

}při nulových  MC bude zisk firem maximalizován, pokud MR1 i MR2 bude roven nule:
}MR1=200–2q1–q2=0 → q1=(200–q2)/2
}MR2=200–q1–2q2=0 → q2=(200–q1)/2
}rovnice pro q1 a q2 jsou rovnice reakčních křivek obou firem
}reakční křivka jako funkce množství dodávaného na trh konkurenční firmou: q1=f(q2), q2=f(q1)

q1
q2
100
100
200
200
q1=(200–q2)/2
q2=(200–q1)/2
Firmy budou dodávat množství, při nichž se protnou obě reakční křivky
q2*
q1*

}zřejmě nenalezneme „ryzí“ příklady takového modelu, ale...
}...lze nalézt takové chování firem, které naplňuje některé znaky Cournotova modelu
}KFC vs. McD... respektive Twister vs. Chicken Roll
}ODS vs. ČSSD... respektive jejich programy
}RWE vs. E.ON... respektive zemní plyn

}dominantní firma = cenový vůdce – firma, jejímiž jedinými konkurenty jsou firmy na tzv.
konkurenčním okraji (konkurenční lem)
}konkurenční lem přebírá cenu od dominantní firmy (podmínky jako v DoKo.)
}max. zisk pro dominantní firmu: MR=MC
}max.  zisk pro konkurenční lem: P=MCi(qi)

Oligopol s dominantní firmou
Q
P
∑MC=SKO
MR
DD
DT
MC
QT
QD
QKO
P1
P2
PD
Dominantní firma bude dodávat množství, při kterém se rovnají její MR a MC, čili množství QD, za
cenu PD
Konkurenční okraj přejímá cenu PD a bude při ní dodávat množství QKO
Celkové tržní množství při ceně PD je dáno součtem produkce dominantní firmy a produkce
konkurenčního okraje: QT= QD+QKO
Při ceně P1 a vyšší bude veškerou poptávku uspokojovat pouze konkurenční okraj
Při ceně P2 a nižší bude výstup konkurenčního okraje nulový, QD = QT
Cena P2 představuje bod ukončení činnosti firem konkurenčního okraje

}výroba elektrické energie v ČR – ČEZ, a.s. cca 75% podíl na trhu
}Student Agency na trase Brno-Praha a Praha-Brno??
}Telefonica O2 ČR – cca 84% podíl na trhu pevných linek (dle financninoviny.cz)
}

}PŘEDPOKLADY:
1.firmy vyrábějí diferencovaný produkt
2.sníží-li firma cenu, ostatní ji budou následovat
3.zvýší-li firma cenu, ostatní  ji následovat nebudou
Zalomená křivka poptávky

D1
D2
Q
P
D1: pokud firma zvýší cenu, ostatní firmy ji nebudou následovat
D2: pokud firma sníží cenu, ostatní firmy ji budou následovat
Pokud firma zvyšuje cenu, pohybuje se po D1, pokud cenu snižuje, pohybuje se po D2
D
MR2
MR1
Q*
P*
MC1
MC2
Rovnovážné množství bude Q*, protože jakékoli jiné znamená nerovnováhu. Rovnovážná cena bude P*,
což odpovídá rovnovážnému množství
Model vysvětluje rigiditu cen na oligopolních trzích, neboť ta se nemusí  změnit, i když se změní
mezní náklady

}modely založené na teorii her
}hráč – strategie – výsledky
}chování firem: kooperativní nebo nekooperativní
}kooperativní chování – firmy mohou uzavřít dohodu o volbě strategie
}nekooperativní chování – firmy nemohou uzavřít dohodu o volbě strategie
}hry: jednorázové (pouze jediná možnost volby strategie) nebo opakované (strategii lze volit
opakovaně)
}uvažujeme 2 firmy, každá volí mezi 2 strategiemi

} Nashova rovnováha = výsledek takových strategických rozhodnutí firem, která vedou ke stabilnímu
řešení – takové, které je nenutí měnit své chování
} Nashova rovnováha nastává, jestliže:
} máme dvojici firem A a B a dvojici strategií a a b, přičemž a je nejlepší strategií firmy A při
současném uplatnění strategie b firmou B, a strategie b je nejlepší strategií firmy B při současném
uplatnění strategie a firmou A

}Nashova rovnováha nemusí vždy znamenat řešení, které je nejlepší pro jednotlivé hráče, tzn. nemusí
vést k paretovské rovnováze – viz. „vězňovo dilema“
}vězňovo dilema – jednorázová nekooperativní hra – 2 podezřelí, strategie přiznat se/nepřiznat se
}každému z podezřelých je učiněna  nabídka: „když se přiznáš, budeš propuštěn, zatímco tvůj
komplic, který se nepřiznal dostane 36 měsíců“

Vězeň
B
Přiznat se
Nepřiznat se
A
Přiznat se
24 ; 24
0 ; 36
Nepřiznat se
36 ; 0
6 ; 6
Oba podezřelí na nabídku reagují racionálně, čili se přiznají – nemohli uzavřít dohodu o strategii
– oba jdou na 24 měsíců do vězení
Strategie přiznat se/přiznat se představuje Nashovu rovnováhu – není však Pareto efektivní
Paretovská rovnováha se ustanoví při volbě strategie nepřiznat se/nepřiznat se, čímž by si oba
mohli polepšit – tuto strategii však nezvolí, neboť je příliš riziková
Každý z podezřelých volí „menší zlo“

Firma
B
P=10
P=15
A
P=10
10 ; 8
18 ; 3
P=15
5 ; 17
15 ; 12
Firma A preferuje prodej své produkce za P=10 při současném prodeji firmou B za P=15
Firma B preferuje prodej své produkce za P=10 při současném prodeji firmou A za P=15
Obě firmy mají zájem prodávat svou produkci za 10, což představuje Nashovu rovnováhu, ale nejde o
Pareto efektivní řešení
Paretovská rovnováha představuje strategii prodeje za cenu 15 oběma firmami – ta ale nebude
zvolena, neboť je z pohledu každé firmy příliš riziková

}firmy mohou volit své strategie opakovaně
}a to na základě chování konkurence
}tendence uzavírat dohody, jelikož se může zlepšit pozice obou firem – na rozdíl od
nekooperativních her
}mohou přinést rozdílná řešení oproti jednorázovým hrám
}např. dodržení či nedodržení kartelové dohody

Firma
B
Dodržet dohodu
Nedodržet dohodu
A
Dodržet dohodu
5 ; 5
3 ; 6
Nedodržet dohodu
6 ; 3
4 ; 4
V případě jednorázové hry obě firmy volí strategii „nedodržet dohodu“, jelikož z pohledu každé
firmy jí tato strategie přinese vyšší zisk, než pokud dohodu dodrží
Při opakované hře, může nedodržení dohody druhá firma oplatit též nedodržením dohody
Při opakované hře nelze jednoznačně říci, zda bude dohoda dodržována – firmám se vyplatí dlouhodobá
spolupráce, než jednorázový zisk z nedodržení dohody, ale stále inklinace k nedodržení dohody

}specifický případ Nashovy rovnováhy
}má-li firma dominantní strategii, pak její volba není ovlivněna volbou strategie konkurenční
firmou, neboli...
}...firma bude svou dominantní strategii volit bez ohledu na to, jakou strategii volí konkurence

Firma
B
1 mil.
2 mil.
A
1 mil.
10 ; 8
8 ; 6
2 mil.
9 ; 6
9 ; 4
Dominantní strategii uplatňuje firma B, a to investici do reklamy o velikosti 1 milion, neboť ať
firma A vydá na reklamu 1 či 2 miliony, firmě B v obou případech přinese 1 milion do reklamy vyšší
zisk než investice 2 milionů
Firmy se rozhodují o výši investice do reklamy, 1 nebo 2 miliony, na základě čehož očekávají své
zisky
Pokud firma A rozpozná dominantní strategii firmy B, pak zvolí pro ni výhodnější variantu, v tomto
případě investici také 1 milion