Struktura žspecifika trhu výrobních faktorů žpříjmové a nákladové veličiny – podmínky maximalizace zisku ždokonale konkurenční trh práce žpoptávka po práci – firma prodávající výstup na DoKo. trhu žpoptávka po práci – firma prodávající výstup na NedoKo. Trhu žminimální mzda žekonomická renta Literatura žSoukupová et al.: Mikroekonomie. Kapitoly 13-14, str. 349 – 377. ž žMusil: Mikroekonomie – středně pokročilý kurz. Kapitoly 9-10, str. 189 - 224. ž Specifika trhu výrobních faktorů žtrh finální produkce – nabídka = firmy, poptávka = domácnosti žtrh VF – nabídka = domácnosti, poptávka = firmy žpoptávka po VF = poptávka odvozená z poptávky po produkci vyráběné daným VF Příjmové veličiny na trhu VF žMRP (Marginal Revenue Product) – příjem z mezního produktu daného VF žMRP = změna celkového příjmu způsobená zapojením dodatečné jednotky VF žMRPK = δTR/δK = (δTR/δQ).(δQ/δK) = MR . MPK žMRPL = δTR/δL = (δTR/δQ).(δQ/δL) = MR . MPL žARP (Average Revenue Product) – příjem z průměrného produktu daného VF žARP = příjem na jednotku daného VF žARPK = TR/K = (P.Q)/K = P.(Q/K) = P . APK žARPL = TR/L = (P.Q)/L = P.(Q/L) = P . APL Příjmové veličiny na trhu VF žPrůběh funkce MRP a ARP závisí na tom, na kterém typu tržní struktury realizuje firma svůj výstup Obecně – křivky MRP a ARP kopírují průběh křivek MP a AP MRPL ARPL L ARPL MRPL DoKo. trh produkce – MR=AR=P=konst. MRPL ARPL L ARPL MRPL NedoKo. trh produkce – MR, AR a P klesají s růstem realizované produkce → funkce MRPL a ARPL budou strměji klesat Nákladové veličiny na trhu VF žMFC (Marginal Factor Costs) – mezní náklady na faktor žMFC = změna celkových nákladů způsobená zapojením dodatečné jednotky VF žMFCK = δTC/δK MFCL = δTC/δL žAFC (Average Factor Costs) – průměrné náklady na faktor žAFC = náklady na jednotku zapojeného VF žAFCK = TC/K = r.K/K = r žAFCL = TC/L = w.L/L = w žprůběh funkcí MFC a AFC závisí na typu konkurence na trhu výrobních faktorů Nákladové veličiny na trhu VF MFCL= AFCL=w L AFCL MFCL L AFCL MFCL MFCL AFCL=w DoKo. trh práce NedoKo. trh práce Volba optimálního množství najímaných VF žtakové množství VF, které firmě maximalizuje zisk žTR(K,L) – TC(K,L) = π(K,L) max. žNUTNÁ PODMÍNKA MAX. ZISKU: žδπ/δK = δTR/δK – δTC/δK = 0 → ž δTR/δK = δTC/δK → MRPK = MFCK žδπ/δL = δTR/δL – δTC/δL = 0 → ž δTR/δL = δTC/δL → MRPL = MFCL Poptávka po práci na DoKo. trhu práce žDOKO. TRH PRÁCE: žvelký počet firem poptávajících práci žcena práce (mzdová sazba) je vůči firmě objektivní – dána trhem žpracovní síla je homogenní žindividuální křivka nabídky práce (křivka nabídky práce jedné firmě – ochota pracovat pro sledovanou firmu) je horizontální žMFCL=AFCL=w=sL Poptávka na doko. trhu práce žTrh práce: DoKo. žTrh produkce: DoKo. – konstantní MR Poptávka po práci v krátkém období MFCL= AFCL=w=sL L CZK/L L SL w DL Firma Trh práce L* w* Poptávka po práci v krátkém období žmodifikované zlaté pravidlo max. zisku: žMRPL=MFCL čili MR.MPL=MFCL nebo P.MPL=w MRPL ARPL L MFCL= AFCL=w=sL1 MFCL= AFCL=w=sL2 MFCL= AFCL=w=sL3 MFCL= AFCL=w=sL4 v červeně vyznačených bodech platí podmínka maximalizace zisku CZK/L tvoří všechny tyto body křivku poptávky po práci? Poptávka po práci v krátkém období žNikoli – firma musí v SR pokrýt alespoň variabilní náklady: žTR ≥ VC žTR = ARPL.L žVC = w.L žARPL.L ≥ w.L žARPL ≥ w ž ž žKřivka poptávky po práci je tvořena klesající ž částí MRPL shora ohraničenou maximem ARPL Poptávka po práci v krátkém období MRPL ARPL L CZK/L bod ukončení činnosti firmy v SR Pokud by mzdová sazba vystoupala nad úroveň ARPL , firma by ukončila činnost a nepoptávala by žádné množství práce DL Poptávka po práci v dlouhém období žv LR je firma schopna měnit množství práce i kapitálu žpři změně mzdové sazby se nemění pouze objem najímané práce, ale i objem kapitálu žmění-li se objem práce i kapitálu, mění se efektivnost práce → posun MPL a tím pádem i MRPL a krátkodobé DL žpůsobí následující efekty po změně mzdové sazby: substituční, produkční (nákladový) Poptávka po práci v dlouhém období L K Q1 Q2 SE PE A TE B C SE: při poklesu mzdové sazby bude firma nahrazovat kapitál prací – posun z A do B → zhoršení efektivnosti práce – tlak na pokles MPL PE: pokles mzdové sazby – firma může současně zvýšit objem práce i kapitálu – posun z B do C → zvýšení efektivnosti práce – tlak na vzrůst MPL Celkový efekt poklesu mzdové sazby (TE): firma bude najímat více obou faktorů – zvýší se efektivita práce – vzrůst MPL Poptávka po práci v dlouhém období MRPL1 L w DL(LR) MFCL= AFCL=w=sL1 w1 E1 Celkovým efektem poklesu mzdové sazby je vzrůst MPL a tím pádem i MRPL a krátkodobé DL w2 MFCL= AFCL=w=sL2 E2 Spojnice krátkodobých rovnovážných bodů (E1 a E2) tvoří dlouhodobou křivku poptávky po práci L1 L2 MRPL2 Tržní poptávka po práci žTržní poptávka po práci – je horizontálním součtem křivek poptávky po práci jednotlivých firem: ž ž↓w → ↑ poptávaného množství práce každé firmy → ↑ poptávaného množství práce na trhu → tržní DL jako horizontální součet indiv. DL, ale: ž ž↓w → ↓ MC každé firmy → ↑S na trhu produkce → ↓P a tedy MR (prosazuje se tzv. příjmový efekt)→ ↓MRPL a tedy DL→ DL každé firmy bude strmější a tím i křivka tržní DL Tržní poptávka po práci L w DL DL' w1 w2 L1 L2 L2' DL – tržní poptávka po práci bez zohlednění příjmového efektu DL' – tržní poptávka po práci při působení příjmového efektu Poptávka na doko. trhu práce žTrh práce: DoKo. žTrh produkce: Nedoko. – klesající MR MRPL ARPL L ARPL MRPL MRPL ARPL L ARPL MRPL Poptávka po práci v krátkém období DL DL Firma na DoKo. trhu finální produkce Firma na NedoKo. trhu finální produkce Poptávka po práci v dlouhém období žVedle SE a PE se prosazuje již zmíněný příjmový efekt žPokles w povede k poklesu MC – zvýší se rovnovážné množství produkce za současného poklesu ceny a MR žMRPL se tudíž neposune vzhůru v takovém rozměru jako v případě DoKo. firmy Poptávka po práci v dlouhém období MRPL1 L w DL(LR) MFCL= AFCL=w=sL1 w1 E1 w2 MFCL= AFCL=w=sL2 E2 L1 L2 MRPL2 Tečkovanou čarou je vyznačen posun MRPL v případě, že by firma fungovala na DoKo.trhu finální produkce Princip formování tržní poptávky je pak stejný jako u DoKo. firmy – viz předchozí výklad Minimální mzda ž= cenová regulace na trhu práce, čili regulace mzdová žCíle: žgarantování minimálního příjmu pracovníků státem → nástroj sociální politiky žzvýšení motivace k hledaní práce žzvýšení zaměstnanosti Dopady minimální mzdy L SL w DL Trh práce L* w* wmin1 wmin1 – minimální mzda je stanovena níže než rovnovážná – trh práce se vyčistí při vyšší mzdě wmin2 wmin2 – min.mzda na této úrovni způsobí, že se trh práce nevyčistí, vzniká převis S nad D a nedobrovolná UNE nedobrovolně nezaměstnaní (I)racionalita minimální mzdy žje-li minimální mzda stanovena pod úrovní rovnovážné mzdy, pak nemá smysl – trh se vyčistí při vyšší mzdě a všichni, kdo chtějí pracovat, práci najdou žje-li stanovena nad úrovní rovnovážné mzdy, vznikne nerovnováha a nedobrovolná nezaměstnanost – lidé ochotní pracovat při nižší mzdě práci ztratí, lidé jež vyšší minimální mzda motivuje pracovat, práci nenajdou ž ž ž ž ž žMINIMÁLNÍ MZDA NA DOKO. TRHU PRÁCE NEMÁ SMYSL Minimální mzda v ČR Zdroj: http://www.finance.cz/home/hospodarstvi/prace/mzda/ Minimální mzda v ČR Zdroj: http://www.mesec.cz/clanky/minimalni-mzda-roste-vzroste-nezamestnanost Ekonomická renta z vlastnictví VF žEkonomická renta = příjem z vlastnictví VF – transferový výdělek žpříjem z vlastnictví VF – skutečně vyplacený příjem vlastníkovi VF (např. skutečně vyplacená mzda) žtransferový výdělek – výdělek, který by vlastníkovi VF plynul z alternativního využití VF, je to minimální úroveň mzdy, za kterou jsou lidé ochotni pracovat žEko. renta = de facto obdoba přebytku výrobce – rozdíl mezi skutečně vyplacenou mzdou a mzdou, za kterou je pracovní síla ochotna začít pracovat Ekonomická renta z vlastnictví VF L w DL L* w* SL celkový skutečný výdělek z vlastnictví VF práce transferový výdělek ekonomická renta z vlastnictví VF práce Čím menší cenová elasticita nabídky daného VF, tím menší možnost alternativního využití VF a tím větší ekonomická renta