Mezinárodnà zdaněnà Prof. Ing. Václav VybÃhal, CSc. Téma : Úvod do problematiky mezinárodnÃho zdaněnÃ. 1. •1. Daňová rezidence •2. Vnitrostátnà a mezinárodnà dvojà zdaněnÃ. •3. Právnà a ekonomické dvojà zdaněnà  1. Daňová rezidence • Z hlediska mezinárodnÃho zdaněnà je důležité vymezenà tzv. daňové rezidence. Určuje se jednak podle zákona o danÃch z přÃjmů (ZDP) nebo podle mezinárodnà smlouvy, kterou je ČR vázána. Kritéria pro rezidenstvà jsou stanovena v § 2 ZDP a umožňujà rozliÅ¡it 2 dva typy daňových poplatnÃků, a to: • 1)poplatnÃk s neomezenou daňovou povinnostÃ, tj. poplatnÃk, jehož daňová povinnost se vztahuje jak na přÃjmy plynoucà ze zdrojů na územà ČR, tak i na přÃjmy plynoucà ze zdrojů v zahraničà (daňový tuzemec, rezident); 2)poplatnÃk s omezenou daňovou povinnostÃ, tj. poplatnÃk, jehož daňová povinnost se vztahuje pouze na přÃjmy plynoucà ze zdrojů na územà ČR (daňový cizozemec, nonrezident).  1. Daňová rezidence • PoplatnÃkem s neomezenou daňovou povinnostà (1) je: •fyzická osoba, která na územà ČR: –má bydliÅ¡tě, nebo –se zde obvykle zdržuje; •právnická osoba, která má na územà ČR své sÃdlo nebo mÃsto svého vedenÃ, kterým se rozumà adresa mÃsta, ze kterého je poplatnÃk řÃzen (dále jen „sÃdlo“). • • PoplatnÃky s omezenou daňovou povinnostà (4) jsou: •fyzické osoby, které na územà ČR: –nemajà bydliÅ¡tě; –obvykle se nezdržujÃ; –zdržujà se méně než 183 dnà v roce; –zdržujà se pouze z důvodu studia či léčenà (i když se na územà ČR obvykle zdržujÃ);  1. Daňová rezidence • PoplatnÃky s omezenou daňovou povinnostà (4) jsou: •fyzické osoby, které jsou podle mezinárodnÃch smluv o zamezenà dvojÃho zdaněnà považovány za daňové cizozemce (i když splňujà jedno z kritérià pro daňového tuzemce); •právnické osoby, které na územà ČR nemajà sÃdlo (nebo mÃsto svého vedenÃ). • • Vnitrostátnà daňové zákony jednotlivých smluvnÃch států definujà sice obsah pojmu „daňová rezidence“, ale s ohledem na skutečnost, že jedna osoba se může stát z hlediska vymezenà tohoto pojmu rezidentem 2 nebo vÃce zemÃ, pak je třeba uplatnit pro účely správné aplikace vymezenà rezidenta podle mezinárodnà smlouvy (Čl. 4 – rezident).  1. Daňová rezidence • • Ve smlouvách o zamezenà mezinárodnÃho dvojÃho zdaněnà je uplatněn pojem „rezident smluvnÃho státu“. Zpravidla jde o osobu, která podle předpisů tohoto státu je podrobena v tomto státě zdaněnà z důvodu svého bydliÅ¡tě, trvalého pobytu, mÃsta vedenà nebo jakéhokoli podobného kritéria. Tento výraz vÅ¡ak nezahrnuje žádnou osobu, která je podrobena zdaněnà v tomto státě pouze z důvodů přÃjmu ze zdrojů v tomto státě nebo majetku tam umÃstěného. •  1. Daňová rezidence • • V přÃpadě, že nastane situace, že fyzická osoba je podle daného vymezenà rezidentem obou smluvnÃch států, určà se jejà postavenà následujÃcÃm způsobem: • 1)předpokládá se, že tato osoba je rezidentem pouze toho státu, ve kterém má k dispozici stálý byt; jestliže má k dispozici stálý byt v obou státech, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, ke kterému má užšà osobnà a hospodářské vztahy (středisko životnÃch zájmů); 2)jestliže nemůže být určeno, ve kterém státě má tato osoba středisko svých životnÃch zájmů nebo jestliže osoba nemá k dispozici stálý byt v žádném státě, předpokládá se, že je rezidentem toho státu, ve kterém se obvykle zdržuje;  1. Daňová rezidence 3)jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou státech nebo v žádném z nich, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, jehož je státnÃm přÃsluÅ¡nÃkem; 4)jestliže je tato osoba státnÃm přÃsluÅ¡nÃkem obou států nebo žádného z nich, upravà přÃsluÅ¡né úřady smluvnÃch států tuto otázku vzájemnou dohodou. • • U právnické osoby (jiné osoby než fyzické) se předpokládá, že je rezidentem pouze toho státu, v němž se nacházà mÃsto jejÃho skutečného (hlavnÃho) vedenÃ. V přÃpadě pochybnostà upravà přÃsluÅ¡né úřady smluvnÃch států tuto otázku vzájemnou dohodou.  2. Vnitrostátnà a mezinárodnà dvojà zdaněnà – – Dvojà zdaněnà znamená, že objekt daně (přÃjem nebo majetek), který je předmětem daně, je podruhé (opakovaně) zdaněn stejnou danà (např. danà z přÃjmů). – – Ke dvojÃmu zdaněnà téhož objektu daně může dojÃt v rámci jednoho státu nebo v rámci několika státu (minimálně 2 států). Proto rozliÅ¡ujeme: – 1)vnitrostátnà dvojà zdaněnà 2)mezinárodnà dvojà zdaněnà  2. Vnitrostátnà a mezinárodnà dvojà zdaněnà – – Vnitrostátnà dvojà zdaněnà (1) vzniká uvnitř jednoho státu a umožňujà jej jeho daňové předpisy. V ČR je to např. zdaněnà podÃlu na zisku obchodnà společnosti (poprvé je zdaněn základ daně právnické osoby, podruhé pak ze zisku po zdaněnà jsou zdaněny podÃly na zisku). – – Mezinárodnà dvojà zdaněnà (2) vzniká tehdy, jestliže fyzická nebo právnická osoba, která je rezidentem jednoho státu, pobÃrá zdanitelné přÃjmy v jiném státě. Pak se může stát, že jejà přÃjem podléhá zdaněnà v obou státech (jednou z titulu rezidentstvà a podruhé z titulu zdroje přÃjmu).  3. Právnà a ekonomické dvojà zdaněnà – Mezinárodnà dvojà zdaněnà má 2 podoby, které vyplývajà z definice OECD, a to: – 1)právnà dvojà zdaněnà 2)ekonomické dvojà zdaněnÃ. – – Právnà dvojà zdaněnà (1) je charakterizováno jako vymáhánà srovnatelných danà ze stejného předmětu zdaněnà a za stejné obdobà ve 2 nebo vÃce daňových jurisdikcÃch (zemÃch), a to od od jednoho (téhož) daňového poplatnÃka (podle definice OECD). Zpravidla se jedná o přÃpady, kdy jeden stát zdanà přÃjmy z titulu jejich zdroje na svém územà a druhý stát pak zdanà celosvětové přÃjmy (přÃjmy z tuzemska a ze zahraničÃ) z důvodu, že daňový subjekt je podle vnitrostátnÃch předpisů daného státu jeho rezidentem.  3. Právnà a ekonomické dvojà zdaněnà – – Ekonomické dvojà zdaněnà (2) vzniká tehdy, když různé státy uvalujà daň na různé poplatnÃky, ale na základu stejného předmětu zdaněnÃ. PředevÅ¡Ãm se jedná o přÃpady, kdy daňový úřad zdanà stejnou formu důchodu (zisk, přÃjem) u dvou nebo vÃce daňových subjektů. Např. při platbě mezi 2 nadnárodnÃmi společnostmi, kdy jurisdikce platÃcÃho podniku pohlÞà na platbu jako platbu kapitálovou (bez možnosti uplatnit ji jako daňový náklad) a daňová jurisdikce, která zdaňuje přÃjemce této platby, ji považuje za zdanitelný licenčnà poplatek.  3. Právnà a ekonomické dvojà zdaněnà – Stejně jako v rámci vnitrostátnÃho zdaněnà existujà i v rámci mezinárodnÃho zdaněnà tzv. daňové úniky (tax evasion). TermÃnem „daňový únik“ lze označit situaci, kdy subjekt daně (poplatnÃk daně nebo plátce daně) nesplnà daňovou povinnost podle zákona nebo mezinárodnà smlouvy o zamezenà dvojÃho zdaněnÃ. Jde tedy o poruÅ¡enà zákona nebo jiné právnà normy. – – Nejčastěji se jedná o: –zatajovánà přÃjmů; –nesprávné stanovenà základu daně (často i vlivem účetnictvÃ, které neposkytuje tzv. věrný obraz); –uplatňovánà nákladů, které nejsou daňovými náklady a manipulace s nimi; –manipulace s převodnÃmi cenami (transfer pricing).