Volební systémy 3. Blok MFTAP Volební systémy- samostudium p Povinná resp. Důrazně doporučená n Vybrané kapitoly ze závěrečné Diplomové práce N. Kahánková:Alternativní volební systémy v podmínkách České republiky n https://is.muni.cz/auth/th/41616/esf_m/diplomova_prace.pdf?fakulta=1456 n Kpt. 2 + doporučeně 1 a 4 p Doporučená n Parlamentní institut: Vliv změny volebního systému na systém politických stran. Informační podklad č. 1.120. Zpracoval: Mgr. Štěpán Pecháček;červen 1999 n T. Lebeda: Proporcionalita volebních formulí poměrných systémů http://sreview.soc.cas.cz/uploads/89e4e81a3f84ad859009ae7a8d4a8c31a3d379b9_608_04lebeda34.pdf Volební systémy p Většinový n Relativně n Absolutně p Poměrný p Polopoměrné Podobu poměrných volebních systémů ovlivňuje: • Podoba kandidátní listiny • velikost volebního obvodu; • volební formule; • Volební číslo • Volební dělitel • uzavírací klauzule, kvórum; • počet a charakter úrovní volebních obvodů a skrutinií. 1. Kandidátní listina v systému poměrného zastoupení p Přísně vázaná kandidátní listina n Do tohoto typu kandidátní listiny není voliči umožněno nijak zasahovat – nesmí tedy měnit pořadí kandidátů, připisovat kandidáty apod. Př. Izrael p Vázaná kandidátní listina n volič smí zasahovat pouze v rámci tzv. dílčích změn, díky kterým je mu umožněno měnit pořadí kandidátů nebo přidělovat preferenční hlasy vybraným kandidátům. Př. Poslanecká sněmovna ČR, kraje p Volná kandidátní listina n Volič může:: provádět úpravy na kandidátní listině strany, kterou chce ve volbách podpořit. A to například připisováním či škrtáním kandidátů nebo si může vybírat kandidáty z různých kandidátních listin. n Po sečtení hlasů, které jednotliví kandidáti obdrželi, se určí, kolik mandátů která politická strana získala a jaké je pořadí kandidátů v rámci jednotlivých stran. Př. Finsko 2. Velikost volebního obvodu p Velikost volebních obvodů představuje jeden z nejdůležitějších prvků, které ovlivňují podobu volebních systémů. Udává kolik mandátů se ve volebním obvodu rozděluje. p Platí, že s narůstající velikostí volebního obvodu se zvyšuje míra proporcionality a opačně, v malých volebních obvodech se proporcionalita vytrácí. 3. Volební formule p Metody jak se přepočítají hlasy na počty získaných mandátů (křesel) pro jednotlivé strany p Volba metody ovlivní to kolik křesel strana dostane – při stejném počtu hlasů vzniknou odlišné počty mandátů p Ideálně je taková metoda, která co nejméně zkresluje projevené preference voličů p Prakticky volba metody odráží tradice země i preference silných stran (ČR změna volebního systému potřebuje ústavní většinu) Metody vycházející z volebního (mandátového) čísla (volební kvóty) p Hareova metoda p Hagenbach-Bischoffova metoda p Metoda (kvóta) Imperialiho n Zesílená Imperialiho metoda p Hare-Niemeyerova metoda -------------------------------------------------------- p Vysvětlivky n mandátové číslo (M) n počet odevzdaných platných hlasů ve volebním obvodě (V) n Počet mandátů v tomto obvodě (S) Metody vycházející z volebního (mandátového) čísla (volební kvóty) 1/2 p Hareova metoda M = V / S p Strana získá počet mandátů podle toho, kolikrát je mandátové číslo beze zbytku obsaženo v počtu pro ni odevzdaných platných hlasů. p Při užití této metody zůstávají zbytky. V malých volebních obvodech se pomocí této formule často přidělí i méně než polovina mandátů. p Hagenbach-Bischoffova M = V / (S + 1) p Mandátové číslo se v ní získává jako počet platných odevzdaných hlasů dělený počtem mandátů zvětšeným o jeden. Tímto dochází ke snížení počtu zbytkových hlasů oproti Hareově metodě. Metody vycházející z volebního (mandátového) čísla (volební kvóty) 2/2 p Metoda (kvóta) Imperialiho. M = V / (S + 2) n Používá se zejména ve velmi proporčních systémech, v nichž kandiduje mnoho politických stran a nejsou zde zajištěny překážky vstupu malých politických stran do zvoleného sboru (např. uzavírací klauzule). p Zesílená Imperialiho kvóta M = V / (S + 3) n dělí počet všech platných hlasů, které mají být rozděleny, počtem všech mandátů, jež se mají rozdělit, zvětšeným o tři. Tímto zjistíme mandátové číslo, které nám udává kolik hlasů podle této kvóty připadá na jeden mandát. p Hare-Niemeyerova metoda Ss = (Vv · S) / V n Nepočítá ale mandátové číslo, nýbrž přímo počet mandátů, které kandidující strana získá (Ss). Počet hlasů, které strana obdržela ve volbách (Vv), se vynásobí celkovým počtem přidělovaných mandátů a takto získané číslo se vydělí celkovým počtem odevzdaných hlasů. n Zbytkové mandáty se přidělují na základě metody největšího zbytku Srovnání Metody vycházející z volebního dělitele (volební dělitelé) p Jedná se o metody, které nevyužívají volebního čísla, ale dělí počet hlasů, které strana získala číselnou řadou. p Při použití volebních dělitelů jsou vždy rozděleny všechny mandáty v prvním skrutiniu na úrovni daného volebního obvodu. Metody vycházející z volebního dělitele (volební dělitelé) p D‘Hondtova metoda p V systému poměrného zastoupení nejpoužívanější. p Výpočet: dělí se počet hlasů pro jednotlivou stranu postupně číselnou řadou 1, 2, 3, … Takto získané podíly u všech stran se seřadí podle velikosti a vybere se z nich tolik největších podílů, kolik se přiděluje mandátů. p Výhoda: všechny mandáty jsou rozděleny již v prvním kole a nevzniká zde tudíž problém se zbytkovými mandáty. p Mírně zvýhodňuje silné strany. p metodu (dělitele) Imperialiho, v níž se vynechává dělení číslem 1. Posiluje výhody velkých stran na úkor malých. p Saint-Lagüeova metoda, využívá dělení číselnou řadou lichých čísel, tedy 1, 3, 5, … Posiluje výhody malých stran na úkor stran velkých. Srovnání 4. Uzavírací klauzule, kvórum p Uzavírací klauzule je zákonem stanovené procento hlasů nutných k tomu, aby strana postoupila do skrutinia, v němž jsou rozdělovány mandáty. p Smysl: zabránění vstupu malých politických stran do parlamentu (předejít atomizaci). p Volební klauzule může být stanovena na úrovni celého státu (např. v České republice 5 % hlasů) nebo na úrovni každého obvodu. Potom musí politické strany získat dané procento hlasů na postup do dalšího skrutinia v každém jednotlivém obvodě. 5. Počet úrovní volebních obvodů, počet a charakter skrutinií p Volební systémy s více úrovněmi volebních obvodů obvykle sledují dva cíle. n Zvolit takovou velikost obvodů, aby byl umožněn bližší kontakt mezi voličem a poslancem. n Dosáhnout vysoké proporcionality, jejíž míra závisí na tom, kolik mandátů se rozděluje ve vyšším obvodě. p Ve volebních systémech užívajících více skrutinií rozdělujeme ve vyšším skrutiniu zbytkové mandáty ze zbytkových hlasů nebo kompenzační mandáty. p Rekapitulace… 4 metody �hvolebního inženýrství�h, které ovlivňuje jak politický systém, tak strukturu jednotlivých stran: p zvýšení/snížení omezující klauzule n Ovlivní počet stran v parlamentu n Míru zkreslení p zvětšení/zmenšení volebních obvodů. n Extrémy: zmenšení volebních okrsků na úroveň 1:2 k počtu volených mandátů (tj. že z jednoho volebního obvodu jsou voleni dva zástupci) - forma kvazivětšinového systému. n Vymezení jediného volebního obvodu územím státu zvyšuje proporcionalitu. p zvětšení/zmenšení počtu volených zástupců. n Lichý x sudý počet n Počet zastupitelů ovlivní vliv volebních formulí p změna systému přepočtu volebních výsledků. Posílení či oslabení pozic malých stran. Důsledky p většinový jednokolový systém n vede ve většině případů k vytvoření bipartismu - např. VB n Tento systém zmenšuje reprezentativnost politického zastoupení ve smyslu odrazu rozložení názorů ve společnosti. p většinový dvoukolový systém n větší počet stran, které se však sdružují do větších seskupení. Dvě strany však zůstávají dominantní. p systém poměrného zastoupení může mít velké množství modifikací, záleží na systému rozdělování mandátů. n Fragmentace Pomocné ukazatele p Raeův index fragmentace n měření pravděpodobnosti, že dva náhodně zvolení poslanci jsou členy stejné strany. Odečet součtu druhých mocnin procentuálních zisků jednotlivých politických stran. n 0 = že všichni poslanci jsou členy jedné strany, 1 = každý poslanec je zástupcem jiné politické strany (1=abs.fragmentace). n V ČR v r.1992 =0,79; r.1996= 0,76; r. 1998=0,73. p Pravděpodobnost sestavení většinové vlády n pravděpodobnost sestavení většinové vlády s ohledem na vliv nejsilnější strany v parlamentu. n Procentuální zisk poslaneckých mandátů nejsilnější strany vydělíme počtem stran v zastupitelském sboru. Čím vyšší je výsledek, tím větší pravděpodobnost sestavení většinové vlády[1]. n V ČR 1996=5,66; 1998=7,3; p Index proporcionality n Nakolik odpovídá výsledné rozdělení počtu a struktuře odevzdaných hlasů n Více typů podle volební formule