Jednotlivé obory kultury 4. Přednáška Poptávka po rohlících je jasně daná, u uměleckých děl a produkce to tak jasné není - nelze považovat za substituty Naopak zde hraje roli okázalá spotřeba Veblenův pojem Unikáty - obchod s nimi je řízen poptávkou, která je funkcí příjmu, spadá pod trhy luxusního zboží (luxusní zboží - relikt merkantelismu v ekonomii) Opakovatelné statky - výroba ve velkém - nadvládu amerických filmů můžeme vysvětlit také výropbou ve velkém, - velká nabídka i velká poptávka - velká země díky velkému trhu může snížit náklady nebo snížit ceny a získat tak konkurenční výhodu a větší tržní podíl na zahraničních trzích. Podobně v Bolywoodu. Tržní podíl pro domácí filmy - USA 92%, Německo 14%, UK 17% Francie 32% Kapitola MOtion 2. Tvorba cen p pRozdíl tvorby cen na primárních a sekundárních trzích p pRozdíl tvorby cen u unikátů a opakovatelných kulturních statků p Přečíst A. Smithe - str 95-6 Racionálně se však nejedná o výhodné povolání - těžká příprava, malá úspěšnost na cestě k vrcholu, riskantní kariéra, krátkodobé kontrakty. Umělci obtížně hledají podporu na trzích, proto byl odříve obvyklý patronát urizených, který dnes převzal stát. (zčásti Ne USA, UK) Podle výzkumu z USA získá průměrný omělec s podobnou úrovní vzdělání a podobnou osobní charakteristikou jen o 10% menší příjem, než by obdržel v neumělecké profesi , celoživotní příjmy jsou nižší jen o 2,9% Throsby porvedl výzkum, v němž zjistil, že pokud má umělec alternativu věnovat se placené činnosti umělecké a neumělecké, pak s rostoucím příjmem v neumělecké činnosti věnuje více času činnosti umělecké. U umělců existuje něco, co se nazývá preference práce. Zatímco u běžných smrtelníků je křivka nabídky práce zahnutá, protože s rostoucím příjmem lidé začnou preferovat volný čas a méně pracují, u umělců to neplatí. Čím zajiíštěněnjší jsou, tím více se věnují umění. Běžně mají druhé zaměstnání, kterým si vydělávají na živopbytí, a na prostřdky k tomu, aby se mohli věnovat tvůrčí činnosti. Pokud umělci dostávají podporu, přestanou se věnovat světskému zaměstnání a více se věnují umění. (Odměnou nejen peníze, ale i status, uznání - příjmy umělců jsou nižší než u jiných profesí, neboť vyměňují peníze za nepeněžní odměny.) (Smith str. 96) Chudoba umělců až ve dvacátém století a až v jeho 2. pol. Subvence neznamenají nárůst příjmů umělce, ale konec bokovkám a místo na trhu přebírá někdo jiný. Autor píše, že v okamžiku, kdy dostal grant, šli bokovky stranou, přestal dělat portréty a věnoval se tvorbě. Místo na trhu obsadil nově příchozí a počet výkíonných umělců se tak zvětšil. Mikrohistorka dokázaná makro statistikou. V Nizozemí byly v průběhu 20. století dvě velké změny v počtu umělců. První se odehrála po roce 1949, kdy bylo stanoveno, že profesionální umělec, který nedosahuje určitého minimálního příjmu, může prodat svá díla místním úřadům výměnou za doplnění svého příjmu. Pokud díla splnila svá určitá, spíše nízká kvalitativní kritéria, úřady byly povinny vykoupit tento předmět. Mezi roky 1949 -83,. kdy systém fungoval, vzrostl počet umělců a také počet studentů uměleckých škol. Postupné rušení systému, který se stal příliš nákladý, v letech 1983-7 bylo sledováno poklesem studentů v uměleckých školách a v následujících letech se řada umělců začala věnovat jiné činnosti.Od roku 99 nový systém podpory, který opět přilákal více umělců, než se čekalo. Pro všechny umělce s nízkým příjmem je stanovena speciální dávka, pokud jsou schopni si získat nějaké peníze prodejem svých děl. Po prvním roce fungování se ukázalo, že i toto schéma přitahuje více umělců, než se čekalo a počet umělců tak zase začal narůstat. Vláda věří, že chudoba mezi umělci je špatná a musí být napravena. Moderní welfare stát se chce starat o každého, o každou skupinu obyvatelstva. Ekonomové hovoří o kompenzované a nekompenzované chudobě - pokud dobře informovaný umělec směňuje možný příjem za jiné odměny, jako soukromé uznání, věhlas či status, pak je finanční chudoba kompenzovaná. Vzhledem k možnostem jiných příjmů, umělci nejsou tedy nijak postihováni za svou činnost. Nekompenzovaná chudoba - kdyby umělci byli méně informováni než jiní profesionálové o šancích získat nepeněžní odměny, pak by chudoba byla skutečná. (Kdyby neexistovaly). Odpočet daně při nákupu umění je jako podpora umění vhodnější než podpora umělců, neboť nezvyšuje počty. Subvence jsou kontraproduktivní - zvedají počet umělců a tak zvedají i počet chudých umělců. Jedinou cestopu je odrazovat mládež od umění a rušit subvence - jak radil už Adam smith 3. Trh práce v oblasti kultury pSpecifika na straně nabídky práce pJak umělci maximalizují užitek? nHledají optimální kombinaci peněžních a nepeněžních odměn n pUmělci mají preferenci tvorby p pSubvencování umělců vede ke zvýšení počtu umělců – viz holandská zkušenost pPřebytek nabídky práce způsobují umělecké školy p Obory kultury, dle MK ČR p pPamátková péče pMuzea a galerie pLiteratura a knižní kultura pVeřejné knihovny pProfesionální umění nAudiovizuální produkce vč. filmu v rámci masmédií v USA 40% muzeí vzniklo po r. 1970. Muzea a galerie pInstituce pro zachovávání, interpretaci, výzkum a vystavování děl minulosti p pVe světě cca cca 40 000 muzeí, v EU p cca 19 000, v USA cca 8 300 p pKritériem úspěšnosti především návštěvnost (od 2,8 návštěvy na obyvatele v Rakousko po 0,7 návštěvy na obyvatele v Belgii, Finsku a Španělsku) p p p Fianncivání - změny v cenách vstupného, cenová diskriminace, předplatné, ... - doplňkové komerční aktivity - prodej předmětů z výstavy (BAuhaus lampička) V pradu 90% sbírek nevystavených Turistická sezóna Muzeum Bauhausu je v Berlíně, škola vznikla ve Výmaru, pak se stěhovala do dessau a pak se přestěhovala do Berlína, kde ji rozehnali nacisté. bauhausleuchte aus glas Problémy pVysoké fixní náklady (+ “Prado efekt“) p pSezónní poptávka p pRůst počtu muzeí a růst důležitosti doplňkových zdrojů financování p Hospoda na mýtince nebo Disneyland? Ve světě existuje 40.000, z toho 19.000 je v EU (Mimo Řecka a Irska). V rakousku 2,8 návštěvy na obyvatele (ovšem včetně zahraničních hostů), v Belgii, Finsku a Španělsku je to 0,7 návštěvy na obyvatele za rok. V USA 8300 muzeí, návštěvnost 3 návštěvy na osobu populace Zřizovatelé v USA 40% muzeí zřizováno veřejnými institucemi, 60% soukromníky (nadace milionářů- J.P. Getty trust) 40% muzeí vzniklo po roce 1970) Smyslem muzeí je zachování a zpřístupňování sbírek, publikační a osvětová činnost. Problémem sezónní návštěvnost. Vysoké fixní náklady, nízké mezní náklady na návštěvníka Virtuální muzea - v roce 2001 navštívilo virtuální MOMA v New Yorku více návštěvníků, než byl počet fyzických návštěvníků expozice (2,5 milionu) Klesá rozsah veřejné podpory, hledají sse nové zdroje a doplňkové aktivity - obchody a rfestaurace, kulturní akce, hledají se sponzoři, Problémem, že velká část sbírek nevystavena - tzv. Prado effect - v Pradu jen 10% z celkových sbírek. Muzea a galerie pObdobí let 1998-2003 – velké změny. K těm nejdůležitějším patří: npřijetí zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, nrozsáhlé změny majetkové i organizační spojené s reformou veřejné správy pA p p p Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy pukládá základní povinnosti vlastníkům a správcům sbírek muzejní povahy, tedy zejména muzeím a galeriím, ve vztahu k uchovávání a správě sbírek muzejní povahy. pNavazuje na oborovou legislativu existující od roku 1960, ale povinnosti vlastníků a správců sbírek stanoví konkrétně a závazně a umožňuje vymáhání jejich dodržování. pPro obor muzejnictví je zřízeno pět specializovaných muzeologicko-metodických pracovišť, která poskytují informace a služby vlastníkům a správcům sbírek muzejní povahy a dalším zájemcům, vydávají metodické pokyny a texty a také poskytují konsultace. Jedná se o centrální evidence sbírek (CES), která jsou informačním systémem přístupným veřejnosti. pV historii českého muzejnictví (téměř 200 let) poprvé existuje přehled o sbírkách muzejní povahy, o jejich oborové struktuře a o jejich vlastnících a správcích. Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy pV CES bylo v r. 2009 zapsáno 328 sbírek, strukturovaných na 2 408 oborových částí („podsbírek“), obsahujících miliony evidenčních čísel sbírkových předmětů, podle nichž lze tyto předměty identifikovat ve sbírkové evidenci vlastníků a správců. pCES je průběžně aktualizována. pZákon také umožňuje mezinárodní výměnu kulturních hodnot, jíž je zejména vystavování sbírkových předmětů v zahraničí. nV letech 2001-2003 se takových vývozů na zahraniční výstavy uskutečnilo celkem 271, týkaly se více než 5,5 tisíce sbírkových předmětů. Reforma VS v muzejnictví pzasáhla do organizační struktury českého muzejnictví, ppřinesla razantní změny majetkové. nAž do roku 2001 všechna větší muzea a všechny galerie (muzea výtvarného umění) státní a také většina obecních muzeí spravovala státní sbírky. n Počínaje rokem 2001 a následně pak v roce 2003 přešlo více než 90 sbírkově velmi bohatých muzeí a galerií do majetku a působnosti krajů. V USA 60% soukromých, 40% veřejných, u nás 70:30 ČR – dle zřizovatele (2006) Ministerstvo kultury 18 3% Jiné ministerstvo 5 1% Kraj 94 17% Město nebo obec 262 46% Církev či náboženská společnost 10 2% Památkový ústav 8 1% Vysoká škola 5 1% Nevládní nezisková organizace 59 10% Podnikatelský subjekt 48 8% Soukromá osoba 44 8% Jiný zřizovatel 12 2% Celkem 565 100% Nutno dořešit pdruhou etapu materiálního a prostorového zabezpečení tzv. národních muzeí a galerií, pdruhou etapu rehabilitace památníků pdůsledně naplňovat koncepci rozvoje muzejnictví, na níž by měly navazovat koncepce krajské. pKvalitativně nový přístup ke správě sbírek, vyplývající ze zákona č. 122/2000 Sb., bude třeba využít k její modernizaci a především jej směrovat i k moderním formám využívání sbírek pro veřejnost, včetně postupného vytváření katalogu vybraných sbírkových předmětů v digitální podobě. pVelkým úkolem pro následující období je zvyšování úrovně managementu muzeí a galerií a další otevírání se muzeí a galerií veřejnosti. pLimitujícím faktorem úspěšného rozvoje českého muzejnictví v dalším období zůstávají nízké platy odborných zaměstnanců muzeí a galerií. Koncepce rozvoje muzejnictví pvýznamným nástrojem prosazování Kulturní politiky státu v oblasti péče o movité kulturní dědictví. pPočet muzeí a galerií i počet veřejnosti přístupných expozic neustále mírně rostl, ppočet návštěvníků expozic, výstav a muzejních programů se stabilizoval kolem 10 milionů návštěvníků ročně. p pNávštěvnost muzeí a galerií stabilní, osciluje mezi 9 a 10 miliony návštěvníků ročně. p pSoběstačnost muzeí a galerií ve správě obcí a krajů se pohybuje kolem 18%. n n Podpora rozvoje oblasti muzeí a galerií pnaplňování programu Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví n účelové dotace na vybavení objektů, v nichž jsou uloženy předměty movitého kulturního dědictví, elektrickými zabezpečovacími systémy, požárními zabezpečovacími systémy a mechanickými zábranami pvýkupy předmětů kulturní hodnoty mimořádného významu. npřístup správci všech sbírek muzejní povahy ve vlastnictví České republiky, krajů a obcí, zapsaných v CES. pdotace na ochranu proti nepříznivým vlivům prostředí, konkrétně dotace na vybavování restaurátorských, konzervátorských a preparátorských pracovišť pdotace na vybavování depozitářů a expozic a dotace na náročné restaurování, konzervaci a preparaci sbírkových předmětů, npřístup vlastníci, resp. správci, všech sbírek muzejní povahy zapsaných v CES. Muzeum – hospoda na mýtince nebo společenské centrum? paby muzeum mohlo plnit svou úlohu ve společnosti, musí docílit, aby veřejnost chápala jeho účel a uměla využívat služeb, které jí poskytuje: nveřejnost musí muzea umět/chtít navštěvovat nmusí umět/být kompetentní pracovat s informacemi, které jí muzeum poskytuje nmusí se do muzea umět/chtít vracet pmuzeum se musí snažit efektivně poznat potřeby svých klientů/publika Kolik lidí a s jakým demografickým a psychologickým profilem muzeum navštěvuje, jaké faktory je přiměly muzeum navštívit, jakou výstavu si nejvíce užili atd. Pokud např. členové ruší členství, potřebuji vědět, proč tomu tak je. Nelíbil se výstavní program, nebo nebyli spokojeni s programem muzea? Výzkumy jsou lepší, když jsou pravidelné a průběžné studie návštěvnosti - mapovací a časovací studiem které zkoumají prohlídky jednotlivých částí výstavy a čas strávený na výstavě, vs výzkum návštěvníků - chování návštěvníků, postoj k zařízení muzea, zaměstnnacům Na malých výstavách mají lidé tendenci strávit více času, popisky čtou jen výjimečně, navštíví méně než polovinu výstavních elementů. Dají se lépe navrhnout prostory a jednotlivé elementy výstavy Klient podkud čerpáme informace o uživatelích/návštěvnících/klientech? nskladba návštěvníků z prodaných vstupenek (pokud je odstupňované vstupné) ninformace vzniklé analýzou návštěvní knihy n n nsociologické průzkumy – zdroj informací pro tvorbu marketingové strategie, podrobné zmapování cílových skupin nČasové a mapovací studie (např. pouze jedna třetina lidí navštívila celou výstavu, většina navštívila polovinu výstavy, asi 20% prošlo bez zastavení). n (více např. Seller, B. Paying Attention: Visitors and Museum Exhibitions) p Ve světě navštěvovány více výšepříjmovými a lépe vzdělanými vrstvami Charakteristické znaky návštěvníků muzeí (Slovensko, r. 2001) pIdentifikace charakteristických znaků lidí, kteří muzea navštěvují p pvíce žen než mužů (ale není rozhodující převaha) p51% lidí do 29 let, nejpočetnější skupina 20-29 let; pve věku 30-49 let další největší skupina – 33% pmuzea navštěvují zejména mladí lidé a lidé ve středním věku pzejména lidé se středním a vysokoškolským vzděláním pzejména studenti a zaměstnanci p Literatura a knižní kultura pZákladním právním předpisem, který přímým způsobem upravuje vydavatelskou činnost, je nzákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích, nvyhláška č. 252/1995 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích (ve znění vyhlášky č. 156/2003 Sb.). n pCelkový počet vydavatelů ? nRegistrováno 4 344 subjektů (registr ISBN 2007), z uvedeného počtu však soustavněji vydává jen jejich menší část. V roce 2007 vydalo alespoň jednu knihu kolem 2 000 subjektů, cca 209 vydavatelů vydá ročně 11 – 100 titulů, nvíce než 100 titulů pak vydává, jestliže pomineme vydavatelství vysokých škol, jen asi 27 vydavatelských subjektů (2008). Grantové okruhy 1.Podpora vydávání české literatury (jednoletý a víceletý grant) umělecká díla původní české literatury a literatur národnostních menšin v tištěné podobě i v podobě textově obrazové / komiksy díla literární vědy a souvisejících oborů 2.Podpora vydávání debutů české literatury (jednoletý grant) 3.Podpora vydávání překladové literatury (jednoletý a víceletý grant) překlady umělecké literatury překlady děl literární vědy a souvisejících oborů 4.Podpora vydávání literární děl s velmi náročnou ediční a redakční přípravou vydávání sebraných spisů, především jejich kritických vydání a náročných edicí (i víceletý grant) 5.Podpora vydávání původní české ilustrované literatury pro děti a mládež (jednoletý i dvouletý grant) MK - oddělení literatury a knihoven pJeho legislativní a správní činnost zahrnuje oblast vzniku literárního díla, jeho publikování, šíření a jeho propagaci jako součásti státní kulturní prezentace. p p p Podpora státu v oblasti literatury a knižní kultury - jedná se o: p ppodpora vydávání literárních sborníků a periodik, (v r. 2010 10,3 mil. Kč na periodika, 0,4 mil. na sborníky a 3,9 mil. na ostatní projekty) Další státní podpora je určena na vydávání: p p1.Podpora vydávání české literatury numělecká díla původní české literatury a literatur národnostních menšin v tištěné podobě i v podobě textově obrazové / komiksy ndíla literární vědy a souvisejících oborů n p2.Podpora vydávání debutů české literatury n p3.Podpora vydávání překladové literatury npřeklady umělecké literatury npřeklady děl literární vědy a souvisejících oborů n p4.Podpora vydávání literární děl s velmi náročnou ediční a redakční přípravou nvydávání sebraných spisů, především jejich kritických vydání a náročných edicí (i víceletý grant) p p5.Podpora vydávání původní české ilustrované literatury pro děti a mládež Statistiky Národní knihovny pStruktura naší knižní produkce v posledních letech zásadně nemění: nPočet vydávaných knih roste (2004 – 15.749; 2008 – 18.520) nPřevažují knihy v češtině (2004 - 84 %; 2008 – 87%). nV cizojazyčné produkci knih českých nakladatelů výrazně dominuje angličtina, dále pak němčina a francouzština. n nPoměr překladů k původní české literatuře zůstává již po několik let na stejné úrovni, překlady tvoří zhruba jednu třetinu celkové české knižní produkce. nPodíl beletrie na celkové knižní produkci ČR činí v posledních letech něco kolem 25 %, což odpovídá průměrnému trendu většiny ostatních evropských literatur. nPřestože u vydávání dětské literatury naopak pokračuje setrvalý trend nárůstu počtu vydávaných titulů, zůstává podíl této knižní produkce oproti celku zhruba 4 %. Veřejné knihovny pkomplexní legislativní úprava oblasti knihovnictví, zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), pa příslušných prováděcích předpisů: nvyhláška č. 88/2002 Sb., k provedení knihovního zákona, nnařízení vlády č. 288/2002 Sb., kterým se stanoví pravidla na poskytování dotací na podporu knihoven. nnovelizace zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích, včetně prováděcího předpisu nzákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku (tiskový zákon), jež určuje vydavateli povinnost bezplatně odevzdat z každého vydání periodického tisku stanovený počet exemplářů vybraným knihovnám. Veřejné knihovny p3 knihovny zřizuje MK ČR (Národní knihovna ČR, Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, MZK v Brně) pKraje zřizují Krajské knihovny pValnou většinu knihoven zřizují obce p pKnihovny zřízené dle zákona č. 257/2001 Sb., jsou zapsány v evidenci knihoven. pDatabáze evidence je veřejně přístupným informačním systémem dostupným na webových stránkách MK. p pPříjem = Příjem z poplatků + příspěvek zřizovatele nPoplatky u nás roční předplatné (ojediněle na knihu) nPoptávka se neřídí výší poplatku, ale velikostí a kvalitou knihovního fondu (více Locher, L. "Public Library Fees in Germany,„ Journal of Cultural Economics, roč. 29, pages 313-324 n nKJM – soběstačnost cca 10% p Zdroj: Statistika kultury, 2008 příjem z korunových poplatků velmi malý - 11 milionů cca 3% celkových příjmů oproti oproti příjmům z obch. využití filmu, z příjmů podle aut. zákona a z podílu na výnosech celkem 200 milionů a transfery z veř. rozpočtů 227 milionů. Podpora filmu v ČR pStátní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie (příjmy z obchodního využití filmů, dle autorského zákona, z podílu na výnosech podpořených projektů, splátky poskytnutých výpomocí, příjmy z korunových poplatků) pMezinárodní fond EUROIMAGES ( zřízen na podporu koprodukcí alespoň dvou členských států a distribuce v evropských zemích) pProgram MEDIA (pro zvyšování konkurenceschopnosti a oběhu evr. děl na mezinárodním trhu de facto DPH Program podpory českého filmového průmyslu pV okolních zemích existují pobídky pro zahraniční filmaře p pV ČR od roku 2009 zavedeny také -investor bude moci žádat o vrácení až 20% utracených nákladů, které investoval do českých služeb a zboží p phttp://www.ppfp.cz/ p p p Děkuji za pozornost Legislativní úprava památkové péče v ČR pzákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči - upraven a zákonem číslo 203/2006 Sb., o některých druzích podpory kultury a o změně některých souvisejících zákonů pPodpůrnou funkci plní v tomto směru „Koncepce účinnější péče o památkový fond v České republice do roku 2005“, schválená usnesením vlády ze dne 22. 4. 1998 č. 278. pdvě mezinárodní smlouvy upravující památkovou ochranu hmotného kulturního dědictví: nÚmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy nÚmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy Organizace státní památkové péče pSprávní úřady nMK ČR nKraje nObecní úřady s rozšířenou působností pKraje a obce ve své samostatné působnosti dbají o ochranu a rozvoj kulturních hodnot ve svém území, včetně schvalování a zajišťování územně-plánovací dokumentace. pOdborná organizace státní památkové péče nNárodní památkový úřad MK – odbor památkové péče pprohlašuje/ruší věci a jejich soubory za kulturní památky, národní kulturní památky, památkové rezervace, památkové zóny pposkytuje dotace na podporu záchranných archeologických výzkumů, zajišťuje finanční podporu a hodnocení projektů v účelově a institucionálně zaměřeném výzkumu a vývoji v památkové péči. pOdbor má 3 oddělení: noddělení ochrany kulturních památek, noddělení regenerace kulturních památek a památkově chráněných území n ekonomicko-právní oddělení. Národní památkový ústav p1. 1. 2003 - příspěvková organizace s celostátní působností, která je odbornou organizací státní památkové péče dle zákona č. 20/1987. pPředchůdcem ústředního pracoviště NPÚ byl Státní ústav památkové péče (1958 - 2002). pÚkolem Národního památkového ústavu je zejména vlastníkům a uživatelům jednotlivých složek předmětu památkové ochrany, správním úřadů, krajům, obcím a dalším osobám, jejichž činnost je pro státní památkovou péči významná, jako jsou např. tvůrčí architekti a stavební inženýři, restaurátoři, odborné stavební podniky, řemeslníci nebo občanská sdružení, poskytovat bezplatně odborné služby, soustavně poznávat a dokumentovat památkové hodnoty dochované v České republice a na potřebné odborné úrovni rozvíjet metody jejich ochrany vycházející podle povahy věci z jednotných, prakticky využitelných teoretických východisek (konceptů). Další odborná činnost NPÚ pvzorová správa a prezentace vybraného souboru zpravidla národních kulturních památek v majetku státu pro kulturní a výchovně vzdělávací účely. pTyto úkoly pro výkon státní památkové péče zajišťují ústřední pracoviště, územní odborná pracoviště, detašovaná pracoviště a dislokovaná pracoviště. pStatutárním orgánem NPÚ je generální ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr kultury. Předmět památkové ochrany pKulturní památky jsou: pnemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory,které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické,které mají přímý vtah k významným osobnostem a historickým událostem, psoubory věcí podle ods. 1 zákona, i když některé věci z nich nejsou kulturními památkami. rozlišujeme pNárodní kulturní památky (198)– prohlašuje je vláda ČR nařízením pPamátkové rezervace – městské (40) a vesnické (61) - prohlašuje vláda ČR nařízením pPamátkové zóny – městské (209) , vesnické (164), krajinné (17), a archeologické lokality (10) - prohlašuje vláda ČR vyhláškou pÚstřední seznam kulturních památek, vedený NPÚ, eviduje v současnosti ncca 43 000 nemovitých kulturních památek ncca 835 000 movitých památek pv UNESCO – 12 kulturních statků – ČR světová kulturní velmoc p Finanční pomoc při zachování památky pvlastník sám akceptuje svoji zodpovědnost za uchování souhrnné hodnoty svého majetku kulturní povahy. pMK má k dispozici v této oblasti několik specializovaných programů: nHavarijní program nProgram regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón nProgram záchrany architektonického dědictví nProgram péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny nProgram restaurování movitých kulturních památek Výdaje MK na pět výše uvedených programů za období 1998 až 2005 (v mil. Kč) p Zbývá nám čas? Následuje praktické cvičení... qSkupina A qSkupina B q p qSkupina C qSkupina D p - navrhněte atraktivní téma multioborové výstavy - popište 3-4 cílové skupiny, jejich chování, zvyky a obvyklé potřeby - popište cíle muzea vůči těmto cílovým skupinám - zvolte muzejní prostředky k naplnění cílů muzea - vytvořte vhodné PR prostředky k „nahnání“ cílových skupin do muzea - Další aktivity státu: pProjekt Česká knihovna - na podporu nákupu původní české tvorby pro veřejné knihovny, která pomůže nakladatelům v odbytu, a v r. 2000 dvouletý grant na podporu vytvoření a vydání literárního díla. pVe všech výše uvedených aktivitách se stát, aniž by přímo zasahoval do tržního procesu, snaží pomoci tzv. nekomerčním projektům. pTato pomoc nakladatelům je vždy přímo úměrná množství finančních prostředků ze státního rozpočtu na tyto aktivity uvolňovaným. pDotace v grantovém řízení projednávají a doporučují odborné literární komise. Další aktivity státu: pOd roku 2000 je v oblasti literatury a knižní kultury podporována vědecko-výzkumná činnost. nV rámci tematického okruhu „Česká literární historie, teorie a kritika – profilace autorů, osobností a institucí“ bylo v letech 2000 – 2002 na 21 projektů zpracování a zhodnocení literárně-archivních fondů, kritických edic literárních souborů a spisů literárních děl uvolněno téměř 18 600 tis. Kč. pV uplynulých pěti letech docházelo podle statistického zjišťování Národní knihovnou k postupnému nárůstu vydavatelské produkce, která v roce 2002 činila již 14 278 titulů neperiodických publikací. Podpora státu v oblasti knihoven: p1997- 2000 byl vyhlašován program Rozvoj informačních sítí veřejných knihoven (RISK) - dotovány projekty připojení veřejných knihoven k internetu, p2000 byl v souladu se státní informační politikou nahrazen programem Veřejné informační sítě knihoven (VISK), jehož základním cílem je inovace veřejných knihovnických a informačních služeb na bázi ICT. pV roce 1998 byl naposledy vyhlášen program Knihy a čtení, podporující projekty zaměřené na rozvoj čtenářství, přednášek, seminářů, besed, soutěží, výstav a vydávání publikací. pOd roku 1999 ho nahradil nový program Knihovna 21. století - mění se v závislosti na aktuálních potřebách oboru: npodpora regionálních funkcí knihoven, npodpora všeobecné dostupnosti knihovnických služeb pro handicapované občany, nknihy a čtení, npodpora integrace do EU, npodpora práce s národnostními menšinami a nochrana knihovního fondu před nepříznivými vlivy prostředí. p Veřejné služby knihoven pposkytnutí veřejně přístupných míst s kvalifikovanou obsluhou a vybavených ICT, která garantují rovné podmínky přístupu k informačním zdrojům a sítím pro všechny skupiny občanů; ppodporu celoživotního vzdělávání a uspokojování kulturních potřeb občanů; pzpřístupnění informací z oblasti veřejné správy ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím; pposkytování informací na podporu cestovního ruchu, podnikání, právního vědomí, nezávislého rozhodování včetně poskytování speciálních knihovnických a informačních služeb sociálním a národnostním menšinám; pzprostředkování informací a dokumentů pro oblast výzkumu a vývoje; puchování a zpřístupnění národního kulturního dědictví soustředěného v knihovních fondech. Profesionální umění – vliv MK ČR pZřizovatelská funkce PO: nNárodní divadlo pOpera, činohra, balet pBudovy ND, Nové scény, Divadla Kolowrat, Stavovské divadlo, otáčivé hlediště v Českém Krumlově nStátní opera Praha pJeho součástí je Pražský komorní balet nLaterna magica nČeská filharmonie pBudova Rudolfina + Galerie Rudolfinum nPražský filharmonický sbor nDivadelní ústav pVědecká a informační instituce, pfunkce sekretariátu národních středisek mezinárodních nevládních organizací pSoučástí je i národní kancelář programu Culture 2000 pPodpora nestátních, především neziskových subjektů na základě soutěže: nvýběru formou grantového řízení, jež jsou vyhlašovány vždy na podzim pro následující kalendářní rok npro oblast profesionálního divadla, hudby a výtvarného umění, architektury, designu a uměleckého řemesla. nProjekty daných oblastí umění posuzují grantové komise, které jsou složeny z umělců, historiků a teoretiků umění, odborných pracovníků i pedagogů vysokých uměleckých škol. nPři výběru členů je kvůli objektivnímu přístupu k hodnocení rovněž zohledněna jejich regionální příslušnost. Dotace MK v oblasti umění za roky 2003 - 2005 (v tis. Kč) rok 2003 2004 2005 Počet podpořených projektů 237 302 333 Poskytnutá částka 50 259,9 50 732,3 42 933,7 Hodnocená kritéria při posuzování dotací – společná všem oblastem: npřínos projektu pro obor (objevná dramaturgie, vysoká umělecká a odborná úroveň, koncepce apod.); nzáběr působnosti z geografického hlediska (požadavek celostátního nebo mezinárodního, minimálně však nadregionálního významu); nreálnost projektu včetně přiměřenosti nákladů; nsoulad projektu s příslušným vypsaným okruhem; noprávněnost použití dotace v předchozím období včetně jejího vyúčtování. Další podpora MK pPodpora celoroční umělecké činnosti profesionálních divadel a profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů (převážně příspěvkových organizací obcí) prostřednictvím každoročně vyhlašovaných programů. p pHlavním cílem programů je částečně kompenzovat náklady zřizovatele na provoz profesionálních uměleckých těles, zřizovaných orgány samosprávy či státní správy (s výjimkou MK a hl. m. Prahy) a poskytujících kulturní služby v regionálním či nadregionálním rozsahu. p pProgramy: nProgram podpory českého divadla nProgram podpory stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů Klíčové problémy profesionál.umění pnedostatek finančních prostředků, zejména pro podpůrné programy (Kulturní aktivity), tj. grantová řízení pro nestátní neziskové subjekty a programy podpory českého divadla a podpory stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů. pDisproporce mezi podporou státních organizací a nestátními subjekty tak přetrvává a prohlubuje se. pNedostatek finančních prostředků a dosud nevyvážený stav státního rozpočtu neumožňují podporovat vybrané subjekty v delším než dvouletém období. Zvláště stálá umělecká činnost divadel, orchestrů, pěveckých sborů, významné oborové festivaly, umělecké časopisy, celoroční výstavní programy ad. Vyžadují státní podporu v systému víceletých grantů. pChybí programy stáží a stipendií pro mladé umělce a teoretiky umění, které by byly připravovány ve spolupráci s vysokými školami a významnými uměleckými nadacemi, jeho příprava však musela být přerušena. pSe vznikem a působností krajů, se nedařilo naplňovat princip zakotvený v kulturní politice státu – princip vícezdrojového financování umělecké činnosti divadel, orchestrů a sborů, pořadatelů významných uměleckých akcí ad., a to opět v důsledku přetrvávající nevyváženosti státního a jiných veřejných rozpočtů. Výčet hodnot historického kulturního dědictví vč. památek( tj. architektonických hodnot) je následující: phodnota historicko-dokumentární ndoklad, svědectví a soustava informací o jednotlivých etapách vývoje minulosti, architektury, stavitelství a řemeslech s aktivním vztahem k současnosti, phodnota vědecká nzkoumání historického vývoje minulosti, souvislostí a vazeb na ostatní filosofické discipliny a vědní obory, phodnota filosofická nreflexe světonázorových postojů a filosofických myšlenek, pumělecká a estetická hodnota npůsobení estetické hodnoty památek a tvůrčího projevu autora, reflexe kulturní úrovně společnosti, estetické cítění, potřeba vnímání kulturních hodnot, kultivace společnosti, pjedinečnost díla nindividuálnost tvůrčího projevu, stylovost, originálnost, nenapodobitelnost, hluboký emocionální prožitek, pspolečensko-ekonomická a užitková hodnota nvychází z možností funkčního využití objektů, areálů, prostředí, ve kterém se nachází. Tyto možnosti jsou odvislé od historické hodnoty, konkrétního stavu památky, souvisí s vlastnictvím a možnostmi odpovídajícího využití v současnosti.