Ekonomika životního prostředí Jana Soukopová eco1 Obsah přednášky nKontakt a konzultační hodiny nObsah výuky nLiteratura nZákladní pojmy nSoučasné ekologické problémy světa nStav životního prostředí ČR n n Kontakt nMgr. Ing. Jana Soukopová, Ph.D. n Místnost 513 n e-mail: soukopova@econ.muni.cz n telefon: 775390208 n nKonzultační hodiny: nÚterý: 11:00 – 12:30 nJindy dle domluvy e-mailem nebo telefonicky n Struktura přednášek 1.Zahájení výuky – základní informace o obsahu předmětu a průběhu výuky,základní pojmy, stav ŽP v ČR a ve světě, důvody ochrany ŽP 2.Státní svátek – přednáška odpadá 3.Ekonomie, ekonomika a životní prostředí, subjekty ochrany a tvorby životního prostředí, financování ochrany a tvorby životního prostředí, dotace 4.Exkurse č. 1 – Čistírna odpadních vod Modřice 5.Politika životního prostředí ČR a EU, Státní politika životního prostředí ČR, sektorové politiky, nástroje politiky ŽP 6.Regionální aspekt politiky životního prostředí, Zdravá města, Timur (přednáší Ing. Neshybová) nebo krizové situace a ŽP (přednáší Ing. Bakoš, Ph.D.) 7.Neziskové organizace a ochrana ŽP, přednáší Ing. Tesařová (NNO Veronica) 8.Exkurse č. 2 – Třídící linka společnosti Van Gansewinkel 9.Ekonomjcké nástroje ochrany ŽP a jejich uplatnění v praxi 10.Dobrovolné nástroje ochrany ŽP a jejich uplatnění v praxi – přednáší Ing. Kulhavý (KPH ESF MU) 11.Energetika a ochrana ŽP – přednáší manželé Svobodovi (AV a PedF MU) 12.Ochrana ovzduší – přednáší Mgr. Doleželová (PřF MU) 13. Literatura nZákladní oSoukopová, J. a kol., Ekonomika životního prostředí, Brno, Konvoj, 2010, v tisku oŠauer, P., Základy ekonomiky životního prostředí I, Praha, Petr Šauer, 2008, ISBN 987-80-96709-13-0 nDoplňková oMoldan, B. (Ne)udržitelný rozvoj: ekologie, hrozba i naděje, 2. vyd., Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2003, ISBN 80-2460-769-7 oStátní politika životního prostředí, dostupné z http://www.mzp.cz/cz/statni_politika_zivotniho_prostredi oMininisterstvo životního prostředí www.mzp.cz Základní pojmy nPříroda nProstředí a životní prostředí nSložky životního prostředí nPřírodní zdroje nEkologie a ekonomie nEkosystém a biosféra nOchrana životního prostředí nTrvale udržitelný rozvoj Prostředí a životní prostředí nPojem prostředí – obecnější nŽivotní prostředí ¡Statická definice: n„soubor faktorů nutných k životu určitého živého organismu“ ¡Dynamická definice: n„ta část světa v níž je sledovaný objekt ve stálé interakci“ ¡Systémová definice: n„systém složený z přírodních, umělých a sociálních složek materiálního světa, jež jsou nebo mohou být se sledovaným objektem ve stálé interakci“ Příroda nSvět ve kterém žijeme, který nás obklopuje (v širším slova smyslu) ¡Prvotní příroda ¡Druhotná příroda nKvalitativní změny ve vývoji přírody nOchrana přírody n Složky přírody nhledisko biologického vývoje ¡složky neživé přírody (ovzduší, voda, půda, fyzikální složky, neživé předměty vytvořené člověkem) ¡složky živé přírody (nejjednodušší organismy, rostliny, živočichové, člověk) nhledisko cílevědomé lidské činnosti ¡procesy a struktury, které vznikly a reprodukují se bez lidského přičinění (pohoří, neregulované vodní toky, volně žijící živočichové a rostliny, aj. ¡Procesy a struktury, které jsou výsledkem lidské činnosti (vodní díla, šlechtěné rostliny, aj.) Vztah člověka a přírody ¡Člověk přetváří a využívá přírodu k uspokojení svých potřeb ¡Člověk je součástí procesů původní přírody a je na ní závislý (zůstává biologickou jednotkou) nFunkce přírody ¡Pro lidskou společnost a ekonomiku je zdrojem přírodních látek a energií, poskytuje prostor pro lidské aktivity (včetně prostoru pro ukládání odpadů) ¡Stále jí zůstává funkce prostoru zdroje a prostředků pro samotný život ¡ Životní prostředí n npojem „životní prostředí“ n „vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje; složkami jsou zejména: ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie“ n /§ 2 z. č. 17/1992 Sb./ Životní prostředí nMikroprostředí – jednoho jedince nMezoprostředí – většího skupina nMakroprostředí – ještě větší skupina nGlobální prostředí – biosféra, aj. n Přírodní zdroje nTakové statky, které člověk odebírá z přírody a přetváří je v různé produkty nZdroje ¡Obnovitelné ¡Neobnovitelné Složky životního prostředí nVoda nOvzduší nPůda včetně geologického podloží nRostlinstvo (flóra) a živočišstvo (fauna) nElektromagnetické pole nPředměty uměle vytvořené člověkem nČlověk Ekosystém a biosféra nEkosystém – systém skládající se z neživých faktorů a živých organismů a pro nějž platí ¡Vlastnosti nebo chování jednotlivých prvků ekosystému ovlivňuje chování ekosystému jako celku. ¡Chování každého prvku závisí nejméně na jednom dalším prvku. ¡Prvky lze rozdělit do skupin, pro něž budou jako pro celky platit předchozí dvě tvrzení. ¡Více než pouhý součet prvků a dělením ztrácí své typické vlastnosti. nNejvětší ekosystém Země - BIOSFÉRA Ekologie a ekonomie nStejný základ – eko (oikos – dům, obydlí) ¡Ekologie – zkoumá strukturu a vzájemné vztahy mezi objekty v daném domě (provádí studium vztahů existujících mezi živým organismem a jeho domovským prostředím, studium systému, jenž se skládá z neživých faktorů a živých organismů) ¡Ekonomie – vedení domu (jak rozdělit omezené zdroje, aby byly uspokojeny neomezené potřeby existujících ekonomických subjektů) Základní ekologické zákony nEkosystém je stabilnější s čím většího počtu prvků se skládá nEkosystém je tak stabilní jako jeho nejslabší článek nProti působení vnějších vlivů má ekosystém určité hranice tolerance nEkosystém, který není schopen uvést svůj odpad do koloběhu látek v přírodě je vystřídán jiným. Trvale udržitelný rozvoj nTakový ekonomicky, sociálně i technologicky možný rozvoj, při němž každá generace uspokojuje své potřeby tak, že při tom neohrožuje možnosti budoucích generací uspokojovat své potřeby. Zásady trvale udržitelného rozvoje 1.Oživit ekonomický růst 2.Změnit kvalitu růstu 3.Uchovávat a obohacovat bázi přírodních zdrojů 4.Zajistit udržitelnou úroveň populace 5.Nově orientovat techniku a odstraňovat rizika 6.Při rozhodování integrovat ekologické a ekonomické aspekty 7.Reformovat mezinárodní hospodářské vztahy 8.Posílit mezinárodní spolupráci n Globální problémy a jejich příčiny nhlavní problémy: ¡globální změny klimatu ¡nedostatek zdrojů, zejména pitné vody ¡snižování biodiverzity – vymírání živočišných a rostlinných druhů ¡desertifikace, úbytek a degradace půd ¡poškozování ozónové vrstvy Země n nhlavní příčiny: ¡znečišťování ¡nehospodárné nakládání se zdroji ¡přelidnění Hlavní ekologické problémy ze zprávy OSN nZměny klimatu, nrychlé vymírání rostlinných i živočišných druhů, notázka, jak uživit rostoucí lidskou populaci, aniž by byly vyčerpány zdroje planety Zdroje znečištění nStacionární nMobilní n nBodové nPlošné nLiniové n n znecisteni001 co001 Stav životního prostředí v ČR nZpráva o životním prostředí ¡Nejnovější zjištění o stavu životního prostředí v naší zemi každoročně shrnuje a hodnotí Zpráva o životním prostředí České republiky. Jedná se o oficiální vládní dokument, který je každoročně připravován v působnosti Ministerstva životního prostředí dle Zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí. Od roku 2005 zajišťuje přípravu Zprávy CENIA, česká informační agentura životního prostředí, která zodpovídá za shromažďování, vyhodnocování a šíření informací o životním prostředí v ČR. ¡Zpráva za rok 2008 (vydána v listopadu 2009) uvádí, že stav životního prostředí v ČR je stabilizovaný a pozvolna se dále zlepšuje. U kvality ovzduší však přes určité zlepšení v roce 2008 zůstává nevyhovující stav., více viz http://www.mzp.cz/cz/zpravy_o_stavu_zivotniho_prostredi nStatistická ročenka ŽP ¡vychází jako společná publikace Ministerstva životního prostředí ČR a Českého statistického úřadu. ¡Poslední je Statistická ročenka ŽP ČR 2009, obsahuje data za rok 2008 http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/CENMSFYXSS4W Hlavní negativní zjištění Zprávy a hrozby pro budoucí vývoj nZnečištění ovzduší je koncentrováno do hustě zalidněných oblastí. Nejhoršími oblastmi z hlediska znečištění ovzduší zůstává Ostravsko-Karvinská oblast (zatížení průmyslem a energetikou) a aglomerace Praha a Brno (zatížení dopravní).. nČeská republika má dlouhodobě velmi vysoké měrné emise skleníkových plynů (14,4 t CO2 ekv. na obyv. v roce 2007), které patří k největším v EU (průměr zemí EU15 je 10,15 t CO2 ekv.). nTéměř tři čtvrtiny typů přírodních stanovišť významných pro ES jsou v České republice hodnoceny v nepříznivém nebo nedostatečném stavu z hlediska ochrany. Stav druhů živočichů a rostlin významných pro ES je rovněž alarmující, stav 37 % druhů z hlediska ochrany je hodnocen jako nedostatečný a 36 % druhů jako nepříznivý. nNedaří se snižovat spotřebu průmyslových hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, která od roku 2000 vzrostla o 46 % resp. o 15 %. Vysoká spotřeba agrochemikálií způsobuje eutrofizaci vodních nádrží. nRoste podíl zastavěných ploch (meziročně v roce 2008 o 0,3 %) na úkor ekologicky příznivějších kategorií využití území nProdukce odpadů v letech 2007 a 2008 meziročně stoupla o 6,1 %, produkce nebezpečného odpadu stoupla v tomto období o 7 %. n Hlavní pozitivní zjištění Zprávy nEnergetická náročnost hospodářství meziročně poklesla o 6,4 %, což je největší meziroční pokles od roku 2000. nDle předběžných dat došlo po období stagnace k výraznému meziročnímu poklesu emisí do ovzduší. nVýroba elektřiny meziročně poklesla o 5,3 %, při stagnující spotřebě elektřiny byl výpadek nahrazen snížením negativního salda dovozu a vývozu elektřiny, a to zejména výrazným snížením (o 24 %) vývozu. nVe spotřebě primárních energetických zdrojů (PEZ) došlo k snížení spotřeby tuhých paliv o 9,2 %, jejich podíl na celkové spotřebě PEZ byl v roce 2008 celkem 47 %. nPoprvé od roku 2000 v roce 2008 meziročně poklesla spotřeba energie v dopravě (o 1,6 %) a snížily se emise znečišťujících látek z dopravy v případě CO2 o 2,3 %, CO o 9,4 %, NOx o 6,6 %, VOC o 14,1 % a suspendovaných částic (PM) o 4,2 %. nV roce 2008 se zvýšil podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy na celkové ploše zemědělského půdního fondu na 8,04 % a počet ekofarem se téměř zdvojnásobil na 1 946. nV roční produkci nebezpečných odpadů na obyvatele zaujímá Česká republika 5. místo s nejnižší produkcí v EU27. nVeřejné výdaje na ochranu životního prostředí mají rostoucí tendenci. V roce 2008 činily výdaje z územních rozpočtů 27 mld. Kč (cca 0,73 % HDP), výdaje z centrálních zdrojů pak 17,4 mld. Kč. (cca 0,47 % HDP). Stav ovzduší n Významné staniční sítě sledování kvality vnějšího ovzduší v r. 2008 n n n n n n n n n n n n Stav ovzduší n Vyznačení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví v r. 2008. n n n n n n n n Imisní limity n 1. oxid siřičitý 2. suspendované n částice frakce PM10 3. oxid dusičitý a n oxidy dusíku 4. oxid uhelnatý 5. benzen 6. olovo n Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci PM10 byl v r. 2008 překročen na 0,44 % území České republiky (na tomto území žijí asi 3 % obyvatel ČR) ovzduší1.gif Stav ovzduší n Vyznačení oblastí, kde došlo v r. 2008 k překročení cílového imisního limitu pro ochranu lidského zdraví včetně troposférického ozonu ovzduší2.gif Stav ovzduší n Plošné rozložení denních koncentrací troposférického ozonu Stav ovzduší Jakost vod nProdukované znečištění, 2004–2008 v t.rok–1 n 2004 2005 2006 2007 2008 BSK5 254 728 257 908 255 090 248 739 248 960 CHSKCr 603 353 587 846 606 979 591 320 592 265 Nerozpuštěné látky 290 629 279 014 298 885 294 944 277 679 Jakost vod (BSK5) voda1.gif Jakost vod (N – NH4+) Jakost vod (CHSKCr) Jakost vod Jakost vod Jakost vod nNejvětší městské a průmyslové zdroje vypouštěného znečištění podle ukazatele BSK5 v r. 2008 Půda nÚbytky a přírůstky orné půdy v okresech v r. 2008 Obnova lesa n Těžba dřeva n Zásoby dřeva nCelková porostní zásoba dřeva v lesích ČR (udává se v m3 dřeva bez kůry) Lesní hospodářství nEvidované kůrovcové dříví ve smrkových porostech v r. 2008 les.gif Energetika Doprava Doprava Doprava ŽP a zdraví n Incidence zhoubného nádoru průdušky, průdušnice a plíce na 100 000 mužů, průměr let 2002–2006 zdraví muži.gif ŽP a zdraví n Incidence zhoubného nádoru prsu na 100 000 žen, průměr let 2002–2006 zdraví ženy.gif n n nDěkuji za pozornost nJ n eco1