Hodnocení PZ Státní zásahy •Důvody intervencí: tržní selhání, nespravedlnost na trhu práce •WB – 4. základní důvody •Nerovnovážná tržní síla – slabá vyjednávací pozice pracovníků •Diskriminace •Nedokonalá informovanost •Nedostatečné pojištění proti riziku •Efektivnost versus spravedlnost Instituce na trhu práce •Legislativní ochrana zaměstnanosti •Mzdové vyjednávání •Daňové zatížení práce •Minimální mzda •Systém sociálních příspěvků •Aktivní politika trhu práce •3 základní dopady: zvýšení nezaměstnanosti, změna povahy nezaměstnanosti, vliv na mzdy Hodnocení APZ •Hodnocení cílů APZ a přiměřenost nástrojů k stanoveným cílům •Hodnocení účinnosti programů APZ – do jaké míry účinky programů naplňují stanovené cíle •Hodnocení implementace programů aktivní politiky trhu práce • Proces tvorby veřejné politiky •Definování problému •Formulace politiky – konstrukce alternativ řešení •Řešení problému – výběr preferované alternativy •Policy design – výběr nástrojů a poskytovatele •Implementace a monitoring •Evaluace • Měření výkonu • •Nákladová efektivnost – vyjadřuje vztah mezi výstupy a vstupy programu, měří se náklady na jednotku výkonu. •Účelnost – míra dosažení očekávaných výsledků, je nejvýznamnějším prvkem hodnoty financí ve veřejném sektoru •Hospodárnost – představuje dosažení odpovídající kvality a kvantity finančních, lidských a hmotných zdrojů v požadovaném čase při co nejnižších nákladech. (měření výstupů a jejich porovnání s normami či standardy) •Soulad s legislativou •Kvalita služeb • Účinky aktivní politiky trhu práce •Může generovat efektivnější proces hledání pracovního místa vylepšením schopností uchazečů, nebo zvýšení efektivnosti hledání prostřednictvím služeb zaměstnanosti •Může zvýšit produktivitu pracovní síly v důsledku rekvalifikací •Udržení části uchazečů na trhu práce – vyšší konkurence při hledání pracovního místa •Přímá tvorba pracovních míst •Může snižovat neužitečnost nezaměstnaných – zaměstnání těžko umístitelných uchazečů Možné efekty programů Poluncová, 2010 Užitky a náklady rekvalifikačních programů Poluncová, 2010 Efekt na hledání pracovního místa •Zaměstnanci se mohou rychleji adaptovat na novou strukturu poptávky po práci – eliminace strukturální nezaměstnanosti •Aktivnější hledání práce •Zvyšování zaměstnatelnosti uchazečů •Čistý efekt ovlivňuje efekt uzamčení • Efekt na velikost pracovní síly •Nezaměstnanost – negativní individuální a společenské efekty – vytěsnění z trhu práce •Snaha o udržení pracovní síly na trhu – nižší mzdy – vyšší zaměstnanost •Efekt vyšší konkurence na trhu práce •Insideři (zaměstnaní a krátkodobě nezaměstnaní) x outsideři – nižší mzdy – vyšší zaměstnanost •Zvýšení efektu – vhodná cílenost programů •Včasné intervence – výhoda nižší mrtvá váha + nižší náklady na programy APZ • Mrtvá váha a substituční efekt •Mrtvá váha – odhady – zvyšuje se od víc znevýhodněných skupin (50 %) směrem k umístěných uchazečům z méně znevýhodněných skupin (60 – 80 %) (Sirovátka, 2003) •Substituční efekt - výška 9 % (cílené rekvalifikace) – 80 % (mzdové dotace). Může být i cílem - redistribuce zaměstnaneckých příležitostí (směrem k znevýhodněným skupinám) Ostatní efekty •Efekt na produktivitu práce - Negativní efekt nezaměstnanosti na produktivitu práce •Efekt zjištění skutečného zájmu o práce – APZ pomáhá odhalit vůli nezaměstnaného skutečně pracovat •Daňové efekty – zvýšení daňového základu a redukce nákladů na PZ – umožňuje snížení daňové sazby Které programy přinášejí vyšší efekty? •Americká studie National evaluation of Welfare – to-work Strategies •Dlouhodobé efekty 11 programů na účastníky a jejich děti, vzorek 40 000 osamělých rodičů, efekty krátkodobé pomoci při hledání místa + programy zaměřené na vzdělávání •Programy zaměřené na vzdělávání nepřinesly vyšší ekonomické užitky v porovnání s programy zaměřenými na nalezení zaměstnání •„Mixovaný přístup, který v sobě zahrnuje hledání zaměstnání spolu s poskytováním vzdělávání může být nejefektivnější“. •Vedlejší efekty – počet uzavřených manželství, porodnost, lepší struktura domácností •X Programy nebyly schopné výrazně zlepšit finanční situaci jednotlivců. • Švýcarský výzkum •Programy 3 kategorií: a) rekvalifikační a vzdělávací kurzy, b) zaměstnanecké programy, c) zaměstnání s dočasnou mzdovou dotací •19 307 nezaměstnaných, efekty sledovány 15 měsíců • •ako najúčinnejšie (z pohľadu štúdie) sa javí zamestnanie s dočasnou mzdovou dotáciou, ktorý prekonal všetky ostatné sledované programy. Ich zisk sa pohybuje medzi 6 % aţ 22 % oproti iným programom, t.j. populácia, ktorá sa zúčastňuje ostatných programov APTP má pribliţne o 6 % – 22 % niţšiu pravdepodobnosť sa zamestnať jeden rok po skončení programu v porovnaní s nástrojom dočasnej mzdovej dotácie zamestnania. Okrem toho, táto schéma bola jediná, ktorá vykázala vyššie efekty v porovnaní s neúčastníkmi o 6 % (t.j. vyššia pravdepodobnosť nájdenia zamestnania pri účasti v programoch APTP sa potvrdila len u zamestnania s dočasnou mzdovou dotáciou a to o 6%). (Gerfin – Lechner, 2000) • Hodnocení APZ ČR •V 1. pololetí 2010 bylo do rekvalifikace zařazeno 45 049 osob 9 (o 29 748 osob více než v 1. pololetí 2009), z toho 4 739 účastníků pokračovalo v rekvalifikaci zahájené v roce 2009. •Nejpočetnějšími skupinami v rekvalifikaci byli osoby ve věku 30 - 34 let (14,6 %) a ve věku 35 - 39 let (14,4%). Rekvalifikací se nejvíce zúčastnili lidé s vyučením (38,2 %), s ÚSO vzděláním s maturitou (23,8 %) a lidé bez ukončeného vzdělání nebo se základním vzděláním (16,1 %) •Nejvyšší účinnosti dosáhly početně méně zastoupené nespecifické rekvalifikace – 41,7 %, dále rekvalifikace obnovující kvalifikaci - 39,3 % a na přípravu na podnikání – 36,9 %. U více využívaných specifických rekvalifikací pro dělnické profese dosáhla účinnost 36,3 %, u rekvalifikací rozšiřujících kvalifikaci – 32,5 %. •V 1. pololetí 2010 bylo vytvořeno celkem 16 982 míst na VPP (z toho 3 795 v rámci národních prostředků a 13 187 v rámci ESF) a na nich umístěno 17 425 uchazečů o zaměstnání, což je o 2 922 více než za stejné období předchozího roku. •SÚPM V 1. pololetí 2010 úřady práce přispěly na zřízení nebo vyhrazení 14 472 pracovních míst (z toho 4 715 v rámci národních prostředků a 9 757 v rámci prostředků ESF) a na tato místa umístily 14 206 uchazečů o zaměstnání, což je o 6 047 více než ve stejném období předchozího roku. Doc 2 Výzkumný ústav práce a sociálních věcí •Sirovátka – Rákoczyová (2002-2003) •„Zjištěné celkové efekty se mohou zdát nízké, jelikož mrtvá váha se pohybuje v rozmezí 60 – 80 %“ •http://www.rilsa.cz/index.php?p=people_publications&site=default&pracovnik=16&klasif=vse&kateg=91& projekt=vse&rok=vse Děkuji za pozornost J