Finanční trhy
Finanční trhy
G.Oškrdalová: Finanční trhy 2
Finanční trh
 Trh (obecně) je místo, kde se střetává nabídka statků, služeb a finančních
prostředků s poptávkou po statcích, službách a finančních prostředcích. Jde
o proces nakupování a prodávání.
 Trh se obvykle člení na:
- trh zboží a služeb
- trh výrobních faktorů (práce, půda, kapitál)
- finanční trh
 O finančním trhu můžeme tvrdit, že:
- na finančním trhu se soustřeďuje nabídka a poptávka peněz a kapitálu
- jedná se o souhrn finančních instrumentů, institucí a subjektů, které realizují
finanční operace
- finanční trh je místem, kde díky nabídce a poptávce vzniká cena finančního
aktiva.
G.Oškrdalová: Finanční trhy 3
Finanční trh
množství (Q)
poptávka nabídka
cena (P)
QE
PE E
0
G.Oškrdalová: Finanční trhy 4
Vlastnosti finančního trhu
 Šířka finančního trhu
 Hloubka finančního trhu
 Pružnost finančního trhu
G.Oškrdalová: Finanční trhy 5
Šířka finančního trhu
 závisí na množství obchodovaných aktiv. Pokud se obchoduje s velkým
množstvím finančních aktiv (resp. je-li dostatečný počet nákupních a
prodejních objednávek za rovnovážnou cenu), potom lze o trhu říci, že je
široký. Pokud se na trhu obchoduje s malým počtem finančních aktiv,
pak o trhu říkáme, že je úzký.
 závisí na okruhu různých skupin investorů, kteří nakupují a prodávají
finanční aktiva
G.Oškrdalová: Finanční trhy 6
 Široký finanční trh
- dostatečné množství nabízených a poptávaných finančních aktiv
- velký počet obchodů – čím je trh širší, tím má i větší likviditu
- nízká volatilita cen
- nízké riziko
 Úzký finanční trh
- malý počet nabídek a poptávek
- malý počet obchodů
- nižší (nízká) likvidita
- vysoká volatilita cen
- vyšší (vysoké) riziko
G.Oškrdalová: Finanční trhy 7
Hloubka finančního trhu
 závisí na nabídkových a poptávkových cenách. Pokud je na trhu velký
rozdíl mezi nabídkovou a poptávkovou cenou, pak
o takovém trhu říkáme, že je mělký. Pokud se ceny od sebe příliš
neliší, jedná se o trh hluboký.
 závisí na počtu objednávek na nákup daného finančního aktiva a na
počtu objednávek k prodeji finančního aktiva (nad i pod rovnovážnou
cenou).
 závisí na rozdílech v cenách za sebou realizovaných jednotlivých
obchodů.
G.Oškrdalová: Finanční trhy 8
 Hluboký finanční trh
- dostatečná elasticita poptávky a nabídky
- malý spread (rozpětí) mezi nabídkou a poptávkou
- velký počet nabídek a poptávek
- vysoká likvidita
 Mělký finanční trh
- nízká elasticita poptávky a nabídky
- vysoký spread mezi nabídkou a poptávkou
- malý počet nabídek a poptávek (málo se obchoduje)
- nízká likvidita
G.Oškrdalová: Finanční trhy 9
Finanční trh – široký a hluboký
PE
množství (Q)/čas (t)
poptávka
nabídka
cena (P)
QE
E
0 Q
P2
P1
hluboký trh
široký trh
Zdroj: BLAKE, D. Analýza finančních trhů. Praha : Grada, 1995, str. 43; upraveno autorkou
G.Oškrdalová: Finanční trhy 10
Finanční trh – úzký a mělký
PE
množství (Q)/čas (t)
poptávka
nabídka
cena (P)
QE
E
0 Q
P2
P1
mělký trh
úzký trh
Zdroj: BLAKE, D. Analýza finančních trhů. Praha : Grada, 1995, str. 44; upraveno autorkou
G.Oškrdalová: Finanční trhy 11
Pružnost finančního trhu
 Pružnost (elasticita) trhu znamená, že se tok (množství) nabídek
a poptávek se změnou ceny nezmění.
 Pokud změna cen finančních aktiv sníží množství nabídek a poptávek
na trhu, dojde k růstu zásoby finančních aktiv (cenných papírů)
a posléze i k růstu cenového rozpětí.
G.Oškrdalová: Finanční trhy 12
Efektivnost finančních trhů
 Efektivnost finančních trhů je velmi důležitým faktorem při jejich
analýze.
 Rozlišujeme:
- alokační efektivnost – vyžaduje, aby volné finanční prostředky byly
přesunuty k té deficitní jednotce, která nabídne nejvyšší rizikově
očištěný výnos, tzn. nejvyšší zhodnocení vložených prostředků při
respektování rizika
- informační efektivnost – je posuzována ve vztahu k rychlosti a
adekvátnosti reakce kurzů instrumentů (např. cenných papírů) na
novou, neočekávanou informaci. Za informačně efektivní je
považován trh, kde kurzy instrumentů téměř okamžitě (skokově,
prudce) reagují na novou, neočekávanou informaci.
- operační efektivnost – je dosažena, jsou-li volné finanční prostředky
od přebytkových jednotek k jednotkám deficitním alokovány s
minimálními transakčními náklady.
G.Oškrdalová: Finanční trhy 13
Formy informační efektivnosti (v rámci teorie efektivních trhů)
 Slabá forma efektivnosti – aktuální kurz obsahuje všechny historické
informace
 Středně silná forma efektivnosti – aktuální kurz obsahuje historické
a současné veřejné informace
 Silná forma efektivnosti – kurz vyjadřuje veřejné i neveřejné
informace
G.Oškrdalová: Finanční trhy 14
Kritéria a členění finančních trhů (I)
 Dle formy obchodu
- fyzické trhy s reálnou alokací produktu (např. futures, opce)
- přímé, elektronické trhy bez přítomnosti produktů
 Dle doby obchodu
- kontinuální, stále probíhající trhy (akcie, dluhopisy…)
- aukční, svolávací trhy (call markets) v určitém čase (opce…)
 Dle splatnosti produktu
- peněžní trh (money market) – splatnost finančních aktiv do 1 roku
- kapitálový trh (capital market) – splatnost finančních aktiv delší než 1
rok
G.Oškrdalová: Finanční trhy 15
Kritéria a členění finančních trhů (II)
 Dle charakteru instrumentu (dle obsahu)
- dluhové trhy s úvěry, půjčkami a dluhovými cennými papíry
- akciové trhy – cenné papíry s teoreticky nekonečnou dobou splatnosti
(akcie)
- komoditní trhy jako trhy s cennými kovy (zlato, stříbro…)
- devizové (měnové) trhy – obchody nejen s měnou, ale i dluhové, akciové
a komoditní trhy v cizích měnách
G.Oškrdalová: Finanční trhy 16
Kritéria a členění finančních trhů (III)
Členění finančních trhů podle aktivace finančních prostředků
G.Oškrdalová: Finanční trhy 17
Primární trhy (I)
Primární trhy jsou trhy s novými emisemi cenných papírů. Emitent
cenného papíru (deficitní subjekt) zde získává volné finanční
prostředky. Přípravu a provedení emisního obchodu včetně jeho
následného zajištění a podpory provádí buď emitent sám (vlastní
emise) nebo využívá služeb investiční banky nebo obchodníka
s cennými papíry (cizí emise).
G.Oškrdalová: Finanční trhy 18
Primární trhy (II)
Primární trh s cennými papíry může mít podobu:
- primárního veřejného trhu – emise je nabízena široké
investorské veřejnosti formou veřejné nabídky, volného prodeje nebo
tendru, přičemž je emise schvalována nebo registrována regulatorním
orgánem (cenný zdroj informací pro investory – prospekt cenného
papíru). Jedná se o tzv. veřejnou emisi.
- primárního neveřejného trhu – cenné papíry nabízeny pouze
předem vymezené skupině investorů, kteří jsou obeznámeni se situací
emitenta, a proto zpravidla není požadováno vyhotovení prospektu
cenného papíru. Prvotní majitelé zpravidla drží cenný papír po celou
dobu jeho životnosti, a proto nepožadují, aby byl cenný papír
obchodován na organizovaných trzích. Jedná se o tzv. soukromou
emisi (nižší náklady než veřejná).
G.Oškrdalová: Finanční trhy 19
Sekundární trhy (I)
- Sekundární trhy jsou trhy s již emitovanými produkty (cennými
papíry). Transakce nevytvářejí pohledávky za prvotními dlužníky a
obchod se uskutečňuje pouze mezi investory. Jde o trh se „starými“
finančními instrumenty, které se pohybují od jednoho investora ke
druhému. Emitent cenného papíru na tomto trhu již nezískává žádné
další volné finanční prostředky. Typickým příkladem je burza, která
zajišťuje likviditu cenného papíru.
G.Oškrdalová: Finanční trhy 20
Sekundární trhy II
Sekundární trhy lze dělit:
- veřejný sekundární trh – organizovaný (burza nebo
mimoburzovní trh) nebo neorganizovaný trh (např. OTC – obchody
přes přepážku nebo obchody s licencovaným obchodníkem s cennými
papíry, který může prodávat a nakupovat cenné papíry z a do svého
portfolia)
- neveřejný sekundární trh – individuálně dohodnuté prodeje či
nákupy cenných papírů přímo mezi potenciálními zájemci o nákup a
vlastníky určitých cenných papírů za dohodnutou cenu a v
dohodnutém objemu. Transakce uzavírány buď přímo mezi
prodávajícím a nakupujícím nebo pomocí zprostředkovatele.
G.Oškrdalová: Finanční trhy 21
Vztah mezi primárním a sekundárním trhem
dlužník věřitel A věřitel B
primární finanční trh sekundární finanční trh
tok cenných papírů
tok hotovosti
Zdroj: JÍLEK, J. Finanční trhy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1997, str. 50; upraveno
autorkou
G.Oškrdalová: Finanční trhy 22
Primární a sekundární trhy
- Každý sekundární trh má trh primární, primární trh však nemusí mít
trh sekundární.
- Primární a sekundární trhy jsou promptní i termínované.
G.Oškrdalová: Finanční trhy 23
Burza cenných papírů Praha
Dnes:
 největší organizátor trhu s cennými papíry v České republice
 řádný člen Federace evropských burz (FESE)
 statut definované zahraniční burzy (tzv. „Designated Offshore
Market“) od americké Komise pro cenné papíry a burzy (SEC)
G.Oškrdalová: Finanční trhy 24
Burza cenných papírů Praha
Historie:
 snahy o založení burzy
 1871 založení Pražské bursy pro zboží a cenné papíry
 meziválečné období - období velkého rozmachu
 druhá světová válka a následující vývoj - konec obchodování na více
než 60 let
 od počátku 90. let 20. století aktivity směřující k znovuobnovení
kapitálového trhu v České republice, resp. k založení burzy
 6. duben 1993 první obchody na parketu pražské burzy
 kupónová privatizace
G.Oškrdalová: Finanční trhy 25
Burza cenných papírů Praha
Předmět obchodování:
 domácí a zahraniční investiční instrumenty (akcie, dluhopisy,
investiční certifikáty, financial futures, warranty)
* 1. zahraniční akciová emise – Erste bank (2002)
1. IPO – akcie Zentivy (2004)
 majoritní vlastník – Vídeňská burza cenných papírů (od r. 2008)
G.Oškrdalová: Finanční trhy 26
RM-Systém
 původně organizátor mimoburzovního trhu v České republice, dnes již
ale organizátor burzovního trhu s cennými papíry (1.12.2008)
 součást Finanční skupiny Fio
* vznik RM-Systému úzce spjat s kupónovou privatizací
G.Oškrdalová: Finanční trhy 27
Objem obchodů na BCPP a RM-Systému
Zdroj: Ministerstvo financí České republiky. Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2008,
str. 22. http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/2008_Vytah_Rocni_zprava_o_FT_pdf.pdf
G.Oškrdalová: Finanční trhy 28
BCPP: Počty registrovaných emisí
Zdroj: Ministerstvo financí České republiky. Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2008,
str. 23. http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/2008_Vytah_Rocni_zprava_o_FT_pdf.pdf
G.Oškrdalová: Finanční trhy 29
Emise cenných papírů
 veřejná nabídka X soukromá nabídka
 vlastní emise X cizí emise
 emise – soubor vzájemně zastupitelných cenných papírů vydaných
určitým emitentem na základě jeho rozhodnutí
G.Oškrdalová: Finanční trhy 30
Emise cenných papírů - proces
 cenný papír je vydán v okamžiku, kdy nalezl svého prvonabyvatele (den
vydání X datum (den) emise – den oficiálního zahájení procesu vydávání
cenného papíru, tj. den, kdy je možné cenný papír poprvé vydat, datum
emise se týká celého souboru vydávaných cenných papírů, zatímco den
vydání se týká pouze konkrétního kusu vydaného cenného papíru v daný
den)
 emisní lhůta – časové období stanovené emitentem, během kterého
emitent nabízí cenný papír prvonabyvatelům, začíná datem emise, emisní
lhůta může být omezená i neomezená, závazná i nezávazná (nabídku
vydávaného cenného papíru lze ukončit ještě před skončením)
 emisní kurz – peněžní částka, za kterou se během emisní lhůty cenný
papír nabízí (X nominální hodnota X tržní cena)
G.Oškrdalová: Finanční trhy 31
Emise cenných papírů – emisní obstaravatel,
garant a tvůrce
 emisní obstaravatel – osoba, která pro emitenta obstarává vydání jeho
cenného papíru, využíván především v případech, kdy emitent nemá
dostatečné odborné nebo organizačně technické podmínky pro to, aby
vydání cenného papíru bylo úspěšné, služeb emisního obstaravatele má
cenu využít v případě veřejné emise
 emisní garant – plně nebo zčásti garantuje úspěšnost emise, tj. poskytuje
garanci, že předem stanovená část emise cenných papírů bude skutečně
vydána, tuto garanci poskytuje tím, že za předem dohodnutých podmínek
se on sám stává prvonabyvatelem této části emise cenných papírů v
případě neúspěšného prodeje na primárním trhu
G.Oškrdalová: Finanční trhy 32
smlouva mezi emitentem a emisním garantem obsahuje alespoň:
- počet kusů vydaného cenného papíru, které se emisní garant jako
provonabyvatel zavazuje odkoupit
- okamžik, ve kterém se emisní garant zavazuje cenné papíry odkoupit
(zpravidla den ukončení emisní lhůty)
- kupní cenu, kterou se emisní garant zavazuje za cenné papíry zaplatit
(tzv. garantovaný emisní kurz, zpravidla nižší než je emisní kurz)
G.Oškrdalová: Finanční trhy 33
 emisní tvůrce (upisovatel, underwriter) – osoba, která se předem
dohodne s emitentem, že celou emisi cenných papírů převezme do svého
majetku okamžitě k datu emise těchto cenných papírů, tzn. že emisní
tvůrce uzavře s emitentem smlouvu o tom, že emitent jím vydávané cenné
papíry nebude veřejně ani jinak nabízet a že emisní tvůrce do svého
majetku najednou převezme všechny emitentem vydávané cenné papíry,
emisní tvůrce je tak speciálním případem emisního garanta
zpravidla plní i roli emisního obstaravatele
cenné papíry zpravidla nekupuje s cílem je mít v majetku dlouhodobě,
naopak jeho cílem zpravidla je tyto cenné papíry co nejrychleji prodat na
sekundárním trhu
G.Oškrdalová: Finanční trhy 34
smlouva mezi emitentem a emisním tvůrcem obsahuje alespoň:
- emisní tvůrce se zavazuje do svého majetku převzít celou emisi cenných
papírů
- emisní tvůrce se zavazuje vydávaný cenný papír do svého majetku
převzít okamžitě
- emisní tvůrce nabývá cenné papíry do svého majetku za kupní cenu
rovnou emisnímu kurzu
G.Oškrdalová: Finanční trhy 35
IPO (Initial Public Offering)
 …primární veřejná nabídka akcií spojená se vstupem na burzovní trh
 důvodem k provedení IPO může být:
- navýšení kapitálu
- prodej části akcií v držení původních vlastníků
- kombinace
 pro investory – likvidita investovaných finančních prostředků
G.Oškrdalová: Finanční trhy 36
IPO – příležitost…
 kapitál bez úroku
 optimalizace kapitálové struktury
 volnost v nakládání se získaným kapitálem
 vyšší důvěryhodnost firmy
 publicita
 prestiž
G.Oškrdalová: Finanční trhy 37
IPO – předpoklady úspěchu…
 sdílení informací
 transparentní struktura společnosti
 transparentní finanční toky
 profesionální management s jasně definovanými plány a cíli
 dostatečný obrat společnosti
 …
G.Oškrdalová: Finanční trhy 38
Literatura
 DSO: Fuchs, D.: Finanční trhy. Brno : ESF MU, 2004. ISBN 80-210-3526-9. str.
25 – 31.
 Veselá, J.: Investování na kapitálových trzích. Praha : ASPI, 2007. ISBN 978-80-
7357-297-6. str. 15 – 26, 95 – 96, 102 - 104.
 Blake, D.: Analýza finančních trhů. 1. vyd. Praha : Grada, 1995. ISBN 80-716-
9201-8. str. 39 - 45.
 Musílek, P.: Finanční trhy a investiční bankovnictví. Praha : ETC Publishing,
1999. ISBN 80-86006-78-6. str. 16 – 28, 42 – 69.
 Jílek, J.: Finanční trhy. Praha : Grada Publishing, 1997. ISBN 80-7169-453-3. str.
39 – 43, 48 – 54, 59 – 65.
 Jílek, J.: Finanční trhy a investování. Praha : Grada Publishing, 2009. ISBN 978-
80-247-1653-4. str. 63 – 66, 103 - 108.
G.Oškrdalová: Finanční trhy 39
 Ministerstvo financí České republiky. Zpráva o vývoji finančního trhu v roce
2008. http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/2008_Vytah_Rocni_zprava_o_
FT_pdf.pdf
 www.pse.cz
 www.rmsystem.cz