Ekonomika organizací
Pracovní výkon a jeho odměňování


Příklad 1
•Které z veličin uvedených v navazujícím schématu jsou ovlivnitelné podnikovým vedením? Vysvětlete
jak a v jaké míře.

Řešení
•Ovlivnitelné podnikovým vedením je především snaha o výkon.
•Odměna za práci přitom stimuluje krátkodobě, prostřednictvím diferenciace odměny.
•Pracovní podmínky zvyšují výkon dlouhodobě, přičemž pracovní místo prostřednictvím vhodných
pracovních podmínek a vhodného pracovního systému, pracovní čas prostřednictvím vhodného rozložení
a vhodné délky pracovní doby a podnikové klima prostřednictvím spolurozhodování v podniku a
dobrovolných sociálních požitků.
•Výkonnost je ovlivnitelná pouze při výběru zaměstnanců, s výjimkou odborné výchovy a částečně
zkušeností, které lze aktivně ovlivňovat pomocí interního vzdělávacího systému podniku, případně
změnou pracovní náplně.

Příklad 2
•Vymezte pro úkolově odměňovaného pracovníka hodinový výdělek. K jeho vymezení užijte zadané
veličiny:
•MM minimální tarifní mzda = 36 Kč/hod.
•ÚP úkolová přirážka = 20 %
•MV míra výkonnosti = 125 %
•SV skutečný výkon = 15 ks/hod.

Nápověda
ÚP – úkolová přirážka
MM – minimální tarifní (hodinová) mzda
MV – míra výkonnosti
SV – skutečný výkon
NV – normální výkon
US – úkolová směrná sazba
MF – minutový faktor
NČ – norma času
SV – skutečný výkon
PS – peněžní sazba
HV – hodinový výdělek
ZM – zúčtované minuty

Řešení 1
•V podstatě záleží na tom, zda zjišťujeme časovou úkolovou nebo peněžní úkolovou mzdu. Pokud
vycházíme z peněžní úkolové mzdy, potom hodinový výdělek (HV) je roven násobku skutečného výkonu
(SV) a peněžní sazby (PS). Peněžní sazba je dále násobkem normy času (NČ) a minutového faktoru
(MF). Minutový faktor lze zjistit dělením úkolové směrné sazby (US) šedesáti minutami. Oproti tomu
normu času lze zjistit jako podíl šedesáti minut a normálního výkonu (NV). Normální výkon je přitom
podílem skutečného výkonu (SV) a míry výkonnosti (MV). Konečně úkolová směrná sazba je vyjádřena
součtem minimální tarifní (hodinové) mzdy (MM) a úkolové přirážky (ÚP).
•
•Výpočet tedy vypadá následovně:
•US = MM + ÚP = 36 + 7,20 = 43,20 Kč / hod.
•MF = US / 60 = 43,20 / 60 = 0,72 Kč / min.
•NČ = 60 / NV = 60 / (SV / MV) = (60 * MV) / SV = (60 * 1,25) / 15 = 5 min. / ks.
•PS = NČ * MF = 5 * 0,72 = 3,60 Kč / ks
•HV = PS * SV = 3,60 * 15 = 54 Kč / hod.

Řešení 2
•Pokud budeme vycházet z časové úkolové mzdy, je hodinový výdělek (HV) roven násobku zúčtovaných
minut (ZM) a minutového faktoru (MF). Minutový faktor přitom zjišťujeme stejně jako v případě
peněžní úkolové mzdy (viz. výše). Zúčtované minuty jsou násobkem skutečného výkonu (SV) a normy
času (NČ), přičemž normu času opět zjišťujeme stejně jako v případě peněžní úkolové mzdy (viz.
výše).
•
•Výpočet tedy vypadá následovně:
•ZM = NČ * SV = 5 * 15 = 75 min. / hod.
•HV = ZM * MF = 75 * 0,72 = 54 Kč / hod.

Příklad 3
•Závod na výrobu automobilů zaměstnává 11 tisíc dělníků a úředníků. Ve výrobě je činných 9 tisíc
zaměstnanců, ve správním úseku jich pracuje 2 tisíce.
•Odbory navrhují pro všechny zaměstnance tzv. klouzavou pracovní dobu místo dosavadní pracovní doby
od 700 do 1500 má být zavedena rovněž 8 hodinová denní pracovní doba v následujícím časovém
rozpětí:
•
•
•
•
•
•
•900 - 1300 - časové jádro (doba povinné účasti na pracovišti)
•630 - 900 a 1300 - 1800 - klouzavá doba (časové rozmezí pro odpracování zbytku denní pracovní
doby) •Které argumenty ze strany podniku hovoří pro a které proti zavedení klouzavé pracovní doby
v celém závodě?

Řešení
•Klouzavá pracovní doba není příliš vhodná u výkonných dělníků, neboť by narušila pásovou výrobu.
Proto je možné klouzavou pracovní dobu zavést jen u pracovníků správního úseku.

•Děkuji za pozornost…