1 Přípravný kurz ekonomie 2010 Přípravný kurz 2010 - Mikroekonomie Přípravný kurz ekonomie 2010 Vzájemná závislost a prospěch z obchodu Přípravný kurz ekonomie 2010 Co se naučíte že dobrovolná směna prospívá oběma stranám význam absolutní a komparativní výhody pochopíte, jak komparativní výhoda vysvětluje prospěch ze směny naučíte se aplikovat teorii komparativní výhody v každodenním životě i v národní politice Přednáška odpovídá kapitole 3. Přípravný kurz ekonomie 2010 Kde se bere prospěch ze směny Příčinou směny a její prospěšnosti je různost vybavení preferencí produkčních schopností dělba práce Každý se ve směně vzdá toho, co preferuje méně, a získá to, co preferuje více. Přípravný kurz ekonomie 2010 Robinson Crusoe: autarkní ekonomika Robinson vyrábí dva statky: ryby a chleba. Denně pracuje 10 hodin. čas na výrobu jednotky max. denní produkce ryby chleba ryby chleba Robinson 1 h 1/4 h 10 40 Robinson může spotřebovat jen to, co sám vyrobí. Náklady na výrobu ryb jsou 4 chleby. Náklady na výrobu chleba je 1/4 ryby. Přípravný kurz ekonomie 2010 ryby 20 Robinsonova hranice výrobních možností Robinsonova hranice výrobních možností je i jeho hranicí spotřebních možností. Předpokládejme, že pro Robin- 10 R A sona jsou chleba (x) a ryby (y) dokonalé komplementy v po- 10 20 30 40 chléb měru 1:1. Pak bude jeho výroba i spotřeba R A : x/4 + y = 10, x = y x = y =8 2 Přípravný kurz ekonomie 2010 Robinson a Pátek: přínosy dělby práce Na ostrov přibyl Pátek. I on pracuje denně 10 hodin a vyrábí a spotřebovává chleba a ryby. čas na výrobu jednotky max. denní produkce ryby chleba ryby chleba Robinson Pátek 1 h 1/4 h 1/4 h 1 h 10 40 40 10 Robinsonovy a Pátkovy produkční schopnosti se liší. Přípravný kurz ekonomie 2010 Měření produktivnosti: absolutní výhoda Absolutní výhoda je schopnost vyrábět statek s použitím menšího objemu zdrojů než jiný výrobce. čas na výrobu jednotky max. denní produkce ryby chleba ryby chleba Robinson Pátek 1 h 1/4 h 1/4 h 10 1 h 40 40 10 Pátek má absolutní výhodu v lovu ryb – k ulovení jedné ryby potřebuje jen 1/4 h zatímco Robinson 1 h. Robinson má absolutní výhodu ve výrobě chleba – na výrobu bochníků potřebuje jen 1/4 h zatímco Pátek 1 h. Přípravný kurz ekonomie 2010 Měření produktivnosti: komparativní výhoda Komparativní výhoda je schopnost vyrábět statky s nižšími náklady příležitosti než jiný výrobce. max. denní produkce náklady příležitosti ryby chleba ryby chleba Robinson Pátek 10 40 40 10 4 1/4 1/4 4 Robinson má komparativní výhodu ve výrobě chleba – když chce vyrobit jeden bochník chleba navíc, ztratí jen 1/4 ryby, zatímco Pátek by ztratil 4 ryby. Pátek má komparativní výhodu v lovu ryb – když chce ulovit jednu rybu navíc, ztratí jen 1/4 bochníku chleba, zatímco Robinson by ztratil 4 bochníky. Přípravný kurz ekonomie 2010 Absolutní a komparativní výhody (pokrač.) čas na výrobu jednotky náklady příležitosti ryby chleba ryby chleba Robinson Pátek 1 h 1/4 h 1/4 h 1 h 4 1/4 1/4 4 Jeden výrobce může mít absolutní výhodu ve výrobě všech statků. Pokud má jeden výrobce komparativní výhodu ve výrobě jednoho statku, musí mít druhý komparativní výhodu ve výrobě druhého statku. Je to proto, že pokud jsou náklady příležitosti statku X ve statku Y rovny Y /X, pak náklady příležitosti statku Y ve statku X jsou X/Y . Přípravný kurz ekonomie 2010 ryby ryby Robinson a Pátek nespolupracují Pokud nespolupracují, pak každý spotřebuje to, co sám vyrobí. 40 30 20 20 10 R A 10 P A 10 20 30 40 chléb 10 20 chléb Pokud jsou chleba a ryby komplementy, každý spotřebuje 8 chlebů a 8 ryb. Přípravný kurz ekonomie 2010 ryby ryby Robinson a Pátek začínají spolupracovat Pokud by spolupracovali, mohli by si oba polepšit. 40 30 20 R S 20 P S 10 R A 10 P A 10 20 30 40 chléb 10 20 chléb Každý by mohl např. spotřebovat 20 chlebů a 20 ryb. 3 Přípravný kurz ekonomie 2010 ryby 30 C Magie společné hranice výrobních možností Pokud oba vyrábí ryby (bod A) a chtějí nějaké chleby, kdo by je měl vyrobit? 50 40 A B Ten, kdo má nižší náklady příležitosti! (Robinson) Teprve až od bodu B by se měl do výroby chleba zapojit Pátek. 20 10 B’ Společně mohou vyrobit 40 ryb a 40 chlebů (bod B). 10 20 30 40 50 chléb Při dělení 1:1 získá každý 20 ryb a 20 chlebů. Přípravný kurz ekonomie 2010 ryby C Když Robinson a Pátek směňují 1:1 Když Robinson a Pátek nespolupracují, vyrábí i spotřebovávají 8 chlebů a 8 ryb (bod A). 16 B’ Když Robinson vyrobí víc chleba (např. 16), získá 8 chlebů navíc a ztratí jen 2 ryby (bod B). 10 8 6 A B Když Pátek uloví víc ryb (např. 16), získá 8 ryb navíc a ztratí jen 2 chleby (bod B’). Když Robinson vymění s pát- 6 8 10 16 chléb kem 5 chlebů za 5 ryb, mají každý 11 chlebů a 11 ryb. Směnou získali 3 ryby a 3 chleby „z ničeho“ každý. Přípravný kurz ekonomie 2010 ryby 50 30 C 10 Když Robinson a Pátek směňují 1:1 (pokrač.) Budou pokračovat, dokud nevyčerpají veškerý prospěch ze směny – do chvíle, kdy: Robinson je plně specializo- 40 20 B’ vaný – vyrábí 40 chlebů a žádné ryby (bod B). Pátek je plně specializovaný – vyrábí 40 chlebů a žádné ryby (bod B’). Pak si vymění 20 ryb za A B 10 20 30 40 50 chléb 20 chlebů (bod C). Prospěch každého ze směny je 12 ryb a 12 chlebů! Přípravný kurz ekonomie 2010 ryby 50 40 30 R S R P Za jaké ceny budou směňovat Robinson peče chleba. Sám by získal 1 rybu za 4 chleby. Směňovat bude, když ho 1 ryba bude stát 4 chleby a P P méně. Pátek loví ryby. Sám by získal 1 chleba za 4 ryby. Směňovat bude, když ho 20 10 P S 1 chleba bude stát 4 ryby a méně. Dobrovolná směna nepro- 10 20 30 40 50 chléb běhne, pokud na ní někdo tratí. Směnný poměr musí být mezi 1:4 a 4:1. Přípravný kurz ekonomie 2010 Pátek má absolutní výhodu v obou výrobách čas na výrobu max. denní produkce náklady příležitosti ryby chléb ryby chléb ryby chléb Robinson 1 h 1/4 h 10 40 4 1/4 Pátek 1/10 h 1/5 h 100 50 1/2 2 Pátek má absolutní výhodu v produkci ryb i chleba. Komparativní výhodu má však pouze ve výrobě ryb – ve výrobě chleba ji má Robinson! Oboustranně prospěšná směna je tedy možná! Přípravný kurz ekonomie 2010 ryby 80 P P A Pátek má absolutní výhodu (pokrač.) Bez směny vyrábí i spotřebuje Robinson R A , Pátek P A . 100 60 Pokud směňují v poměru 1:1, Robinson vyrobí R P a spotřebuje R S . Pátek vyrobí P P a spotřebuje P S . 40 20 R R S P S P A R P Méně produktivní Robinson je plně specializovaný, produktivnější Pátek ne. 20 40 60 80 100 chléb Směna prospěla oběma. 4 Přípravný kurz ekonomie 2010 ryby dovoz 80 Robinson, Pátek a mezinárodní obchod Robinson a Pátek vyrábí v bodě P. S lidožrouty obchodují v poměru 1:1 – posouvají se 60 C’ po úsečce procházející bodem P, která má sklon 1:1. 40 C P Spotřebovávají např. v bodě C’ – vyváží 20 chlebů a 20 dováží 20 ryb. 20 40 60 80 chléb vývoz Přípravný kurz ekonomie 2010 kola 60 20 B „Klasický” tvar hranice výrobních možností „Klasická“ PPF je klesající kon- kávní. 80 A V bodě A všechny výrobní faktory vyrábí kola. Pokud chceme víc piva, musíme přesunout výrobní faktory z výroby kol do výroby piva. 40 První se přesunou ty, které mají nejnižší náklady příležitosti = mají komparativní výhodu ve výrobě piva. Tím se ztratí za 20 40 60 80 pivo 1 pivo málo kol. Až se vyčerpají, přesouvají se faktory s vyššími náklady příležitosti – za 1 pivo se ztrácí víc a víc kol – křivka je strmější. Přípravný kurz ekonomie 2010 Shrnutí základních myšlenek Pokud mají dva lidé (národy) rozdílné náklady příležitosti, mohou pomocí směny zvýšit celkovou hodnotu statků, které mají k dispozici. Pro každého člověka je nejlepší se specializovat na činnost s nejmenšími náklady příležitosti (= kde má komparativní vý- hodu). Při rozšiřování produkce jakéhokoli statku bychom měli nejdřív využít zdroje s nejnižšími náklady příležitosti, a teprve po jejich vyčerpání zdroje s vyššími náklady příležitosti. Přípravný kurz ekonomie 2010 Tržní síly nabídky a poptávky Přípravný kurz ekonomie 2010 Co se naučíte co je to trh a konkurence jaké faktory určují velikost nabídky a poptávky na konkurenčním trhu jak nabídka a poptávka spolu určují cenu statku a prodané množství jak změna ve faktorech určujících velikost nabídky a poptávky změní tržní cenu a prodané množství jak trhy alokují zdroje Přednáška odpovídá kapitolám 4 a 6. Přípravný kurz ekonomie 2010 Trh Trh je skupina kupujících a prodávajících určitého statku nebo služby. Trhy mohou být organizované (komoditní / akciová burza, . . . ) neorganizované (restaurace, maloobchod, . . . ) Kupující ví, že existuje více prodejců, mezi kterými si mohou vybírat, a další kupující, se kterými soutěží o statky nabízené prodejci. Prodejci ví, že existuje víc kupujících, kterým mohou prodat, a víc prodejců, se kterými soutěží o peníze kupujících. Umění je správně určit, kdo na daný trh patří a kdo už ne. 5 Přípravný kurz ekonomie 2010 Konkurence Konkurence znamená soutěž – mezi kupujícími, nebo mezi prodávajícími. Konkurenční trh je trh, na kterém je mnoho prodávajících a kupujících, takže soutěž mezi nimi je silná a každý z nich má pouze zanedbatelný vliv na tržní cenu. Jednotlivé trhy se v daném okamžiku liší stupněm konkurence. Přípravný kurz ekonomie 2010 Typy konkurenčních struktur na straně nabídky dokonalá konkurence má tyto vlastnosti: prodávané statky jsou homogenní ≡ zcela stejné kupujících i prodejců je tolik, že žádný z nich nedokáže ovlivnit tržní cenu = jsou příjemci ceny existuje volný vstup na trh a odchod z trhu monopol znamená, že na trhu je jen jeden prodejce, který určuje ceny monopolistická konkurence znamená, že na trhu je mnoho prodávajících, kteří nabízejí mírně odlišné výrobky; každý prodejce může do jisté míry ovlivnit svou cenu oligopol znamená, že na trhu je malé množství prodejců, kteří na sebe musejí vzájemně reagovat – hrají strategické hry Přípravný kurz ekonomie 2010 Konkurence na straně poptávky Na straně poptávky obvykle pro jednoduchost uvažujeme dokonalou konkurenci. Monopson znamená, že na trhu je jen jeden kupující. Přípravný kurz ekonomie 2010 V této a příštích dvou přednáškách V této a příštích dvou přednáškách budeme předpokládat na obou stranách trhu dokonalou konkurenci. Taková konkurence sice v realitě není příliš častá, ale dokonale konkurenční trhy se snadno analyzují model se často používá jako první krok k analýze každého trhu (na většině trhů je určitý stupeň konkurence) model tvoří benchmark pro hodnocení ostatních konkurenčních struktur Přípravný kurz ekonomie 2010 Poptávka Poptávané množství je množství statku či služby, které jsou kupující ochotní a schopní koupit. Poptávané množství závisí na mnoha faktorech – nás zajímá předně, jak poptávané množství závisí na ceně statku či služby. Poptávková tabulka znázorňuje vztah mezi cenou statku a poptávaným množství. Poptávková křivka graficky znázorňuje vztah mezi cenou statku a poptávaným množství. Poptávané množství obvykle klesá s růstem ceny poptávková křivka je obvykle klesající. Přípravný kurz ekonomie 2010 d Individuální poptávková tabulka a křivka Klářina poptávka po pivě: P cena piva (P) zdarma 20 Kč 40 Kč 60 Kč 80 Kč 100 Kč poptávané množství (q d ) 6 5 4 3 2 1 100 80 60 40 20 0 1 2 3 4 5 6 Q 6 Přípravný kurz ekonomie 2010 Tržní poptávková tabulka Poptávané množství na trhu je součtem množství poptávaných jednotlivými kupujícími při dané ceně. cena piva d Klářino q K d Nadino q N tržní Q d zdarma 20 Kč 40 Kč 60 Kč 80 Kč 100 Kč 6 5 4 3 2 1 + + + + + + 9 7 5 3 1 0 = = = = = = 15 12 9 6 3 1 Poptávkové tabulky se sečítají vodorovně (pro každou cenu)! Přípravný kurz ekonomie 2010 Tržní poptávková křivka P 1+0=1 100 1+2=3 80 3+3=6 60 40 20 d K d N 4+5=9 D 5 + 7 = 12 0 1 3 6 9 12 15 Q Poptávkové křivky se sečítají vodorovně (pro každou cenu)! Přípravný kurz ekonomie 2010 Faktory ovlivňující poptávané množství Mezi hlavní faktory ovlivňující poptávané množství patří cena statku počet kupujících důchod (příjem) kupujících ceny statků, s nimiž existuje vztah preference očekávání Poptávková křivka ukazuje, jak změna ceny mění poptávané množství za jinak stejných okolností (ceteris paribus). Přípravný kurz ekonomie 2010 Posun poptávkové křivky × posun po křivce Změna ceny znamená posun po poptávkové křivce. Změna ostatních faktorů ovlivňujících poptávané množství posouvá celou poptávkovou křivku = změna poptávky. P D P D D P P Q Q Q Q posun po křivce poptávky posun poptávkové křivky Přípravný kurz ekonomie 2010 Změna ceny statku Změna ceny ovlivňuje poptávané množství, protože vytváří dva efekty: důchodový efekt – zvýšení ceny snižuje ceteris paribus reálný důchod domácnosti a ta nakupuje méně normálních statků a více podřadných statků substituční efekt – zvýšení ceny relativně zlevňuje jeho substituty – domácnost jimi statek nahradí Poptávka po normálních statích je klesající, protože oba efekty jdou stejným směrem. U podřadných statků jsou efekty proti sobě. Podřadné statky však obvykle mají mnoho substitutů, takže substituční efekt je větší a poptávka je obvykle klesající. Přípravný kurz ekonomie 2010 Shrnutí faktorů, které ovlivňují kupující Zvýšení způsobí ceny počtu kupujících důchodu posun podél poptávkové křivky posun poptávkové křivky D posun poptávkové křivky D nahoru vpravo normální statky vpravo, podřadné vlevo ceny jiných statků posun D substituty vpravo, komplementy vlevo preferencí očekávání posun D posun D vpravo 7 Přípravný kurz ekonomie 2010 Nabídka Nabízené množství je množství statku či služby, které jsou prodávající ochotní a schopní prodat. Nabízené množství závisí na mnoha faktorech – nás zajímá předně, jak nabízené množství závisí na ceně statku či služby. Nabídková tabulka znázorňuje vztah mezi cenou statku a nabízeným množství. Nabídková křivka graficky znázorňuje vztah mezi cenou statku a nabízeným množství. Nabízené množství obvykle s růstem ceny roste nabídková křivka je obvykle rostoucí. Přípravný kurz ekonomie 2010 s Individuální nabídková tabulka a křivka Nabídka piva jedním pivovarem: P cena piva (P) zdarma 5 Kč 10 Kč 15 Kč 20 Kč 25 Kč nabízené množství (q s ) 0 1 2 3 4 5 25 20 15 10 5 0 0 1 2 3 4 5 Q Přípravný kurz ekonomie 2010 Tržní nabídková tabulka Nabízené množství na trhu je součtem množství nabízených jednotlivými prodávajícími při dané ceně. cena piva s q S Starobrna s q P Plzně tržní Q s zdarma 5 Kč 10 Kč 15 Kč 20 Kč 25 Kč 0 1 2 3 4 5 + + + + + + 0 0 3 6 9 12 = = = = = = 0 1 5 9 13 17 Nabídkové tabulky se sečítají vodorovně (pro každou cenu)! Přípravný kurz ekonomie 2010 Tržní nabídková křivka P s S s P S 25 20 4 + 9 = 13 15 3+6=9 10 2+3=5 5 1+0=1 0 0 1 5 9 13 17 Q Nabídkové křivky se sečítají vodorovně (pro každou cenu)! Přípravný kurz ekonomie 2010 Faktory ovlivňující nabízené množství Mezi hlavní faktory ovlivňující poptávané množství patří cena statku počet prodávajících ceny vstupů technologie očekávání Nabídková křivka ukazuje, jak změna ceny mění ceteris pari bus nabízené množství. Přípravný kurz ekonomie 2010 Posun nabídkové křivky × posun po křivce Změna ceny znamená posun po nabídkové křivce. Změna ostatních faktorů ovlivňujících nabízené množství posouvá celou nabídkovou křivku = změna nabídky. P S P S S P P Q Q Q Q posun po křivce nabídky posun nabídkové křivky 8 Přípravný kurz ekonomie 2010 Změna ceny statku Zvýšení ceny motivuje firmu vyrobit více, protože ceny vstupů relativně klesají vůči ceně produktu firmy. Firma může odlákat více zdrojů z jiných výrob a za zvýšení produkce je odměněna ziskem. V dlouhém období láká zisk do odvětví další výrobce. Přípravný kurz ekonomie 2010 Shrnutí faktorů, které ovlivňují prodejce Zvýšení ceny způsobí posun podél nabídkové křivky nahoru počtu prodávajících posun nabídkové křivky S vpravo cen vstupů technologie očekávání posun nabídkové křivky S posun S posun S vlevo vpravo Přípravný kurz ekonomie 2010 Tržní rovnováha Tržní rovnováha je situace, ve které jsou nabídka a poptávka uvedeny do rovnováhy, tj. tržní cena je na úrovni, při které je nabízené a poptávané množství stejné. Rovnovážná cena je cena, při které je nabízené a poptávané množství stejné. Rovnovážné množství je nabízené a poptávané množství při rovnovážné ceně. Přípravný kurz ekonomie 2010 Tržní rovnováha (pokrač.) P 0 1 2 3 Q d 6 5 4 3 Q s 0 1 2 3 P 6 5 4 D E S 3 4 5 2 1 4 5 2 6 0 6 1 0 0 1 2 3 4 5 6 Q Kupující a prodávající posouvají svým jednáním trh přirozeně k rovnováze. Přípravný kurz ekonomie 2010 6 5 3 2 1 Převis nabídky nad poptávkou Při ceně 5 P kupující poptávají 1 jednotku, prodejci nabízejí 5 jednotek. Vzniká nadbytek 4 jednotky. Prodejci, kteří nemohou prodat, snižují cenu. Cena klesá ke své rovnovážné úrovni. 4 D Nadbytek E S 0 0 1 2 3 4 5 6 Q Přípravný kurz ekonomie 2010 6 5 3 2 1 Převis poptávky nad nabídkou Při ceně 1 P kupující poptávají 5 jednotek, prodejci nabízejí 1 jednotku. Vzniká nedostatek 4 jednotky. Prodejci, vidí, že lidé jsou za nabízené množství ochotni platit víc (chtějí víc jednotek, než je na trhu). Proto zvyšují cenu. 4 D E Nedost. S Cena roste ke své rovnovážné 0 0 1 2 3 4 5 6 Q úrovni. 9 Přípravný kurz ekonomie 2010 6 2 1 Cenové regulace: cenový strop Cenový strop je příkladem cenové regulace, kdy vláda stanoví nejvyšší povolenou cenu, za kterou smí být zboží prodáno. Příklad: regulace nájemného. P D S Cenové stropy jsou buď neúčinné (P ≥ P ∗ ), 5 nebo brání dosažení rovnováhy a způsobují nedostatek (P < P ∗ ). 4 3 E Za regulovanou cenu se prodá minimum z Q S a Q D , zde Q S . Q S Nedost. Q D 0 0 1 2 3 4 5 6 Q Přípravný kurz ekonomie 2010 6 5 3 2 Cenové regulace: minimální cena Minimální cena je příkladem cenová regulace, kdy vláda stanoví nejnižší povolenou cenu, za kterou se smí zboží prodávat. Příklad: zákon o minimální mzdě. Minimální ceny jsou buď neúčinné (P ≤ P ∗ ), nebo brání dosažení rovnoP D 4 Přebytek E S váhy a způsobují převis nabídky, např. nezaměstnanost (P > P ∗ ). 1 Za regulovanou cenu se prodá minimum z Q S a Q D , zde Q D . 0 0 1 2 3 4 5 6 Q Přípravný kurz ekonomie 2010 Komparativní statika Pokud se z nějakého důvodu posune nabídka nebo poptávka, změní se i tržní rovnováha. Komparativní statika je porovnávání původní rovnováhy před změnou a nové rovnováhy po změně nabídky nebo po- ptávky. Tři kroky analýzy: urči, zda událost posunula nabídku, poptávku nebo obě urči, kterým směrem se křivka posunula pomocí grafu urči, jak posun křivky ovlivní rovnováhu Přípravný kurz ekonomie 2010 P ∗ Příklad: parné léto Nastalo parné léto. V parném létě lidé pivo preferují více než jindy. Na nabídku piva ne- D D S má počasí přímý vliv. Roste tržní cena i spotřebované množství. P P E E Q ∗ Q Q Přípravný kurz ekonomie 2010 P ∗ Příklad: neúroda chmele Chmel napadla nově zavlečená choroba. Jeho množství klesá a cena roste. To snižuje D S S nabídku piva. Na poptávku po pivu to nemá žádný vliv. Roste tržní cena, ale spotřebované množství klesá. P P E E Q Q ∗ Q Přípravný kurz ekonomie 2010 P Příklad: parné léto a neúroda chmele Parné léto zvýšilo poptávku po pivu. Zároveň chmel napadla nově zavlečená choroba, což snižuje nabídku piva. P D D E S S Roste tržní cena. Změna spotřebovaného množství není jistá – záleží na tom, P zda převáží posun nabídky či poptávky. ∗ E Q ∗ , Q Q 10 Přípravný kurz ekonomie 2010 P ∗ Příklad: parné léto a vznik nových pivovarů Parné léto zvýšilo poptávku po pivu. Podnikavci očekávali růst ceny piva, D D S S a proto založili nové pivovary, což zvýšilo tržní nabídku piva. Spotřebovávané množství P ,P E E piva roste. Změna tržní ceny není jistá – záleží na tom, zda převáží posun nabídky či po- Q ∗ Q Q ptávky. Přípravný kurz ekonomie 2010 Ceny alokují vzácné zdroje V tržní ekonomice se ceny přizpůsobují tak, aby vyrovnaly nabídku a poptávku. Rovnovážné ceny poskytují signály, které vedou ekonomické rozhodnutí domácností a firem, a tedy alokují vzácné zdroje, poskytují motivaci k výrobě a rozdělují výsledný produkt. Přípravný kurz ekonomie 2010 Shrnutí základních myšlenek Trh je skupina lidí kupujících a prodávajících určitý statek nebo službu. Na trhu mezi sebou soutěží kupující a prodávající. Na trhu nabídka a poptávka určují rovnovážné množství statků, které se prodává, a rovnovážnou cenu, za kterou se prodává. Cenové regulace způsobují na trhu poruchy. Cena má tři funkce: informační, motivační a rozdělovací. Přípravný kurz ekonomie 2010 Elasticita a její aplikace Přípravný kurz ekonomie 2010 Motivace Firmu zajímá, jak ovlivní její tržby tyto změny: firmě rostou náklady, proto chce zdražit svou produkci konkurenční firma vyrábějící podobný výrobek zlevnila očekává se příchod recese (klesnou důchody domácností) Potřebuje kvantitativní výsledek: o kolik se tržby změní? Přípravný kurz ekonomie 2010 Co se naučíte co je to elasticita poptávky jaké typy elasticity poptávky existují co určuje jejich velikost jak souvisejí s poptávkovou křivkou a celkovými výdaji co je to elasticita nabídky co ji určuje jak souvisí s nabídkovou křivkou Přednáška odpovídá kapitolám 5 a 6. 11 Přípravný kurz ekonomie 2010 f(x 1 ) Elasticita Elasticita kvantitativně měří, jak moc závislá proměnná reaguje na změny v nezávislé proměnné, na které závisí. e = procentní změna f(x) procentní změna x Dvě možnosti výpočtu: f(x 2 ) − f(x 1 ) f(x 2 ) − f(x 1 ) f(x) f(x) e = x 2 − x 1 , x 1 (f(x 1 ) + f(x 2 ))/2 x 2 − x 1 (x 1 + x 2 )/2 f(x 2 ) f(x 1 ) Elasticita je bezrozměrná veličina – je nezávislá na použitých jednotkách. x 1 x 2 x Přípravný kurz ekonomie 2010 Elasticity nabídky a poptávky Pomocí elasticity měříme, o kolik procent se nabízené či poptávané množství mění, když se některý z faktorů, na kterém toto množství záleží, změní o 1 %. V případě poptávky nás zajímá závislost na ceně statku cenová elasticita závislost na důchodu kupujících důchodová elasticita závislost na ceně jiného statku křížová elasticita V případě nabídky nás zajímá závislost na ceně statku cenová elasticita Přípravný kurz ekonomie 2010 5 4 Cenová elasticita poptávky Cenová elasticita poptávky měří procentní změnu poptávaného množství Q D při procentní změně ceny P. e = procentní změna Q D procentní změna P P D Cena roste o (5 − 4)/4 = 25 %. Množství klesá o (1 − 2)/2 = 50 %. Elasticita je 50/25 = 2. Cena a množství se mění v opačném směru elasticita je záporná. Budeme pracovat s její abso- 1 2 Q lutní hodnotou. Přípravný kurz ekonomie 2010 Determinanty cenové elasticity poptávky nezbytné × luxusní statky – poptávka po nezbytných je cenově málo elastická, po luxusních hodně dostupnost blízkých substitutů – statky s blízkými substituty mají elastičtější poptávku vymezení trhu – úzce vymezené trhy mají více substitutů, a tedy elastičtější poptávku časový horizont – v průběhu delšího času je elasticita statků větší než v průběhu krátkého, protože lidem určitou dobu trvá, než se přizpůsobí nějaké změně podíl na výdajích domácnosti – když tvoří velkou část výdajů domácnosti, zvýšení ceny má velký důchodový efekt a elasticita je větší Přípravný kurz ekonomie 2010 4 3 Dokonale neelastická poptávka e = procentní změna Q d procentní změna P = 0% 25 % =0 Poptávková křivka je svislá. Poptávané množství se při změně ceny nemění. Elasticita je 0. P 3 D Q Přípravný kurz ekonomie 2010 Neelastická poptávka e = procentní změna Q d procentní změna P = 20 % 100 %= 0.2 P Poptávková křivka je klesající. Poptávané množství se při změně ceny mění relativně málo. Elasticita je < 1. 2 1 D 4 5 Q 12 Přípravný kurz ekonomie 2010 4 2 Jednotkově elastická poptávka e = procentní změna Q d procentní změna P = 100 % 100 % =1 Poptávková křivka je klesající. Poptávané množství se při změně ceny o stejné procento jako cena (v opačném směru). Elasticita je = 1. (Spočteno metodou středu inter- valu.) P D 2 4 Q Přípravný kurz ekonomie 2010 4 Elastická poptávka e = procentní změna Q d procentní změna P = 50 % 25 % =2 P Poptávková křivka je klesající. Poptávané množství se při změně ceny mění relativně hodně. Elasticita je > 1. 5 D 1 2 Q Přípravný kurz ekonomie 2010 D Dokonale elastická poptávka e = procentní změna Q d procentní změna P = libovolně % 0% = ∞ P Poptávková křivka je vodorovná. Poptávané množství se při libovolně malé změně ceny nekonečně změní. Elasticita je nekonečná. 3 3 4 Q Přípravný kurz ekonomie 2010 e = 5 e = 1 e = 51 /2 Cenová elasticita a sklon poptávkové křivky Cenová elasticita poptávky nijak jednoduše nesouvisí se sklonem poptávkové křivky! P 6 Např. sklon lineární poptávkové křivky je konstantní, ale elasticita ne. (Vypočteno metodou středu inter- valů.) 4 0 0 2 4 6 Q Přípravný kurz ekonomie 2010 4 Cenová elasticita a sklon (pokrač.) Cenová elasticita poptávky nijak jednoduše nesouvisí se sklonem poptávkové křivky! Sklon poptávkové křivky s jednotkovou elasticitou se mění. (Vypočteno metodou středu inter- valů.) P 2 D 2 4 Q Přípravný kurz ekonomie 2010 — D Cenová elasticita a sklon obecně Elasticita obecně závisí na sklonu křivky a poloze na křivce. e = Q 2 − Q 1 Q 1 P 2 − P 1 P 1 = Q 2 − Q 1 P 1 P 2 − P 1 Q 1 směrnice P P 1 (Když je změna P 2 − P 1 nekoneč- P 2 ně malá, změní se směrnice sečny ve směrnici tečny.) Q 1 Q 2 Q 13 Přípravný kurz ekonomie 2010 3 Cenová elasticita a celkové výdaje kupujících Celkové výdaje kupujících = celkové příjmy firem = P × Q. Celkové tržby = P × Q = 3 × 3 = 9. Zvýšení ceny má na příjmy firem dvojí vliv: vyšší cena znamená vyšší příjem z každé prodané jednotky počet prodaných jednotek kvůli P D vyšší ceně klesá Který z těchto efektů převáží, závisí na cenové elasticitě poptávky. 3 Q Přípravný kurz ekonomie 2010 , D Případ elastické poptávky e = procentní změna Q procentní změna P výdaje = P × Q Když je poptávka elastická (e > 1), pak procentní změna Q > pro- P centní změna P. Při zvýšení ceny P je pokles pří- 5 jmu z poklesu Q větší, než zvýšení 4 příjmu ze zvýšení P, takže příjmy firem klesají. Při P = 4 a Q = 2 je celkový příjem 8. Při P = 5 a Q = 1 je celkový příjem 5. 1 2 Q Přípravný kurz ekonomie 2010 , D 2 Případ neelastické poptávky e = procentní změna Q procentní změna P výdaje = P × Q Když je poptávka neelastická (e < 1), pak procentní změna Q < pro- P centní změna P. Při zvýšení ceny P je pokles příjmu z poklesu Q menší, než zvýšení příjmu ze zvýšení P, takže příjmy firem rostou. Při P = 1 a Q = 5 je celkový příjem 5. 1 Při P = 2 a Q = 4 je celkový příjem 8. 4 5 Q Přípravný kurz ekonomie 2010 , D 4 2 Případ jednotkově elastické poptávky e = procentní změna Q procentní změna P výdaje = P × Q Když je poptávka jednotkově elastická (e = 1), pak procentní změ- P na Q = procentní změna P. Při zvýšení ceny P se pokles příjmu z poklesu Q přesně rovná zvýšení příjmu ze zvýšení P, takže příjmy firem se nemění. Při P = 2 a Q = 4 je celkový příjem 8. Při P = 4 a Q = 2 je celkový příjem 8. 2 4 Q Přípravný kurz ekonomie 2010 Aplikace: měla by firma zdražit, nebo zlevnit? Firma chce zvýšit své tržby. Měla by zlevnit, nebo zdražit? P D P D 5 4 2 1 4 5 Q 1 2 Q To záleží na elasticitě její poptávky. Přípravný kurz ekonomie 2010 3 Aplikace: mají zemědělci rádi „dobré zprávy“? Zlepšení produkčních schopností zemědělců (nová odrů- P da, víc strojů, příznivý rok, . . . ) zvyšuje nabídku. Poptávka je však neelastická, takže tržby klesají. 2 Zlepšování technologie a akumulace kapitálu v zemědělství vysvětluje, proč dnes v zemědělství ve srovnání s minulostí DS S pracuje jen hrstka lidí. 100 110 Q 14 Přípravný kurz ekonomie 2010 Aplikace: snižuje kriminalizace drog zločinnost? Vedlejším efektem užívání drog je zločinnost: narkomani tak získávají peníze na drogy. Sníží se zločinnost zákazem drog a stíháním dealerů? P D S S Kriminalizace drog snižuje nabídku. Poptávka po drogách je neelastická. Cena roste víc než klesá množství. Roste objem peněz utracených za drogy, a tedy i zločinnost. Q Přípravný kurz ekonomie 2010 D Aplikace: snižuje kriminalizace. . . (pokrač.) V dlouhém období je poptávka mnohem elastičtější – při vysokých cenách drog s drogami experimentuje méně dětí nestanou se závislými. P S S Kriminalizace drog snižuje nabídku. Poptávka po drogách je elastická. Množství klesá více než roste cena. Objem peněz utracených za drogy i zločinnost klesají. Q Přípravný kurz ekonomie 2010 Důchodová elasticita poptávky Důchodová elasticita poptávky měří procentní změnu poptávaného množství při procentní změně důchodu spotřebitelů. e I = procentní změna Q d procentní změna I Rozdělení statků podle důchodové elasticity: normální statky mají e I > 0 luxusní statky mají e I > 1 nezbytné statky mají 0 ≤ e I ≤ 1 podřadné statky mají e I < 0 Přípravný kurz ekonomie 2010 Křížová elasticita poptávky Křížová elasticita poptávky měří procentní změnu poptávaného množství statku X při procentní změně ceny statku Y . e x = d procentní změna Q X procentní změna P Y Rozdělení statků podle křížové elasticity: substituty e x > 0 komplementy e x < 0 Přípravný kurz ekonomie 2010 2 Cenová elasticita nabídky Cenová elasticita nabídky měří procentní změnu nabízeného množství Q s při procentní změně ceny P. e = procentní změna Q S procentní změna P P S 4 Cena roste o 100 %. Množství roste o 100%. Elasticita e = 100% 100% = 1. 2 4 Q Přípravný kurz ekonomie 2010 Determinanty cenové elasticity nabídky Cenová elasticita nabídky závisí na pružnosti, s jakou jsou výrobci schopni reagovat na zvýšení ceny. obnovitelné × neobnovitelné statky – nabídka Mony Lisy je dokonale neelastická, nabídka reprodukcí je elastická (co nabídka ropy?) časový horizont – v průběhu delšího času je elasticita větší než v průběhu krátkého – výrobci mohou získat víc vstupů, postavit nové továrny, noví výrobci mohou vstoupit do odvětví, . . . 15 Přípravný kurz ekonomie 2010 S Dokonale elastická nabídka e = procentní změna Q S procentní změna P = libovolně % 0% = ∞ P Nabídková křivka je vodorovná. Nabízené množství se při libovolně malé změně ceny nekonečně změní. Elasticita e je nekonečná. 3 3 4 Q Přípravný kurz ekonomie 2010 Cenová elasticita a sklon nabídkové křivky Cenová elasticita nabídky nijak jednoduše nesouvisí se sklonem nabídkové křivky! P 4 2 S P 2 1 S 1 2 Q 2 4 Q Např. každá lineární nabídková křivka vycházející z počátku má e = 1 bez ohledu na svůj sklon. (Dokažte.) Přípravný kurz ekonomie 2010 S 4 Cenová elasticita se může na křivce měnit Jak dochází k vyčerpávání kapacit a zapojují P se stále méně efektivní vstupy, elasticita na- 15 bídky klesá. 12 Zvýšení ceny z 3 na 4: e = 100 > 1 33 Zvýšení ceny 12 → 15: e = 5 25 < 1 3 100 200 500 525 Q Přípravný kurz ekonomie 2010 Aplikace: rozdělení daňového břemene Vláda uvaluje daně na mnoho statků a služeb, aby získala příjmy na financování svých výdajů. Vláda může uvalit daň buď na kupujícího, nebo prodávajícího. Daň může mít dvě podoby: procento z prodejní ceny (např. daň z příjmu, zdaňuje např. práci) pevná částka za jednotku statku (např. spotřební daň) Pro jednoduchost budeme uvažovat daň z jednotky statku. Přípravný kurz ekonomie 2010 Vliv daně a daňový dopad Zajímají nás dvě otázky: jak zavedení daně ovlivní rovnovážné množství a rovnovážnou cenu jak se daň rozdělí mezi kupujícího a prodávajícího nakolik může vláda ovlivnit toto rozdělení Daňový dopad měří kdo nese jak velké daňové břemeno, tj. kdo zaplatí jakou část daně. Přípravný kurz ekonomie 2010 daň daň P S 6 5 D Daň uvalená na kupující Bez daně by P ∗ = 5 Kč a Q ∗ = 3 jednotky. Vláda uvalí na kupujícího daň 2 Kč za jednotku. Poptávková křivka se posune dolů o velikost daně 2 Kč. (Kupující koupí 3 kusy, jen když zaplatí stejně jako dřív: 3 Kč prodejcům, 2 Kč státu, celkem 5 Kč.) Rovnovážná cena stoupne na 6 Kč, množství klesne na 2 jednotky. Prodejci dostanou za jednotku 4 Kč. 4 3 D Kupující zaplatí za jednotku 6 Kč (4 Kč prodejcům, 2 Kč státu). 2 3 Q 16 Přípravný kurz ekonomie 2010 daň S D Daň uvalená na prodejce Bez daně by P ∗ = 5 Kč a Q ∗ = 3 jednotky. Vláda uvalí na prodejce daň 2 Kč za jednotku. Nabídková křivka se posune nahoru o velikost daně 2 Kč. P S (Prodejci nabídnou 3 kusy, jen 7 když jim zůstane stejně jako dřív: 6 při ceně 7 Kč zaplatí daň 2 Kč a 5 zbude jim 5 Kč.) Rovnovážná cena stoupne na 6 Kč, množství klesne na 2 jednotky. Kupující zaplatí za jednotku 6 Kč. 4 D Prodejci dostanou za jednotku 6 Kč, 2 3 Q 2 Kč zaplatí státu, zbude jim 4 Kč. Přípravný kurz ekonomie 2010 daň S 5 D D Výsledek je v obou případech stejný Cena, množství a rozdělení daňového břemene jsou stejné bez ohledu na to, zda je daň uvalena na prodejce či kupujícího. Daň vráží „klín“ mezi nabídku a P poptávku. 6 Množství klesá ze 3 na 2. Kupující platí 6 Kč místo 5 Kč, 4 tj. o 1 Kč víc za jednotku. Prodávající získá 4 Kč místo 5 Kč, tj. o 1 Kč méně za jednotku. 2 3 Q Přípravný kurz ekonomie 2010 daň daň ∗ Kdo rozděluje daňové břemeno? Daňové břemeno nerozděluje vláda, ale elasticita! P P K D P S P P P Q Q ∗ S Q P K P ∗ P P Q Q ∗ D Q Cena bez daně je P ∗ . Kupující platí P K , prodávající získá P P . Méně platí ten, pro koho je snazší opustit trh, tj. ten, kdo má elastičtější křivku. Přípravný kurz ekonomie 2010 Shrnutí základních myšlenek Důležitý pojmy: cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky a cenová elasticita nabídky, jejich determinanty. Cenová elasticita poptávky určuje, o kolik se změní příjmy firmy, když se změní její cena. Daně vráží klín mezi cenu, kterou platí kupující, a cenu, kterou dostává prodávající. Rovnovážné množství klesá Cenová elasticita rozděluje daňové břemeno mezi kupujícího a prodejce bez ohledu na záměry vlády. Přípravný kurz ekonomie 2010 Spotřebitelé, výrobci a efektivnost trhů Přípravný kurz ekonomie 2010 Co se naučíte jaký je vztah mezi ochotou spotřebitelů platit a poptávkou jaký je vztah mezi náklady výrobců a nabídkou co je to přebytek spotřebitele, přebytek výrobce a celkový přebytek proč tržní rovnováha maximalizuje celkový přebytek proč cenové regulace a daně celkový přebytek snižují Přednáška odpovídá kapitolám 7 a 8. 17 Přípravný kurz ekonomie 2010 Ochota platit Ochota kupujícího platit za statek je maximální částka, kterou je kupující ochoten zaplatit za statek. Nazývá se také prahová cena nebo rezervační cena. Ochota platit měří, nakolik si spotřebitel statku cení, tj. jaká je pro něj „hodnota“ statku. Kolik jste ochotní zaplatit za nový iPod? Přípravný kurz ekonomie 2010 Přebytek spotřebitele Přebytek spotřebitele je množství peněz, které je kupující ochoten zaplatit, minus množství peněz, které skutečně za- platí. přebytek spotřebitele = ochota platit − P Předpokládejme, že cena je 7 000 Kč. jméno ochota platit Tonda 8 000 Kč Kuba 4 000 Kč Pepa 6 000 Kč Jenda 2 000 Kč Tondův přebytek spotřebitele je 8 000 − 7 000 = 1 000 Kč. Nikdo jiný nemá žádný přebytek spotřebitele, protože iPod za tuto cenu nekoupí. Celkový přebytek je 1 000 Kč. Přípravný kurz ekonomie 2010 Q Přebytek spotřebitele a poptávka obecně P Uvažte tržní poptávku po 8000 iPodech. Cena je 5 000 Kč. 6000 P 1 000. kupující je ochoten koupit za 8 000 Kč. 4000 Pokud je cena 5 000 Kč, má 2000 1000 3000 5000 7000 D přebytek 3 000 Kč. Celkový přebytek je přebytek všech kupujících ochotných zaplatit aspoň 5 000 Kč. Celkový přebytek je roven ploše pod poptávkovou křivkou a nad cenou mezi 0 a Q (vyznačený trojúhelník). Plocha troj. (9000 − 5000) × 4000/2 = 8 mil. Kč. Přípravný kurz ekonomie 2010 Náklady Náklady jsou hodnota toho nejlepšího, čeho se prodávající musí vzdát, aby vyrobil statek (tj. náklady příležitosti). Náklady zahrnují náklady na všechny použité vstupy včetně hodnoty prodejcova času. Výrobce vyrobí a prodá jednotku statku, jen když je cena vyšší než jeho náklady – porovnává mezní přínos a mezní náklady. Náklady měří ochotu prodávat. Přípravný kurz ekonomie 2010 Přebytek výrobce Přebytek výrobce je množství peněz, které prodejce získá prodeje statku, minus prodejcovy náklady. přebytek výrobce = P − náklady Cena rovna 250 Kč za posekání trávníku.jméno náklady Honza 200 Kč Přebytek Míry je 150 Kč = 250 − 100. Přebytek Honzy je 50 Kč = 250 − 200.Míra 100 Kč Krkavec 500 Kč Krkavec není za 250 Kč ochoten pracovat, a tedy nemá žádný přebytek. Celkový přebytek výrobce je 150 + 50 = 200 Kč. Přípravný kurz ekonomie 2010 Celkový přebytek Přebytek spotřebitele = = přínos z účasti na trhu pro kupujícího = = hodnota pro kupujícího − cena, kterou zaplatil Přebytek výrobce = = přínos z účastni na trhu pro prodejce = = cena, kterou prodejce získal − jeho náklady Celkový přebytek = = celkový přínos ze směny na trhu = = přebytek spotřebitele + přebytek výrobce = = (hodn. pro kupuj. − cena) + (cena − nákl. pro prod.) = = hodnota pro kupujícího − náklady pro prodejce Celkový přebytek je přínos ze směny, o který se podělí kupující a prodejce. 18 Přípravný kurz ekonomie 2010 2 Celkový přebytek v grafu P S P ∗ 1 Q ∗ D Q 1 . . . přebytek spotřebitele 2 . . . přebytek výrobce Přípravný kurz ekonomie 2010 Efektivnost Celkový přebytek = = hodnota pro kupujícího − náklady pro prodávajícího. Alokace zdrojů je efektivní, pokud maximalizuje celkový pře- bytek. Efektivnost znamená: statky dostanou ti kupující, kteří si jich nejvíce váží (= jsou ochotní zaplatit nejvíc) statky jsou vyrobeny těmi výrobci, kteří je vyrobí s nejnižšími náklady (tj. spotřebují zdroje s nejnižší hodnotou) snížení ani zvýšení množství statků by nezvýšilo celkový přebytek Přípravný kurz ekonomie 2010 í Kteří kupující v rovnováze dostanou statek? P P ∗ ko up ne ko upí S Každý kupující, jehož ochota platit je ≥ P ∗ , koupí. Každý kupující, jehož ochota platit je < P ∗ , nekoupí. D Q ∗ Q Statky dostanou ti kupující, kteří si jich váží nejvíce. Přípravný kurz ekonomie 2010 a D Kteří prodejci v rovnováze statky vyrobí? P P ∗ pr odají neprod jí S Každý prodejce, jehož náklady jsou ≤ P ∗ , vyrobí a prodá statek. Každý prodejce, jehož náklady jsou > P ∗ , ho nevyrobí. Q ∗ Q Statky vyrábějí ti prodejci, jejichž náklady jsou nejnižší. Přípravný kurz ekonomie 2010 2 Tržní rovnováha maximalizuje celkový přebytek Tržní rovnovážné množství Q ∗ maximalizuje celkový přebytek. P S P ∗ 1 Q ∗ D Q 1 . . . přebytek spotřebitele 2 . . . přebytek výrobce Při jakémkoli jiném množství je možné celkový přebytek zvýšit posunem k tržnímu rovnovážnému množství. Přípravný kurz ekonomie 2010 Paretovská efektivnost Paretovská efektivnost: Efektivity je dosaženo, jestliže není možné dále zlepšovat situaci některých lidí, aniž by přitom nebyli jiní lidé poškozeni. Jestliže tržní ceny a množství nejsou na rovnovážné úrovni, je vždycky možné učinit takovou transakci, která zlepší ekonomickou situaci některých lidí, aniž by při tom došlo ke zhoršení situace jiných lidí. Tržní rovnováha je Pareto-efektivní. 19 Přípravný kurz ekonomie 2010 hodnota náklady P ∗ D Množství pod rovnovážným není Pareto-efektivní P Q 1 Q ∗ S Q Při množství Q 1 < Q ∗ je hodnota mezní jednotky statku pro spotřebitele vyšší než náklady výroby mezní jednotky. Mezní prodávající a a mezní kupující si oba mohou polepšit směnou. Prospěch někoho jiného ne- klesne. To platí pro každé Q < Q ∗ . Proto žádné množství Q < Q ∗ nemůže být Pareto-efektivní. Směna probíhá tak dlouho, až dovede trh do rovnováhy. Přípravný kurz ekonomie 2010 hodnota náklady D Množství nad rovnovážným není Pareto efektivní P P ∗ Q ∗ Q 2 S Q Při množství Q 2 > Q ∗ je hodnota mezní jednotky statku pro spotřebitele menší než náklady na výrobu mezní jed- notky. Mezní směna se tedy nevyplácí – neproběhne. To zvýší prospěch mezního prodávajícího a mezního kupujícího a nezmění prospěch ostatních. Proto žádné množství Q > Q ∗ nemůže být efektivní. Objem směn přirozeně klesá, až dovede trh do rovnováhy. Přípravný kurz ekonomie 2010 Svobodný trh a státní zásahy Tržní rovnováha je efektivní. Žádný jiný výsledek nezajistí vyšší celkový přebytek. Vláda nemůže zvýšit celkový přebytek změnou tržní alokace zdrojů. Laissez Faire (Francouzky „nechte je být“) je představa, že by vláda neměla zasahovat do fungování trhů. ⇓ MP #6: Trhy jsou obvykle dobrým způsobem organizace ekonomické aktivity. Přípravný kurz ekonomie 2010 Svobodný trh a centrální plánování Předpokládejme, že by zdroje byly alokovány nikoli trhem, ale centrálním plánovačem, který dbá o blaho společnosti. Aby mohl alokovat zdroje efektivně a aby maximalizoval celkový přebytek, plánovač by musel znát náklady veškerých výrobců a ochotu všech kupujících platit za každý statek v celé ekonomice. To je nemožné – proto byly centrálně plánované ekonomiky vždy neefektivní. Přípravný kurz ekonomie 2010 Podmínky, kdy trh funguje efektivně Zatím jsme uvažovali situaci, kdy na trhu byla dokonalá konkurence, všichni výrobci nesli plně své náklady a všichni kupci získali celý prospěch ze statku. Trhy nemusí fungovat efektivně, pokud kupující nebo prodávající má tržní sílu, tj. není dokonalá konkurence transakce mají dopad na třetí strany (externality) Za takových okolností může vládní zásah efektivitu trhu zvýšit. Přípravný kurz ekonomie 2010 P P ∗ P D Efektivnost cenové regulace P S Cenová regulace snižuje tržní množství pod rovnovážné. Není dosažen veškerý prospěch ze směny, celkový přebytek není maximální. Q 1 Q ∗ Q Cenová regulace je (Pareto-)neefektivní. 20 Přípravný kurz ekonomie 2010 daň S P ∗ D Efektivnost zdanění Spotřební daň vráží klín mezi cenu, kterou platí kupující, a cenu, kterou získá prodávající. Klesá prodané množství. P Přebytky výrobce a spotřebitele klesají. Protože klesl prodaný objem, kupující a prodávající ztrácí více, než získává vláda – vzniká ztráta z mrtvé váhy = přebytek, který ztratí kupující Q 1 Q ∗ Q a prodávající, ale nezíská vlá- da. Přípravný kurz ekonomie 2010 Jak vzniká ztráta mrtvé váhy: příklad Marie je ochotná Josefovi za vymalování pokoje zaplatit 250 Kč. Josef je Marii ochoten za 200 Kč vymalovat pokoj. Směna je možná: prospěch ze směny je 250 − 200 = 50 Kč. Když vláda zavede daň z malování pokojů ve výši 60 Kč, směna už se nevyplatí: daň platí Josef: musí si účtovat 260 Kč – to Marie nedá daň platí Marie: může dát jen 190 Kč – to Josefovi nestačí Josef a Marie společně ztratí přebytek 50 Kč. Stát nezíská nic – nedošlo ke směně, nemá co zdanit. Celá ztráta přebytku je ztrátou mrtvé váhy. Přípravný kurz ekonomie 2010 Ztráta z mrtvé váhy a elasticita P P S P ∗ D S P ∗ Q 1 Q∗ Q Q 1 Q∗ D Q Čím jsou elasticity nabídky a poptávky vyšší, tím větší je ztráta z mrtvé váhy způsobená daní. Přípravný kurz ekonomie 2010 Ztráta z mrtvé váhy a velikost daňového výnosu P Výnos=1790 P Výnos=2241 P Výnos=1353 P∗ D S P ∗ D S P ∗ D S Q 1 Q ∗ Q Q 2 Q ∗ Q Q 3 Q ∗ Q Jak roste mezní daňová sazba, roste ztráta z mrtvé váhy rychleji. Výnos daně = daňová sazba × tržní objem. Výnos nejdřív roste, protože sazba roste v % rychleji než v % klesá objem; později klesá, protože sazba roste v % pomaleji než v % klesá objem. Přípravný kurz ekonomie 2010 daňovývýnos ztrátamrtv.v. Lafferova křivka A B A B výše daně Lafferova křivka výše daně ztráty mrtvé váhy Barevná plocha označuje „zakázanou oblast“. Přípravný kurz ekonomie 2010 Vládní výdaje A B Daně a využití zdrojů Víc vládních výdajů znamená méně zdrojů dostupných pro soukromé využití: zdroje se přesouvají od soukr. subjektů k vládě ztráty mrtvé váhy (a další neefektivnosti) zmensoukromé výdaje šuje ekonomický „koláč“ k rozdělení Přemýšlíme, kolik nás stojí vládní výdaje? 21 Přípravný kurz ekonomie 2010 Ideální daň Daně jsou potřeba: bez nich by nebyly ani minimální veřejné služby. Je třeba se ptát, co je nejlepší zdanit. Daně snižují obchodované (vyrobené) množství, takže danit statky, jejichž množství reaguje na zdanění necitlivě (má malou ztrátu mrtvé váhy) danit nežádoucí aktivitu (např. statky, které působí externality) – zde je snížení aktivity žádoucí Přípravný kurz ekonomie 2010 S P ∗ D Efektivnost subvencí Subvence jsou opakem daně – vláda uměle zvyšuje cenu – např. vykoupí vše, co by se při dané ceně neprodalo. P P vládní výkup Vláda chce zvýšit cenu z P ∗ na P . Musí vykoupit vše, co výrobci vyrobí a spotřebitelé nekoupí (rozdíl Q 2 − Q 1 ). Pokud přebytečnou pšenici rozdělí těm, kdo ji nejvíc chtějí, ztráta celkového přeQ 1 Q ∗ Q 2 Q bytku je tmavý trojúhelník. V realitě ztráta větší: vláda nedá statky těm, kdo je nejvíc chtějí. Přípravný kurz ekonomie 2010 Efektivnost a rovnost Proč by efektivnost měla být prvořadým cílem? B B Ch Ch Efektivnost znamená, že celkový „koláč“ je větší: chudí i bohatí získají víc. Přípravný kurz ekonomie 2010 Shrnutí základních myšlenek Výška poptávkové křivky odráží hodnotu statku pro kupující (jejich ochotu platit). Přebytek spotřebitele je rozdíl mezi ochotou platit a skutečnou platbou. Výška nabídkové křivky je dána (mezními) náklady prodávajících – ti prodají, pokud je cena aspoň rovna jejich nákladům. Přebytek výrobce je rozdíl mezi cenou statku a náklady. Efektivnost znamená, že je celkový přebytek maximální: statky jsou vyrobeny výrobci s nejnižšími náklady, a spotřebovány kupujícími, kteří si jich nejvíce váží, a množství je rovnovážné. Dokonale konkurenční tržní rovnováha bez externalit je efektivní. Daně a cenové regulace celkový přebytek snižují a způsobují ztráty mrtvé váhy. Přípravný kurz ekonomie 2010 Teorie spotřebitelské volby Přípravný kurz ekonomie 2010 Motivace MP #1: „Lidé volí mezi alternativami.“ pokud koupí víc jednoho statku, zbude jim méně na nákup jiného statku pokud víc pracují, vydělají vyšší důchod a mohou víc spotřebovávat, ale zbude jim méně volného času snížení úspor umožňuje víc spotřebovat nyní, ale sníží to budoucí spotřebu Dnes blíž prozkoumáme, jak se domácnosti rozhodují, jak reagují na změnu cen a zvýšení svého důchodu a odvodíme jejich poptávku po spotřebních statcích a nabídku výrobních faktorů. 22 Přípravný kurz ekonomie 2010 Co se naučíte jak rozpočtové omezení zobrazuje volby, které si může domácnost dovolit jak indiferenční křivky zobrazují preference domácnosti co určuje optimální volbu domácnosti jak domácnost reaguje na změnu svého důchodu a cen jak rozložit dopad změny ceny na důchodový a substituční efekt jak teorii spotřebitelské volby použít ke zkoumání chování domácností Přednáška odpovídá kapitole 21. Přípravný kurz ekonomie 2010 Rozpočtové omezení Pepa rozděluje svůj důchod mezi dva statky: pivo a pizzu. Jak zobrazíme jeho možnost volby? Spotřební koš je kombinace množství jednotlivých statků, které může domácnost spotřebovávat. Rozpočtová množina je množina všech spotřebních košů, které jsou domácnosti k dispozici při daných cenách, jejím důchodu a ostatních omezeních. Rozpočtová linie je horní část obalu rozpočtové množiny – na ní platí, že domácnost nemůže zvýšit svou spotřebu jednoho statku, aniž by snížila spotřebu jiného. Přípravný kurz ekonomie 2010 pivo 50 B A Rozpočtové omezení graficky Pepovo kapesné je 1 000 Kč měsíčně, cena pizzy je 100 Kč, cena piva je 20 Kč. Pepa může koupit buď 10 koláčů pizzy měsíčně, nebo 50 piv měsíčně, jejich kombinaci či méně. Rozpočtová množina je barevný trojúhelník. Rozpočtová linie je tlustá barev- 10 pizza ná úsečka. Pepa může koupit jakýkoli spotřební koš uvnitř rozpočtové množiny (např. koš A). Koše mimo rozpočt. množinu (např. koš B) jsou pro něj nedostupné. Přípravný kurz ekonomie 2010 Rozpočtové omezení graficky (obecně) y M/P y Důchod je M, cena statku X je P x , cena statku Y je P y . Maximální spotřeba statku X (při nulovém nákupu statku Y) je M/P x , maximální spotřeba statku Y (při nulovém nákupu statku X) je M/P y . Rozpočtová množina (barevný M/P x x trojúhelník) má tvar P x — x + P y — y ≤ M, x, y ≥ 0. Rozpočtová linie (tlustá barevná úsečka) má tvar P x — x + P y — y = M, x, y ≥ 0. Přípravný kurz ekonomie 2010 pivo 40 B 20 10 0 0 2 = Sklon rozpočtové linie Při přesunu z bodu A do B Pepa ztratí 10 piv a získá 2 pizzy. Sklon je −5. 50 Sklon rozpočtové linie se rovná 30 A 4 6 8 10 pizza poměru, v jakém Pepa může na trhu směnit pivo za pizzu (5 piv za 1 pizzu) nákladům příležitosti pizzy v pivu (1 pizza za 5 piv) relativní cenu pizzy cena pizzy 100 Kč Relativní cena pizzy = cena piva 20 Kč = 5 piv za pizzu. Přípravný kurz ekonomie 2010 Sklon rozpočtové linie obecně Rozpočtová linie má tvar y = M P x − P y P y — x, x, y ≥ 0. Absolutní hodnota směrnice rozpočtové linie je P x /P y . Absolutní hodnota směrnice rozpočtové linie se rovná poměru, v jakém spotřebitel může na trhu směňovat statek Y za statek X nákladům příležitosti statku X ve statku Y relativní ceně statku X = P x /P y 23 Přípravný kurz ekonomie 2010 pivo 60 50 30 10 0 Vliv změny důchodu na rozpočtové omezení Když Pepův důchod stoupne z 1 000 Kč na 1 200 Kč, může: zvýšit maximální spotřebu piva z 50 na 60 zvýšit maximální spotře- 40 bu pizzy z 10 na 12 nebo jejich kombinace 20 Rozpočtová linie se posouvá rovnoběžně vzhůru. 0 2 4 6 8 10 12 pizza Sklon je stejný, protože se nezměnil poměr cen piva a pizzy. Přípravný kurz ekonomie 2010 pivo 50 40 30 20 Vliv změny ceny na rozpočtové omezení Když Pepův důchod zůstane 1 000 Kč, ale cena piva stoupne na 40 Kč, Pepa musí snížit svou maximální spotřebu piva z 50 na 25 nemusí měnit svou maximální spotřebu pizzy musí změnit jejich kombi- 10 0 nace 0 2 4 6 8 10 pizza Zvýšení ceny jednoho statku otáčí rozpočtovou linii dovnitř. Sklon linie klesl, protože relativní cena pizzy klesla na 2.5 piva. Přípravný kurz ekonomie 2010 Rozpočtové omezení a vybilancovaná inflace y M/P y Když Pepův důchod i všechny ceny stoupnou o 20 %, rozpočtová množina se nemění. Reálně má Pepa právě takový důchod jako dříve a ani relativní M/P x x ceny se nezměnily. Na vybilancovanou inflaci nemusí Pepa reálně reagovat. Přípravný kurz ekonomie 2010 Preference: co spotřebitelé chtějí Domácnosti se snaží dosáhnout maximálního užitku při daných omezeních. Užitek je subjektivní pocit uspokojení, které jednotlivci získávají svou aktivitou, např. spotřebou. Žádný člověk není schopen určit užitek, který mu plyne ze spotřeby nějakého spotřebního koše, je však schopen jednotlivé spotřební koše porovnat a uspořádat je od nejméně preferovaného k nejvíce preferovanému. Preference jsou schéma, podle kterého spotřebitel seřadí všechny možné kombinace spotřebních košů podle pořadí, ve kterém jim dává přednost. Přípravný kurz ekonomie 2010 pivo Indiferenční křivky: preference graficky Indiferenční křivka je množina všech spotřebních košů, které jsou z hlediska spotřebitele stejně preferované, tj. které mu přinášejí stejný užitek. Spotřebitel je lhostejný (indiferentní), který z košů na indiferenční křivce bude spotřebovávat. A D Body A a B pro pro spotřebitele stejně dobré – leží na stejné indiferenční C B U 1 křivce. Body C a D má spotřebitel rád jinak než A a B – leží mimo U 1. pizza Přípravný kurz ekonomie 2010 Nutné vlastnosti racionálních preferencí Preference racionálního člověka splňují vždy dvě vlastnosti: Axiom úplnosti srovnání: spotřebitel dokáže porovnat každé dva spotřební koše A a B, tj. říci zda A B nebo A B. Axiom tranzitivity: pokud spotřebitel slabě preferuje koš A před košem B a koš B před košem C, pak slabě preferuje A před košem C, tj. A B B C A C. Speciální případy, které vyplývají z axiomu tranzitivity: A > B a B > C pal A > C A ≈ B a B ≈ C pak A ≈ C 24 Přípravný kurz ekonomie 2010 pivo Důsledky axiomu úplnosti srovnání 1. Spotřebitel dokáže porovnat každé dvě situace. 2. Spotřebitel má nekonečně mnoho indiferenčních křivek – indiferenční mapu. Indiferenční mapa: B D Body B a C preferuje spotřebitel stejně; body A a D jinak. A C U 3 U 2 U 1 pizza Přípravný kurz ekonomie 2010 pivo U 2 Důsledek tranzitivity: indif. křivky se nekříží Pokud by se indiferenční křivky křížily, pak by: Body A a B byly stejně preferované (leží na stejné indif. křivce). Body A a C byly stejně preferované (leží na stejné indif. křivce). Body B a C byly stejně preferované A B C U 1 (podle axiomu tranzitivity). Body B a C byly zároveň různě preferované (leží na různých indif. křiv- kách). To je spor indiferenční křivky se nemohou protínat. pizza Přípravný kurz ekonomie 2010 Obvyklé vlastnosti preferencí Obvykle (ale ne vždy) splňují preference také další dvě vlast- nosti: Axiom nenasycenosti („víc je líp“): spotřebitel preferuje větší množství statku před menším. Axiom rozmanitosti („průměr je lepší než extrém“): spotřebitel preferuje různorodější spotřebu. Konvexní kombinace dvou spotřebních košů je preferována před každým z těchto košů, tj. leží na vyšší indiferenční křivce. Přípravný kurz ekonomie 2010 pivo D U 1 Důsledek axiomu nenasycenosti: klesající křivky Pokud platí axiom nenasycenosti pro oba statky, pak jsou indiferenční křivky klesající. Pokud platí axiom nenasycenosti pro oba statky, pak: body B i E jsou horší než bod A, stejně jako všechny body ve spodním obdélníku nemohou ležet na stejné B A C indif. křivce body C i D jsou lepší než bod A, stej- E pizza ně jako všechny body v horním obdélníku nemohou ležet na stejné indif. křivce Indif. křivka musí být klesající – ležet mimo zabarvenou oblast. Přípravný kurz ekonomie 2010 pivo Důsledek axiomu nenasycenosti: vyšší je lepší Pokud platí axiom nenasycenosti pro oba statky, pak jsou vyšší indiferenční křivky preferované před nižšími. Koše B a C jsou stejně preferované (leží na stejné indif. křivce). B D A C U 3 U 2 U 1 pizza Koše B a C jsou více preferované než koš A (mají jednoho statku více) U 2 U 1 . Koše B a C jsou méně preferované než koš D (mají jednoho statku méně) U 3 U 2 . Přípravný kurz ekonomie 2010 pivo B U 2 Důsl. nenasyc. a rozmanit.: klesající konvexní Pokud platí axiomy nenasycenosti a rozmanitosti pro oba statky, pak jsou indiferenční křivky klesající a konvexní (prohnuté směrem k počátku os). Indiferenční křivky jsou klesající (kvůli axiomu nenasycenosti). Body extrémní spotřeby B a C jsou stejně dobré (leží na stejné indif. křivA ce). Pokud platí axiom rozmanitosti, musí bod A (konvexní kombinace bodů B C U 1 a C = leží na úsečce BC) být prefero- pizza vanější – ležet na vyšší indif. křivce. Indiferenční křivky tedy musejí být klesající konvexní. 25 Přípravný kurz ekonomie 2010 pivo A 2 1 B 3 Mezní míra substituce (ve spotřebě) Mezní míra substituce (ve spotřebě) udává poměr, ve kterém je spotřebitel ochoten směňovat jeden spotřebovávaný statek za druhý tak, aby se nezměnil jeho užitek. Mezní míra substituce odpovídá sklonku indiferenční křivky. Jak se mění sklon křivky, mění se i mezní míra substituce: V bodě A je 2:1 = 2, tj. spotřebitel je ochoten vyměnit 2 piva za 1 pizzu. 1 U 1 pizza V bodě B je 1:3 = 1/3, tj. spotřebitel je ochoten vyměnit 1/3 piva za 1 pizzu. Přípravný kurz ekonomie 2010 zelené 6 4 2 Extrémní případ: dokonalé substituty Dokonalé substituty jsou dva statky, které je spotřebitel ochoten substituovat v pevném poměru, např. 1:1. Jejich mezní míra substituce je konstantní, indiferenční křivky jsou úsečky. 2 U 1 4 U 2 U 3 6 modré Příklad: zelené a modré tužky pro barvoslepého (zelená tužka je pro něj stejně dobrá jako modrá). Přípravný kurz ekonomie 2010 pravé Extrémní případ: dokonalé komplementy Dokonalé komplementy jsou dva statky, které je spotřebitel spotřebovává v pevném poměru, 6 4 2 U 3 U 2 U 1 např. 1:1. Indiferenční křivky mají tvar písmene „L“. Příklad: levé a pravé boty pro zdravého člověka (4 levé a 2 pra- 2 4 6 levé vé boty jsou stejně dobré jako dva páry). Přípravný kurz ekonomie 2010 rohlík káva Obvyklé případy Indiferenční křivky blízkých substitutů jsou prohnuté málo, indiferenční křivky blízkých komplementů jsou prohnuté hodně. raženka blízké substituty smetana blízké komplementy (Substituty a komplementy definuje křížová elasticita poptávky.) Přípravný kurz ekonomie 2010 C Optimum: co si spotřebitel vybere Optimum je spotřební koš, který spotřebitel preferuje nejvíc ze všech košů, které si může dovolit. y Koš A je optimum – nejlepší dostupný koš. Koš D by byl lepší, ale není do- stupný. D y∗ A Koše B a C jsou dostupné, ale jsou horší než A. B x ∗ x Přípravný kurz ekonomie 2010 y Optimum spotřebitele: vnitřní řešení Při vnitřním řešení je v optimu rozpočtová linie tečnou indiferenční křivky. Sklon rozpočtové linie i indifey ∗ A renční křivky je stejný, tj. MRS = P x /P y , x ∗ x tj. spotřebitel směňuje statky ve stejném poměru jako trh. 26 Přípravný kurz ekonomie 2010 y C’ Optimum spotřebitele: vnitřní řešení (pokrač.) MP #3: „Racionální lidé myslí v mezních veličinách.“ V bodě C se MRS = P x /P y , tj. spotřebitel je ochoten statky směňovat v jiném poměru než y 0 y ∗ C A trh. Je ochoten se posunout z C do C’: obětuje (y 0 − y ∗ ) statku Y, aby získal (x 1 − x 0 ) statku X. Trh mu však nabízí za tuto oběť více: (x ∗ − x 0 ) statku X. Tím si pox 0 x 1 x ∗ lepší (dostane se na vyšší indif.křivku x Spotřebitel se v tomto směru posouvá, dokud buď neplatí, že MRS = P x /P y , nebo má už jen jeden statek. Přípravný kurz ekonomie 2010 B Optimum spotřebitele: rohové řešení Rohové řešení nastává např. u dokonalých substitutů (bod A). y MRS je konstantní, nemůže se tedy obecně rovnat P x /P y . Kdyby spotřebitel vyšel z bodu B, postupnou substitucí by se dostal do bodu A. Další substituce není možná – nemá už žádný statek Y. A x (Indif. křivky jsou černé, rozpočtová linie barevná.) Přípravný kurz ekonomie 2010 Důsledky zvýšení důchodu Při zvýšení důchodu roste spotřeba normálních a klesá spotřeba podřadných statků. y y y y ∗ E x ∗ x E’ x y ∗ y E x ∗ x E’ x oba statky jsou normální statek Y je podřadný Přípravný kurz ekonomie 2010 Důsledky změny ceny y Snížení ceny X na polovinu otáčí rozpočtovou linii okolo bodu max. spotřeby Y. Zde spotřebitel kupuje víc X a y ∗ y E E’ méně Y. Je to však nutné? x ∗ x x Přípravný kurz ekonomie 2010 Důchodový a substituční efekt Snížení ceny statku X má na spotřebitele dva dopady: Důchodový efekt: pokles ceny X zvyšuje jeho kupní sílu, což mu umožňuje koupit více obou statků. Jako růst důchodu: spotřebitel kupuje více normálních a méně podřadných statků. Substituční efekt: pokles ceny X relativně zdražuje Y proti X. Spotřebitel nahradí to, co se relativně zdražilo, tím, co se relativně zlevnilo. Celkový (čistý) efekt není jistý – záleží na tom, který efekt pře- váží. Přípravný kurz ekonomie 2010 y Důchodový a substituční efekt graficky Substituční efekt: z bodu E do pomocného bodu C – relativně zdražený statek Y je nahrazen relativně zlevněným statkem X; užitek se nemění (posun po indiferenční křivce). y ∗ E Důchodový efekt: z bodu C do y x ∗ C x E’ U 1 U 2 x bodu E’ – kupuje víc obou normálních statků; užitek roste, posun z nižší indiferenční křivky U 1 na vyšší U 2 . Pro zlevněný normální statek X jdou oba efekty stejným směrem. Pro zdražený normální statek Y jdou proti sobě. 27 Přípravný kurz ekonomie 2010 Normální a podřadné statky: efekty y y y E’ y ∗ y E x ∗ C x E’ U 1 U 2 x y ∗ E x ∗x C U 2 U 1 x oba statky normální statek X podřadný Přípravný kurz ekonomie 2010 Velikost substitučního efektu Substituční efekt je tím silnější, čím bližší jsou statky substituty. y A y A B blízké substituty x B x nedok. komplementy Stejná změna relativních cen vede k tím větší substituci, čím je indiferenční křivka plošší. Přípravný kurz ekonomie 2010 Velikost důchodového efektu Důchodový efekt působí opačným směrem na normální a podřadné statky. Pro normální statky je tím silnější, čím se cena statku X více změní čím větší je podíl výdajů na statek X na celkových výdajích domácnosti (P x — x/M) čím jsou statky více luxusní Přípravný kurz ekonomie 2010 Na co pamatovat při použití aparátu Indiferenční křivky nelze kreslit podle oka. Vždy je třeba prozkoumat jejich tvar. Položte si následující otázky: Jsou oba statky dobré (nebo nežádoucí)? Jsou oba statky normální (nebo je jeden podřadný)? Platí pro oba axiom nenasycenosti? Platí pro oba axiom rozmanitosti? Tyto faktory určují tvar indiferenčních křivek a to, kam se posouvá optimum při změně rozpočtové linie. Přípravný kurz ekonomie 2010 x Odvození poptávkové křivky y Individuální poptávkovou křivku ody 1 y 2 E E’ vodíme snadno: Ceteris paribus měníme ceny jednoho statku (zde X) a do grafu vynášíme kombinace dané ceny a optimálP x P 1 P 2 E x 1 E’ x 2 d x ního množství. Při ceně P 1 poptává množství x 1 , při nižší ceně P 2 vyšší množství x 2 . Přípravný kurz ekonomie 2010 Odvození tržní poptávkové křivky P 1+0=1 100 1+2=3 80 3+3=6 60 40 20 d K d N 4+5=9 D 5 + 7 = 12 0 1 3 6 9 12 15 Q Tržní poptávka je (horizontální) součet individuálních poptávek (tj. součet poptávaných množství pro každou cenu). 28 Přípravný kurz ekonomie 2010 ‾ ‾ Aplikace: odvození nabídky práce Lidé volí mezi volným časem a spotřebou. c Volný čas i práce jsou normální statky, platí axiw — h + y u om nenasycenosti i roz- manitosti. c ∗ E Relativní cenou volného času je množství spotřeby u h ∗ l s h h ních statků, které si domácnost může koupit za hodinovou mzdu w. V optimu platí MRS = w. (Nemzdové příjmy domácnosti jsou y u .) Přípravný kurz ekonomie 2010 ‾ y u ‾ Důsledek zvýšení nepracovních příjmů c Zvýšení nepracovních příjmů vytváří kladný důw — h + y u chodový efekt. Domácnost zvýší spotřec ∗ E’ bu všech normálních statků, tj. i volného času. E Nabízené množství práce klesne. h ∗ h h Přípravný kurz ekonomie 2010 Důsledek zvýšení mzdové sazby Zvýšení mzdové sazby má dva efekty: Substituční efekt: vyšší mzdová sazba zdražuje volný čas a zlevňuje spotřebu. Domácnost více pracuje. Důchodový efekt: s vyšším důchodem si domácnost může dovolit jak více volného času, tak více spotřebních statků. Zvyšuje svou spotřebu obou, tj. snižuje objem práce. Celkový efekt není zřejmý – záleží, který převáží. Individuální nabídka práce může být rostoucí i klesající. Přípravný kurz ekonomie 2010 ‾ ‾ ‾ Zvýšení mzdové sazby: převažuje substituční efekt c c c ∗ C E’ w w w E E’ l s E h h ∗ h h ( h − h ∗ ) ( h − h ) l s Pokud převažuje substituční efekt, je individuální nabídka práce rostoucí. Přípravný kurz ekonomie 2010 ‾ ‾ ‾ Zvýšení mzdové sazby: převažuje důchodový efekt c w w E’ c c ∗ C E’ w E E l s h ∗ h h h ( h − h ) ( h − h ∗ ) l s Pokud převažuje důchodový efekt, je individuální nabídka práce klesající. Přípravný kurz ekonomie 2010 zisky mzdy Mzdová sazba a důchodový efekt agregátně Mzdová sazba nema v uzavřené ekonomice agregátně žádný důchodový efekt. Je to cena – rozdělují agregátní produkt na mzdy, rentu a zisky. Zvýšení těchto cen ceteris paribus přerozdělí agregátní produkt mezi subjekty: zvýšení mzdových sazeb zvýší mzdy domácnosti, ale také náklady firem, což sníží jejich zisk – domácnosti dostanou více formou mzdy, ale méně formou zisku. úrok Některá domácnost má kladný důchodový efekt, jiná záporný; v průměru však nulový. Celkově zbývá pouze substituční efekt, takže agregátní křivka nabídky práce je rostoucí. Agregátně důchodový efekt plyne ze zvýšení HDP. 29 Přípravný kurz ekonomie 2010 c y u ‾ Zvýšení mzdové sazby pro prům. domácnost Zvýšení mzdové sazby zvýší příjmy průměrné domácnosti. c c ∗ E’ E Zároveň však zvýší náklady firem, což sníží nemzdové příjmy y u průměrné domácnosti o stejnou částku. Pro průměrnou domácnost je čistý důchodový efekt ze změny mzdové sazby nulový. h h ∗ h h Zůstává jen substituční efekt. ⇓ Nabídka práce průměrné domácnosti je rostoucí, stejně jako agregátní nabídka práce. Přípravný kurz ekonomie 2010 L Mzdové sazby a pracovní nasazení dlouhodobě Dlouhodobě se zlepšují technologie: w s L 1 s L 0 práce je produktivnější, tak- E’ E d L 1 d L 0 že firmy poptávají více práce (roste L d ) víc se vyrobí, takže roste HDP – lidé jsou bohatší, takže nabízejí méně práce (klesá L s ) L? Převážit může kterýkoli efekt; dlouhodobě však převažuje důchodový efekt ze zvyšování HDP. Přípravný kurz ekonomie 2010 Skutečně lidé uvažují takto? Při skutečném rozhodování si lidé obvykle nekreslí rozpočtovou množinu ani indiferenční křivky (rozumní lidé si však sepíšou rozpočet). Přesto se snaží vytěžit maximum uspokojení ze svých omezených zdrojů. Teorie rozhodování je model = metafora toho, jak se lidé skutečně rozhodují. Model poměrně dobře vysvětluje chování domácností v mnoha různých situacích a je základem pokročilé ekonomické analýzy. Přípravný kurz ekonomie 2010 Shrnutí základních myšlenek Rozpočtové omezení zobrazuje volby, které má domácnost k dispozici. Sklon rozpočtové linie je dán poměrem cen statků. Indiferenční křivky zobrazují preference. Jejich sklon je mezní míra substituce. Domácnost volí spotřební koš uvnitř rozpočtové množiny, který leží na nejvyšší indiferenční křivce. Důchodový efekt je změna spotřeby způsobená růstem kupní síly důchodu při poklesu ceny. Substituční efekt je změna vzniklá tím, že při růstu jedné ceny domácnost substituuje relativně zdražený statek relativně zlevněným statkem. Zkoumání, jak domácnost reaguje na změnu jedné ceny, umožňuje odvodit poptávkovou či nabídkovou křivku. Přípravný kurz ekonomie 2010 Výrobní náklady Přípravný kurz ekonomie 2010 Motivace Cílem každé firmy je co nejvyšší zisk. zisk = celkové příjmy − celkové náklady = TR − TC Abychom porozuměli chování firmy, musíme rozumět tomu, co určuje její příjmy a náklady. Příjmy jsou snadné, pokud firma vyrábí jen jeden typ výrobku: TR = P — Q S náklady je to složitější. Dnes se zaměříme na náklady. 30 Přípravný kurz ekonomie 2010 Co se naučíte co je zahrnuto ve výrobních nákladech firem jak souvisí výrobní proces a náklady význam průměrných a mezních nákladů tvar typických nákladových křivek vztah mezi krátkodobými a dlouhodobými náklady Přednáška odpovídá kapitole 13. Přípravný kurz ekonomie 2010 Naďa a Klára vaří ratatouille Nadiny výnosy: z projede jídla: počet porcí × cena Nadiny náklady – Naďa musí: koupit provozovnu; cena provozovny je 1.2 milionu Kč; Naďa polovinu zainvestovala ze svého, polovinu si půjčila od kamarádky Kláry nakupovat suroviny a energie zaplatit práci; Naďa zde pracuje sama a navíc najímá kamarádku Kláru Přípravný kurz ekonomie 2010 Explicitní a implicitní náklady MP #2: „Náklady na věc se rovnají tomu, čeho se vzdáte pro její získání.“ Explicitní náklady vyžadují odtok peněz – jsou to náklady na výrobní faktory, které nepatří majitelům firmy; projeví se v účetnictví. Implicitní náklady nevyžadují odtok peněz – jsou to náklady na výrobní faktory, které patří majitelům firmy – jejich náklady příležitosti. Skutečné náklady jsou součet explicitních a implicitních nákladů. Oboje ovlivňují rozhodování firmy. Přípravný kurz ekonomie 2010 Nadiny explicitní a implicitní náklady Nadiny explicitní náklady: úrok, který Naďa platí Kláře (financování poloviny nákupu provozovny) (1.2 milionu/2 × 5%/12 = 2.5 tisíce měsíčně) mzda za Klářinu práci (20 tisíc měsíčně) suroviny a energie (50 tisíc měsíčně) Nadiny implicitní náklady: úrok, který Naďa ztrácí protože své peníze investovala do provozovny (1.2 milionu/2 × 5%/12 = 2.5 tisíce měsíčně) mzda, kterou Naďa ztrácí, když pracuje ve své firmě (20 tisíc měsíčně) Přípravný kurz ekonomie 2010 Náklady na výrobní faktory obecně Tradiční výrobní faktory: výrobní faktor práce kapitál půda jeho cena mzdová sazba úroková sazba renta platba mzda úrok renta Proč je nákladem kapitálu úrok (a ne jeho pořizovací cena)? firma si kapitál pronajme – platí nájem = úrok firma si na kapitál vypůjčí a koupí Ho – platí úroky firma koupí kapitál ze svého – ztrácí úrok (Do úroku je třeba zahrnout i míru depreciace.) Přípravný kurz ekonomie 2010 Nadiny celkové náklady Nadiny celkové náklady jsou součet explicitních a implicitních celý úrok z fondů investovaných do nákupu provozovny – to, co Naďa platí Kláře, i to, co nevydělá na úrocích (1.2 milionu × 5%/12 = 5 tisíc měsíčně) veškerá mzda – ta, co platí Kláře, i ta, co Naďa sama nevydělá (2 × 20 tisíc = 40 tisíc měsíčně) veškeré náklady na suroviny a energie (50 tisíc měsíčně) Celkové měsíční náklady jsou tedy 95 tisíc Kč. Celkové náklady jsou náklady na všechny vstupy použité ve výrobě bez ohledu na to, kdo je vlastní. V účetnictví se však projeví jen explicitní náklady 72.5 tisíce Kč. 31 Přípravný kurz ekonomie 2010 Ekonomický × účetní zisk Účetní zisk = celkové příjmy − explicitní náklady. Ekonomický zisk = celkové příjmy − celkové náklady (zahrnující explicitní i implicitní náklady). zisk implic. nákl. explic. nákl. jak firmu vidí ekonom účetní zisk explic. nákl. jak firmu vidí účetní Účetní zisk ignoruje implicitní náklady, proto je vyšší než ekonomický. Ekonomický zisk nám říká, o kolik více vydělá na své zdroje v tomto použití než v jejich druhém nejlepším. Přípravný kurz ekonomie 2010 Nadin účetní a ekonomický zisk Nadin účetní zisk = příjmy − explicitní náklady = = 80 000 − 72 500 = 7 500 Kč měsíčně. Nadin ekonomický zisk = příjmy − celkové náklady = = 80 000 − 95 000 = −15 000 Kč měsíčně. Naďa platí daně z „kladného zisku“, a přitom je ve ztrátě. Ekonomický zisk říká, o kolik více vydělá na své zdroje v tomto použití než v jejich druhém nejlepším. Přípravný kurz ekonomie 2010 Produkční funkce Produkční funkce ukazuje vztah mezi množstvím vstupů použitým ve výrobě a množstvím výstupu. Lze ji zobrazit jako tabulku, rovnici nebo graf. TP = Q = f(K, L, . . .) (výrobní linka Fordu T, 1913) Přípravný kurz ekonomie 2010 Krátké a dlouhé období Při analýze rozhodování firmy musíme odlišovat krátké a dlouhé období: Krátké období je doba, kdy se subjekt nemůže plně přizpůsobit změně, např. nemůže měnit objem všech výrobních faktorů. Dlouhé období je doba, kdy se subjekt může plně přizpůsobit změně, např. může libovolně měnit objem všech výrobních faktorů. (Délka krátkého a dlouhého období není pevně dána v časových jednotkách.) Přípravný kurz ekonomie 2010 Produkční funkce v krátkém období Předpokládejme, že použitý objem kapitálu a půdy je v krátkém období fixní – firma ho nemůže hned změnit; objem práce je variabilní – firma ho může pružně změnit, když se podmínky změní. Krátkodobá produkční funkce je funkcí variabilního faktoru TP = Q = f(L) Přípravný kurz ekonomie 2010 Nadina produkce v krátkém období Změnit velikost provozovny chvíli trvá – je to fixní vstup. Objem práce může operativně měnit – je to variabilní vstup. Q L (počet pracovníků) Q (počet jídel) 300 TP 0 1 2 3 4 0 100 180 240 280 240 180 100 5 300 1 2 3 4 5 L (Pro jednoduchost zanedbáme materiál – také variabilní vstup.) 32 Přípravný kurz ekonomie 2010 Mezní produkt Když Naďa najímá další pracovníky, produkt firmy roste o mezní produkt práce. Mezní produkt jednoho vstupu je zvýšení celkového výstupu získané z dodatečné jednotky tohoto vstupu, když se množství ostatních vstupů nemění. Mezní produkt práce MPL = ∆Q ∆L Přípravný kurz ekonomie 2010 Mezní produkt Nadiny firmy Mezní produkt práce říká, o kolik se zvýší celkový výstup, když se objem práce zvýší o jednotku a množství ostatních vstupů se nezmění. Q ∆L L Q ∆Q MPL 300 TP 0 0 240 1 1 100 100 100 180 1 2 180 80 80 1 1 3 4 240 280 60 40 60 40 100 1 5 300 20 20 1 2 3 4 5 L Přípravný kurz ekonomie 2010 Proč je mezní produkt důležitý MP #3: „Racionální lidé myslí v mezních veličinách.“ Když Naďa najme dalšího pracovníka její náklady vzrostou o mzdu tohoto pracovníka její produkce vzroste o mezní produkt tohoto pracovníka Naďa snadno zjistí, zda má přijmout dalšího pracovníka, tak, že porovná přínos práce tohoto pracovníka (mezní příjem) s náklady na jeho přijetí (mezní náklad). Přípravný kurz ekonomie 2010 100 60 20 Proč mezní produkt klesá MP Nadina produkce roste stále méně, když Naďa najímá další pracovníky. Proč? Jak Naďa přidává pracovníky, prů- 80 měrný pracovník má stále méně kapitálu, se kterým může pracovat, a je tedy méně produktivní. 40 MP 1 2 3 4 5 L Klesající mezní produkt: vlastnost produkční funkce, kdy mezní produkt vstupu klesá, když objem tohoto vstupu roste a objem ostatních vstupů se nemění. Přípravný kurz ekonomie 2010 Náklady v krátkém období Produkční funkce ukazuje vztah mezi množstvím vstupů použitým ve výrobě a množstvím výstupu. TP = Q = f(K, L, . . .) Funkce celkových nákladů ukazuje vztah mezi množstvím výstupu a celkovými náklady jeho výrobu, tj. na pořízení vstupů potřebných k jeho výrobě. TC = TC(Q) = w — L + r — K Přípravný kurz ekonomie 2010 Nadiny celkové náklady v krátkém období Naďa musí platit úrok za provozovnu bez ohledu na to, kolik jídel uvaří. Měsíční mzda pracovníka je 20 000 Kč. L Q r — K w — L TC TC 105 TC 00 5 0 5 85 1 100 5 2 180 5 3 240 5 4 280 5 5 300 5 20 25 40 45 60 65 80 85 100 105 65 45 25 100 180 240 300 Q 33 Přípravný kurz ekonomie 2010 Mezní náklady Mezní náklady jsou zvětšení celkových nákladů vyvolané výrobou dodatečné jednotky. MC = ∆TC ∆Q ∆Q Q TC ∆TC MC (tis. Kč) (Kč) MC 1000 MC 0 5 100 100 25 20 200 80 60 180 240 45 65 20 250 20 333 500 333 200 40 280 85 20 500 20 300 105 20 1000 100 180 300 Q Přípravný kurz ekonomie 2010 Fixní a variabilní náklady Fixní náklady jsou náklady, které se nemění s množstvím vyráběné produkce. Pro Naďu jsou to náklady na provozovnu: FC = r — K. Variabilní náklady jsou náklady, které se mění s množstvím vyráběné produkce. Pro Naďu jsou to náklady na pracovníky: V C = w — L. Celkové náklady jsou součet fixních a variabilních nákladů: TC = r — K + w — L = FC + V CFC VC Přípravný kurz ekonomie 2010 Nadiny fixní a variabilní náklady Q FC 0 5 100 5 180 5 240 5 280 5 300 5 V C TC 0 5 20 25 40 45 60 65 80 85 100 105 TC 105 85 65 45 25 5 TC VC FC Q Přípravný kurz ekonomie 2010 Náklady na jednotku výroby Dvě možná pojetí: Průměrné náklady jsou průměrné náklady na výrobu jedné jednotky: AC = TC Q Mezní náklady jsou náklady na výrobu jedné jednotky navíc: MC = ∆TC ∆Q Přípravný kurz ekonomie 2010 náklady Q Průměrné, prům. variabilní a prům. fixní náklady Typický průběh nákladových křivek: MC = ∆TC AC = AFC = AV C = ∆Q TC = AFC + AV C FC Q VC Q MC AC AV C AFC Q Výroba je nákladově efektivní, pokud firma vyrábí v minimu AC. Přípravný kurz ekonomie 2010 náklady Q Prům., prům. variabilní a prům. fixní náklady 2 Alternativní průběh nákladových křivek: MC = ∆TC AC = AFC = AV C = ∆Q TC = AFC + AV C FC Q VC Q MC AC AV C AFC Q Výroba je nákladově efektivní, pokud firma vyrábí v minimu AC. 34 Přípravný kurz ekonomie 2010 Vztah mezních a průměrných veličin obecně MC > AC AC ↑ MC AC MC AC MC AC MC < AC AC ↓ MC = AC AC− kříží se v extrému AC MC MC = AC AC MC MC AC MC AC MC AC Přípravný kurz ekonomie 2010 náklady náklady , Vztah průměrných a celkových nákladů AC = TC Q = AFC + AV C, AFC = FC Q AV C = VC Q AC AV C AFC AC AV C AFC Q 1 Q Q 1 Q FC, VC, + TC Přípravný kurz ekonomie 2010 Křivka AC v dlouhém a krátkém období Krátkodobé průměrné náklady jsou větší rovny dlouhodobým průměrným nákladům. AC AC LRAC AC 1 AC 2 AC 3 AC 1 AC 2 AC 3 malý střední velký Q A Q B Q Q tři velikosti závodu spojitá velikost kapitálu Přípravný kurz ekonomie 2010 Dlouhodobá křivka AC a výnosy z rozsahu V krátkém období má AC U-tvar, protože průměrné náklady rostou, když se výroba vzdaluje od dlouhodobě optimální kombinace výrobních faktorů. V dlouhém období firma vždy vyrábí s optimální kombinací vstupů. Tvar dlouhodobé AC vyplývá z výnosů z rozsahu. AC rostoucí konst. LRAC klesající Q Tvar AC v dlouhém období závisí na výnosech z rozsahu: rostoucí AC s růstem Q klesají konstantní AC se s růstem Q nemění rostoucí AC s růstem Q rostou Přípravný kurz ekonomie 2010 Zdroje výnosů z rozsahu Příčiny rostoucích výnosů z rozsahu: lepší dělba práce efektivnější využití kapitálu nedělitelné náklady (např. na vývoj) množstevní slevy ... Příčiny klesajících výnosů z rozsahu: problémy s řízením velkých firem dopravní náklady ... Přípravný kurz ekonomie 2010 náklady Efektivní rozsah výroby Efektivní rozsah výroby je množství produkce, při kterém jsou průměrné náklady minimální. Q ∗ MC AC Q Výroba je nákladově efektivní při výrobě objemu Q ∗ . 35 Přípravný kurz ekonomie 2010 Shrnutí základních myšlenek Firmu a její ekonomický zisk ovlivňují jak explicitní, tak implicitní náklady. Mezní produkt je v SR od určité úrovně klesající, takže krátkodobá produkční funkce je čím dál tím plošší a nákladová funkce čím dál tím strmější. Krátkodobé mezní náklady jsou proto rostoucí. Křivka průměrných nákladů má „U“-tvar. Tvar dlouhodobé křivky průměrných nákladů závisí na výnosech z rozsahu. Variabilní náklady se mění s rozsahem produkce, fixní ne. Mezní náklady protínají průměrné náklady v jejich minimu. Přípravný kurz ekonomie 2010 Firmy na dokonale konkurenčních trzích Přípravný kurz ekonomie 2010 Motivace Každá firma musí učinit následující rozhodnutí: kolik vyrábět jakou cenu si účtovat s jakými výrobními faktory (kolik práce a kolik kapitálu) Tato rozhodnutí jsou ovlivněna dvěma faktory: náklady (studovanými v předchozí kapitole) konkurencí, které firma čelí Začneme studiem firmy na dokonale konkurenčním trhu. Přípravný kurz ekonomie 2010 Co se naučíte co je to dokonale konkurenční trh co je mezní příjem a jaký má vztah k celkovému a průměrnému příjmu jak konkurenční firmy určují množství, které maximalizuje jejich zisk kdy konkurenční firma krátkodobě ukončí činnost a kdy opustí trh jak vypadá tržní nabídková křivka v krátkém a v dlouhém období Přednáška odpovídá kapitole 14. Přípravný kurz ekonomie 2010 Vlastnosti dokonalé konkurence Podmínky na dokonale konkurenčním trhu: mnoho kupujících a mnoho prodávajících prodávané statky jsou stejné (homogenní) firmy mohou volně vstupovat na trh a odcházet z trhu Díky podmínkám 1 a 2 jsou všichni kupující i prodávající cenovými příjemci – berou cenu jako danou. Příklady dokonale konkurenčních trhů: trh obilí v USA některé finanční trhy Přípravný kurz ekonomie 2010 Příjmy dokonale konkurenční firmy (pokrač.) Celkový příjem Průměrný příjem TR = P — q AR = TR/q = P Mezní příjem MR = ∆TR ∆q q P TR AR MR Všimněte si, že pro do- 0 1 2 3 4 5 10 10 10 10 10 10 0 10 20 30 40 50 – 10 10 10 10 10 – 10 10 10 10 10 konale konkurenční firmu (a pouze pro ni) platí AR = MR = P. 36 Přípravný kurz ekonomie 2010 Pro konkurenční firmu platí MR=P Na trhu dokonalé konkurence může firma libovolně zvětšit svůj výstup, aniž by ovlivnila tržní cenu P. Proto zvýšení výroby a prodeje (zvýšení q) o 1 zvýší celkové tržby o P, tedy MR = P Tato podmínka platí pouze na dokonale konkurenčním trhu! Vodorovnou křivku P = AR = MR lze tedy chápat jako křivku poptávky po výrobcích jedné dokonale konkurenční firmy. Přípravný kurz ekonomie 2010 Maximalizace zisku firmy MP #3: Racionální lidé myslí v mezních veličinách. Zvýšení výstupu q o 1 jednotku zvýší celkové příjmy o MR zvýší celkové náklady o MC zisk tedy roste o MR − MC Pokud platí MR > MC, pak zvýšení výroby zvyšuje zisk. Pokud platí MR < MC, pak snížení výroby zvyšuje zisk. Firma dosahuje maximálního zisku, pokud platí MR = MC. Přípravný kurz ekonomie 2010 Maximalizace zisku: příklad pokračuje q 0 1 2 3 4 5 P 10 10 10 10 10 10 TR 0 10 20 30 40 50 TC 5 9 15 23 33 45 AR – 10 10 10 10 10 zisk -5 1 5 7 7 5 MR – 10 10 10 10 10 MC – 4 6 8 10 12 ∆ zisk – 6 4 2 0 -2 Pokud platí MR > MC, pak zvýšení výroby zvyšuje zisk. Pokud platí MR < MC, pak snížení výroby zvyšuje zisk. Firma dosahuje maximálního zisku, pokud platí MR = MC. Přípravný kurz ekonomie 2010 náklady Maximalizace zisku graficky Firma maximalizuje zisk z výroby pro q takové, že MR = MC. MC Pro q A platí MR > MC zvýšení q zvýší zisk. Pro q B platí MR < MC snížení q P MR zvýší zisk. Pro q ∗ platí MR = MC jakákoli změna q sníží zisk. q A q ∗ q B q Přípravný kurz ekonomie 2010 náklady náklady Zvýšení zisku při změně objemu produkce Pokud je MR > MC, pak zvýšení produkce zvýší zisk – za každou dodatečně vyrobenou jednotku o MR − MC. Pokud je MR < MC, pak snížení produkce zvýší zisk – za každou nevyrobenou jednotku o MC − MR. MC MC P MR P MR q A q ∗ q q ∗ q B q Zvýšením výroby zisk stoupne o (MR − MC) (barev. troj.). Přípravný kurz ekonomie 2010 nákl. P 2 P 1 Rozhodnutí firmy o nabízeném množství Firma maximalizuje zisk z výroby pro q takové, že MR = MC. MC MR 2 = d 2 MR 1 = d 1 Pokud cena vzroste z P 1 na P 2 , objem výroby, při kterém je zisk maximální, stoupne z q 1 na q 2 . Křivka MC určuje při každé ceně objem výroby q. q ∗ q q Takže křivka MC (její část) je křivkou nabídky firmy. Křivka MR = AR = P je křivkou poptávky po výrobcích firmy. 37 Přípravný kurz ekonomie 2010 nákl. Určení zisku firmy MC Zisk firmy je TR − TC. P AC q ∗ AC MR q Zisk firmy na jednotku produkce (tj. po vydělení objemem produkce q ∗ ) je AR − AC = P − AC. Celkový zisk firmy je (P −AC)—q ∗ . (Zisk je označen světlou plochou.) Přípravný kurz ekonomie 2010 nákl. AC AC Určení ztráty firmy MC Zisk firmy je TR − TC. Zisk firmy na jednotku produkce (tj. po vydělení objemem produkce q ∗ ) je AR − AC = P − AC. P q ∗ MR q Celkový zisk firmy je (P −AC)—q ∗ . (Zde je firma ve ztrátě = záporný zisk. Ztráta je označena světlou plochou.) Pokud je firma ve ztrátě, měla by ukončit činnost nebo dokonce opustit trh? Přípravný kurz ekonomie 2010 Rozhodnutí o zastavení výroby v krátkém období Pokud jsou podmínky na trhu nepříznivé a firma je ztrátová, firma řeší, zda nezastaví výrobu. Náklady na ukončení výroby = ztracené celkové příjmy TR Přínos z ukončení výroby = ušetřené variabilní náklady V C (firma musí stále platit FC). Firma zastaví výrobu, když se jí to vyplatí: když TR < V C. Po vydělení q: firma zastaví výrobu, když P = AR < AV C. ⇓ Firma je ochotná krátkodobě vyrábět i se ztrátou, pokud jí cena pokrývá aspoň AV C. FC rozhodování neovlivňují, protože je firma nedokáže krátkodobě změnit – nese je v každém případě. Přípravný kurz ekonomie 2010 nákl. nákl. Rozhodnutí o zastavení výroby v SR graficky Firma vyrábí, pokud P > AV C; zastaví činnost, pokud P < AV C. P MC AC AV C P MC AC AV C q ∗ q q ∗ q Pokud P > AV C, pak příjmy pokryjí celé variabilní a část fixních – výroba snižuje ztrátu. Pokud P < AV C, pak příjmy nepokryjí ani variabilní náklady – ztráta je nižší, když firma zastaví výrobu. Přípravný kurz ekonomie 2010 nákl. P 0 Nabídka dokonale konkurenční firmy v SR MC = s AC AV C Firma vyrábí takové množství q, kdy se MR = MC, pokud cena aspoň pokrývá AV C. Pokud P < AV C, firma zastaví vý- robu. q V krátkém období je nabídkou dokonale konkurenční firmy ta část křivky MC nad jejím průsečíkem s AV C. Přípravný kurz ekonomie 2010 Rozhodnutí o odchodu z trhu v dlouhém období Náklady odchodu z trhu = ztráta celkových příjmů TR Přínos odchodu z trhu = úspora celkových nákladů TC (FC jsou v dlouhém období nulové) Firma opustí trh, pokud TR < TC. Po vydělení q: firma opustí trh, pokud AR = P < AC. 38 Přípravný kurz ekonomie 2010 Rozhodnutí nové firmy o vstupu na trh V dlouhém období vstoupí nové firmy na trh, pokud je to ziskové, tj. pokud TR > TC. Po vydělení q: firma vstoupí na trh, pokud AR = P > AC. Přípravný kurz ekonomie 2010 nákl. Nabídka konkurenční firmy v dlouhém období MC = s P 0 AC Firma vyrábí takové množství q, kdy se MR = MC, pokud cena aspoň pokrývá AC. Pokud P < AC, firma odejde z trhu. q V dlouhém období je nabídkou dokonale konkurenční firmy ta část křivky MC nad jejím průsečíkem s AC. Přípravný kurz ekonomie 2010 Tržní nabídka Chvíli uvažujme zjednodušující předpoklady: Všechny existující firmy i firmy, které by mohly potenciálně vstoupit do odvětví, mají stejné náklady. Náklady firem se nezmění, když další firmy vstoupí na trh, opustí ho nebo změní objem produkce. Počet firem na trhu je fixní v krátkém období (kvůli fixním nákladům a času potřebnému na vstup) variabilní v dlouhém období (kvůli volnému vstupu do odvětví a odchodu z něj) Přípravný kurz ekonomie 2010 nákl. q Tržní nabídková křivka v krátkém období Pokud platí, že P > AV C, každá firma vyrábí množství, které maximalizuje její zisk, tj. kde MR = MC; jinak nevyrábí. Při každé ceně je množství nabízené trhem součtem množství nabízených jednotlivými firmami, tj. tržní nabídková křivka je (horizontální) součet nabídkových křivek jednotlivých firem. P 3 P 2 P 1 MC = s AV C P P 3 P 2 P 1 1 000 firem S = n s 10 20 30 10K 20K 30K Q Přípravný kurz ekonomie 2010 Tržní nabídka v LR: vstupy a odchody z trhu V dlouhém období se počet firem na trhu mění v důsledku jejich příchodů na trh a odchodů z trhu. Pokud existující firmy dosahují kladného zisku, pak nové firmy vstupují na trh, krátkodobá nabídková křivka se posouvá vpravo v důsledku toho klesá cena a zpomalují se vstupy na trh Pokud existující firmy dosahují ztráty, pak některé firmy odcházejí z trhu, krátkodobá nabídková křivka se posouvá vlevo v důsledku toho roste cena, což snižuje ztrátu firem, které zůstaly Přípravný kurz ekonomie 2010 Podmínka nulového zisku Dlouhodobá rovnováha: proces příchodů firem na trh a odchodů z trhu je u konce – zbývající firmy dosahují nulového ekonomického zisku. Nulový ekonomický zisk nastává, když P = AC. Protože firmy vyrábějí tam, kde P = MR = MC, podmínka nulového zisku zajišťuje, že platí P = MC = AC – to je objem výroby, kde firmy vyrábí s minimálními průměrnými náklady. V dlouhém období platí P = min AC. ⇓ Dlouhodobá křivka tržní nabídky je vodorovná – na úrovni minima AC. 39 Přípravný kurz ekonomie 2010 Proč firmy zůstávají v odvětví s nulovým ziskem? Ekonomický zisk = výnosy − všechny náklady (včetně implicitních nákladů, jako jsou náklady příležitosti času a peněz majitele firmy). V rovnováze s nulovým ziskem majitelé vydělají na své vstupy stejně, jako by vydělali v jejich druhém nejlepším použití nemají tedy důvod tyto vstupy nikam přesouvat – jinde by vydělali stejně nebo méně. Přípravný kurz ekonomie 2010 nákl. Reakce na zvýšení poptávky – původní rovnováha Prozkoumejme reakci dokonale konkurenční firmy a dokonale konkurenčního odvětví na zvýšení poptávky. MC = s AC P S = n s P∗ P∗ E D q ∗ q Q ∗ Q V původní dlouhodobé rovnováze je na trhu n = Q ∗ /q ∗ firem. Všechny mají nulový ekonomický zisk. Přípravný kurz ekonomie 2010 nákl. Krátkodobá reakce na zvýšení poptávky Pokud stoupne poptávka, roste tržní cena P. P MC = s AC P P E’ S = n s P ∗ P ∗ E D D q ∗ q q Q ∗ Q Q Při vyšší ceně jsou firmy ochotny vyrábět více – posouvají se po své nabídkové křivce. Trh se posouvá po tržní nabídkové křivce. Objem produkce roste na Q = n — q . Přípravný kurz ekonomie 2010 nákl. Dlouhodobá reakce na zvýšení poptávky Kladný zisk láká do odvětví další firmy, což posouvá tržní nabídku doprava a snižuje cenu. Firmy přichází, dokud není zisk opět nulový. P∗ MC = s AC P P ∗ E E’ E” S S = n s D D q ∗ q Q ∗ Q Q Q Nakonec opět platí, že firmy vyrábí q ∗ a prodávají za P ∗ . Počet firem však stoupl na Q /q ∗, takže stoupla celková produkce. Přípravný kurz ekonomie 2010 nákl. Dlouhodobá tržní nabídková křivka Pokud spojíme body dlouhodobé rovnováhy odvětví pro různé nabídkové křivky, dostaneme dlouhodobou nabídku odvětví. MC = s AC P E’ S S P∗ P∗ E E” S LR D D q ∗ q Q ∗ Q Q Q Ta leží na minimu AC. Za našich předpokladů je vodorovná. Přípravný kurz ekonomie 2010 Proč může být dlouhodobá tržní nabídka rostoucí Dlouhodobá tržní nabídková křivka je vodorovná, pokud platí všechny firmy mají identické náklady a náklady se nemění, pokud další firmy vstoupí na trh či z něho odejdou Pokud tyto podmínky nejsou splněné, pak bude poptávková křivka rostoucí. 40 Přípravný kurz ekonomie 2010 1) Firmy nemají stejné náklady Když cena P roste, nejdřív na trh vstupují firmy s nižšími náklady, a až pak ty s vyššími náklady. Dlouhodobá tržní nabídková křivka je proto rostoucí. Při každé ceně pro mezní firmu platí, že P = min AC a její zisk je nulový firmy s nižšími náklady mají kladný zisk Přípravný kurz ekonomie 2010 2) Náklady rostou, když vstupují další firmy V některých odvětvích je nabídka klíčových vstupů omezená (např. množství půdy vhodné pro zemědělství). Vstup nových firem zvýší poptávku po těchto vstupech, což zvýší cenu těchto vstupů. To zvýší náklady všech firem – min AC se posouvá vzhůru. Takže zvýšení ceny P je nutné, aby zvýšilo tržní nabízené množství, takže nabídková křivka je rostoucí. Přípravný kurz ekonomie 2010 nákl. P 1 P 1 Rostoucí dlouhodobá tržní nabídka obecně Dlouhodobá tržní nabídková křivka spojuje body minima AC mezní firmy. P 2 MC AC MC AC P P 2 E E’ E” S S S LR D D q 2 q 1 q Q 1 Q 2 Q Pokud minimum AC mezní firmy roste (rostou náklady všech firem nebo při vyšší ceně vstupují firmy s vyššími náklady), pak je dlouhodobá tržní nabídková křivka rostoucí. Přípravný kurz ekonomie 2010 Efektivnost dokonalé konkurence Maximalizace zisku: MC = MR Dokonalá konkurence: P = MR Takže na dokonale konkurenčním trhu: P = MC MC jsou náklady výroby dodatečné jednotky. P je „hodnota“ mezní jednotky pro kupujícího. Takže dokonale konkurenční rovnováha je efektivní – maximalizuje celkový přebytek. Zároveň je i výrobně efektivní – firmy v dlouhodobé rovnováze vyrábí v minimu průměrných nákladů. Přípravný kurz ekonomie 2010 Shrnutí základních myšlenek Pro firmu na dokonale konkur. trhu platí P = MR = AR. Pokud P > AV C, firma maximalizuje svůj zisk výrobou toho množství, kde MR = MC. Pokud je P < AV C, firma v krátkém období ukončí výrobu. Pokud je P < AC, firma v dlouhém období opustí trh. V krátkém období nemohou vstoupit další firmy a zvýšení poptávky zvyšuje zisky firem. Díky volnému vstupu a odchodu firem jsou zisky v dlouhém období nulové a P = min AC. Přípravný kurz ekonomie 2010 Monopol 41 Přípravný kurz ekonomie 2010 Motivace V reálném světě není dokonalá konkurence příliš častá. Obvyklejší jsou různé formy nedokonalé konkurence: monopoly oligopoly monopolistická konkurence Dnes se zaměříme na monopoly. Přípravný kurz ekonomie 2010 Co se dnes naučíte jak monopoly vznikají proč pro monopolistu platí MR < p jak monopolista určujte objem produkce a cenu jak monopoly ovlivňují blahobyt společnosti co je to cenová diskriminace co může vláda s monopoly dělat Přednáška odpovídá kapitole 15. Přípravný kurz ekonomie 2010 Co je to monopol Monopol je firma, která je jediným prodejcem statku, který nemá blízké substituty. Základní rozdíl mezi monopolem a dokonale konkurenční firmou: monopol má tržní sílu = schopnost ovlivňovat tržní cenu produktu, který prodává. Dokonale konkurenční firma nemá žádnou tržní sílu. Přípravný kurz ekonomie 2010 Jak monopoly vznikají Příčinou vzniku monopolu jsou bariéry vstupu do odvětví, které způsobují, že jiné firmy nemohou vstoupit na trh. Tři typy bariér vstupu: inovace (dočasně) jediná firma vlastní důležitý vstup vláda dává jediné firmě exkluzivní právo vyrábět daný statek exkluzivní licence patenty copyright přirozený monopol Přípravný kurz ekonomie 2010 nákl. Přirozený monopol Přirozený monopol vzniká v odvětví, kde jedna firma může uspokojit celou tržní poptávku při nižších nákladech, než by to dokázalo několik firem. Přirozené monopoly vznikají v odvětvích, která mají rostoucí výnosy z rozsahu v podstatné části produkce, tj. jejich dlouhodobá AC je klesající. Pak jedna firma vyrábí s nižšími ná- AC klady než dvě či tři firmy. 10 15 30 q Přípravný kurz ekonomie 2010 Jak monopoly zanikají Ekonomický zisk monopolu láká do odvětví další výrobce: patent časem vyprší k vzácnému zdroji i patentu lze objevit náhradu přirozený monopol lze odstranit změnou technologie či zvětšením trhu ... „Soukromé monopoly nejsou schopny dlouhodobě přežívat, pokud nemají za zády vládu.“ (George Stigler?) 42 Přípravný kurz ekonomie 2010 p 2 Poptávka po výrobcích monopolu Monopol je jediný výrobce na trhu, proto je jeho individuální poptávka totožná s tržní poptávkou. p = P p 1 Aby monopolista prodal větší výstup, musí snížit cenu. Takže MR = p. (Naproti tomu individuální poptávková křivka jedné firmy q 1 q 2 d = D q = Q na dokonale konkurenčním trhu je horizontální, takže zvýšení q nezmění tržní cenu P, takže MR = P.) Přípravný kurz ekonomie 2010 Příjmy monopolu (pokrač.) q 0 1 2 3 4 5 6 p 90 80 70 60 50 40 30 TR 0 80 140 180 200 200 180 AR – 80 70 60 50 40 30 MR – 80 60 40 20 0 −20 Pro monopol platí: AR = p (stejně jako pro dokonale konkurenční firmu) MR < p (v dokonalé konkurenci platí MR = P) Přípravný kurz ekonomie 2010 Vysvětlení monopolistova MR Celkové příjmy monopolu jsou TR = p — q. Zvýšení objemu produkce q má na příjmy dva vlivy: efekt rozsahu výroby – vyšší výstup zvyšuje příjmy cenový efekt – nižší cena snižuje příjmy Aby monopol zvýšil q, musí snížit cenu všech jednotek, které prodává. Takže MR < p. MR může být i záporné pokud cenový efekt převáží nad efektem rozsahu výroby, což platí v neelastické části poptávkové křivky. Přípravný kurz ekonomie 2010 Vysvětlení monopolistova MR formálně Celkový příjem monopolu má tvar TR = q — p = q — D(q) kde p = D(q) je poptávka po výrobcích monopolu. Mezní příjem monopolu je pak ≤0 MR = dTR dq = D(q) + dD(q) dq — q = p + dD(q) dq —q efekt rozsahu cenový efekt Přípravný kurz ekonomie 2010 Příjmy monopolu (graficky) q p MR 0 1 2 90 80 70 – 80 60 p 80 60 3 4 60 50 40 20 40 20 d = D 5 6 40 30 0 −20 0 -20 1 2 3 4 5 6 q Přípravný kurz ekonomie 2010 p d dq Příklad lineární poptávkové křivky a MR Lineární poptávková křivka má tvar p = a − bq. Celkové příjmy mají tvar TR = p — q = aq − bq 2 . Mezní příjmy mají tvar dTR MR = = a − 2bq q 0 /2 MR q 0 q Křivka MR vychází ze stejného bodu na cenové ose jako poptávková křivka, pak leží pod poptávkovou křivkou a je dvakrát strmější. Poptávková křivka protíná vodorovnou osu pro q 0 , MR ji protíná pro q 0 /2. 43 Přípravný kurz ekonomie 2010 Maximalizace zisku monopolu MP #3: „Racionální lidé myslí v mezních veličinách.“ p MR MC Jako jakákoli firma, i monopol maximalizuje zisk tím, že vyrobí objem q ∗ , kde MR = MC. q 1 q ∗ q 2 Pro množství q 1 (MC zisk o (MR − MC), tj. Pro množství q 2 (MR zisk o (MC − MR), tj. q < MR) platí, že zvýšení výroby o 1 zvýší firma by měla zvyšovat výrobu. < MC) platí, že snížení výroby o 1 zvýší firma by měla snižovat výrobu. Přípravný kurz ekonomie 2010 p ∗ Maximalizace zisku monopolu (pokrač.) p MC Monopol maximalizuje zisk pro q ∗ takové, že platí MR = MC. MC(q ∗ ) Cenu p ∗ najde monopol pro množství q ∗ na poptávkové q ∗ MR d q křivce. Jakmile monopolista určí optimální objem produkce q ∗ , nastaví cenu p ∗ na nejvyšší cenu, kterou jsou spotřebitelé ochotní za toto množství zaplatit. Tuto cenu najdou na poptávkové křivce. Přípravný kurz ekonomie 2010 Zisk monopolu p MC p ∗ AC(q ∗ ) q ∗ MR AC d q Stejně jako pro jakoukoli jinou firmu i pro monopol platí, že zisk se rovná TR−TC, tj. po vydělení q se rovná (p − ATC) — q. Přípravný kurz ekonomie 2010 Monopol nemá nabídkovou křivku Dokonale konkurenční firma: bere cenu jako danou má nabídkovou křivku, která ukazuje, jak q ∗ závisí na P Monopol: je „tvůrce ceny“, ne „cenový příjemce“ q ∗ nezávisí na ceně; ve skutečnosti q ∗ a p jsou společně určeny z MC, MR a poptávkové křivky Proto monopol nemá žádnou nabídkovou křivku. Přípravný kurz ekonomie 2010 p 1 q Monopol nemá nabídkovou křivku – příklad p MC Dvě různé poptávkové křivky mohou vést ke stejné ceně a různému p 2 q 1 = q 2 MR d d MR množství ke stejnému množství a různé ceně (jako na obrázku) Monopol nereaguje na objektivní cenu, ale na křivku poptávky. Neexistuje závislost množství na ceně – existuje vždy jen jedna optimální kombinace q ∗ a p ∗ . Přípravný kurz ekonomie 2010 Ztráty blahobytu způsobené monopolem Připomínka: Na dokonale konkurenčním trhu platí, že P = MC a celkový přebytek je maximální. V optimu monopolu platí p ∗ > MR = MC „hodnota“ dodatečné jednotky pro posledního kupujícího (p ∗ ) je větší než náklady na zdroje potřebné k výrobě této jednotky (MC) monopolní produkce je příliš nízká – kdyby q ∗ vzrostlo, vzrostl by i celkový přebytek tak monopol působí ztráty z mrtvé váhy 44 Přípravný kurz ekonomie 2010 q Ztráty blahobytu způsobené monopolem (graf.) p MC p M P = MC MC MR q M q C D Celkový přebytek je maximální pro množství q C takové, že P = MC. Produkce monopolu q M taková, že p ∗ > MC působí ztráty mrtvé váhy. Přípravný kurz ekonomie 2010 Ztráty blahobytu způsobené monopolem (pokrač.) p p M P = MC MR MC d Pokud monopolista účtuje všem kupujícím stejnou cenu P M , vzniká ztráta z mrtvé váhy. . . . zisk monopolu . . . přebytek spotřebitele q M q C q . . . ztráta mrtvé váhy Monopol získá část přebytku spotřebitele (= monopolní zisk). To není příčinou neefektivity – je to jen transfer. Příčinou neefektivity je pokles produkce pod optim. úroveň q c. Přípravný kurz ekonomie 2010 Cenová diskriminace Cenová diskriminace znamená prodej stejného zboží různým kupujícím za různé ceny. Firma může zvýšit svůj zisk tak, že účtuje vyšší cenu těm kupujícím, kteří mají vyšší ochotu platit. Přípravný kurz ekonomie 2010 Dokonalá cenová diskriminace vs. jedna cena Poptávka po letu na měsíc; mezní náklady jsou konstantní 100. jméno ochota Míra Honza platit 200 150 p q D TR MR 200 1 200 200 150 2 300 100 Krkavec Tomáš 125 100 125 3 375 100 4 400 75 25 Veronika 50 50 5 250 −150 Dokonalá konkurence: P = MR = MC = 100, Q ∗ = 4, přebytek spotřebitele 175, přebytek výrobce 0. Monopol: MR = MC = 100, q ∗ = 2, p ∗ = 150, přebytek spotřebitele 50, přebytek výrobce 100, ztráta mrtvé váhy 25. Přípravný kurz ekonomie 2010 Dokonalá cenová diskriminace vs. jedna cena Poptávka po letu na měsíc; mezní náklady jsou konstantní 100. jméno ochota platit p q D TR MR = p Míra Honza Krkavec Tomáš 200 150 125 100 200 1 200 150 2 300 125 3 375 100 4 400 200 150 125 100 Veronika 50 50 5 250 50 Monopol s dokonalou cenovou diskriminací: každý spotřebitel platí svou ochotu platit, q ∗ = 4, přebytek spotřebitele 0, přebytek výrobce 175, ztráta mrtvé váhy 0. Výrobce odčerpal celý přebytek formou zisku; ekonomicky efektivní situace. Přípravný kurz ekonomie 2010 Dokonalá cenová diskriminace (graficky) Dokonalá cenová diskriminace znamená, že firma účtuje každému kupujícímu cenu rovnou jeho ochotě platit. p Monopolista získá celý přebytek spotřebitele. MC q ∗ MC d = MR q Nevzniká žádná ztráta z mrtvé váhy. . . . zisk monopolu 45 Přípravný kurz ekonomie 2010 Cenová diskriminace v reálném světě V reálném světě není dokonalá cenová diskriminace možná: firmy neznají ochotu každého kupující platit kupci neoznamují prodejcům svou ochotu platit Firmy rozdělují kupující do skupin podle pozorovatelných veličin, které jsou pravděpodobně spojeny s jejich ochotou platit. Příklady reálné cenové diskriminace: slevy pro děti na vstupném do kina studentské slevy slevové kupony množstevní slevy Přípravný kurz ekonomie 2010 Vládní politika vůči monopolům antimonopolní zákonodárství regulace veřejné vlastnictví nicnedělání Přípravný kurz ekonomie 2010 Antimonopolní zákonodárství Možnosti: bránit fúzím, rozdělovat firmy pokutovat kartely a „zneužití tržní síly“ Problém: Firmy nefúzují (nespojují se) jen kvůli omezení konkurence, ale i kvůli úsporám nákladů – vláda nemusí být schopná poměřit prospěch ze zvýšení konkurence s náklady ztráty synergie. + možnost predátorských praktik: horší konkurent obžaluje úspěšnějšího u antimonopolního úřadu. Přípravný kurz ekonomie 2010 Regulace monopolu Vláda se snaží regulovat cenu monopolu. Na jaké úrovni? p p MC AC d MC AC d MR q R q MR q R q p = MC firma je ve ztrátě p = AC vzniká ztráta mrtvé váhy Firmy nesnižují (zvyšují) své náklady. Přípravný kurz ekonomie 2010 Další problémy regulace „Zajetí regulátora“ – regulace ve prospěch regulovaného. Umělé snížení monopolních zisků snižuje motivaci vyvíjet alternativní statek či způsob výroby. Přípravný kurz ekonomie 2010 Veřejné vlastnictví Místo, aby monopol provozovala soukromá firma, provozuje ho vláda. Problémy: není jasné, co to řeší vládní úředníci nejsou motivováni ke snižování nákladů úředníci sami lobbistická skupina Efektivní fungování firmy nezajistí nic tak jako ziskový motiv. 46 Přípravný kurz ekonomie 2010 Nicnedělání Každé vládní řešení problému monopolu má své vlastní problémy. Někteří ekonomové navrhují nedělat nic. „. . . stupeň ,tržního selhání‘ americké ekonomiky [je] mnohem nižší než ,politického selhání‘ pramenícího z nedokonalosti hospodářských politik, které existují v reálných politických systémech.“ (George Stigler) Navíc pokrok v technologii (přilákaný ziskem monopolu) často monopol odstraní. Přípravný kurz ekonomie 2010 Rozšířenost monopolů Čisté monopoly jsou v reálném světě vzácné. Nicméně, mnoho firem má určitou tržní sílu, protože prodává unikátní výrobek má velký tržní podíl a málo významných konkurentů V mnoha takových případech se aplikuje většina závěrů této kapitoly včetně přirážka nad mezní náklady ztráty mrtvé váhy cenová diskriminace Přípravný kurz ekonomie 2010 Shrnutí základních myšlenek Monopol je jediný prodejce výrobku, který nemá dobré substituty. Monopoly vznikají kvůli bariérám vstupu do odvětví (vytvořeným vládou, vlastnictvím klíčového vstupu nebo výnosy z rozsahu). Monopol čelí klesající poptávkové křivce. Pokud chce prodat více, musí zlevnit, takže má klesající MR. Monopol si účtuje ceny vyšší než mezní náklady, takže vznikají ztráty mrtvé váhy. Monopol může zvýšit svůj zisk tím, že účtuje vyšší ceny kupujícím s vyšší ochotou platit. Vlády se snaží problémy s monopoly řešit antimonopolním zákonodárstvím, regulací monopolů či jejich zestátňováním. Tyto politiky mají tolik problémů, že může být lepší nechat monopoly být. Přípravný kurz ekonomie 2010 Monopolistická konkurence Přípravný kurz ekonomie 2010 Motivace V reálném světě je málo jak dokonale konkurenčních odvětví, tak monopolů. Většina skutečných odvětví leží mezi těmito extrémy: oligopol: málo hráčů na trhu, vzájemně se silně ovlivňují, takže vzniká strategické chování monopolistická konkurence: mnoho firem prodává podobný, ale ne úplně stejný produkt, vzájemně se ovlivňují zanedbatelně Přípravný kurz ekonomie 2010 Co se naučíte co je to monopolistická konkurence jak firmy v monopolistické konkurenci určují vyráběné množství a cenu jak efektivní je monopolistická konkurence jaké jsou společenské přínosy a náklady reklamy Přednáška odpovídá kapitole 17. 47 Přípravný kurz ekonomie 2010 Monopolistická konkurence Vlastnosti monopolistické konkurence: mnoho malých firem, vzájemně se ovlivňují zanedbatelně diferencovaný produkt (podobný, ale ne identický) tvůrci cen, čelí klesající poptávkové křivce volný vstup do odvětví a odchod z odvětví počet firem na trhu se přizpůsobuje, dokud není ekonomický zisk nulový Příklady: knihy, hudba, filmy, časopisy, . . . oblečení, boty, . . . potraviny, balená voda, . . . restaurace, kluby Přípravný kurz ekonomie 2010 Monopol, monopolist. a dokon. konkurence dok. konkur. monopol monopol. konkur. počet prodejců mnoho jeden mnoho volný vstup / odch. ano ne ano LR ekon. zisk výrobky nulový identické kladný jen jeden nulový diferenc. má firma tržní sílu? ne ano ano individ. popt. křivka vodorovná klesaj. (tržní) klesající blízké substituty mnoho dokonalých ne mnoho ne- dokonalých Přípravný kurz ekonomie 2010 p Zisk monopolistické firmy Firma na monopolisticky konkurenčním trhu se rozhoduje podobně jako monopol. Firma čelí klesající poptávkové křivce d, tj. MR < p MC pro každé q. p ∗ AC Firma maximalizuje svůj zisk pro q ∗ takové, že MR = MC. Firma nastaví cenu p ∗ pro q ∗ MR d q dané q ∗ podle křivky poptávky po svých výrobcích d. Přípravný kurz ekonomie 2010 p ∗ Ztráta monopolistické firmy p q ∗ MC MR AC d q Ztrátová firma: pro tuto firmu platí, že p ∗ < AC při výstupu, kde MR = MC. Nejlepší, co tato firma může udělat, je minimalizovat svou ztrátu. Přípravný kurz ekonomie 2010 Dlouhé období: vstup dalších firem V dlouhém období vstup dalších firem do odvětví (a odchod firem z odvětví) stlačí ekonomický zisk na nulu: pokud jsou firmy v odvětví ziskové, vstupují na trh další firmy, odebírají stávajícím firmám část jejich poptávky – jejich ceny a zisky klesají pokud jsou firmy v odvětví ztrátové, některé firmy odcházejí z trhu, zbývajícím firmám roste jejich poptávka – jejich ceny a zisky rostou Přípravný kurz ekonomie 2010 Zisk monopolistické firmy v dlouhém období p p ∗ MC(q ∗ ) MC AC Firmy přicházejí či odcházejí, dokud neplatí p ∗ = AC (tj. dokud není ekonomický zisk nulo- vý). q ∗ MR d q Firma si účtuje přirážku nad mezní náklady a nevyrábí v minimu AC. 48 Přípravný kurz ekonomie 2010 Efektivnost monopolistické konkurence Tři problémy: přirážka k mezním nákladům nadbytek kapacit nedostatečná či nadměrná rozmanitost výroby Přípravný kurz ekonomie 2010 p Přirážka k mezním nákladům V monopolistické konkurenci platí i LR, že p > MC. (V dokonalé konkurenci P = MC.) Protože p > MC, trh vyrábí méně než společensky opti- MC AC mální výstup (existuje ztráta z mrtvé váhy). p ∗ Problém nelze snadno na- pravit: q ∗ MR d q 1) příliš mnoho firem vysoké administrativní náklady cenové regulace 2) firmy mají nulový ekonomický zisk – při ceně p = MC by měly ztrátu a odešly Přípravný kurz ekonomie 2010 p ∗ Nadbytek kapacit Firmy v monopolistické konkurenci vyrábí v klesající části AC, tj. vyrábějí menší výstup než ten, který by minimalizoval AC. (V dokonalé konkurenci firmy vyrábí objem produkce, který minimalizuje AC.) Dřív vnímáno jako zdroj p MC(q ∗ ) MC AC neefektivnosti. Dnes ne – není důvod, aby firma vyráběla vždy v minimu AC. q ∗ MR d q Přípravný kurz ekonomie 2010 Rozmanitost produkce a počet firem v odvětví Počet firem v odvětví nemusí být optimální, tj. rozmanitost výrobků nemusí být optimální – kvůli externalitám ze vstupu dalších firem: Externalita různorodosti statků (pozitivní) ≡ přebytek, který spotřebitelé získají zavedením dalšího produktu. Externalita snížení tržního podílu (negativní) ≡ ztráty způsobené existujícím firmám, když na trh vstoupí další firma. Efekty působí proti sobě není obecně platný závěr, liší se mezi odvětvími. Přípravný kurz ekonomie 2010 Shrnutí základních myšlenek Monopolisticky konkurenční trhy mají mnoho firem, diferencovaný produkt a volný vstup do odvětví. Firmy v ní mají nadbytečné kapacity (vyrábí menší objem produkce, než aby minimalizoval AC) a účtují si cenu nad mezními náklady. Existují ztráty z mrtvé váhy. Firem může být příliš mnoho nebo příliš málo (diferenciace produktu může být příliš malá či příliš velká). Firmy používají reklamu, značky apod. Neexistuje žádná jednoduchá cesta, jak by vláda mohla zvýšit efektivnost trhu. Přípravný kurz ekonomie 2010 Oligopoly a teorie her 49 Přípravný kurz ekonomie 2010 Co se naučíte co je to oligopol jaké výsledky jsou v oligopolu možné proč je pro oligopolní firmy obtížné spolupracovat jak antimonopolní zákonodárství může prospět konku- renci jemný úvod do teorie her Přednáška odpovídá kapitole 16 v učebnici. Přípravný kurz ekonomie 2010 Oligopol Oligopol je tržní struktura, ve které jen málo hráčů nabízí podobné nebo identické produkty. Strategické chování: Rozhodnutí firmy o objemu produkce (a ceně) silně ovlivní ostatní firmy – ty budou reagovat. Proto firma musí při svém rozhodování vzít v úvahu reakce ostatních firem na své rozhodnutí. K analýze strategického jednání slouží teorie her. Teorie her je disciplína, která studuje, jak jednotlivci jednají ve strategických situacích. Přípravný kurz ekonomie 2010 Příklad nutnosti strateg. myšlení oligopolisty Řekněme, že na trhu jsou pouze dvě automobilky: Škoda a Ford. Pokud Škoda zlevní, Fordu klesne poptávka. p p 1 p 2 p p 1 d d d q 1 q 2 Škoda q q 2 q 1 Ford q Pokud by Ford nereagoval, Škoda by výrazně zvýšila svůj odbyt a Ford by ztratil. Přípravný kurz ekonomie 2010 Příklad nutnosti strateg. myšlení (pokrač.) Na tak výrazný pokles odbytu však Ford musí zareagovat – zlevní, čímž sníží poptávku po vozech Škoda. p p 1 p 2 p p 1 p 2 d q 1 = q 2 Škoda d q d q 1 = q 2 Ford d q Pokud nižší ceny nepřilákají nové spotřebitele, pak na cenové válce ztratí oba. Škoda musí vzít reakci Fordu v úvahu při plánování svého 1. kroku. Přípravný kurz ekonomie 2010 Příčina vzniku oligopolu Tytéž, jako v případě monopolu, ovšem v menší míře do odvětví může vstoupit pouze několik firem: několik málo firem vlastní důležitý vstup vláda dává jen několika firmám právo vyrábět daný statek licence patenty copyright výnosy z rozsahu na trh se „vejde“ jen několik firem Přípravný kurz ekonomie 2010 Měření koncentrace trhu Míra koncentrace ≡ jaké procento z celkové tržní produkce vyrábí čtyři největší firmy na trhu. odvětví koncentrace herní konzole tenisové míčky kreditní karty baterie 100 % 100 % 99 % 94 % Čím vyšší míra koncentrace, tím méně konkurenčních fi- rem. nealko nápoje 93 % web. vyhledávací stroje 92 % Oligopoly mají vysokou míru snídaňové cereálie cigarety tištěná blahopřání pivo mobilní operátoři auta 92 % 89 % 88 % 85 % 82 % 79 % koncentrace. (míra koncentrace vybraných odvětví v USA) 50 Přípravný kurz ekonomie 2010 5 130 0 140 Duopol mobilních operátorů v Pidivsi P Q 10 120 15 110 20 100 25 90 30 80 35 70 40 60 45 50 Pidives má 140 obyvatel. Statek: mobilní telefony s neomezeným voláním, telefon v ceně. Konkurenti (duopol): T-Mobile a O 2 . Každá firma má FC = 0 a MC = 10. Přípravný kurz ekonomie 2010 0 Duopol mobilních operátorů v Pidivsi (pokrač.) P Q 0 140 5 130 10 12 1 15 110 1 20 100 2 25 90 2 30 80 2 35 70 2 40 60 2 45 50 2 TR TC zisk 0 1 400 -1 400 650 1 300 -650 200 1 200 650 1‘100 550 000 1 000 1 000 250 900 1 350 400 800 1 600 450 700 1 750 400 600 1 800 250 500 1 750 Pokud by existovala dokonalá kon- kurence: P = MC = 10, Q = 120, zisk = 0. Pokud by existoval monopol: P = 40, Q = 60, zisk = 1 800. Přípravný kurz ekonomie 2010 Duopol v Pidivsi: kartel Jeden možný výsledek duopolu: kartel. Koluze je dohoda mezi firmami na trhu o množstvích, která budou produkovat, nebo o cenách, které si budou účtovat (tj. o rozdělení trhu). Kartel je skupina firem, které jednají v souladu (např. v koluzivní dohodě). T-Mobile a O 2 se mohou dohodnout, že každý vyrobí polovinu monopolního množství, tj. každá firma vyrobí q = 30, účtuje si cenu P = 40 a dosáhne zisku 900. Přípravný kurz ekonomie 2010 P Q 0 140 5 130 Duopol v Pidivsi: koluze vs. sebezájem Pokud každá firma dodrží dohodu, dosáhne zisku 900. Pokud T-Mobile dohodu nedodrží a vyrobí q = 40: 10 120 15 110 20 100 25 90 30 80 35 70 40 60 45 50 tržní množství stoupne na Q = 70, cena klesne na P = 35 zisk T-Mobilu vzroste na 40 × (35 − 10) = 1 000 T-Mobilu se vyplatí dohodu porušit. Totéž však platí pro 0 2 , takže obě firmy vyrobí q = 40: tržní množství bude Q = 80, P = 30 zisk každé firmy bude 40 × (30 − 10) = 800 Oběma firmám by se vyplatilo udržet kartel, ale každá má motiv šidit. Pro firmy je těžké dodržovat kartelové dohody. Přípravný kurz ekonomie 2010 5 130 Duopol v Pidivsi: má dál zvyšovat produkci? P Q 0 140 Pokud každá firma vyrábí q = 40, pak je tržní množ- 10 120 15 110 20 100 25 90 30 80 35 70 40 60 45 50 ství Q = 80, cena P = 30 a zisk každé firmy je 800. Je v zájmu T-Mobilu dál zvýšit výstup na q = 50? Je to v zájmu O 2 ? Přípravný kurz ekonomie 2010 0 140 5 130 Duopol v Pidivsi: řešení P Q Pokud každá firma vyrábí q = 40, pak je tržní množství Q = 80, cena P = 30 a zisk každé firmy je 800. 10 120 15 110 20 100 25 90 30 80 35 70 40 60 45 50 Pokud by T-Mobile zvýšil výstup na q = 50: tržní množství by bylo Q = 90, P = 25 zisk T-Mobilu by byl 50 × (25 − 10) = 750 Zisk T-Mobilu je vyšší při množství q = 40. Totéž platí pro O 2 . 51 Přípravný kurz ekonomie 2010 Duopol v Pidivsi: rovnováha Nashova rovnováha je situace, ve které si každý hráč zvolí svou nejlepší strategii při daných strategiích, které si zvolili ostatní hráči. Náš duopol má Nashovu rovnováhu při množství, při kterém každá firma vyrábí množství q = 40: pokud O 2 produkuje q = 40, pak je pro T-Mobile nejlepší produkovat také q = 40 pokud T-Mobile produkuje q = 40, pak je pro O 2 nejlepší produkovat také q = 40 Když se oligopolní firmy samostatně rozhodují pro objem produkce, je celkové tržní množství menší, než by bylo v dokonalé konkurenci, a větší, než by bylo v případě monopolu. Přípravný kurz ekonomie 2010 Efekt rozsahu výroby a cenový efekt Zvýšení výroby má dvojí dopad na zisk firmy: Efekt rozsahu výroby: pokud je P > MC, prodej dalších kusů zvyšuje zisk Cenový efekt: zvyšování produkce zvyšuje tržní množství, což snižuje tržní cenu a zisk na všechny prodané jed- notky Pokud je efekt rozsahu výroby větší než cenový efekt, firma zvyšuje produkci. Pokud je cenový efekt větší než efekt rozsahu výroby, firma snižuje produkci. Přípravný kurz ekonomie 2010 Počet firem v oligopolu Jak roste počet firem na trhu cenový efekt se zmenšuje oligopol vypadá stále víc jako dokonalá konkurence cena se blíží k MC tržní množství se blíží ke společensky optimálnímu obje- mu ⇓ Další přínos zahraničního obchodu: obchod zvyšuje množství vzájemně si konkurujících firem, což zvyšuje Q a přibližuje cenu P k MC. Přípravný kurz ekonomie 2010 Teorie her Teorie her pomáhá pochopit chování oligopolních firem a jiné situace, kde „hráči“ interagují a jednají strategicky. Každá hra se skládá ze tří prvků: hráčů množiny možných akcí (strategií), ze kterých si hráči vy- bírají výsledků, kterých hráči při každé kombinaci strategií do- sáhnou Dominantní strategie ≡ strategie, která je pro hráče v dané hře nejlepší bez ohledu na to, jakou strategii zvolí ostatní hráči. Přípravný kurz ekonomie 2010 Vězňovo dilema Policie přistihla dva zločince („Butche Cassidyho“ a „Sundance Kida“). Jsou podezřelí, že vyloupili banku. Policie má však důkazy postačující pouze na jejich uvěznění na 1 rok. Policie je vyslýchá v oddělených místnostech a nabídne jim následující podmínky: když se přiznáš a usvědčíš spolupachatele, necháme tě jít když se nepřiznáš a tvůj spolupachatel ano, zavřeme tě na 20 let když se přiznáte oba, každý z vás dostane 8 let (Když se ani jeden nepřizná, dostane každý 1 rok.) Přípravný kurz ekonomie 2010 Vězňovo dilema: výplatní matice Situaci „Butche“ a „Kida“ lze popsat výplatní maticí. Výplatní matice je tabulka, která uvádí výsledky pro všechny kombinace strategií. Cassidy přiznat nepřiznat Kid přiznat nepřiznat Cassidy 8 let Cassidy 20 let Kid 8 let Kid 0 let Cassidy 0 let Cassidy 1 rok Kid 20 let Kid 1 rok Co by měli „Butch“ a „Kid“ udělat? 52 Přípravný kurz ekonomie 2010 Vězňovo dilema: výsledek Dominantní strategií pro oba je přiznat se. Výsledek: Oba stráví ve vězení 8 let. Pro oba by bývalo lepší, kdyby se nepřiznali. Ale i kdyby se dopředu domluvili, že se nepřiznají, logika sebezájmu převáží a přiměje je se přiznat. Přípravný kurz ekonomie 2010 Oligopol jako vězňovo dilema Když oligopolní firmy vytvoří kartel v naději, že dosáhnou monopolního výsledku, stanou se hráči ve vězňově dilematu. Náš předchozí příklad: T-Mobile a O 2 jsou duopolisté v Pidivsi. Kartel maximalizuje jejich zisky: každá firma souhlasí, že obslouží q = 30 zákazníků. q = 30 T-Mobile q = 40 Dominantní strategií kažO 2 q = 30 q = 40 T-Mobile: zisk 900 T-Mobile: zisk 1 000 O 2 : zisk 900 O 2 : zisk 750 T-Mobile: zisk 750 T-Mobile: zisk 800 O 2 : zisk 1 000 O 2 : zisk 800 dé firmy je šidit a vyrábět q = 40. Přípravný kurz ekonomie 2010 Další příklady vězňova dilematu OPEC: Členské země se snaží jednat jako kartel, domluvit se na limitech těžby ropy, aby zvýšili ceny a své zisky. Ale dohody se obvykle rozpadnou, když jednotlivé země začnou šidit. Reklamní válka: Dvě firmy utrácí miliony korun ve snaze přebrat zákazníky druhé firmě. Efekt reklamy se vzájemně vyruší, ale zisk obou firem klesne o náklady na reklamu. Závody ve zbrojení: Každá země by na tom byla lépe, kdyby obě odzbrojily, ale dominantní strategií každé je naopak zbrojit. Přípravný kurz ekonomie 2010 Další příklady vězňova dilematu (pokrač.) Lidé na koncertech a stadionech stojí: Pro každého člověka na koncertu či stadionu platí, že lépe uvidí, když bude stát: pokud ostatní sedí, lépe uvidí ve stoje; pokud ostatní stojí, také uvidí lépe ve stoje. Nakonec všichni stojí, i když by v sedě viděli stejně dobře a ještě mohli sedět. Lidé na večírcích křičí: V místnosti, kde mluví hodně lidí, je dominantní strategií každého mluvit hlasitěji. Nakonec křičí všichni – a jsou na tom hůř, než kdyby se dokázali domluvit na tichém hovoru. Standardizace benátských gondol: Ve středověkých Benátkách se každá rodina chtěla blýsknout krásnější gondolou – boj o poziční statek. Ekonomicky ničivou hru zrušil dóže příkazem standardizace gondol. Přípravný kurz ekonomie 2010 Další příklady: negativní volební kampaň Dva kandidáti: pan Modrý a pan Oranžový. Když jeden vede negativní volební kampaň, druhý ztratí 3 000 voličů a sám z nich 1 000 získá – zbytek nejde volit. pan Oranžový pozitivní kampaň negativní kampaň pozitivní Oranžový beze změny Oranžový: zisk 1 000 pan kampaň Modrý beze změny Modrý negativní Oranž.: ztráta 3 000 kampaň Modrý: zisk 1 000 Modrý: ztráta 3 000 Oranž.: ztráta 2 000 Modrý: ztráta 2 000 Dominantní strategie je vést negativní kampaň. Nemá vliv na výsledek voleb, ale znechutí mnoho voličů. Přípravný kurz ekonomie 2010 Vězňovo dilema a prospěch společnosti Situace typu vězňovo dilema brání spolupráci, která by byla potenciálně výhodná pro obě strany. Pro společnost jako celek může být neschopnost spolupráce žádoucí: nekooperativní rovnováha oligopolu: brání oligopolistům dosáhnout monopolního zisku společnosti prospívá (Q blíž společensky optimálnímu, P blíže MC) nebo nežádoucí: závody ve zbrojení negativní volební kampaň Záleží na situaci. 53 Přípravný kurz ekonomie 2010 Proč lidé občas spolupracují Aby lidé mohli spolupracovat, musí se vězňovo dilema změnit na jinou hru. Dvě možnosti, které zajistí spolupráci: vnější vynucení opakování Přípravný kurz ekonomie 2010 Vnější vynucení: mafie střílí práskače Každý vězeň ví, že Mafie zastřelí každého práskače. Cassidy přiznat nepřiznat Kid přiznat nepřiznat Cassidy smrt Cassidy 20 let Kid smrt Kid smrt Cassidy smrt Cassidy 1 rok Kid 20 let Kid 1 rok Nyní je dominantní strategií nepřiznat se. Mafie výhrůžkou smrti zločincům pomáhá. (Co může udělat policie, aby se přiznali? Tj. jak změní hru zpět?) (Co udělá v dalším kroku mafie, aby se opět nepřiznali?) Přípravný kurz ekonomie 2010 Opakované vězňovo dilema: příklad Opakování významně mění hru – podvedený může v příštím kole podvodníka potrestat. Výhoda z jednoho podvodu je často zanedbatelná proti dlouhodobému trestu. Výplaty za různé strategie: T (temptation) – odměna úspěšného podvodníka R (reward) – odměna za spolupráci, když oba spolupracují P (punishment) – trest, když oba nespolupracují S (sucker’s payoff) výplata postiženého spolupracujícího Ve vězňově dilematu platí T > R > P > S a 2R > T + S. spolupr. šidí (Cassidy a Kid: spolupr. R, R S, T T = 0, R = −1, P = −8 a S = −20 let.) šidí T, S P, P Přípravný kurz ekonomie 2010 Opakované vězňovo dilema: příklad (pokrač.) Jak hrát proti dobromyslnému vzteklíkovi? Dobromyslný vzteklík poprvé spolupracuje, pak spolupracuje pokaždé, dokud ho druhý „nepodrazí“; pak navěky nespolupracuje. Můj výnos, když navěky spolupracuji: V = R + w — R + w 2 — R + w 3 — R + . . . = Můj výnos, když ho poprvé „podrazím“: R (1 − w) N = T + w — P + w 2 — P + w 3 — P + . . . = T + V mém zájmu je spolupracovat, pokud w — P (1 − w) V > N, tj. R (1 − w) >T + w — P (1 − w) , tj. R > (1 − w) — T + w — P Přípravný kurz ekonomie 2010 Dva problémy Problém č. 1: hra se musí hrát nekonečně nebo aspoň s neznámým koncem. Pokud by byl znám konec, v posledním kole se nebude spolupracovat (protože po něm už nelze trestat). Proto je posledním kolem vlastně předposlední, takže i v předposledním se bude šidit atd. Pokud je znám konec, bude se šidit ve všech kolech. Jedno řešení je hrát donekonečna. Druhé hrát bez známého konce – hra může v každém kole skončit s pravděpodobností 0 < p < 1; pravděpodobnost zahrnuta do diskontního faktoru w. Problém č. 2: neexistuje jedna optimální strategie, jak hrát – co je optimální strategie, záleží na strategii soupeře. Přípravný kurz ekonomie 2010 Oko za oko, zub za zub (tit-for-tat) Rob Axelrod uspořádat turnaj, ve kterém bojovaly počítačové algoritmy v opakovaném vězňově dilematu. Kdokoli mohl poslat návrh vlastního algoritmu. Vyhrál algoritmus „tit-for-tat“: v prvním kole spolupracuj, pak hraj soupeřův poslední tah. Zobecnění: nebuď nepřející / závistivý (envious) nešiď jako první odplácej spolupráci i šizení nech se vydráždit, pokud partner nespolupracuje po nějaké době odpusť (umožni další spolupráci) nebuď příliš chytrý (nečitelný pro partnery) 54 Přípravný kurz ekonomie 2010 Veřejná politika vůči oligopolům Oligopol může produkovat příliš málo za příliš vysoké ceny oproti společenskému optimu (Bertrand ne). Role pro veřejnou politiku: podporovat konkurenci a bránit kooperaci mezi oligopolisty, aby se trh přiblížil efektivnímu vý- stupu. Pomocí protimonopolního zákonodárství: nevymahatelnost kartelů a jejich trestání postihování protikonkurenčních dohod mezi firmami postihování „monopolních praktik“ Je však problém rozeznat „monopolní praktiku“ od praktik, které mají legitimní cíle. (Příklady viz učebnice.) Přípravný kurz ekonomie 2010 Shrnutí základních myšlenek Oligopolisté mohou maximalizovat zisk, pokud vytvoří kartel a jednají jako monopol. Sebezájem však vede každého z nich, aby zvýšil množství a snížil ceny. Čím je pak počet firem v odvětví větší, tím více se oligopol chová jako dokonalá konkurence. Strategické chování (oligopolu) zkoumá teorie her. Vláda používá antimonopolní politiku, aby zabránila protikonkurenčnímu jednání oligopolistů. Použití těchto zákonů je však někdy kontroverzní. Přípravný kurz ekonomie 2010 Trh práce (a ostatních výrobních faktorů) Přípravný kurz ekonomie 2010 Co se naučíte co určuje poptávku dokonale konkurenční firmy po práci jak závisí nabídka práce na mzdové sazbě a na dalších faktorech jak různé události ovlivňují rovnovážnou mzdovou sazbu a úroveň zaměstnanosti jak jsou určeny rovnovážné ceny a množství ostatních výrobních faktorů Přednáška odpovídá kapitolám 18 a 19. Přípravný kurz ekonomie 2010 Výrobní faktory a trhy výrobních faktorů Výrobní faktory jsou vstupy užité při výrobě statků a služeb. práce půda kapitál (vyrobené statky sloužící k další výrobě) Výrobní faktory nabízejí domácnosti a poptávají firmy. Firmy nepoptávají výrobní faktory jako takové, ale jejich služby za určitou dobu. Ceny výrobních faktorů jsou ceny za službu výrobního faktoru za danou dobu. Přípravný kurz ekonomie 2010 Neoklasická teorie rozdělování Ceny a množství použitých vstupů jsou určeny nabídkou a poptávkou na trhu výrobních faktorů. Poptávka po výrobních faktorech je odvozená poptávka – je odvozená z rozhodnutí firem nabízet statky a služby na trzích statků a služeb. 55 Přípravný kurz ekonomie 2010 Tři předpoklady 1. Předpokládáme, že všechny trhy jsou dokonale konkurenční, tj. že typická firma je cenový příjemce na trhu statků, které vyrábí na trhu práce 2. Předpokládáme, že firmy zajímá pouze maximalizace zisku: každá firma nabízí svůj výstup a poptává vstupy tak, aby maximalizovala svůj zisk 3. Formálně uvažujeme pouze krátké období: objem ostatních výrobních faktorů je fixní Přípravný kurz ekonomie 2010 Příklad: Farmář Josef Farmář Josef prodává obilí na dokonale konkurenčním trhu. Najímá pracovníky na dokonale konkurenčním trhu. Když se rozhoduje o tom, kolik pracovníků najme, Josef maximalizuje svůj zisk tak, že uvažuje v mezních veličinách: Josef najme dalšího pracovníka, pokud přínos přijetí dalšího pracovníka převažuje nad náklady. Náklady přijetí dalšího pracovníka = mzda = cena práce. Přínos z přijetí dalšího pracovníka = Josef vyrobí víc obilí, což zvýší jeho příjmy. Velikost přínosu závisí na Josefově produkční funkci = vztahu mezi množstvím vstupů použitých ve výrobě a množstvím výstupu. Přípravný kurz ekonomie 2010 l Josefova krátkodobá produkční funkce Produkční funkce je vztah mezi množstvím vstupů použitých ve výrobě a množstvím výstupu. q MPL q 3000 f(l) 0 11 21 32 42 0 – 000 1 000 800 800 400 600 800 400 2400 1800 1000 53 000 200 0 0 1 2 3 4 5 l Mezní produkt práce je zvýšení objemu výstupu při zvýšení objemu práce o jednotku. (MPL = ∆q/∆l) Přípravný kurz ekonomie 2010 Hodnota mezního produktu Problém: náklady na přijetí dalšího pracovníka (mzdová sazba) jsou měřeny v Kč přínos přijetí dalšího pracovníka (MPL) je měřen v jednotkách produkce Řešení: převést MPL do Kč. Hodnota mezního produktu je peněžní hodnota mezního produktu, tj. mezní produkt daného vstupu krát cena výstupu: V MPL = P — MPL Přípravný kurz ekonomie 2010 l Příklad: výpočet MPL a VMPL Řekněme, že cena obilí P je 100 Kč za pytel. q MPL V MPL Kč 100 000 0 11 21 32 42 0 – – 000 1 000100 000 800 800 80 000 400 600 60 000 800 400 40 000 80 000 60 000 40 000 20 000 V MPL 53 000 200 20 000 1 2 3 4 5 l Josefova produkční funkce má klesající mezní produkt: MPL klesá, když l roste. V MPL klesá kvůli klesajícímu meznímu produktu. Přípravný kurz ekonomie 2010 Kolik pracovníků Josef najme Kč 100 000 Předpokládejme, že mzdová sazba je 40 000 Kč mě- síčně. 80 000 60 000 Pak Josef najme 4 pracov- níky. 40 000 20 000 W V MPL Pokud je V MPL > W , pak 1 2 3 4 5 l zvýšení l zvyšuje zisk. Pokud je V MPL < W , pak snížení l zvyšuje zisk. Zisk je maximální, pokud V MPL = W . 56 Přípravný kurz ekonomie 2010 Poptávka po práci Každá dokonale konkurenční firma maximalizuje svůj zisk, pokud najímá pracovníky do bodu, kdy platí, že V MPL = W . W W 1 V MPL = l d l 1 l V MPL je tedy křivkou poptávky jedné firmy po práci. Přípravný kurz ekonomie 2010 Vztah mezi popt. po vstupech a nabídkou výstupů Mezní náklady jsou náklady na výrobu dodatečných jednotek výstupu. MC = ∆TC/∆q Pokud farmář Josef najme dalšího pracovníka, produkt vzroste o MPL a náklady o W , tj. ∆TC = W , ∆q = MPL ⇓ MC = ∆TC/∆q = W /MPL Aby vyrobil větší výstup, najme Josef dalšího pracovníka. Jak l roste, MPL klesá, takže W /MPL roste, takže MC roste. Klesající mezní produkt a rostoucí mezní náklady jsou dvě strany stejné mince. Přípravný kurz ekonomie 2010 Vztah mezi popt. po vstupech a nabíd. (pokrač.) Pravidlo, podle kterého dokonale konkurenční firma najímá práci: P — MPL = W Po vydělení obou stran pomocí MPL: P = W /MPL = MC To je pravidlo, podle kterého dokonale konkurenční firma nabízí výstup. Poptávka po vstupech a nabídka výstupu jsou dvě strany stejné mince. To tak musí být, protože platí q = f(l). Přípravný kurz ekonomie 2010 d l 1 d l Co posouvá individuální poptávku po práci Poptávka po práci je křivka V MPL. V MPL = P — MPL W Cokoli, co zvyšuje P nebo MPL pro každé l, zvyšuje V MPL a posouvá křivku poptávky po práci vzhůru. l 2 Poptávku po práci mění: změny ceny výstupu P technologické změny, které mění MPL změna objemu ostatních výrobních faktorů (např. když firma získá víc kapitálu, pracovníci budou produktivnější, takže MPL i V MPL vzroste poptávka po práci vzroste) Přípravný kurz ekonomie 2010 Tržní poptávka po práci Tržní poptávka po práci je (horizontální) součet individuálních poptávek, tj. poptávek všech firem působících na stejném trhu práce (tj. trhu práce pro danou profesi). Tržní poptávku po práci posouvají stejné faktory jako individuální poptávku: změny ceny výstupu P technologické změny, které mění MPL změna objemu ostatních výrobních faktorů (např. když firma získá víc kapitálu, pracovníci budou produktivnější, takže MPL i V MPL vzroste poptávka po práci vzroste) a jeden na víc: počet firem (poptávajících) na trhu Přípravný kurz ekonomie 2010 (Poznámka: monopson na trhu práce) Monopson je jediný kupující na trhu, např. jediná firma na malém městě. Monopson si může diktovat ceny, ale čelí rostoucí nabídce práce – když chce zaměstnat více pracovníků, musí všem zvýšit mzdové sazby. Monopson zaměstnává pracovníky, dokud V MPL ≥ MFCL, kde MFCL = ∆TC/∆l > W . Zaplatí jim mzdy podle nabídkové křivky. Monopson tedy zaměstná méně pracovníků než dokonale konkurenční firma a zaplatí jim nižší mzdy. Tak snižuje ekonomickou aktivitu pod společensky optimální úroveň a vytváří ztrátu mrtvé váhy. 57 Přípravný kurz ekonomie 2010 W 1 l Nabídka práce Volba mezi prací a volným časem. Čím více času lidé stráví prací, tím méně času mají na zábavu. Náklady příležitosti volného času je mzdová sazba. Zvýšení mzdové sazby W zvyšuje náklady příležitosti volného času (substituční efekt). Lidé reagují tak, že více pracují a W W 2 l 1 l 2 l s méně si užívají volna. Tržní nabídka práce je (horizontální) součet individuálních. Přípravný kurz ekonomie 2010 Co posouvá nabídku práce Nabídku práce posouvají pro každou danou mzdovou sazbu: změny v preferencích týkající se volby mezi volným časem a spotřebou příležitosti pracovníku na jiných trzích práce porodnost a úmrtnost (se zpožděním) imigrace změny zdanění a sociálního zabezpečení Přípravný kurz ekonomie 2010 W ∗ Rovnováha na trhu práce W L s Mzdové sazby se přizpůsobují tak, aby vyrovnaly nabízené a poptávané množství. Mzdová sazba se vždy rovná V MPL. L d L ∗ L Přípravný kurz ekonomie 2010 Firmy na jednom trhu práce mají stejné VMPL Všechny firmy na jednom trhu práce mají stejnou hodnotu V MPL, protože všechny platí konkurenční mzdovou sazbu W a protože najímají práci do bodu, kdy se V MPL = W . To je podmínkou efektivního rozdělení pracovníků mezi firmy. Pokud by to neplatilo, pak by stačilo přesunout pracovníka z firmy z nižším V MPL do firmy s vyšším V MPL. Celkové náklady společnosti by se nezměnily, hodnota celkového produktu by stoupla o rozdíl mezi V MPL obou firem. Tak trh přirozeně zajišťuje efektivní alokaci zdrojů. Přípravný kurz ekonomie 2010 s s W 2 W 1 Aplikace: silný ročník jde do důchodu Silný ročník dělníků v automobilovém průmyslu odchází do důchodu. W L 2 L 1 Dělníci odcházejí, nabídka práce klesá (posouvá se doleva). Mzdová sazba W roste, počet pracovníků v automobilovém průmyslu L klesá, hodnota V MPL roste. L 2 L 1 L d L (V dlouhém období vyšší mzdy přilákají další dělníky – nabídka opět stoupne a mzdová sazba klesne.) Přípravný kurz ekonomie 2010 W 1 W 2 d d L Aplikace: spotřebitelé si zamilují dovozová auta Preference spotřebitelů se změní tak, že začnou preferovat dovážená auta. Krátkodobě snížení poptávky po W L 2 L 1 L 2 L s L 1 domácích autech sníží jejich cenu P. Pro každé l klesá každé firmě V MPL, a tedy klesá poptávka jednotlivých firem po práci. Tím klesne i tržní poptávka (součet). Klesá mzdová sazba W i počet pracovníků L i hodnota V MPL. 58 Přípravný kurz ekonomie 2010 Aplikace: spotřebitelé si zamilují . . . (pokrač.) V dlouhém období se stanou dvě další věci: některé automobilky ukončí, což vrátí cenu P zpět; poptávka po práci v odvětví bude nižší, protože je méně firem na trhu někteří dělníci odchází do jiných odvětví (přeškolí se), což snižuje nabídku práce tak dlouho, než mzdové sazby stoupnou přibližně na svoji původní úroveň (stejně schopní dělníci musejí v LR vydělávat ve všech odvětvích zhruba stejně) Přípravný kurz ekonomie 2010 W 2 W 1 d d Aplikace: pokrok zvýší produktivitu práce Technologický pokrok zvýší produktivitu práce v automobilovém průmyslu. W L 1 L 2 L 1 L s L 2 L Při každém l roste díky technologickému pokroku MPL. Díky tomu roste V MPL a poptávka po práci se posouvá vzhůru. Mzdová sazba W i zaměstnanost L roste, hodnota V MPL roste. Přípravný kurz ekonomie 2010 Růst produktivity práce a mezd: empirie MP #8: „Životní úroveň země závisí na její schopnosti vyrábět statky a služby.“ doba růst produktivity růst reálných mezd 1959–2006 2.1 % 1959–1973 2.8 % 1973–1995 1.4 % 1995–2006 2.6 % 2.0 % 2.8 % 1.2 % 2.5 % (růst produktivity práce a mezd v USA) Naše teorie říká, že mzdy jsou svázány s produktivitou práce W = V MPL. Přípravný kurz ekonomie 2010 Proč se liší mzdové sazby mezi zeměmi Mzdy v různých zemích a regionech se liší, protože se zde liší produktivita práce. MP #8: „Životní úroveň země závisí na její schopnosti vyrábět statky a služby.“ Produktivitu práce určují zejména tři faktory: objem fyzického kapitálu objem lidského kapitálu technologie Přípravný kurz ekonomie 2010 Další faktory ovlivňující mzdové sazby příslušníci armády zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci vědečtí a odborní duševní pracovníci techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí prac. nižší administrativní pracovníci provozní pracovníci ve službách a obchodě kvalif. dělníci v zeměď.,lesnictví a rybolovu řemeslníci, kvalifik. výrobci a zpracovatelé obsluha strojů a zařízení pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 26 54 35 28 21 16 17 21 21 14 304 847 395 592 099 245 756 896 219 448 Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč průměrné hrubé měsíční mzdy v roce 2008, zdroj: ČSÚ Přípravný kurz ekonomie 2010 Kompenzující rozdíly Kompenzující rozdíly jsou rozdíly v mzdových sazbách, které vyrovnávají nepeněžní charakteristiky různých povolání. Tyto charakteristiky zahrnují (ne-)příjemnost, obtížnost, bezpečnost, společenské ohodnocení apod. Příklady: horníci a požárníci dostávají vyšší mzdy než jiní lidé se srovnatelným vzděláním jako kompenzaci za vyšší riziko dělníci na noční směně dostávají vyšší mzdy než na denní směně jako kompenzaci za nepříjemný životní styl univerzitní učitelé ekonomie dostávají méně peněz než v businessu jako kompenzaci za příjemnou práci s mladými lidmi :–) 59 Přípravný kurz ekonomie 2010 Schopnosti, pracovní nasazení a náhoda Větší schopnosti a vyšší pracovní nasazení obvykle vede k vyšší mzdě, protože zvyšuje mezní produkt pracovníka. Mzdové sazby může ovlivnit i náhoda: např. nový neočekávaný objev může způsobit, že některá povolání jsou nadále zbytečná, zatímco poptávka po jiných vzroste. Přípravný kurz ekonomie 2010 Lidský kapitál Lidský kapitál je akumulované množství investic do pracovní síly, jako je vzdělání nebo pracovní zkušenosti. Lidský kapitál zvyšuje produktivitu, a tedy poptávku po práci a mzdové sazby. vzdělání průměr medián základní a nedokončené střední bez maturity střední s maturitou vyšší odborné a bakalářské vysokoškolské celkový průměr 17 013 20 544 26 763 30 263 45 566 26 349 Kč 15 609 Kč 19 380 Kč 23 653 Kč 26 100 Kč 34 370 Kč 22 217 Kč Kč Kč Kč Kč Kč hrubé mzdy v ČR podle vzdělání, rok 2008, zdroj: ČSÚ Přípravný kurz ekonomie 2010 Lidský kapitál (pokrač.) Fakulta 2006 2007 2008 2009 FF LF PedF PrF PřírF ESF FI FSS FSpS 15 13 15 16 14 21 25 16 16 160 915 891 884 436 635 111 313 200 17 15 14 19 17 23 29 20 16 720 063 590 982 044 187 073 303 982 16 16 15 18 18 27 31 23 16 992 903 590 640 417 646 711 412 800 16 18 14 19 16 26 30 23 15 959 696 736 926 538 744 574 421 031 hrubé nástupní mzdy absolventů fakult MU v Kč, zdroj: Nekuda, muni.cz, září 2009 Přípravný kurz ekonomie 2010 Rostoucí role lidského kapitálu V USA roste rozdíl mezi platy college-educated a non-collegeeducated pracovníků Dvě hypotézy: mezinárodní obchod – rostou vývozy zboží vyrobených vzdělanými pracovníky a importy zboží vyrobeného nevzdělanými pracovníky technologická změna – nové technologie zvýšily poptávku po vzdělaných zaměstnancích a snížily poptávku po nevzdělaných pracovnících Je obtížné mezi těmito hypotézami rozhodnout. Přípravný kurz ekonomie 2010 (Alternativní vysvětlení: signální teorie vzdělání) Alternativní pohled na význam vzdělání: vzdělání samo o sobě nemá žádný vliv na produktivitu práce ani schopnosti. Firmy používají úroveň vzdělání k tomu, aby odlišily schopné pracovníky od méně schopných. Obtížnost získání diplomu demonstruje, že uchazeč o práci, který získal vysokoškolské vzdělání, je vysoce schopný. Důsledek pro hospodářskou politiku: pokud je to pravda, pak zvýšení dostupnosti vzdělání neovlivní mzdy. Ale: firmy by zřejmě dokázali schopnosti rozeznat laciněji vzdělání asi produktivitu zvyšuje. Přípravný kurz ekonomie 2010 Fenomén Super Star Super Stars v show businessu vydělávají mnohonásobky toho, co průměrní jedinci v daném odvětví. Naproti tomu nejlepší zedníci nebo tesaři ne. Super Stars vznikají na trzích, které splňují dvě vlastnosti: každý zákazník na trhu chce statek vyrobený nejlepším výrobcem statky se vyrábí technologií, která nejlepším výrobcům umožňuje prodat každému zákazníkovi s nízkými náklady 60 Přípravný kurz ekonomie 2010 Mzdová sazba nad rovnovážnou Zatím jsme předpokládali, že mzdová sazba je rovnovážná. V realitě může být vyšší než rovnovážná: zákon o minimální mzdě zvýší mzdy některých velmi chudých (jiné připraví o práci) odbory mohou zvýšit mzdové sazby výhrůžkou stávky efektivností mzda Efektivnostní mzdová sazba je mzdová sazba, která je vyšší než rovnovážná a kterou firma dobrovolně vyplácí pracovníkům, aby zvýšila jejich produktivitu, např. snížila jejich fluktuaci, zvýšila pracovní úsilí nebo přilákala kvalitnější uchazeče o práci. Přípravný kurz ekonomie 2010 s s d d ∗ ∗ Vliv odborů Odbory jsou organizace, pomocí níž se pracovníci snaží kolektivně vyjednávat se zaměstnavateli lepší mzdy a pracovní podmínky, tj. snaží se nahradit konkurenční trh kartelem (monopolem) na straně nabídky. W L A W L B W ∗ L A W ∗ L B L A odvětví A L L B odvětví B L Přípravný kurz ekonomie 2010 s s s d d ∗ ∗ Vliv odborů (pokračování) Pracovníci v odborově organizovaných odvětvích si hrozbou stávky vynutí vyšší než rovnovážné mzdové sazby. . . W W A L A W L B (L B ) W ∗ L A W ∗ W B L B L A L A L L B L B L odvětví A odvětví B . . . ovšem na úkor pracovníků v ostatních odvětvích. Přípravný kurz ekonomie 2010 Mzdová sazba nad rovnovážnou – důsledky Vyšší než rovnovážná mzdová sazba (bez ohledu na to, jak vznikla) má na trh podobný dopad. Vyšší mzdová sazba zvyšuje nabízené množství práce snižuje poptávané množství práce a tedy snižuje zaměstnanost. Blíže viz makroekonomie. Pokud se navíc V MPL v různých firmách liší, pak je alokace práce neefektivní. Přípravný kurz ekonomie 2010 Diskriminace Diskriminace znamená nabízení různých příležitostí podobným jednotlivcům, kteří se liší pouze rasou, etnickou příslušností, pohlavím nebo jinými osobními charakteristikami. V roce 2007 v USA: bílí muži vydělávali o 21 % víc než bílé ženy bílí muži vydělávali o 24 % víc než černí muži V ČR v roce 2008 muži vydělávali v průměru o 35 % více než ženy (29 628 Kč oproti 21 939 Kč) To vypadá jako důkaz, že zaměstnavatelé diskriminují. Přípravný kurz ekonomie 2010 Diskriminace (pokrač.) Ale existuje jiné vysvětlení – rozdíly v lidském kapitálu. V USA: bílí muži mají s o 75 % vyšší pravděpodobností college degree než černí bílí muži mají s o 11 % vyšší pravděpodobností univerzitní diplom než ženy ženy mají méně pracovních zkušeností než muži (mateřská apod.) veřejné školy v převážně černošských oblastech mají nižší kvalitu ... Thomas Sowell: Facts and Fallacies: „Rozdíly mezi platy mužů a žen jsou velmi malé při zahrnutí srovnatelných proměn- ných“. 61 Přípravný kurz ekonomie 2010 Diskriminace spotřebitelem Diskriminace spotřebitelem může způsobit diskriminační rozdíly ve mzdách. Předpokládejme, že se firmy starají jen o maximalizaci zisku, ale spotřebitelé dávají přednost „bílé“ obsluze. Pak mají firmy motiv najímat „bílé“ pracovníky, i kdyby „ne-bílí“ byli ochotní pracovat za nižší mzdu. Přípravný kurz ekonomie 2010 Diskriminace vládou Některé vlády historicky vynucovaly diskriminační praktiky: apartheid v Jižní Africe před rokem 1994 na začátku 20. století vynucovaly zákony v USA nucenou segregaci v autobusech Takové politické praktiky mohou trhu zabránit, aby odstranil diskriminující mzdové rozdíly. Přípravný kurz ekonomie 2010 Ostatní výrobní faktory U půdy a kapitálu musíme rozlišovat mezi kupní cenou = cena, kterou je třeba zaplatit, aby subjekt získal a vlastnil tento výrobní faktor navždy. nájemní cena = cena, kterou je třeba zaplatit, aby subjekt mohl tento výrobní faktor po určitou dobu používat. Podobně, jako jsme to uvažovali u práce: mzdová sazba je nájemní cena práce. Nájemní ceny půdy a kapitálu jsou určeny analogicky k určení mzdové sazby. Přípravný kurz ekonomie 2010 P ∗ Určení nájemní ceny půdy Firmy se rozhodují, kolik půdy si pronajmou tak, že porovnávají nájemní ceny a hodnoty mezního produktu (V MP) půdy. Nájemní cena půdy se přizpůsobuje tak, aby vyrovnala nabídku a poptávku po půdě. P Q ∗ S D = V MP Q Přípravný kurz ekonomie 2010 P ∗ Určení nájemní ceny kapitálu Firmy se rozhodují, kolik kapitálu si najmou tak, že porovnávají nájemní cenu kapitálu s hodnotou mezního produktu (V MP) kapitálu. Nájemní cena kapitálu se přizpůsobuje tak, aby vyrovnala nabídku a poptávku po kapitálu. P Q ∗ S D = V MP Q Přípravný kurz ekonomie 2010 Vazba mezi výrobními faktory Ve většině případů se výrobní faktory používají spolu způsobem, při kterém produktivita jednoho výrobního faktoru závisí na množství ostatních výrobních faktorů. Příklad: při zvýšení objemu kapitálu mezní produkt a nájemní cena kapitálu klesají větší objem kapitálu zvyšuje produktivitu práce, takže MPL a W rostou 62 Přípravný kurz ekonomie 2010 Shrnutí základních myšlenek Neoklasická teorie rozdělení důchodů říká, že ceny výrobních faktorů jsou určeny nabídkou a poptávkou; každý výrobní faktor je oceněn podle svého mezního produktu. Poptávku po výrobním faktoru je odvozena od nabídky výstupu. Konkurenční firma maximalizuje svůj zisk tak, že najímá každý výrobní faktor do bodu, kdy se hodnota jeho mezního produktu rovná jeho nájemní ceně. Výrobní faktory se používají společně – změna objemu jednoho ovlivní mezní produktivitu, a tedy výnosy ostatních. Mzdové sazby se liší také podle atraktivity práce, lidského kapitálu pracovníka, jeho pracovního nasazení apod. Trh má přirozeně odstraňuje diskriminaci zaměstnavatelem. Diskriminace spotřebitelem či vládou však může přetrvat. Přípravný kurz ekonomie 2010 Externality Přípravný kurz ekonomie 2010 Motivace MP #6: „Trhy jsou obvykle dobrým způsobem organizace ekonomické aktivity.“ Pokud neexistuje tržní selhání, pak jsou výsledky dokonale konkurenčních trhů efektivní – maximalizují celkový přebytek. Za určitých okolností však trhy mohou selhávat – pak vzniká prostor pro vládní řešení. MP #7: „Vlády mohou někdy zlepšit výsledky fungování trhu.“ prozkoumáme externality – jednu z příčin selhání trhu. Přípravný kurz ekonomie 2010 Co se naučíte co jsou to externality proč jsou výsledky tržního procesu při existenci externalit neefektivní jaké vládní politiky mohou vyřešit problém externalit jak mohou lidé sami vyřešit problém externalit a proč soukromé řešení vždy nefunguje Přednáška odpovídá kapitole 10. Přípravný kurz ekonomie 2010 Externality Externalita je nekompenzovaný vliv jednání jednoho člověka na blaho nezúčastněného jedince. Externalita může být pozitivní nebo negativní, podle toho, zda je vliv na nezúčastněnou stranu příznivý nebo nepříznivý. Sebezájmem pohánění kupující a prodávající ignorují externí náklady nebo prospěchy svého jednání, takže tržní výsledky nejsou efektivní. Proto v přítomnosti externality může vládní politika zvýšit efek- tivnost. Přípravný kurz ekonomie 2010 Příklady negativních externalit znečištění vzduchu továrnou sousedův štěkající pes řev večírku ze sousedního pokoje na kolejích hlukové znečištění ze stavby zdravotní riziko způsobené pasivním kouřením zvýšené riziko dopravní nehody způsobené tím, že řidič za jízdy telefonuje 63 Přípravný kurz ekonomie 2010 Příklady pozitivních externalit očkování proti nakažlivé chorobě chrání nejen očkovaného člověka, ale i lidi v jeho okolí výzkum a vývoj vytváří znalosti, které mohou využít i ostatní vzdělaní lidé páchají méně trestných činů a jsou lepší voliči, což ostatním zlepšuje život krásná zahrada či opravené historické budovy přináší radost i ko- lemjdoucím Přípravný kurz ekonomie 2010 Pigouův pohled na externality Negativní externalita znamená odchýlení společenských nákladů od soukromých nákladů. Pozitivní externalita znamená odchýlení společenské hodnoty od soukromé hodnoty. Společenské náklady = soukromé náklady + externí náklady. Externí náklady jsou hodnota negativního vlivu na nezúčastněnou stranu. Společenská hodnota = soukromá hodnota + externí prospěch. Externí prospěch je hodnota pozitivního vlivu na nezúčastněnou třetí stranu. Přípravný kurz ekonomie 2010 P ∗ D Opakování: ekonomie blahobytu Poptávková křivka odráží „hodno- P Q ∗ S Q tu“ statku pro spotřebitele, měřenou ochotou mezního spotřebitele platit. Nabídková křivka odráží (mezní) náklady na produkci statku. Na svobodném trhu cena vyrovná nabídku a poptávku způsobem, který maximalizuje celkový přebytek (rozdíl mezi „hodnotou“ statku pro spotřebitele a náklady statku pro prodejce). Přípravný kurz ekonomie 2010 Analýza negativní externality Při existenci negativní externality neberou soukromé subjekty v úvahu veškeré náklady své činnosti. P P ∗ P M Q ∗ Q M spol. nákl. S D Q Velikost externích nákladů zobrazuje šipka. Společensky optimální množství je Q ∗ , trh však vyrábí Q M , protože výrobci do kalkulace nákladů nezahrnuli externí náklady. Při množství vyšším než Q ∗ jsou společenské náklady vyšší než společenská hodnota. Tržní množství Q M je tedy příliš velké. Přípravný kurz ekonomie 2010 P S P ∗ P M D Analýza pozitivní externality Při existenci pozitivní externality neberou soukromé subjekty v úvahu veškeré prospěchy své činnosti. Velikost externích prospěchů zobrazuje šipka. Společensky optimální množství je Q ∗ , trh však vyrábí Q M , protospol. že výrobci do kalkulace výnosů prosp. nezahrnuli externí prospěchy. Při množství nižším než Q ∗ je společenský prospěch vždy vyšQ M Q ∗ Q ší než společenské náklady. Tržní množství Q M je tedy příliš malé. Přípravný kurz ekonomie 2010 Shrnutí efektu externalit Pokud existuje negativní externalita, pak je tržní množství vyšší než společensky žádoucí. Pokud existuje pozitivní externalita, pak je tržní množství menší než společensky žádoucí. Řešením problému je internalizace externality = změna motivace tak, aby lidé brali v úvahu externí efekty svého jednání. Je třeba zajistit, aby účastníci trhu nesli plné společenské náklady svého jednání získali plný společenský prospěch svého jednání Pak bude tržní množství a cena stejné jako společensky optimální, které maximalizuje přebytky společnosti. 64 Přípravný kurz ekonomie 2010 Hospodářská politika vůči externalitám Dva přístupy: Politiky přímé regulace regulují chování přímo, např.: limity objemu vypouštěných škodlivin požadavky, aby firmy přijaly nějakou konkrétní technologii k omezení znečištění Tržně orientované politiky poskytují takové motivace, že se soukromé subjekty samy rozhodnou řešit problém, např.: korektivní daně a dotace obchodovatelné emisní povolenky Přípravný kurz ekonomie 2010 D Pigouovy daně pro negativní externality Pigouova daň (také korektivní daň) je daň nastavená tak, aby soukromé subjekty vzaly při svém rozhodování v úvahu společenské náklady, které vznikají z negativní externality. P P ∗ P M Q ∗ Q M spol. nákl. S Q Ideální korektivní daň = externí náklady. To sníží tržní nabídku na úroveň společenských nákladů. (Šipka = velikost daně.) Jiné daně pokřivují motivace a vychylují trh od společenského optima; tato slaďuje soukromé motivy se zájmy společnosti, nutí jednotlivce brát v úvahu externí náklady a posouvá trh k efektivní alokaci zdrojů. Přípravný kurz ekonomie 2010 Příklad Pigouovy daně: daň z pohonných hmot Spotřební daň z pohonných hmot má eliminovat tři negativní externality: znečištění – spalování fosilních paliv produkuje skleníkové plyny zácpy – čím víc kdo řídí, tím víc přispívá k zácpám nehody – větší auta (s větší spotřebou) při nehodě způsobě větší škodu Přípravný kurz ekonomie 2010 P S P M P ∗ Pigouovy dotace pro pozitivní externality V případě pozitivní externality je ideální korektivní dotace ve výší externích prospěchů. Dotace posouvá tržní poptávku vzhůru na úroveň společenského prospěchu. Jiné dotace pokřivují motivace spol. a vychylují trh od společensképrosp. ho optima; tato slaďuje soukromé motivy se zájmy společnosQ M Q ∗ D Q ti, nutí jednotlivce brát v úvahu externí prospěchy a posouvá trh k efektivní alokaci zdrojů. (Šipka označuje velikost dotace.) Přípravný kurz ekonomie 2010 Příklad Pigouovy dotace pozitivních externalit Vláda subvencuje školství, protože vzdělání poskytuje pozitivní externalitu. Vláda se snaží subvencovat efekt technologického přelévání. Efekt technologického přelévání vzniká, když výzkum či výroba jedné firmy mají vliv na přístup jiné firmy k technologickému pokroku. subvencuje základní výzkum zavádí patenty Přípravný kurz ekonomie 2010 Pigouovy daně vs. regulace Různé firmy mají různé náklady na snížení znečištění. Efektivní je, aby nejvíc omezily znečištění ty firmy, které to mohou udělat s nejnižšími náklady. Pigouova daň je efektivní: firma s nízkými náklady na odstranění znečištění ho odstraní, aby snížila své daňové břemeno firma s vysokými náklady na odstranění znečištění má vyšší ochotu platit daň Naproti tomu regulace, která nutí všechny firmy snížit znečištění o určitý objem, není efektivní. 65 Přípravný kurz ekonomie 2010 Pigouovy daně vs. regulace (pokrač.) Pigouova daň je pro životní prostředí lepší, protože dává firmě motivaci omezovat znečištění tak dlouho, dokud nejsou náklady na odstranění znečištění vyšší než daň když se objeví „čistší technologie“, firma má motivaci ji použít Naproti tomu při specifické regulaci nemá firma žádnou motivaci jít za úroveň přesně danou vyhláškou. Přípravný kurz ekonomie 2010 Obchodovatelné emisní povolenky Systém obchodovatelných emisních povolenek snižuje znečištění s nižšími náklady než přímá regulace: firmy s nízkými náklady na snížení znečištění prodají všechny povolenky, které mohou firmy s vysokými náklady na snížení znečištění povolenky nakoupí Výsledek: snížení znečištění provedou ty firmy, které to mohou udělat s nejnižšími náklady. Přípravný kurz ekonomie 2010 Obchodov. emisní povolenky vs. Pigouova daň Jako většina poptávkových křivek je i poptávka firem po možnosti znečišťovat klesající funkcí „ceny“ znečištění. Pigouova daň zvyšuje tuto cenu, a tak snižuje objem znečištění, které firmy poptávají. Systém obchodovatelných emisních povolenek omezuje nabídku práv znečišťovat, což také zvýší cenu „cenu“ znečištění, takže má stejný efekt jako daň. Když tvůrce hospodářské politiky nezná křivku poptávky po znečištění, pak systém obchodovatelných povolenek zajistí přesněji dané cílové snížení znečištění. Přípravný kurz ekonomie 2010 Emisní povolenky vs. Pigouova daň (pokrač.) Pigouova daň i obchodovatelné emisní povolenky mají stejný důsledek: firmy platí za právo znečišťovat. P P ∗ P daň P ∗ D S D Q ∗ Pigouova daň Q Q ∗ obchodovatelné Q poukázky Přípravný kurz ekonomie 2010 Výhrady proti ekonomické analýze znečištění Někteří politici a mnozí environmentalisté tvrdí, že nikdo by si neměl mít možnost koupit „právo znečišťovat“. Životní prostředí je prý neocenitelně hodnotné. Nicméně, lidé čelí nutnosti volby. Hodnotu čistého vzduchu a vody je třeba porovnat s jejich náklady. Tržně-konformní přístup snižuje náklady na ochranu životního prostředí, což by mělo zvýšit poptávku společnosti po čistém životním prostředí. Přípravný kurz ekonomie 2010 Míra znečištění Environmentální Kuznetsova křivka Mnoho indikátorů životního prostředí vykazuje vůči bohatství Společnosti obrácenou „U“-křivku. Rozvojové ekonomiky berou malý ohled na životní prostředí, což zvyšuje znečištění. Po dosažení určitého životního standardu se zvyšuje důraz na kvalitní životní prostředí. Např. v USA mezi lety 1970 a 2006 vzrostl reálný HDP bohatství národa o 195 %, počet aut se víc než zdvojnásobil, ale emise oxidu uhelnatého, oxidu siřičitého, sirníku dusíku atd. klesly. 66 Přípravný kurz ekonomie 2010 Problém Pigouova přístupu Základní problém Pigouva přístupu spočívá v tom, jak má vláda stanovit úroveň znečištění, která je společensky efektivní? Ochotu platit za čisté životní prostředí nelze měřit. Silné lobby (průmyslová i environmentalistická) vytváří tlak na vládu. Přípravný kurz ekonomie 2010 Coaseho pohled na externality V tradičním Pigouově pohledu externalita znamená, že Adam škodí Bětce. Otázka zní, jak mu v tom zabránit. Podle Coase jde o reciproký problém: buď Adam škodí Bětce, nebo Adamovi zakážeme škodit, čímž poškodíme Adama. Skutečná otázka podle Coase zní, zda máme Adamovi povolit poškodit Bětku, nebo Bětce poškodit Adama? Jde o to zabránit větší škodě. V důsledku je to volba mezi Adamovou a Bětčinou produkcí. Problém negativních externalit není v tom, jak jim zabránit, ale jak rozhodnout, zda větší škoda plyne z externality, nebo ze zastavení aktivity, která ji působí. Přípravný kurz ekonomie 2010 Příklad: továrna a rybář Továrna vypouští do řeky rychle se rozkládající jed, čímž poškodí rybářovy výdělky. Továrna může odstranit jed filtrací. filtrace bez filtrace zisk továrny zisk rybáře celkový prospěch 100 100 200 130 50 180 Pokud továrna nemusí platit rybáři kompenzaci za způsobené škody, pak je v zájmu továrny nepoužívat filtraci, protože tím zvýší svůj zisk o 30. Je to však společensky neefektivní, protože továrna získává méně než rybář ztrácí (společnost ztrácí přebytek 20). Přípravný kurz ekonomie 2010 Příklad: továrna a rybář (pokrač.) Pokud jsou náklady na vyjednávání malé, pak se rybář s továrnou dohodnou na zavedení filtru. Rybář zaplatí továrně kompenzaci 40. (Rybář platí, protože továrna má právo znečišťovat.) filtrace bez filtrace zisk továrny zisk rybáře celkový prospěch 100 100 200 130 50 180 Továrna na tom bude lépe (získá 140). Rybář na tom bude lépe (získá 60). Celkový přebytek je maximální (200), tj. zdroje jsou alokovány efektivně. Přípravný kurz ekonomie 2010 Příklad pokračuje: továrna odpovídá za škody Pokud továrna musí zaplatit rybáři škody, které mu způsobila, pak sama zavede filtraci. filtrace bez filtrace zisk továrny zisk rybáře celkový prospěch 100 100 200 130 50 180 Musela by rybáři zaplatit aspoň 50, což je více než její prospěch z vypouštění jedů (30). („Platí“ továrna, protože nyní má rybář právo na čistou vodu.) Při jiném rozdělení vlastnických práv je tedy výsledek stejný. Přípravný kurz ekonomie 2010 Příklad pokračuje: továrna odpovídá za škody (2) Továrna odpovídá za škodu, ale náklady a výnosy jsou jiné: Nyní továrna nebude filtrovat a raději zaplatí rybáři např. 40. filtrace bez filtrace zisk továrny zisk rybáře celkový prospěch 100 100 200 150 70 220 Rybář je na tom lépe (získává 110). Továrna je na tom lépe (získává 110). Zdroje jsou alokovány efektivně, protože celkový přebytek je maximální bez filtrace (220). (Zákon zakazující emise, Pigouova daň i obchodovatelné emisní poukázky by zde celkový přebytek snížily.) 67 Přípravný kurz ekonomie 2010 Zobecnění: tzv. Coaseho teorém Tzv. Coaseho teorém: Pokud jsou transakční náklady nulové a vlastnická práva dobře definovaná, pak alokace zdrojů nezáleží na jejich počátečním rozdělení. ⇓ Pokud mohou soukromé strany vyjednávat o alokaci zdrojů s nulovými transakčními náklady, mohou vyřešit problém externalit samy. Přípravný kurz ekonomie 2010 Problém řešení na principu Coaseho teorému Transakční náklady jsou náklady, které vznikají během vyjednávání a uskutečňování dohody mezi dotčenými stranami. Pokud jsou transakční náklady příliš vysoké, pak mohou zablokovat oboustranně prospěšnou dohodu. Problém je zhoršen, pokud jsou strany umíněné a pokud musí vyjednávat mnoho hráčů. Přípravný kurz ekonomie 2010 Coaseho řešení při vysokých transak. nákl. Pokud vysoké transakční náklady zabrání trhu dosáhnout efektivní alokace zdrojů, jsou vždy možná tato řešení: jiná forma organizace, např. firma – firma získá vlastnická práva všech stran; reorganizace aktivit neplyne ze smlouvy, ale z rozhodnutí firmy stát přímo přidělí vlastnická práva, tj. řekne, co kdo může či nemůže dělat (stát funguje jako super-firma) nedělat nic – to dává smysl, pokud jsou náklady řešení vyšší než přínos odstranění externality Jediná metoda, jak zjistit, jestli nejlepší řešení problému externality představuje trh, firma, stát, nebo nicnedělání, je pečlivý empirický výzkum v každém případě zvlášť. (Pokud to nelze jinak, vždy je tu ještě Pigouova daň. . . ) Přípravný kurz ekonomie 2010 Jak common law chrání životní prostředí Mohlo by se zdát, že na principu Coaseho teorému nelze řešit znečištění, které se dotýká mnoha stran, např. znečišťování řeky, které postihne mnoho subjektů na jejím toku. Meiners a Yandle tvrdí, že to anglosasské právo Common Law dokázalo na principu hromadných žalob. (Tento systém byl postupně odstraněn – zřejmě na nátlak průmyslové lobby – chránil životní prostředí příliš!) Přípravný kurz ekonomie 2010 Další typy soukromých řešení externalit Pravidla chování (morálka, zvyky, sociální sankce, . . . ). Charity, církve, . . . ... Přípravný kurz ekonomie 2010 Vláda a externality Vláda vytváří zákony, které mají řešit problémy s externalitami. Vláda však také externality vytváří, když umožňuje, aby lidé nenesli plné důsledky svého jednání. v českém systému zdravotního zabezpečení lidé neplatí podle rizikovosti svého života sponzoring pití, kouření, obezity, . . . pomoc obětem záplav motivace stavět v záplavových oblastech “too-large-to-fail” banky nesou přehnané riziko pomoc svobodným matkám . . . Vláda sponzoruje nežádoucí chování, které se následně snaží vyřešit další regulací. 68 Přípravný kurz ekonomie 2010 Shrnutí základních myšlenek Externalita vzniká, když tržní transakce ovlivňuje třetí stranu. Pokud je dopad na třetí stranu negativní, tržní množství je vyšší než společensky optimální; pokud je pozitivní, pak je tržní množství menší než společensky optimální. Lidé mohou někdy vyřešit problém externalit sami. Coasův teorém říká, že při nulových transakčních nákladech může soukromý trh zajistit efektivní alokaci zdrojů. Pokud jsou transakční náklady vysoké, pak může problém vyřešit vláda zavedení korektivní daně nebo systému obchodovatelných povolenek. Tyto politiky chrání životní prostředí s nižšími náklady než přímá regulace. Přípravný kurz ekonomie 2010 Veřejné statky a společné zdroje Přípravný kurz ekonomie 2010 Motivace Spotřebováváme mnoho statků, za které neplatíme: parky, národní obranu, čistý vzduch a vodu, . . . Když statky nemají žádnou cenu, pak tržní proces, který normálně alokuje zdroje, nepracuje. Soukromé trhy mohou selhat a neposkytovat společensky optimální množství takových statků Pak se aplikuje MP #7: „Vlády mohou někdy zlepšit výsledky fungování trhu.“ Přípravný kurz ekonomie 2010 Co se naučíte co jsou veřejné statky co jsou společné zdroje proč trhy nedokážou poskytovat efektivní objem těchto statků jak může vláda zlepšit výsledky trhu v případě veřejných statků a v případě společných zdrojů jak by mohlo vypadat soukromé řešení těchto problémů Přednáška odpovídá kapitole 11. Přípravný kurz ekonomie 2010 Charakteristiky statků Vyloučit ze spotřeby statku lze, pokud jde subjektu (technicky) zabránit v jeho spotřebě. vylučitelné statky: koblihy, WiFi připojení k internetu, . . . nevylučitelné statky: rozhlas. vysílání, národ. obrana, . . . Statek je rivalitní (ve spotřebě), pokud jeho spotřeba jedním subjektem snižuje spotřebu jiného. rivalitní statky: koblihy, oblečení, léky, . . . nerivalitní statky: MP3 soubor s posledním hitem, . . . Přípravný kurz ekonomie 2010 Typy statků podle těchto charakteristik Soukromé statky jsou vylučitelné a rivalitní. jídlo, oblečení, léky, bydlení, . . . Veřejné statky jsou nevylučitelné a nerivalitní. národní obrana, nekódované televizní vysílání, . . . Společné zdroje jsou rivalitní, ale nevylučitelné. ryby v oceáně, čistý vzduch, . . . Statky, které jsou vylučitelné ze spotřeby, ale nerivalitní, jsou obvykle přirozené monopoly. kabelová televize, . . . 69 Přípravný kurz ekonomie 2010 Příklad: jaký statek je silnice? Odpověď záleží na tom, zda jsou na ní zácpy a zda na ní lze vybírat mýto. Je silnice rivalitní ve spotřebě? Pouze, když je na ní zácpa. Je vylučitelná? Pouze, když jde vybírat mýto. Čtyři možnosti: nezacpaná silnice bez mýta: veřejný statek nezacpaná silnice s mýtem: přirozený monopol zacpaná silnice bez mýta: společný zdroj zacpaná silnice s mýtem: soukromý statek Přípravný kurz ekonomie 2010 Příklad: jaký statek je vzdělání a zdravotnicí? Oboje je rivalitní: víc žáků ve škole snižuje kvalitu výuky lék, který spotřebuje jeden, nespotřebuje další péče, kterou lékař / učitel věnuje jednomu, nezíská další Oboje je technicky vylučitelné ze spotřeby: technicky lze vyloučit ze spotřeby (neučit, neléčit) člověka, který nezaplatil V obou případech se jedná o soukromý statek! Veřejně poskytovaný statek je soukromý statek, který se vláda rozhodla sama poskytovat či financovat z mimoekonomických důvodů. Přípravný kurz ekonomie 2010 Veřejné statky Pro soukromé firmy je obtížné poskytovat veřejné statky kvůli problému s černým pasažérstvím. Černý pasažér je subjekt, který získává prospěch ze statku, ale vyhne se jeho placení. Pokud nelze vyloučit ze spotřeby statku, pak mají lidé motiv být černými pasažéry, protože firma nemůže zabránit těm, kdo nezaplatili, ve spotřebě statku. Výsledek: Veřejný statek není vyráběn, přestože hodnota statku pro spotřebitele (jejich ochota platit) je kolektivně vyšší než náklady na jeho výrobu. Přípravný kurz ekonomie 2010 Řešení: veřejné statky poskytne vláda MP #7: „Vlády mohou někdy zlepšit výsledky fungování trhu.“ Veřejné statky může občanům poskytnout vláda – a financovat je z daní. Pokud je hodnota veřejného statku vyšší než náklady na jeho poskytnutí, pak by vláda měla statek poskytnou a financovat ho uvalením daně na subjekty, které mají ze statku prospěch. Dva důvody, proč by měla veřejné statky poskytovat vláda: protože veřejné statky jsou nevylučitelné, nelze jednotlivce přimět k placení, takže je nemohou poskytovat soukromé firmy protože jsou veřejné statky nerivalitní, jsou náklady na uspokojení dalšího zákazníka nulové, takže je neefektivní žádat platbu za jednotku, i kdyby to šlo Přípravný kurz ekonomie 2010 Problém měření hodnoty veřejných statků Problém: Měření prospěchu z veřejného statku je obtížné. Analýza nákladů a přínosů (cost-benefit analýza) je studie, která se snaží porovnat náklady a přínos z poskytnutí veřejného statku. kvantifikace prospěchu pomocí dotazníků je obtížná respondenti mají silný motiv nemluvit pravdu Cost-benefit analýzy jsou nepřesné, takže efektivní poskytování veřejných statků je mnohem obtížnější než u soukromých statků. Přípravný kurz ekonomie 2010 Veřejně poskytované, nebo veřejně financované? Aby veřejné statky produkoval stát, má smysl pouze tehdy, pokud to dokáže udělat laciněji nebo bezpečněji než alternativy. Obvykle je lacinější, když stát vybere daně, a pak najme soukromou firmu, aby statek vyrobila a distribuovala. stavba dálnic poskytování ohňostrojů ... Ale: poskytování národní obrany, . . . 70 Přípravný kurz ekonomie 2010 Problémy veřejného poskytování veřejných. . . není zajištěna efektivnost (kvůli problémům s měřením hodnoty) není zajištěna spravedlnost (není metoda, jak zajistit, aby člověk platil podle své ochoty platit) „jedna velikost pro všechny“ pocit „násilí“ při financování z daní . . . a veřejné statky lze poskytovat soukromě. Přípravný kurz ekonomie 2010 Veřejné statky poskytované soukromě V každé zemi jsou některé veřejné statky aspoň částečně poskytovány soukromě. Možnosti soukromého financování: financování z darů (charita, mecenášství, dobrovolné po- skytnutí) vývoj nových zařízení pro vyloučení neplatičů ze spotřeby (např. kódovaný televizní signál, anglické majáky) prodej vedlejších produktů (např. prodej reklamního času financuje soukromé televizní a rozhlasové stanice, prodej reklamního místa soukromý web) soukromé kontrakty (8 mil. Američanů žije v soukromých ohrazených komunitách, které poskytují veřejné statky a regulaci) Přípravný kurz ekonomie 2010 Společné zdroje Podobně jako u veřejných statků, ani v případě společných zdrojů nelze vyloučit ze spotřeby. Nelze zabránit černému pasažérství v užívání zdroje. Je malý motiv pro firmy, aby zdroj poskytovaly. Role pro vládu: měla by zajistit, aby se společné zdroje poskytovaly. Další problém se společnými zdroji: jsou rivalitní ve spotřebě. Spotřeba každé osoby snižuje schopnost ostatních spotře- bovávat. Role pro vládu: zabránit nadměrnému užití. Přípravný kurz ekonomie 2010 Tragédie obecní pastviny Podobenství, které ukazuje, proč společné zdroje jsou nadužívány, tj. užívány ve větší než ve společensky optimální míře. Představa: středověké město, kde se ovce pasou na společné půdě. Jak roste počet obyvatel města, roste i počet ovcí. Objem půdy je konstantní; tráva začíná kvůli nadměrné spotřebě mizet. Soukromá motivace (užití půdy zdarma) převažuje nad společenskou motivací (uvážlivým užitím půdy). Výsledek: Lidé už nadál nemohou chovat ovce. Přípravný kurz ekonomie 2010 W Tragédie obecní pastviny (pokrač.) Tragédie obecní pastviny vzniká kvůli externalitě: pokud umožW 0 0 B Q 1 A Q 2 VAP Q Q níme jednomu člověku pást ovci na společné půdě, sníží to množství dostupné ostatním ro- dinám. VMP Q Lidé ignorují externí náklady, což má za následek nadměrné užití půdy. Přípravný kurz ekonomie 2010 Řešení tragédie: zavedení vlastnických práv Existence vlastnických práv zlepšuje efektivnost využívání vzácných zdrojů zvyšuje agregátní produkt společnosti. Přínos z ustanovení vlastnických práv dán plochou B v obrázku. Zvyšuje HDP, přerozděluje bohatství. Ustanovení a udržování vlastnických práv je nákladné (spotřebovává reálné zdroje): náklady na specifikaci a přidělení vlastnických práv náklady na monitorování a vynucování vlastnických práv Pokud je současná hodnota zavedení vlastnických práv větší než současná hodnota nákladů jejich zavedení a vymáhání, pak je to nejlepší řešení. 71 Přípravný kurz ekonomie 2010 Příklad, kdy vlastnická práva nelze zavést bizoni na pláních (a jiná migrující zvířata) Přípravný kurz ekonomie 2010 Další možná řešení tragédie obecní pastviny přímá regulace (regulovat užití půdy, kdo kdy kde. . . , měsíce na lov, velikost „podměrečných ryb“, . . . ) Pigouova daň, která internalizuje externality (rybářské a lovecké licence, vstupné do národního parku, . . . ) obchodovatelné povolenky (V aukci prodat povolenky na užití půdy, v aukci prodat spektrum rádiových vln, . . . ) Přípravný kurz ekonomie 2010 Veř. statky, společné zdroje a externality V případě veřejných statků i společných zdrojů existuje externalita – statky jsou nevylučitelné, takže jsou každému k dispozici zdarma – hodnotný statek nemá přiřazenou kladnou cenu. veřejné statky působí kladnou externalitu – lidé neplatí za prospěch společné zdroje působí zápornou externalitu – lidé neplatí za snížení prospěchu jiných Proto soukromé rozhodování o jejich spotřebě a výrobě může vést k neefektivnímu výsledku. Veřejná politika může zvýšit ekonomickou efektivnost tak, že vyřeší problém externality. Přípravný kurz ekonomie 2010 Selhání trhu nebo selhání práva? Externality, veřejné statky a společné zdroje jsou tradičně považovány za příčiny (příklady) selhání trhu. Problém vzniká, protože nejsou dobře definována a vynucována vlastnická práva. Je to selhání trhu, nebo selhání práva? Přípravný kurz ekonomie 2010 Přesah: význam vlastnického práva MP #6: „Trhy jsou obvykle dobrým způsobem organizace ekonomické aktivity.“ Trhy však fungují dobře jen tehdy, když jsou zdroje vlastněné soukromě. ⇓ Víra, že trhy jsou dobrý způsob organizace ekonomické aktivity, je nerozlučně spojená s vírou v soukromé vlastnictví – v kapitalismus. Přípravný kurz ekonomie 2010 Ekonomicky odůvodněné funkce vlády Proč potřebujeme stát? Existují určité ekonomicky odůvodněné funkce vlády: poskytovat veřejné statky a společné zdroje stanovovat a vymáhat vlastnická práva regulovat společné zdroje a jiné externality regulovat nekonkurenční praktiky (?) vylaďovat hospodářský cyklus (?) K ostatním funkcím neexistuje ekonomický důvod – jedná se jen o politická roz- hodnutí. 72 Přípravný kurz ekonomie 2010 Shrnutí základních myšlenek Veřejné statky jsou nevylučitelné ze spotřeby a nerivalitní. Mají tendenci být poskytovány v menším než optimálním objemu, protože lidé za ně nemusí platit, takže firmy nemají motivaci je poskytovat. Zdá se, že veřejné statky by měla poskytovat vláda a financovat je z daní. Společné zdroje jsou rivalitní, ale nevylučitelné ze spotřeby. Mají tendenci být nadměrně konzumovány, protože je lidé mohou spotřebovávat bez placení. Proto je k nim třeba omezit přístup, což může učinit například vláda. Tyto problémy vznikají, protože nejsou dobře definována vlastnická práva.