Politika pracovního trhu – ekonomické přístupy (flexicurity) Nejvýznamnější koncepty - shrnutí •Liberalismus – nezaměstnanost – výsledek tržního mechanismu….“neviditelná ruka trhu“, negativní vliv sociálních dávek, regulací (odborů) •Keynesiánství – existence nedobrovolné nezaměstnanosti – technický pokrok, chronický nedostatek poptávky – nutnost stáních intervencí •Přirozená míra nezaměstnanosti (NAIRU) • „Existuje řada důvodů, proč se společnost snaží mnoha způsoby (zejména prostřednictvím státu) čelit nezaměstnanosti. Jsou to především zcela pragmatické otázky ekonomické efektivity, nákladů s nezaměstnaností spojených a sociálního smíru, ale i problémy vlivu nezaměstnanosti na sociální strukturu společnosti a morálně motivovaná snaha kompenzovat princip soutěživosti..principem solidarity s těmi, kdo v této soutěži nestačí držet krok.“ • (Mareš, 1998) Nutnost státních zásahů •Uplatňuje politiku ochrany práce a sociálních podmínek •Garantuje právo na formování koalic (odborů) •Zadržuje vstup části práceschopné síly •Poskytuje prostředky obživy nezávislé na účasti na trhu práce •(Mareš, 1998) Welfare state •princip: vytváření prostředků, které jsou alternativní k prostředkům plynoucí z participace na pracovním trhu •Raný SS – podpora nemocných, starších, nezaměstnaných.. •Liberální sociální stát, Konzervativní korporativní sociální stát, Sociálně demografický sociální stát •Nyní Welfare – Workfare Politika zaměstnanosti •Ekonomická politika na straně poptávky (tvorba nových míst – VPP, SPM,…) •Politika trhu práce – regulace na straně nabídky (vstupu a odchodu, vzdělávání, informace) •Legislativní regulace (zákoník práce, flexibilní formy…) •Podpora nezaměstnaným Nutnost rozvoje flexibility trhu práce •Fiskální krize veřejných rozpočtů •Dlouhodobá (strukturální) nezaměstnanost •Pracovní nejistota •Rozevírání nůžek mezi primárním a sekundárním trhem práce •Řešení •Dánský model pracovního trhu – flexicurity – „coby optimální způsob transformace politiky trhu práce vzhledem ke změnám, ke kterým v ekonomice, a tím i společnosti dochází“. (Nekolová, 2008) •Do jaké míry je koncept schopen řešit problémy současného trhu práce? Termín flexicurity •FLEXIBILITA + OCHRANA Ochrana na trhu práce •Podle Standinga (1999) lze ochranu trhu práce definovat jako: “poskytování legislativních a institucionálních ochranných opatření pracovní síle na trhu práce“. • •Rozlišit lze šest forem ochrany spojených s pracovním trhem: • •• reprezentační ochrana (dostatečný vliv institucí – odborů) •• ochrana příjmu (sociální příjmy nezaměstnaným občanů, OZP, v důchodovém věku, rodičovské dovolené, apod.) •• ochrana pracovních míst (procesy propouštění a najímání zaměstnanců). •• ochrana zaměstnanosti (APZ, celoživotní vzdělávání) •• ochrana reprodukce znalostí a dovedností (přístup ke zdravotním službám, přístup k primárnímu a sekundárnímu vzdělávání) •• ochrana zdraví a bezpečnosti pracovníků (naplňování, kontrola).. Flexibilita trhu práce •Flexibilitu trhu práce lze opět podle Standinga (1999) definovat jako: “rozsah a rychlost adaptace na tržní změny”. • •Zahrnuje v sobě šest různých typů: • •• vnější numerická flexibilita (VněNF) – flexibilita podmínek zaměstnávání (propouštění, najímání standardních a flexibilních zaměstnanců). •• vnitřní numerická flexibilita (VniNF) – míra schopnosti a rychlosti adaptace se na tržní podmínky (flexibilita zaměstnanců a zaměstnavatelů v organizaci práce, pracovní doby zaměstnanců) •• funkční flexibilita – míra adaptability podniků na tržní změny (vzdělávací zařízení, APZ, mobilita zaměstnanců). •• flexibilita pracovních nákladů – výrazná diferenciace •• mzdová flexibilita – částečně souvisí s flexibilitou NP, mzdová diferenciace mezi jednotlivými trhy. •• flexibilita profesní struktury. Sociální modely Model FLEXICURITY Flexibilita Flexibilita + ochrana pro zaměstnance i zaměstnavatele Nástroje: • alternativní formy zaměstnání, • volná regulace náboru a propouštění, • cílené a efekt. rekvalifikace, • podpora v nezaměstnanosti Prvky dánského modelu •Vysoká úroveň vnější flexibility (flexibilní podmínky zaměstnávání) •Relativně štědrý systém sociální ochrany příjmů •Extenzivní aktivní politice zaměstnanosti • • (!přítomnost široce rozvinutého sociálního dialogu a zodpovědnost sociálních partnerů na všech úrovních za řešení problémů trhu práce!) Slabiny dánského modelu •Velmi náročný na veřejné zdroje (podmínka vysoká zaměstnanost) •Závislost na příznivém ekonomickém vývoji •Hrozby: nepříznivý demografický vývoj, cyklická nezaměstnanost, růst ekonomicky neaktivních – odchod do důchodů •Silný vztah mezi modelem a welfare politikou – omezenost implementace modelu do jiných systémů •Význam pobídek nezaměstnaných k rychlému návratu na trh práce!!! •ZÁVĚR: dánské flexicurity není a nemůže být považováno za ideální řešení problémů ekonomik dalších zemí EU Obecné pojetí flexicurity •Podle Wilthagena a Rogowského (2002) označuje flexicurity v obecném slova smyslu „politickou strategii usilující zvyšovat flexibilitu trhu práce, organizace práce a pracovních vztahů na jedné straně a zvyšovat sociální ochranu především ohrožených skupin trhu práce na straně druhé“. • •Neexistuje koncenzus o definici flexicurity a způsobu jejího měření – problém pro mezinárodní srovnání. Politické nástroje flexicurity Faktory úspěchu flexicurity •Decentralizace veřejných služeb zaměstnanosti – potřeby lokálního trhu práce •Zavádění v době ekonomického růstu (účinnost v období recese x problémy s jeho zaváděním v tomto období) •3 pilíře (ochrana pracovních míst, ochrana zaměstnanosti, ochrana příjmu) Ochrana pracovních míst v ČR •Vnější – index ochrany zaměstnání (OECD) •Do roku 2003 ČR – první polovina zemí OECD – nižší celková ochrana zaměstnání – vyšší úroveň VněNF – hodnota 1,9 (Dánsko 1,8) •Změny po roce 2003 – posun do středu škály zemí EU (2,02 v roce 2007) – zvýšení ochrany s dočasnými formami zaměstnávání •Pozor na interpretaci hodnoty (celková míra ochrany = ochrana standardních + dočasných zaměstnanců) Index ochrany pracovních poměrů na dobu neurčitou •Jedna z nejpřísnějších ochran pracovních míst na dobu neurčitou (3,3 - 2003) •Dánsko (1,7) •2007 – pokles (3,1) – zákoník práce Pracovněprávní ochrana smluv na dobu neurčitou •(2003) všechny zamýšlené výpovědi musel zaměstnavatel předem oznámit odborové organizaci (2007 ne) •Nyní zaměstnavatel nemusí informovat ÚP písemně o zaměstnanci, kterého chce propustit. (výjimka osoby ZP, ale nemusí čekat na souhlas). •Povinnost spolupracovat s ÚP při hledání nového zaměstnání (2003) •Zaměstnavatel nemusí najít zaměstnanci (rizikové skupiny) nové vhodné zaměstnání. •Výpovědi – 2 namísto 3 měsíců, odstupné trojnásobek průměrného platu (2 násobek). Index ochrany dočasných pracovních poměrů •ČR patřila mezi země s nejmenší regulací (Dánsko striktnější) •Po roce 2003 zásadní změny v regulaci dočasného zaměstnávání - zvýšení úrovně ochrany z 0,5 (2003) na 0,9 (2007) •Změny v úpravě smluv – nejdéle 2 x krát po sobě •Patří mezi země s vyšší VněNF Pracovněprávní ochrana dočasných PM •Lze uzavírat se všemi skupinami osob (x 2003 – absolventi , mladiství) •Avšak: zákaz řetězení pracovního poměru (nejdéle 2 roky) •Dohody o práci konané mimo pracovní poměr •Dohoda o provedení práce – ústně (150 hodin x 100 hodin) Index ochrany zaměstnanců v případě hromadného propouštění • Na škále 0-6 se ČR pohybuje ve středu (2,1) •Země poskytující průměrnou ochranu •Adekvátní úprava – akceptovatelná i ze strany zaměstnavatelů •Ojedinělé obcházení Vnitřní numerická flexibilita •Srovnání – Světová banka – index rigidity zaměstnání •ČR – nejvyšší úrovně flexibility organizace pracovní doby společně s VB Nekolová, 2008 Ochrana zaměstnanosti podporující funkční flexibilitu •Aktivní politika zaměstnanosti •Celoživotní vzdělávání Další odborné vzdělávání •Od 90 let zlepšování stavu – pokles zaměstnanců s nejnižším vzděláním, růst podílu s terciárním vzděláváním •Problém nevyhovující oborová struktura kvalifikací •Nefunkční systém dalšího vzdělávání – absence koncepce a právního vymezení, financování, řízení, akreditace a certifikace, informační a poradenské služby, kontrolní systémy kvality Ochrana příjmu v nezaměstnanosti •PPZ - Poddimenzované •Záměrně nízký náhradový poměr dávek vzhledem k předešlé mzdě – průměrný čistý počáteční náhradový poměr •v ČR náhradový poměr na spodní hranici 45 %, •ALE: spolu s dalšími dávkami až na 2/3 průměrné mzdy, samoživitelky 80 % •Past nezaměstnanosti - zlepšení •Vysoká finanční motivace krátkodobě nezaměstnaných aktivně hledat nové pracovní místo Překvapení! Děkuji za pozornost J