DSC_0229 Ekonomika kultury II. n DSC_0039 Témata: nFinancování kultury nTvorba cen v oblasti kultury nAukce, umění jako investice nTrh práce v oblasti kultury nKulturní politika - objasnění a vymezení pojmu. nHlavní současné funkce a modely státu ve vztahu ke kultuře v evropských zemích. n DSC_0039 Exempla uměleckých trhů nBlahodárný vliv konkurence při vzestupu barokní a renesanční hudby (Vaubel, R. Journal of Cultural Economics, 2005, 29:277-297) n nRozvoj obchodu a z něj plynoucí kulturní rozmach Florenci (Goldthwaite, R. A.The Building of Renaissance Florence: An Economic and Social History) U nás nadace a nadační fondy do umění a kultury 21.5 mil. Kč v r. 2002 DSC_0039 1. Financování kultury dnes nTrh (resp. vlastní výnosy) n nNadace – Open Society Fund, Ora et Labora, … nDaňové úlevy nDárcovství, sponzoring n nVeřejné rozpočty nStátní fondy nLoterie nPodpora ze zahraničí – EU, Norské fondy,… n n n n ČÍsla platí pro organizace zřizované MK, státními orgány, kraji a obcemi DSC_0039 Trh (resp. vlastní výnosy) nFilm – je obecně považován za soběstačnou/ziskovou oblast kultury nDivadla – v ČR soběstačná v průměru z 29% v r. 2009 nGalerie, muzea a památníky jsou soběstačné v průměru z 17,8% v r. 2008 (vyjma soukromých) nHudební soubory + hvězdárny a planetária + knihovny + památkové objekty + výstavní činnost – hospodaření není sledováno nPeriodický tisk - je obecně považován za soběstačnou/ziskovou oblast kultury Odpočet od daně z příjmů, korporátní daně z příjmů a daně z kapitálových zisků. - Od r.1917 14 mld OSD v roce 2004 na umění a kulturu, cca 48 USD na hlavu, 0,1 HDP u nás je to 0,15 HDP - jde ze státního ze státního rozpočtu, tj. 450 Kč na hlavu, cca 29 USD Váhodnější než vládní výdaje. právnická osoba si může odečíst dar poskytnutý obcím a právnickým osobám k financování kultury max ve výši 5% základu daně z příjmů, pokud úhrnná hodnota daru činí alespoň 2000 Kč, fyzická osoba pak 10% ze základu daně, pokud hodnota daru přesahuje 2% ze základu daně nebo činí alespoň 1000 Kč. U nás výdaje nadací a nadačních fondů na kulturu 21.5 milionů korun DSC_0039 Daňové úlevy nDaňové úlevy jsou „nárožním kvádrem“ politiky v USA od poč. 20. stol. nV ČR – nepřímá podpora qDaňová úleva u daně z příjmu qOsvobození od daně z nemovitosti qOsvobození od DPH, pokud obrat kulturní instituce z příjmů z hospodářské činnosti nepřesáhnou stanovenou částku qOsvobození od daně dědické a darovací q q n v usA OD VLÁDY NA VÝDAJE UMĚLECKÝCH INSTITUCÍ 15-25%, v Německu 75% V celkovém rozpočtu institucí činí dary korporací jen 3-5%, ale tyto peníze jdou hlavně na inovace, zvyšování atraktivity, jsou to peníze k volnému použití, "rychlé",podpora významné firmy může mít multiplikační efekt. Sponzorování zvláštních výstav a zvláštních událostí. Ekonomické vysvětlení dárcovství je trojí: -neoklasický model - společnost dává peníze za účelem zvýšení zisku, zlepšuje si pověst u veřejnosti, dává najevo svou pozici na trhu. Důležité jsou také nepřímé ziskyrozvoj zaměstnanců a dobré vztahy s místní komunitou. etický model - zdůrazňuje společenskou odpovědnost - morální závazek firmy podporovat své okolí. Dnes velmi obvyklá iluze o existenci tzv. odpovědnosti korporací či jiných společenských jednotek, neboť si správně uvědomuje, že odpovědnost je vlastnost spojená s lidskou individualitou a nelze hovořit o odpovědnosti v souvislosti jiné než osobní. Oproti tomu práva či povinnosti už mohou být spojovány i s korporacemi a proto je možné hovořit o právech a povinnostech korporací. Rozhodují vždy konkrétní lidé ve vedení dle vlastních preferencí. Politický model - vykládá sponzorství jako způsob, jak vytvořit a zachovat moc a autonomii vzhledem k jiným veřejně kontrolovaným skupinám a či jiným korporacím. Stranovuje dárcovský standard v oblasti korporací, má v sobě prvek donucení. Vzor je napodobován. DSC_0039 Dárcovství korporací MECENÁT JAKO SNÍŽENÍ PŘEBYTKU SPOTŘEBITELE - TEXT O OPEŘE - ZAPRACOVAT Relativní rozdělení darů Chutě se mění Dary na náboženské účely rostou každoročně, protože se však celkový objem darů zvyšuje, jejich relativní podíl na celkovém objemu klesá. Významně rostou odkyzy nadacím Položit otázku, proč lidé dávají? (pocit užitečnosti, radost z dávání, naplnění společných cílů, osobní uspokojení, snaha vyřešit problém) Dávání je radost. Lidé to dělají proto, že jim to dává dobrý pocit, společenskou vážnost nebo jim to ulehčuje svědomí (nějaké útlocitné povahy). Nebo - důležité - jim to umožňuje vyjádřit jejich morální hodnoty a přesvědčení. Chceme-li od někoho něco získat, musíme vycházet z jeho potřeb. Lidé rádi dávají peníze na : - něco konkrétního a důležitého - něco, co cítí, že je také jejich - rádi (bohužel) vidí výsledky co nejdříve - jsou potěšení, když jsou oceněni DSC_0039 Dárcovství v USA (Giving USA 2004) Religion Gifts to foundations Environment/animals International affairs Health Human services Public-society benefit Arts, culture, & humanities Education V EU se výdaje na kulturu pohybují kolem 0,7% HDP, jsme tedy na evropské úrovni. DSC_0039 Veřejné rozpočty nMK ČR – profesionální i neprofesionální aktivity nKraje a obce nCelkem z veřejných rozpočtů 0,6% HDP (2008) n V Irsku jde 90% veřejné podpory z centrální vlády, v Německu jen 10%, zbytek leží na zemích a obcích DSC_0039 Veřejné rozpočty DSC_0039 n DSC_0039 n DSC_0039 Vývoj finančních prostředků poskytnutých na oblast kultury z veřejných rozpočtů (v tis. Kč) živoří, nemá mimorozpočtové příjmy, jen příjmy z pronájmu domu "U černé Matky Boží" a dům u Hybernů, které ale odvádí do státního rozpočtu a příjmy z Národního domu zase daní. Dalším příjmem je 50% z příjmu z pronájmu kulturních památek, dále majetková autorská práva, která propadla státu, tzv. odúmrtě. Poprvé rozděloval peníze až po deseti letech své existence v r. 2002, kdy na kulturu poskytl 5,45 milionu Kč. v letech 2005-5 to bylo kolem 10.000.000 Kč. Dva základní zdroje příjmů - příjem z obchodního využití filmů, k nimž Fond vykonává právo výrobce (filmy z Filmových studií Gottwaldov, Barandov mezi roky 1965-90) Druhým příjmem je 1 kč z každé vstupenky prodané do kina, který nebyl od roku 1992 valorizován. Další příjmy - výtěžky z podpořených projektů (Kolja), příjmy z pronájmu, úroky atd. Spor o novelu v roce 2006 - Provozovatelé audiovizuálních představení 2% z prodeje vstupenek, filmoví distributoři 3% z hrubých příjmů, z prodeje a půjčování av děl a provozovatelé televizního vysílání 3% z příjmu z vysílání televizní reklamy. O přerozdělování měla rozhodovat 15 členná Rada. DSC_0039 Státní fondy nStátní fond kultury ČR n nStátní fond ČR pro podporu a rozvoj n české kinematografie DSC_0039 Loterie nU nás neúspěch - Česká Lotynka a Eurolotto nV zahraničí však tento model funguje q The Heritage Lottery Fund v UK přerozděluje část peněz z výnosu National Lottery for Good Causes (ročně cca £ 290 mil.) qV Itálii část prostředků ze hry Lotto je přerozdělována prostřednictvím Ministerstva pro kulturní dědictví (ročně cca 150 mil. €) DSC_0039 Podpora ze zahraničí nProgram Culture (EU) nProgram MEDIA (EU) nTzv. Norské fondy – finanční n mechanismus EHP/Norska Primární trh zahrnuje výrobky nově vyrobené a prvně obchodované. Existuje přímá vazba na výrobní náklady (tak to učí mikroekonomie a my, pokud nejsme stoupenci rakouaské monistické teorie, to přijímáme.)a sekundární trh Poptávka po rohlících je jasně daná, u uměleckých děl a produkce to tak jasné není - nelze považovat za substituty Naopak zde hraje roli okázalá spotřeba Veblenův pojem Unikáty - obchod s nimi je řízen poptávkou, která je funkcí příjmu, spadá pod trhy luxusního zboží (luxusní zboží - relikt merkantelismu v ekonomii) Opakovatelné statky - výroba ve velkém - nadvládu amerických filmů můžeme vysvětlit také výropbou ve velkém, - velká nabídka i velká poptávka - velká země díky velkému trhu může snížit náklady nebo snížit ceny a získat tak konkurenční výhodu a větší tržní podíl na zahraničních trzích. Podobně v Bolywoodu. Tržní podíl pro domácí filmy - USA 92%, Německo 14%, UK 17% Francie 32% Kapitola MOtion DSC_0039 2. Tvorba cen n nRozdíl tvorby cen na primárních a sekundárních trzích n nRozdíl tvorby cen u unikátů a opakovatelných kulturních statků n Držit láhev, říct, že se musí prodat. 4 skupiny, každá jiný typ aukce. DSC_0039 Aukce nAukce je tržní instituce s jasným souborem pravidel, která určují alokaci zdrojů a cen na základě nabídnuté ceny od účastníků trhu. (McAfee, R.P. – McMillan. Auctions and Bidding) nTypy aukcí qAnglická aukce – otevřená aukce se zvyšující se cenou qHolandská aukce – otevřená aukce se snižující se cenou qObálková aukce – aukce se zapečetěnými nabídkami qVickereyho aukce –aukce se zapečetěnými nabídkami, vítězný dražitel s nejvyšším podáním neplatí nejvyšší nabídku, ale pouze druhou nejvyšší nabídku DSC_0039 Složení prodejní ceny na aukčním trhu n Popolatek za účast v dražbě platí kupec díla n (obvykle 10%-20% ceny dosažené n vydražením) n n Poplatek za zprostředkování prodeje platí n prodejce (liší se podle předmětu dražby, 5% - n 14%) n n n n nZdroj: Hasoňová, S. Aukční trh s uměním. nV roce 2009 se v českých aukcích uměleckých předmětů prodalo 7.355 předmětů za celkem 450 mil. Kč Změny v průběhu času Quatrocento - ceny smluvena pevně předem, závislách na nákladech výroby, specifika určena (ultramarín, pravé zlato, počet lidí, atd. Ve Francii v období akademií od poloviny 17. stol. do konce 19. stol.) záležela cena na volbě námětu - nejdražší historické malby, neboť předpokládala poučenost autora a schopnost čerpat ze života), následovaly portréty,zátiší a nejlevnější byly krajiny. Od konce 19. stol. se klíčovou pro tvorbu ceny stala signatura, resp. hodnota díla záležela na originalitě myšlenky umělce a signatura tuto originalitu garantovala kresba je levnější než kvaš, který je levnější než olej nebo akrylové barvy, práce na papíře je levnější než práce na plátně či na dřevě. Moderní umělci - když to na ně přišlo, vzali i pytel nebo prostřeradlo - je obtížnější restaurovat nové autory než staré. Dobový vkus - dnes letí impresionisté a postimpresionisté. Umění není dobrá investice, jak zjistili i finanční instituce, je zde nízká návratnost, nízká likvidita, nedělitelnost, nezaměnitelnost a vysoké rizikol Akcie se obchodují často, umělecká dílo jednou za několik desetiletí. U uměl. díla chybí dlouhodobá rovnovážná cena. Náklady držby jsou vysoké - pojištění, aukční poplatky, restaurování. Nepřináší žádné dividendy, jen psychologický přínos. Na druhou stranu, vlastník má na dané dílo monopol V galeriích jsou ceny nižší než v aukcích. Ceny na aukcích se ve stejných kategoriích liší - nejdraž je v New Yorku, pak je Londýn, pak je Paříž. U trhu s uměním nelze hovořit o zákonu jedné ceny, ceny v aukci jsou velmi závislé na množství a kvalitě účastníků akce. Sothebies a Christies organizují své prodeje ve satejném čase a ve stejném městě, aby přilákali více kvalitních sběratelů. Každý prodej je unikátní v čase a prostoru. Uměnělecká díla sbíraly elity společnosti již od babylonských dob, z nichž máme doklady o existenci aukcí, a tradice sběratelství byla i ve starověkém Římě. Ve středověku a renesanci přímá vazba objednatel - umělec, po roce 1700 populační expoloze a rozvoj vzdělanosti vedla k rozšíření trhu s uměním, začal se rozvíjet mezinárodní obchod s uměním, změnily se způsoby výroby (už od 17. stol výroba na sklad) DSC_0039 Ceny uměleckých děl určují: nFyzikální vlastnosti – velikost, užitý materiál, technika, nDatum vytvoření nAutor n nCenu mohou ovlivnit: - jména dřívějších vlastníků, zmínky v odborné literatuře, dobový vkus, místo prodeje n DSC_0039 nAukční dům Dorotheum, 6.3.2010 nSvatá Kateřina Alexandrijská dřevo řezané, zbytky původní polychromie, západní Čechy, konec 15. století, výška 107 cm, doplněná koruna a podstavec Prohlášeno kulturní památkou nVyvolávací cena 240.000,- Kč nOdhadní cena 400.000,- Kč nVydraženo za 300.000,- Kč n n nJe umění dobrá investice? 271 DSC_0039 DSC_0039 Obě metody spočívají v dotazníkovém šetření, kolik byl idé byli ochotni zaplatit za kvalitativní či kvantritativní přírůstek určitého neobchodovatelného statku(možný také průzkum bojem - zvyšování vstupného) Jak vysoký obnos byste byl ochoten zaplatit za (užívá se i ve zdravotnictví). Ochota akceptovat - ceny, kterou je člověk ochoten přijmout jako náhradu za kvalitativní a kvantitativní snížení těchto statků. (tady problém, že nic nedostane) Cílem je odhadnout poptávkovou křivku a velikost spotřebitelského přebytku. Dotatzník obsahuje popis situace a otázku, nejlépe se seznamem možných částek či intervalů. Vyhodou je nalezení neužitné hodnoty, nevýhodou malá důvěryhodnost (papír snese vše). Studie WTP ukázala, že v případě zavedení vstupného v durhamské katedrále by byl výnos stejný jako dnes, kdy jsou příspěvky dobrovolné. - DSC_0039 Ceny umělecké produkce nNákladové oceňování n nKontingenční oceňování – zjišťování individuální poptávky po neobchodovatelných statcích qWTA – ochota akceptovat qWTP - ochota platit Přečíst A. Smithe - str 95-6 Racionálně se však nejedná o výhodné povolání - těžká příprava, malá úspěšnost na cestě k vrcholu, riskantní kariéra, krátkodobé kontrakty. Umělci obtížně hledají podporu na trzích, proto byl odříve obvyklý patronát urizených, který dnes převzal stát. (zčásti Ne USA, UK) Podle výzkumu z USA získá průměrný omělec s podobnou úrovní vzdělání a podobnou osobní charakteristikou jen o 10% menší příjem, než by obdržel v neumělecké profesi , celoživotní příjmy jsou nižší jen o 2,9% Throsby porvedl výzkum, v němž zjistil, že pokud má umělec alternativu věnovat se placené činnosti umělecké a neumělecké, pak s rostoucím příjmem v neumělecké činnosti věnuje více času činnosti umělecké. U umělců existuje něco, co se nazývá preference práce. Zatímco u běžných smrtelníků je křivka nabídky práce zahnutá, protože s rostoucím příjmem lidé začnou preferovat volný čas a méně pracují, u umělců to neplatí. Čím zajiíštěněnjší jsou, tím více se věnují umění. Běžně mají druhé zaměstnání, kterým si vydělávají na živopbytí, a na prostřdky k tomu, aby se mohli věnovat tvůrčí činnosti. Pokud umělci dostávají podporu, přestanou se věnovat světskému zaměstnání a více se věnují umění. (Odměnou nejen peníze, ale i status, uznání - příjmy umělců jsou nižší než u jiných profesí, neboť vyměňují peníze za nepeněžní odměny.) (Smith str. 96) Chudoba umělců až ve dvacátém století a až v jeho 2. pol. Subvence neznamenají nárůst příjmů umělce, ale konec bokovkám a místo na trhu přebírá někdo jiný. Autor píše, že v okamžiku, kdy dostal grant, šli bokovky stranou, přestal dělat portréty a věnoval se tvorbě. Místo na trhu obsadil nově příchozí a počet výkíonných umělců se tak zvětšil. Mikrohistorka dokázaná makro statistikou. V Nizozemí byly v průběhu 20. století dvě velké změny v počtu umělců. První se odehrála po roce 1949, kdy bylo stanoveno, že profesionální umělec, který nedosahuje určitého minimálního příjmu, může prodat svá díla místním úřadům výměnou za doplnění svého příjmu. Pokud díla splnila svá určitá, spíše nízká kvalitativní kritéria, úřady byly povinny vykoupit tento předmět. Mezi roky 1949 -83,. kdy systém fungoval, vzrostl počet umělců a také počet studentů uměleckých škol. Postupné rušení systému, který se stal příliš nákladý, v letech 1983-7 bylo sledováno poklesem studentů v uměleckých školách a v následujících letech se řada umělců začala věnovat jiné činnosti.Od roku 99 nový systém podpory, který opět přilákal více umělců, než se čekalo. Pro všechny umělce s nízkým příjmem je stanovena speciální dávka, pokud jsou schopni si získat nějaké peníze prodejem svých děl. Po prvním roce fungování se ukázalo, že i toto schéma přitahuje více umělců, než se čekalo a počet umělců tak zase začal narůstat. Vláda věří, že chudoba mezi umělci je špatná a musí být napravena. Moderní welfare stát se chce starat o každého, o každou skupinu obyvatelstva. Ekonomové hovoří o kompenzované a nekompenzované chudobě - pokud dobře informovaný umělec směňuje možný příjem za jiné odměny, jako soukromé uznání, věhlas či status, pak je finanční chudoba kompenzovaná. Vzhledem k možnostem jiných příjmů, umělci nejsou tedy nijak postihováni za svou činnost. Nekompenzovaná chudoba - kdyby umělci byli méně informováni než jiní profesionálové o šancích získat nepeněžní odměny, pak by chudoba byla skutečná. (Kdyby neexistovaly). Odpočet daně při nákupu umění je jako podpora umění vhodnější než podpora umělců, neboť nezvyšuje počty. Subvence jsou kontraproduktivní - zvedají počet umělců a tak zvedají i počet chudých umělců. Jedinou cestopu je odrazovat mládež od umění a rušit subvence - jak radil už Adam smith DSC_0039 3. Trh práce v oblasti kultury nSpecifika na straně nabídky práce nJak umělci maximalizují užitek? qHledají optimální kombinaci peněžních a nepeněžních odměn q nUmělci mají preferenci tvorby n nSubvencování umělců vede ke zvýšení počtu umělců – viz holandská zkušenost nPřebytek nabídky práce způsobují umělecké školy n DSC_0039 4. Kulturní politika nJaký je vlastně „veřejný zájem“ na existenci (a podpoře) kultury? n nSpolečnost neexistuje. Existují jen jedinci. A úkolem jedince je vytvářet bohatství. Když ho vytvoří hodně, může se o jeho část podělit se svými bližními, kteří nebyli dost úspěšní. A to je vše. n n X n nSpolečnost existuje a že již velice dávno vytvořila stát jako nástroj pro řešení zájmů a problémů společnosti. Hlavní cíle kulturní politiky: garantovat ochranu svobody tvorby umělců a tvůrců a vytvářet podmínky pro využívání této svobody, vytvářet podmínky pro realizaci kulturních aktivit občanů zejména na základě občanského sdružování (spolčování), vytvářet podmínky pro decentralizaci rozhodování v celém kulturním systému a pro přenášení rozhodovacích procesů, garanci orgánů státní správy a jejich nezávislost i ekonomickou ("umělci rozhodují sami o sobě"), garantovat rovnost přístupu občanů ke kulturnímu bohatství a usnadňovat tento přístup znevýhodněným společenským skupinám (menšiny, osoby se zdravotním postižením), garantovat ochranu kulturního dědictví a podporovat péči o ně, garantovat svobodný přístup občanů k informacím, podporovat výměnu informací uvnitř systému kultury, mezi systémem kultury a vnějším prostředím bez ohledu na jazykové a administrativní hranice, podporovat výchovu a osvětu v systému tvorby i užívání kulturních statků, brzdit negativní vlivy komercionalizace kultury. DSC_0039 Kulturní politika nZáměr státu v oblasti kultury nStávající dokumenty, které ji v ČR upravují či deklarují: qStátní kulturní politika na léta 2009 - 14 qKoncepce účinnější podpory umění na léta 2007 – 2013 DSC_0039 Nástroje kulturní politiky: nLegislativní qdefinovat veřejné služby státu v oblasti kultury jako zákonné zmocnění (a stanovení povinnosti) státu zabezpečovat kulturní služby jako služby veřejně prospěšné; qtvorba právních norem zejména pro neziskový sektor v kultuře; nEkonomické qVytvářet předpoklady pro vícezdrojové financování kultury nInstitucionální qSíť institucí, zejména v oblasti přístupu k informacím a v systému péče o kulturní dědictví nŘídící qkonzistentní postoj orgánů státní správy v kultuře jako jeden ze základních předpokladů pro zachování rovného přístupu občanů ke kulturnímu bohatství; nMetodické qmotivovat kulturní chování subjektů nezávislých na orgánech státní správy (krajů, obcí, církví, neziskových kulturních organizací). DSC_0039 Základní dimenze pro porovnání dle Mangseta: nje rozhodování o kultuře a umění soustředěno do jednoho orgánu (ministerstvo), nebo je rozděleno mezi několik orgánů (ministerstev). Převažuje centrální nebo decentralizovaná správa? ncentrální orgán rozhoduje sám, nebo využívá nezávislých (expertních) poradních orgánů, pokud ano, jaké mají tyto orgány pravomoci? npřevažuje financování z veřejných nebo soukromých zdrojů? DSC_0039 n n n Děkuji za pozornost Obor kultury VERE oNO + NNO ZISK CELKEM Audiovizuální díla 9 (9,1 %) 3 (3,1 %) 87 (87,9 %) 99 (100 %) Divadla 49 (40,5 %) 34 (28,1%) 38 (31,4 %) 121 (100 %) Galerie, muzea 333 (79,5 %) 37 (8,8 %) 49 (11,7 %) 419 (100 %) Hudební soubory 14 (46,7 %) 9 (30,0 %) 7 (23,3 %) 30 (100 %) Hvězdárny a planetária 33 (64,7 %) 10 (19,6 %) 8 (15,7 %) 51 (100 %) Knihovny 5920 (100,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 5920 (100 %) Památkové objekty 185 (70,1 %) 34 (12,3 %) 45 (17,1 %) 264 (100 %) Výstavní činnost v profesionálním výtvarném umění a architektuře 82 (25,8 %) 69 (21,7 %) 167 (52,5 %) 318 (100 %) CELKEM 6625 (91,7 %) 196 (2,7 %) 401 (5,6 %) 7222 Intervence státu do kultury nKultura pohledem ekonoma qjde o proces, při kterém vznikají statky, jež spotřebou uspokojují něčí potřeby, a to vše v prostředí vzácnosti zdrojů. nČást produkce odvětví kultury se tak směňuje na trhu jen na základě poptávky a nabídky, ale pouze u těch oborů kde to charakter kulturních statků dovoluje. nOstatní jsou, pro nezájem ze strany podnikatelských subjektů, z tržní směny vyloučeny – zasahuje stát. Hodnota v kultuře nZákladem ekonomické hodnoty kulturních statků a produktů je jejich vzácnost a užitná hodnota. nVelké obtíže jsou spojeny s hodnocením volně dostupných kulturních statků nebo kulturních služeb poskytovaných za neekvivalentní vstupné. nKulturní statky mají v očích veřejnosti totiž často vysokou hodnotu, ale zároveň minimální cenu. Jednou z příčin tohoto stavu je fakt, že snad v žádné jiné oblasti ekonomiky neexistuje tak intenzivní konkurence mezi současnými produkty a statky vytvořenými v minulosti jako v odvětví kultury (kvalita x komerce) Rásky a Perez podobně uvádí: n„Přestože je podrobná analýza kulturních politik a souvisejících administrativních struktur evropských států bez jednotné typologie nemožná, je také nutné podotknout, že se vzory (great European Paradigms) kulturní správy vzájemně velmi přiblížily. Staly se méně různorodými, více uniformní a již dlouho neexistují ve své původní ryzí (modelové) podobě. Jednotlivé typické vlastnosti jednoho modelu byly implementovány do jiného a změny jsou i opačným směrem.“ Dosavadní vývoj v oblasti kultury: nPřed rokem 1989: qefektivní rozvoj v duchu primárních cílů a funkcí oblasti kultury (a masmédií) byl znemožněn převahou státního monopolu vlastnického, kompetenčního a rozhodovacího, neexistencí pluralitních forem kulturní produkce a uspokojování kulturních potřeb obyvatelstva, strnulostí státního managementu v těchto sférách, qupřednostňoval se ideologický a politický význam uspokojování kulturních potřeb, qodvětví kultury bylo zařazeno do tzv. nevýrobní sféry, kulturní instituce nebyly motivovány k efektivnějšímu chováni, což vedlo k absolutnímu nezájmu o zlepšení vlastních hospodářských výsledků; Dosavadní vývoj v oblasti kultury: nPo roce 1989: qv důsledku toho, že bývalé ekonomické systémy působící v kultuře byly neadaptabilní na změny ekonomického prostředí, objevil se pokles výkonnosti, v horším případě úplné zhroucení některých kulturních institucí, qv důsledku cenové liberalizace vzrostly neinvestiční výdaje - zvýšení cen nájemného, energie a paliv, nedostatek peněz na obnovy a rekonstrukce kulturních objektů, qzvýšil se nedostatek finančních prostředků v kultuře, a to působením některých vnějších vlivů - např. zpřísněním výdajové politiky státního rozpočtu, zavedením povinnosti odpisů pro příspěvkové organizace, počáteční pokles návštěvnosti kulturních zařízení, apod. Bílá kniha ministra Pavla Tigrida: nVýše dotací ze státního rozpočtu na kulturu by se v ČR měla pohybovat kolem 1 % (v období od 1990 - 1999 se tato výše pohybovala ve výši 0,8 %, přičemž v této položce nejsou podchyceny výdaje obcí do oblasti kultury). nZákladní orientace kulturní politiky by měla směřovat k liberálnímu, případně smíšenému typu (jako je tomu ve Švédsku, ve Velké Británii, v Dánsku nebo v Maďarsku). nPrioritou kulturní politiky by měly být i nadále památková péče, národní kulturní instituce (ale omezit jejich dnešní počet), knihovny, při zachování kulturní identity, decentralizace a podpory místních iniciativ. nZaměření kulturní politiky by mělo být „převážně doporučující“, které se opírá o realizaci jednotlivých programů. nV rámci typů centrálních institucí státu odpovědných za realizaci kulturní politiky se doporučuje prostudovat systém britský, v němž existuje odedávna ministerstvo pro kulturní dědictví, a pak několik „uměleckých rad“ nZ typů vnitřního uspořádání ministerstva či jiného úřadu bude nejvýhodnější oborové uspořádání ministerstva či jiných úřadů. nZe způsobů financování je nejlépe vyhovující smíšený způsob financování, tedy částečně teritoriální a z části prostřednictvím nestátních organizací. Upozorňuje se na to, že podíl sponzorství na podpoře kultury je v evropských zemích vesměs nízký, činí 1 - 4 %. nZ typů vztahů vlády (a státu) vůči kultuře a umění se podle vzoru Velké Británie doporučuje tzv. úloha p a t r o n a . Koncepce účinnější podpory umění 2007 – 2013 nposílení prezentace českého umění v zahraničí a mezinárodní spolupráce, nzachování a rozvoji umělecké různorodosti s důrazem na podporu kreativity a s ohledem na vyvažování vlivů konzumní společnosti, nzajištění dostupnosti umění pro občana (rovný přístup), nposilování infrastruktury včetně investiční podpory kulturních institucí. nPracuje se SWOT analýzou. Strategie hospodářského růstu nVyužití daňových asignací pro získání finančních zdrojů na záchranu architektonického dědictví (jen 1 % u FO) nKultura chápána pouze jako kulturní dědictví, navíc jen ve smyslu ochrany, nikoliv obnovy či utváření kulturního dědictví/bohatství. nTato strategie nezahrnuje pojem „kulturní turistika“ Národní program přípravy na stárnutí (2003-2007) npodpora kulturních aktivit zdravotně postižených občanů, npodpora neprofesionálních uměleckých aktivit, nochrana tradiční lidové kultury a podpora tradičních lidových uměleckých řemesel. nV dalších dotačních programech je téma obsaženo v obecném zaměření na celoživotní vzdělávání: npodpora kulturních aktivit příslušníků národnostních menšin žijících v ČR, npodpora zájmových kulturních aktivit. Kulturně politické priority sjednocující se Evropy npřispívat k rozvoji kultury členských států při respektování jejich národní a regionální rozdílnosti, a to s přihlédnutím ke společnému kulturnímu dědictví, npovzbuzovat současnou kulturní tvorbu, npodporovat kulturní spolupráci na principu osobních kontaktů, cirkulace děl a využití moderních komunikačních technologií, nintervenovat ve prospěch lepšího poznání kultury, její difúze a historie evropských národů, nuchování a ochrana kulturního dědictví evropského významu, nnekomerční kulturní výměny umělecké tvorby, nkulturní spolupráce s třetími zeměmi a kompetentními mezinárodními organizacemi, zejména s Radou Evropy. Konkrétní projev – program CULTURE 2000 (prodloužen do roku 2013) nCíle programu: qposilovat nadnárodní mobilitu kulturních činitelů, qpodporovat nadnárodní pohyb kulturních a uměleckých děl a produktů, qpodporovat dialog mezi kulturami. nCílů má program dosáhnout: qpodporou pro kulturní akce (projekty víceleté spolupráce; opatření týkající se spolupráce; zvláštní akce), podporou pro subjekty působící v oblasti kultury na evropské úrovni, qpodporou analytických prací, shromažďování a šíření informací a činností zaměřených na maximalizaci účinku projektů v oblasti evropské kulturní spolupráce a rozvoje evropské kulturní politiky Veřejné služby v kultuře nV zákoně č. 203/2006 Sb., o některých druzích podpory kultury a změně některých souvisejících zákonů jsou v § 2 vymezeny veřejné kulturní služby jako nslužby spočívající ve zpřístupňování umělecké tvorby a kulturních dědictví veřejnosti a v získávání, zpracování, ochraně, uchovávání a zpřístupňování informací, které slouží k uspokojování kulturních, kulturně výchovných nebo kulturně vzdělávacích potřeb veřejnosti. V § 3 téhož zákona se pak konstatuje, že MK může pro potřeby podpory kultury a k zajištění poskytování veřejných kulturních služeb zřídit státní příspěvkovou organizaci. Veřejné služby v kultuře nVýčet veřejných služeb v oblasti kultury spadající pod resort Ministerstva kultury lze nalézt v příloze věcného záměru zákona o standardizaci vybraných veřejných služeb, kde z celkového počtu 390 veřejných služeb patří pod resort MK 88 veřejných služeb, tedy cca 23% z celku nViz www.mkcr.cz Základní rozdělení věcných veřejných služeb nje dle Strategie podpory dostupnosti a kvality veřejných služeb následující: §profesionální umění, §neprofesionální umění, §knihovny, §muzea, galerie, §památková péče, kulturní dědictví, §regionální a národnostní kultura, §církve. poskytovatel Audiovizuální díla Divadla Galerie, muzea … Hudební soubory Hvězdárny a planetária Knihovny Památk.obj. Výstavní č. prof.VU a Ar VERE Příspěvkové organizace obcí a měst --- 2 208 10 20 5905 71 81 Příspěvkové organizace kraje --- 40 94 1 13 13 Příspěvkové organizace státu (nejen MK) 9 7 31 2 --- 2 114 1 Veřejnoprávní instituce --- --- --- 1 --- --- --- --- NO Veřejná vysoká škola --- --- --- --- 1 --- --- 6 Nadace a nad. fondy --- 2 --- --- --- --- 10 NNO Občanská sdružení 1 28 37 6 8 --- 3 32 Obecně prospěšné společnosti 2 4 3 1 --- 3 15 Církve a účelová zařízení církví --- --- --- --- --- --- 28 6 Zisk Obchodní společnosti v soukromém vlastnictví 65 12 49 2 --- --- 45 61 Podnikatelské subjekty – fyzické osoby 22 26 5 --- --- 106 Soukromé fyzické osoby --- --- --- 8 --- --- Poskytovatelé služeb v kultuře dle jednotlivých oborů (sledováno NIPOS): §audiovizuální díla, §divadla, §galerie (muzea výtvarných umění), muzea a památníky, §hudební soubory, §hvězdárny, planetária a astronomické pozorovatelny, §knihovny, §neperiodické publikace, §památkové objekty, §periodický tisk, §výstavní činnost v oblasti profesionálního výtvarného umění a architektury. Úloha státu: nZe Strategie podpory dostupnosti a kvality veřejných služeb (zpracovanou MV, vládou přijatá 1. září 2004) je Ministerstvo kultury garantem 3 veřejných služeb, které je snaha standardizovat (viz dále): qochrana sbírek muzejní povahy, qknihovnické a informační služby a qochrana kulturního dědictví. nDále: qSpráva státních PO, CNS a státních fondů Standardizace kulturních služeb nPůvodně 3 služby qochrana sbírek muzejní povahy, qknihovnické a informační služby a qochrana kulturního dědictví. nPak 2 qzpřístupnění muzejních a výtvarných sbírek qknihovní a informační služby nNakonec jedna qvyužívání a zpřístupňování sbírek muzejní povahy nVláda schválila další 2 qvýchovné a vzdělávací služby pro studijní a vědecké účely, qvědecká a studijní činnost – výzkum sběratelského prostředí a výzkum sbírkových předmětů. Návrh standardu-parametr muzejní sbírky: nNejméně 1 stálá expozice (dlouhodobá výstava) čerpající ze sbírek muzea, na ploše nejméně 200 čtverečních metrů, celoročně přístupná návštěvníkům, a to nejméně 4 dny v týdnu, z toho alespoň jeden den pracovního volna nebo pracovního klidu. nUspořádání minimálně 2 krátkodobých výstav ročně, jejichž celková doba trvání je minimálně 8 týdnů a alespoň jedna z nich čerpá ze sbírek muzea, přístupné návštěvníkům minimálně po 4 dny v týdnu, a to alespoň jeden den pracovního volna nebo pracovního klidu. nUspořádání minimálně 10 muzejních programů ročně, z nichž nejméně 5 se váže ke sbírkám muzea, případně k výsledkům vědeckovýzkumné činnosti muzea, přístupných široké veřejnosti. nVydání alespoň 5 publikací ročně (periodikum, sborník, katalog, průvodce, plakát, leták, příležitostný tisk, kompaktní disky, webovské stránky apod.), které jsou určeny pro nejširší veřejnost. nPravidelné poskytování informací o vývoji přírody nebo dějinách společnosti v regionech zájemcům a zpracovávání odborných expertíz na vyžádání. Poskytování poradenských služeb k přírodě či dějinám společnosti regionů na vyžádání. n Návrh standardu-parametr sbírky výtvarného umění: nNejméně 1 stálá expozice (dlouhodobá výstava) čerpající ze sbírek muzea či galerie, na ploše nejméně 100 čtverečních metrů, celoročně přístupná návštěvníkům, a to nejméně 4 dny v týdnu, z toho alespoň jeden den pracovního volna nebo pracovního klidu. nUspořádání minimálně 4 krátkodobých výstav ročně, jejichž celková doba trvání je minimálně 16 týdnů, přístupné návštěvníkům minimálně po 4 dny v týdnu, a to alespoň jeden den pracovního volna nebo pracovního klidu. nUspořádání minimálně 5 muzejních programů ročně, z nichž nejméně 1 se váže ke sbírkám galerie, případně k výsledkům vědeckovýzkumné činnosti galerie, přístupných široké veřejnosti. nVydání alespoň 5 publikací ročně (periodikum, sborník, katalog, průvodce, plakát, leták, příležitostný tisk, kompaktní disky, webovské stránky apod.), které jsou určeny pro nejširší veřejnost. n Vývoj finančních prostředků na oblast kultury z veřejných rozpočtů poskytnutých skupině NNO (v tis. Kč) Vývoj finančních prostředků plynoucích do oblasti kultury (v tis. Kč,) a struktura podle příjemců Ke smithovi Ke Smithovi