Mezinárodnà zdaněnà Prof. Ing. Václav VybÃhal, CSc. Téma : Harmonizace daňových systémů zemà EU 1. 1.Explikace pojmů daňová konkurence, koordinace, aproximace a harmonizace. 2.Harmonizace přÃmých danÃ. 3.Harmonizace daně z přidané hodnoty (DPH). 4.Harmonizace selektivnÃch spotřebnÃch danà (akcÃzů). •  1. Explikace pojmů daňová konkurence, koordinace, aproximace a harmonizace. • Daňová konkurence je projevem daňové politiky státu a v rámci nà konstrukce daňového systému ve směru nastavenà základů daně, sazeb daně, daňových slev a úlev a forem jejich administrace tak, aby umožnila prostřednictvÃm výhodnějÅ¡Ãho daňového režimu přilákat do země daňové základy (obraty firem, zisky, dividendy, úroky aj.). • Umožňuje daňovým subjektům transferovat daňové základy do zemà s nižšÃm zdaněnÃm a tak si snižovat daňovou povinnost (v krajnÃm přÃpadě se této povinnosti dokonce vyhnout). Konkurence v daňové oblasti vÅ¡ak vede k restrikci veřejného sektoru a tedy k poddimenzovánà funkce státu. Proto je daňová konkurence mezi státy některými autory považována za Å¡kodlivou. 1. Explikace pojmů daňová konkurence, koordinace, aproximace a harmonizace. • Daňová konkurence vzniká tam, kde je možné přesunout základ daně do jiné země. Přesouvánà daňových základů je mnohem snadnějÅ¡Ã uvnitř územnÃho (regionálnÃho) seskupenÃ, kde je umožněn volný pohyb osob, kapitálu, zbožà a služeb (Evropská unie). • • Daňová konkurence nenà u vÅ¡ech danà stejná (stejně silná). NejvÃce ovlivňuje výnosy z danà z mobilnějÅ¡Ãch základů, jako jsou: –přÃjmy z kapitálového majetku fyzických a právnických osob (úroky, dividendy), –základ daně z přidané hodnoty, –základ daně u spotřebnÃch danÃ, –zisk (výnosy) právnických osob. – –Konkurence se naopak netýká zdaněnÃ: –přÃjmů ze závislé činnosti; –majetkových danÃ. 1. Explikace pojmů daňová konkurence, koordinace, aproximace a harmonizace. • Evropský komisař pro daně a celnà unii (Laszló Kovács) klasifikuje daňovou konkurenci takto: • •(1) poctivá – vyplývajÃcà z rozdÃlné úrovně celkového daňového zatÞenà obyvatelstva, která je výsledkem preferencà voličů, jež přikládajà stupni zabezpečovaných veřejných statků, vzdělávacÃmu systému, infrastruktuře a výkonnosti veřejných institucÃ; •(2) Å¡kodlivá – zaměřená na přetahovánà zahraničnÃho kapitálu při současné ochraně národnÃho trhu a vytvářà tak podmÃnky pro zvýšenà nezaměstnanosti; •(3) sporná, která je na rozhranà škodlivé a poctivé a která se hlavně týká vlažnosti předávánà daňových informacà a přÃpadně i prolomenà bankovnÃho tajemstvÃ. 1. Explikace pojmů daňová konkurence, koordinace, aproximace a harmonizace. • Daňová konkurence se projevuje i v různé úrovni: –daňové kvóty v jednotlivých zemÃch (podÃl přÃjmů veřejných rozpočtů k hrubému domácÃmu produktu – GDP); –daňového zatÞenà práce (poměr mezi souhrnem daně z pracovnÃch přÃjmů a přÃspěvků na sociálnà pojiÅ¡těnà k hrubé mzdě); –efektivnà mÃry zdaněnà spotřeby (podÃlu výnosu nepřÃmých danà na soukromé spotřebě a spotřebě vlády snÞené o mzdové výdaje před zdaněnÃm). • • Proto docházà ke společnému postupu integrujÃcÃch se zemà v daňové oblasti. Podle Å¡Ãře sladěnà jednotlivých daňových systémů rozliÅ¡ujeme 3 stupně mezinárodnà spolupráce v daňové oblasti, a to: –daňovou koordinaci; –daňovou aproximaci; –daňovou harmonizaci. 1. Explikace pojmů daňová konkurence, koordinace, aproximace a harmonizace. • Daňová koordinace je charakterizována jako vytvářenà bilaterálnÃch a multilaterálnÃch schémat zdaněnà za účelem omezenà arbitrážnÃch obchodů. V rámci procesu koordinace jsou uzavÃrány dohody či doporučenà s cÃlem: –zamezenà pranà špinavých peněz; –omezenà škodlivé daňové konkurence; –stanovenà minimálnÃho standardu transparentnosti; –výměna informacà v daňové oblasti. • • Daňová koordinace probÃhá jak v Evropské Unii, tak i v rámci, tak i dalÅ¡Ãch světových zónách volného obchodu a společného trhu, je Å¡iroce využÃvána ve státech OECD, MMF a ostatnÃch uskupenÃch. PřÃkladem daňové koordinace jsou např. smlouvy o zamezenà mezinárodnÃho dvojÃho zdaněnÃ. 1. Explikace pojmů daňová konkurence, koordinace, aproximace a harmonizace. • Daňová aproximace vyjadřuje zpravidla směr daňové spolupráce, tj. přiblÞenà se daňových systémů k sobě navzájem, někdy je považována tato aproximace za nižšà stupeň harmonizace danÃ. • • Daňová harmonizace znamená přizpůsobenà a slaďovánà národnÃch daňových systémů a jednotlivých danà na principu dodržovánà společných pravidel zúčastněných zemÃ. Harmonizace danà se může týkat jak konstrukcà danÃ, tak i jejich administrativy (inkasa daně, povinnosti plátce, správy danÃ, daňové kontroly). 1. Explikace pojmů daňová konkurence, koordinace, aproximace a harmonizace. • Daňová harmonizace probÃhá ve třech stupnÃch: •(1) určenà daně, která má být harmonizována; •(2) harmonizace základu daně; •(3) harmonizace sazby daně. • • V odborné literatuře se rozliÅ¡uje daňová harmonizace jako: –transpozice; –implementace; –komunitarizace. 1. Explikace pojmů daňová konkurence, koordinace, aproximace a harmonizace. • Transpozice znamená formálnà zapracovánà obsahu záměru normy ES do národnÃho legislativnÃho předpisu (ale bez praktického účinku); • Implementace znamená nejen formálnà zapracovánà obsahu záměru normy ES do národnÃho (vnitrostátnÃho) legislativnÃho předpisu, ale rovněž jeho národnà aplikace včetně vymáhánà jeho účinnosti. • Komunitarizace vnitrostátnÃho práva znamená přÃmou náhradu národnÃho legislativnÃho přepisu právnà normou ES. • • Daňová harmonizace nemůže být absolutnÃ, v tržně orientované ekonomice musà mÃt své hranice (limity), neboÅ¥ by mohla vést až k neefektivnosti celého systému. Potenciálnà přÃnosy daňové harmonizace, ale i daňové konkurence lze znázornit takto: 2. Harmonizace přÃmých danÃ. • Harmonizace přÃmých danà v rámci EU prozatÃm probÃhá v úrovni administrace (poskytovánà vzájemných daňových informacÃ, zamezovánà dvojÃho zdaněnÃ, boj proti daňovým rájům), kde existuje poměrně významná shoda a sladěnÃ. • • Harmonizace základů daně a sazeb daně nenà realizována, harmonizačnà proces stagnuje. ProbÃhá pouze tzv. negativnà harmonizace prostřednictvÃm judikátů SoudnÃho dvora. 2. Harmonizace přÃmých danÃ. • PřÃčiny lze spatřovat předevÅ¡Ãm v: • –neochotě členských států k dalÅ¡Ã harmonizaci, kterou považujà za zásahy do suverénnÃch záležitostÃ, do vnitřnà politiky při možném využÃvánà předevÅ¡Ãm firemnÃch danà jako nástroje hospodářské politiky; – –rozdÃlných účetnÃch systémech členských zemà spočÃvajÃcÃch předevÅ¡Ãm v existenci daňového účetnictvà (Německo, Rakousko) a nedaňového účetnictvà (ČR, Francie), kdy se účetnà výsledek hospodařenà transformuje soustavou operacà na základ daně. 2. Harmonizace přÃmých danÃ. • I přes tyto skutečnosti je patrná určitá geneze harmonizačnÃch snah v oblasti přÃmých danà (přesněji v oblasti danà z přÃjmů). Patřà k nim: • –pravidlo tržnÃho odstupu (ALS – Arm´s lenght Standard – 1963), pomocà něhož se stanovujà transferové ceny v transakcÃch mezi spojeným osobami (firmami) na základě cen uplatňovaných při podobných transakcÃch mezi nezávislými subjekty; –směrnice 77/799/EEC o vzájemné pomoci mezi přÃsluÅ¡nými orgány členských států v oblasti přÃmých danà (17. 12. 1977, novelizovaná směrnicà 2004/56/EC), která zavedla povinnou výměnu informacà o hlavnÃch přÃmých danÃch a jejÃmž cÃlem je omezovat mezinárodnà daňové úniky a vyhýbánà se daňovým povinnostem, identifikovat přesuny zisků ve skupinách nadnárodnÃch podniků, směrnice rovněž poskytuje možnost přÃtomnosti pracovnÃků správce daně členského státu na územà jiného členského státu; 2. Harmonizace přÃmých danÃ. –směrnice 90/434/EEC (The Merge Directive = Směrnice o fúzÃch) novelizovaná směrnicà 2005/19/EC; –směrnice 90/435/EEC (The Parent- Subsidiary Directive = Směrnice o společném systému zdaněnà mateřských a dceřiných společnostÃ) novelizovaná směrnicà 2003/123/EC; –směrnice 2003/48/EC (The Savings Directive = Směrnice o zdaněnà přÃjmů z úspor ve formě plateb úrokového charakteru; –směrnice 2003/49/EC (The Interest and Royalties Directive = Směrnice o zdańovánà úroků a licenčnÃch poplatků). 2. Harmonizace přÃmých danÃ. –Arbitrážnà konvence 90/436/EEC (Convention on the Elimination of Double Taxation in Connection with the Adjustment of Profits of Associated Enterprises), která stanovuje principy a metody, jak zabránit dvojÃmu zdaněnÃ, ke kterému by mohlo dojÃt v přÃpadě rozdÃlného chápánà transferových cen v různých členských státech; –doporučenà použÃvat DIČ jako jednotné označenà daňových subjektů; –doporučenà použÃvat pravidlo CFC (Controlled Foreign Corporation Regime) – povinnost domácÃmu daňovému rezidentovi zahrnout přÃjem plynoucà mu ze zadržených zisků zahraničnÃch korporacà podle pravidel jeho země bez odkladu daňové povinnosti; –doporučenà použÃvat pravidlo FIF (Foreign Investment Fund) – povinnost týkajÃcà se daňového rezidenta, kterému plyne ze zahraničà portfóliový úrok. 3. Harmonizace daně z přidané hodnoty (DPH). • Problematika harmonizace nepřÃmých danà (daně z přidané hodnoty a selektivnÃch nepřÃmých danÃ) je předmětem intenzivnÃch jednánà členských států EU a je nezbytná pro zajiÅ¡těnà fungovánà společného trhu založeného na volném pohybu osob, kapitálu, zbožà a služeb. • • Od 1. 1. 1987 (původnà termÃn 1. 1. 1970 – viz směrnice) vÅ¡echny státy EU povinně uplatňujà DPH. K harmonizaci daně z přidané hodnoty existujà tyto směrnice: 3. Harmonizace daně z přidané hodnoty (DPH). –Směrnice 67/227/EEC k harmonizaci právnÃch předpisů členských států týkajÃcÃch se danà z obratu; –Směrnice č. 67/228/EEC, o dani z přidané hodnoty; –Směrnice 69/463/EEC o prodlouženà termÃnu pro zavedenà DPH (Belgie); –Směrnice 71/401/EEC o prodlouženà termÃnu pro zavedenà DPH (Itálie); –Směrnice 72/250/EEC o prodlouženà termÃnu pro zavedenà DPH (Itálie); –Směrnice 77/388/EEC , o prohloubenà harmonizace národnÃch úprav DPH; –Směrnice 79/1070/EEC o vzájemné pomoci mezi přÃsluÅ¡nými orgány členských států v oblasti daně z přidané hodnoty; –Směrnice 86/560/EEC o vrácenà daně osobám mimo územà EU; 3. Harmonizace daně z přidané hodnoty (DPH). –Směrnice 84/386/EEC, která oÅ¡etřuje mÃsto zdanitelného plněnà u pronájmu movitých věcÃ; –Směrnice 91/680/EEC o zruÅ¡enà daňové hranice uvnitř EU; –Směrnice 92/77/EEC o minimálnÃch sazbách DPH –Směrnice 2006/112/EC o společném systému DPH. 3. Harmonizace daně z přidané hodnoty (DPH). • Směrnice 2006/112/EC je zásadnÃm dokumentem k harmonizaci DPH v EU. PředevÅ¡Ãm: • –zavádà společný systém DPH v rámci EU, který je založen na zásadě, že se na zbožà a služby uplatňuje daň v přesném poměru k ceně zbožà a služeb bez ohledu na počet plněnà uskutečněných ve výrobnÃm a distribučnÃm procesu před stupněm, ve kterém je daň uplatněna; –vymezuje, jaká plněnà jsou předmětem DPH; –vymezuje pojmy osoba povinná k dani, ekonomická činnost, zdanitelné plněnÃ, mÃsto zdanitelného plněnÃ, vznik daňové povinnosti a základ daně; 3. Harmonizace daně z přidané hodnoty (DPH). –základnà sazba daně nesmà být nižšà než 15 %; –členské státy mohou uplatňovat 1 nebo 2 snÞené sazby daně, a to pouze u dodánà zbožà a poskytnutà služeb uvedených v přÃloze III; –snÞené sazby nesmějà být nižšà než 5 %; –plněnÃ, která mohou členské státy osvobodit od daně nárok na odpočet vzniká okamžikem vzniku daňové povinnosti z odpočitatelné daně; –vymezuje povinnosti osob povinných k dani; –povoluje odchylky (např. přechodně pro jednotlivé země). 3. Harmonizace daně z přidané hodnoty (DPH). • Pro usnadněnà intrakomunitárnÃho obchodu a kontroly byly v rámci EU povinně zavedeny: • –daňové identifikačnà čÃslo; –datový systém VIES; –kontrolnà systém Intrastat. 3. Harmonizace daně z přidané hodnoty (DPH). 3. Harmonizace daně z přidané hodnoty (DPH). • ProstřednictvÃm datového systému VIES (internet) lze ověřit správnost údajů o registraci subjektu k dani z přidané hodnoty, tj. zda existuje v dané zemi konkrétnà DIČ. • • Kontrolnà systém Intrastat byl zaveden předevÅ¡Ãm z důvodu, že pohyb zbožà přes státnà hranice členských zemà nenà kontrolován celnÃmi orgány. Systém je založen na vyplňovánà měsÃčnÃch statistických hlášenà zachycujÃcÃch pohyb zbožÃ, přÃjem a odeslánà intrakomunitárnÃch plněnÃ. Principy Intrastatu jsou následujÃcÃ: 3. Harmonizace daně z přidané hodnoty (DPH). –odběratel i dodavatel zbožà podávajà hlášenà nezávisle na sobě, každý z nich nese samostatně odpovědnost za správné vyplněnà Intrastatu; –ve vÅ¡ech zemÃch se vykazuje v hlášenÃch stejná struktura dat; –v hlášenÃch se nerozliÅ¡ujà jednotlivé zásilky chronologicky, ale jen druhově; –při hlášenà se nevycházà z okamžiku fakturace, ale z okamžiku skutečného přÃjmu, resp. odeslánà komodity; –hlášenà se týká pouze zbožÃ, nikoliv služeb. • 4. Harmonizace selektivnÃch spotřebnÃch danà (akcÃzů) • V Evropské unii je zaměřeno úsilà na sjednocenà zdaňovánà akcÃzů ve vÅ¡ech členských státech, neboÅ¥ rozdÃlná daňová zátěž by vedla k naruÅ¡enà hospodářské soutěže. V rámci systémů akcÃzů byla stanovena povinnost členských států zdaňovat: –minerálnà oleje; –tabák; –lihoviny; –pivo; –vÃno, • přičemž veÅ¡keré dalÅ¡Ã akcÃzy by měly být zruÅ¡eny. • • V oblasti akcÃzů byl zvolen princip země určenà (zdaňovánà v zemi spotřeby). 4. Harmonizace selektivnÃch spotřebnÃch danà (akcÃzů) • RozhodujÃcÃm dokumentem pro harmonizaci akcÃzů je Směrnice 92/12/EEC, která stanovuje předevÅ¡Ãm: –obecný režim pro výběr daně; –výrobu, zpracovánÃ, drženà a přepravu akcÃzovaných výrobků; –zavedenà autorizovaných daňových skladů; –zavedenà Jednotného celnÃho sazebnÃku. –Jednotné vymezenà pojmu výrobek podléhajÃcà akcÃzu; –sjednocenà vzniku daňové povinnosti; –možnost prováděnà kontrol ve výrobnÃch a skladovacÃch jednotkách zbožà podléhajÃcÃm akcÃzům; –stanovenà jednotného úřednÃho nebo obchodnÃho průvodnÃho dokladu umožňujÃcÃho snadnou identifikaci zásilky obsahujÃcà akcÃzované zbožÃ; –zřÃzenà Výboru pro spotřebnà daně. 4. Harmonizace selektivnÃch spotřebnÃch danà (akcÃzů) • Směrnice Rady 2003/96/ES o zdaněnà energetických produktů a elektřiny stanovuje minimálnà sazby energetických produktů a elektrické energie. • • Směrnice Rady 92/84/EHS o sbližovánà sazeb spotřebnà daně z alkoholu a alkoholických nápojů stanovà minimálnà sazby daně z alkoholu takto: –550 EUR/hl čistého alkoholu; –45 EUR/hl čistého alkoholu z meziproduktů; –0 EUR/hl z tichého a Å¡umivého vÃna; –0,748 EUR/hl stupeň Plato nebo –1,87 EUR/hl/stupeň alkoholu hotového výrobku. 4. Harmonizace selektivnÃch spotřebnÃch danà (akcÃzů) • Směrnice Rady 2002/10/ES o struktuře a sazbách spotřebnÃch danà z tabákových výrobků stanovuje: –64 EUR/1000 ks cigaret a min. 57 % z maloobchodnà ceny; –32 EUR/kg jemně řezaného tabáku k ručnÃmu balenà nebo min. 36 % Cm; –11 EUR/1000 ks nebo kg u doutnÃků a doutnÃčků nebo 5 % Cm; –20 EUR/kg nebo 20 % Cm.