Tutoriál č. 1 Jana Soukopová eco1 Obsah přednášky nFinancování životního prostředí nPolitika životního prostředí, nPolitika životního prostředí EU nStátní politika životního prostředí ČR nEkonomické nástroje ochrany životního prostředí Financování ochrany ŽP nVýše výdajů na životní prostředí - jeden z indikátorů pro posuzování úrovně péče o životní prostředí n nejen na úrovni obcí a vlády, ale i na úrovni podniků i v rámci srovnávání péče o životní prostředí v EU. Klasifikace environmentálních výdajů nklasifikace podle oblastí ochrany životního prostředí; nklasifikace podle zdrojů financování; nklasifikace podle sektorů a nklasifikace podle druhů výdajů. n Klasifikace podle oblastí ochrany ŽP nv současné době je možné klasifikace dělit na klasifikace související s: naktivitami na ochranu životního prostředí (kvalitativní aspekt ochrany). Mezi tyto klasifikace patří: ¡CEPA (Classification of Environmental Protection Activities) nebo ¡CEPF (Classification of Environmental Protection Facilities) npřírodními zdroji, jako jsou aktivity které mají za cíl řízení a využívání zdrojů. Pro klasifikace výdajů na ochranu životního prostředí se pak používá klasifikace CRUMA (Classification of resource use and management activities), která vychází z klasifikace přírodních zdrojů (Classfication of Natural Resources). n n Klasifikace podle CEPA 200 nCEPA 2000 (Classification of Environmental Protection Activities) ¡využívána k vymezení aktivit, produktů, výdajů a ostatních transakcí, jejichž prvotním účelem je ochrana ŽP. ¡výdaje jsou dále děleny podle jednotlivých oblastí ochrany ŽP ¡od roku 2002 je používána jako mezinárodní standard n Kategorie CEPA 2000 1.Ochrana vody 2.Ochrana ovzduší 3.Nakládání s odpady 4.Ochrana půdy a podzemní vody 5.Ochrana biodiverzity a krajiny 6.Redukce působení fyzikálních faktorů 7.Správa v ochraně ŽP 8.Výzkum a vývoj 9.Ostatní činnosti v ekologii Klasifikace podle zdrojů financování nZ hlediska vlastnictví ¡zdroje soukromého sektoru (kdy soukromý sektor je představován zejména podnikatelskými subjekty, nestátními neziskovými organizacemi, domácnostmi a jednotlivými občany) ¡zdroje veřejného sektoru, které tvoří výdaje státního rozpočtu, rozpočtů organizací veřejného sektoru včetně obcí a krajů. nZ hlediska původu finančních prostředků ¡zdroje zahraniční - mezinárodní a ¡zdroje vnitrostátní. Podle sektorů nVýdaje ziskového sektoru nVýdaje neziskového sektoru Podle druhů výdajů nInvestiční výdaje ¡všechny výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku (DHM), sledují se od roku 1986 nNeinvestiční výdaje ¡všechny výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku (DHM), které vykazující jednotky vynaložily na pořízení DHM (koupí nebo vlastní činností), spolu s celkovou hodnotou DHM získaného formou bezúplatného nabytí, nebo převodu podle příslušných legislativních předpisů, nebo přeřazením z osobního užívání do podnikání. Sledují se až od roku 2003 Investiční výdaje nPodle CEPA 2000 Podle zdrojů financování a podle sektorů Veřejné výdaje na ochranu ŽP v mil. Kč n Státní rozpočet v mil. Kč n n n n n n n n n n n n n n n Dlouhodobě jsou prostředky státního rozpočtu alokovány zejména do oblasti ochrany biodiverzity a krajiny, v posledních letech pak také na ochranu vody a do oblasti ostatní činnosti v ekologii, do které patří zejména různé ekologické programy a spolupráce se zahraničím, u kterých lze do budoucna očekávat nárůst Státní rozpočet v mil. Kč n n n n n n n n n n n n n n n Fondy - SFŽP v mil. Kč n n n n n n n n n n n n Z rozpočtu SFŽP je dlouhodobě podporována oblast ochrany vody a ochrany ovzduší, v posledních letech významněji také správa v ochraně ŽP. Územní rozpočty v tis. Kč n Územní rozpočty v tis. Kč Zahraniční zdroje nKomunitární program LIFE/LIFE+ Program LIFE+ se skládá ze tří části (pilířů) nazvaných „LIFE+ Příroda a biologická rozmanitost“, „LIFE+ Politika a správa v oblasti životního prostředí“ a „LIFE+ Informace a komunikace“. nCíl 3 Evropská územní spolupráce 2007-2013 (a Interreg III) – 5 bilaterálních operačních programů "Přeshraniční spolupráce": česko-saský, česko-bavorský, česko-rakouský, česko-slovenský, česko-polský. nProgram Švýcarsko-české spolupráce nOperační program životní prostředí (OPŽP) nFond soudržnosti, Komunitární program LIFE+ nfinanční nástroj úzce zaměřený na životní prostředí. nProgram LIFE+ se skládá ze tří části (pilířů): ¡„LIFE+ Příroda a biologická rozmanitost“, ¡„LIFE+ Politika a správa v oblasti životního prostředí“ a ¡„LIFE+ Informace a komunikace“. nje financován z Evropského fondu pro reginonální rozvoj (ERDF), ze kterého je na Programy vyčleněno celkem 4655 mil.EUR. n Cíl 3 Evropská spolupráce a Interreg III n5 bilaterálních operačních programů „Přeshraniční spolupráce ¡česko-saský, ¡česko-bavorský, ¡česko-rakouský, ¡česko-slovenský a ¡česko-polský. OPŽP ndruhým největším českým operačním programem pro období 2007-2010, kdy z evropských fondů (konkrétně Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj) nabízí přes 5 miliard euro (18,4 % všech prostředků určených z fondů EU pro ČR). nPřipravený Státním fond životního prostředí a Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Evropskou komisí, přináší ČR prostředky na podporu konkrétních projektů v sedmi oblastech – prioritních osách OPŽP nPrioritní nosy PRIORITNÍ OSA 1 / FS Zlepšování vodohospodářské infrastr. a snižování rizika povodní O P E R A Č N Í P R O G R A M Ž I V O T N Í P R O S T Ř E D Í PRIORITNÍ OSA 2 / FS Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí PRIORITNÍ OSA 3 / FS Udržitelné využívání zdrojů energie PRIORITNÍ OSA 4 / FS Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekolog. zátěží Zlepšení jakosti pitné vody Omezování rizika povodní Zlepšení kvality ovzduší Omezování emisí Snížení znečištění vod Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE Realizace úspor energie a využití odpadního tepla Environmentálně šetrné systémy vytápění a přípravy teplé vody Zkvalitnění nakládaní s odpady Odstraňování st. Ekolog. zátěží PRIORITNÍ OSA 5 / ERDF Omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik Omezování průmyslového znečištění PRIORITNÍ OSA 7/ ERDF Rozvoj infrastruktury pro environ. vzdělávání, poradenství a osvětu Péče o území Natura 2000 Podpora biodiverzity Optimalizace vod. režimu krajiny Obnova krajinných struktur Regenerace urbanizované krajiny Prevence sesuvů, monitorování geofaktorů a následků hornické činnosti PRIORITNÍ OSA 8 / FS Technická pomoc Rozvoj infrastruktury pro realizaci environmentálních vzdělávacích programů, PRIORITNÍ OSA 6 / ERDF Zlepšování stavu přírody a krajiny Technická asistence OP ŽP Ostatní výdaje TA OP ŽP OPŽP nPodíl jednotlivých prioritních os v OP ŽP n n n n n n nRozdělená podpora k 7.4.2010 Environmentální politika nrole státu (veřejné moci) nnenáhodné řešení problému nkoncepce: ¡popis a hodnocení stavu ¡analýza problémů a rizik ¡definice cílů ¡návrh opatření a nástrojů Environmentální politika nGlobální ¡zpravidla sektorové politiky – rámcové úmluvy nSupraregionální ¡Akční programy EU (aktuálně 6.) n /rozhodnutí EP a Rady 1600/2002/ES/ nnárodní ¡Státní politika životního prostředí ČR (aktuálně pro roky 2004-2010) nregionální, lokální ¡např. v rámci programu rozvoje obce, programů rozvoje územního obvodu kraje, koncepce rozvoje cestovního ruchu, ... /obecní a krajské zřízení/ Ekologická politika státu nZřízení potřebných orgánů a institucí nPřijetí určitých principů ¡Státní politika životního prostředí nFormulace základních cílů nVolba vhodných nástrojů nZakotvení institucionální struktury i nástrojů do platných právních norem nKontrola fungování ekologické politiky Organizační systém ochrany ŽP nPodle územního hlediska ¡Orgány s mezinárodní působností ¡Orgány s celorepublikovou působností ¡Orgány s působností na nižších úrovních státní správy nPodle rozsahu činnosti ¡Ochrana ŽP – hlavní náplň činnosti ¡Ochrana ŽP – jedna z činností nPodle charakteru moci ¡Orgány zákonodárné ¡Orgány výkonné n Politika životního prostředí EU nUstanovení čl. III – 233 o politice ŽP nCíle: ¡udržování, ochrana a zlepšování kvality ŽP ¡ochrana lidského zdraví ¡obezřetné a racionální využívání přírodních zdrojů ¡podpora opatření na mezinárodní úrovni, čelících regionálním a celosvětovým problémům ŽP Historie politiky ŽP EU nHlavními body vývoje ochrany životního prostředí v rámci EU jsou: n1959 – první norma týkající se ŽP - směrnice 59/221/Euratom o ochraně pracovníků proti ionizujícímu záření n1972 – koná se mezinárodní konference o ŽP ve Stockholmu, n1973 – vytvoření první sekce Evropské komise, která se specializuje na ochranu ŽP + přijetí prvního akčního plánu pro ochranu životního prostředí n1980 – Evropský soudní dvůr potvrdil, že je možné přijímat evropské závazné normy o ochraně ŽP v rámci regulace vnitřního trhu n1981 – v rámci Evropské komise zřízeno samostatné generální ředitelství pro ŽP n1984 – zřízen první zvláštní fond pro ochranu ŽP na evropské úrovni n1987 – Jednotný evropský akt (Single European Act) vytváří zvláštní politiku ochrany životního prostředí n1992 – Maastrichtská smlouva zavádí princip, že při přijímání a provádění všech politik ES se musí přihlížet k dopadům na životní prostředí n1994 – je zřízen Kohezní fond (Fond soudržnosti), který mj. financuje projekty na ochranu životního prostředí. n2001 – platí VI. akční plán pro životní prostředí (2001-2010) n Zásady politiky ŽP EU nZásada prevence („je lepší než léčení“) nOdstraňovat příčiny škod na místě vzniku nZásada „znečišťovatel platí“ nPrincip integrace – zásady ochrany ŽP se musí promítat do definic a realizace všech politik EU a členských států nZásada předběžné opatrnosti nZásada vysoké úrovně ochrany, která se má promítat do všech legislativních a normativních kroků Komise Nástroje politiky ŽP EU nLegislativa nTržní nástroje nHorizontální nástroje nFinanční nástroje nVolný přístup k informacím o znečištění ŽP n„Eco-label“ – označení výrobků vyhovujících nstanoveným normám n„Eco-audit“ – dobrovolný audit technologických procesů z hlediska požadavků ochrany ŽP Legislativa nSměrnice (někdy nařízení) stanovící standardy pro vodní hospodářství, zacházení s odpady, kvalitu ovzduší,chemické produkty, hladinu hluku, ochranu přírody; nV některých oblastech je přijetí směrnice podmíněno jednomyslností v Radě Tržní nástroje n„Měkké“ nástroje ¡„Eco-label“ a „Ecoaudit“, které posilují „image“ výrobce na trhu n„Tvrdé“ nástroje, ¡fiskální stimuly a antistimuly, snaha o internalizaci nákladů a ztrát z poškození ŽP v cenách produktů nRežim státních podpor, daňových úlev atd. přihlížejících k hledisku ochrany ŽP Horizontální nástroje nZlepšení informačních zdrojů o ŽP, které poskytují mezinárodně srovnatelná data nVědecký výzkum a technický rozvoj, který řeší také prevenci a snížení dopadů na ŽP; nPlánovací procedury: EIA (Enviromental Impact Assessment) – závazná kriteria a postupy při hodnocení nových staveb i zaváděných výrobních postupů z hlediska dopadu na ŽP; nVeřejná informovanost a výchova celé veřejnosti, aby vnímala problémy ŽP Finanční nástroje nVýdaje na ŽP tvoří jen 3% rozpočtu EU: ¡strukturální fondy také podporují environmentální projekty; ¡kohezní fond financuje dopravní a infrastrukturní projekty v chudších státech; nEvropská investiční banka – cca 20% úvěrů jde na environmentální projekty. nProgramy financované přímo z prostředků EU ¡LIFE demonstrační kampaně o emisích a ochraně přírody; ¡ENVIREG financování environmetálních investic n Obsahové cíle programu „Směrem k udržitelnému rozvoji“ nZásady: nUdržitelný rozvoj; nIntegrace cílů do ostatních politik EU nSdílená odpovědnost unie, států, regionů,regionálních a místních orgánů i občanů; nVyužít především tržní nástroje, které povzbuzují všechny účastníky k volbě řešení, jež jsou v souladu se zájmy ochrany ŽP. Program zdůrazňuje tato témata nUdržitelné řízení a hospodaření s přírodními zdroji; nIntegrace kontroly znečištění a prevence vzniku škodlivých odpadů nSnížit spotřebo energie z neobnovitelných nzdrojů; nZlepšit řízení dopravy s územní plány; nEnvironmentální kvalita městských celků; nZlepšit veřejné zdraví a bezpečnost Akční plán 2001-2010 nPriority: ¡Boj proti změnám klimatu; nCíl – stabilizovat atmosférické koncentrace plynů způsobujících skleníkový efekt na úrovni, která nezpůsobí nepřirozené výkyvy zemského podnebí ¡Přírodní a biologická rozmanitost – chránit unikátní zdroj; nCíl – chránit a obnovit fungování přírodních ekosystémů a zastavit ztrátu biologické rozmanitosti v Evropské unii a v globálním měřítku. Chránit půdy před erozí a znečištěním. Akční plán 2001-2010 nPriority: ¡Životní prostředí a zdraví; nCíl – dosáhnout takové kvality životního prostředí, kde hladiny koncentrací škodlivin vytvořených člověkem, včetně nejrůznějších typů záření, nepovedou k významným nebezpečím pro zdraví člověka ani nebudou mít na zdraví člověka významné dopady ¡Trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů a hospodaření s odpady nCíl – zajistit, aby spotřeba obnovitelných a neobnovitelných zdrojů nepřesáhla nosnou kapacitu životního prostředí. Je třeba přerušit spojení mezi využíváním zdrojů a ekonomickým růstem pomocí významně zlepšené účinnosti využívání zdrojů, odmaterializování hospodářství, a zamezováním vzniku odpadů. Státní politika životního prostředí ČR nOchrana životního prostředí a právo na příznivé životní prostředí je zajištěno v článku 35 Listiny základních práv a svobod ČR. nZákladním dokumentem ochrany a tvorby životního prostředí v ČR nV současné době je zpracována pro období 2004 – 2010, ¡koresponduje s 6. akčním plánem EU pro životní prostředí, ¡koresponduje se Strategií životního prostředí OECD pro 1. dekádu 21. století z května 2001. Prioritní oblasti SPŽP 1.Ochrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti 2.Udržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady 3.Životní prostředí a kvalita života 4.Ochrana klimatického systému Země a omezení dálkového přenosu znečištění Návrh priorit aktualizované SPŽP 1.Ochrana klimatu a omezování negativních dopadů jeho změny 2.Snižování negativních dopadů znečištění ovzduší 3.Ochrana a udržitelné využívání zdrojů 4.Ochrana biologické rozmanitosti 5.Environmentálně šetrné užívání krajiny 6.Bezpečné prostředí Úkoly SPŽP ČR nProgram Natura 2000 – stanovení režimu využívání území, plány managementu (včetně SEA), stále chybí potřebná legislativa – do roku 2004 nSnížení znečištění vod dusičnany ze zemědělských zdrojů – nutno implementovat akční program a monitoring nRecyklace materiálů včetně vozidel s ukončenou životností (autovraky) – nutné dovybavení sběrných míst, chybí odpovídající demontážní a zpracovatelská centra, osvěta – do roku 2006 nOmezení vstupu nebezpečných látek do povrchových a podzemních vod – nutno připravit a realizovat akční programy – do roku 2009 nVýstavba ČOV pro 2–10 tis. EO, rekonstrukce ČOV nad 10 tis. EO – eliminace emisí dusíku a fosforu – do roku 2010 Úkoly SPŽP ČR nBiologicky rozložitelný TKO (BRKO) – budování odděleného sběru a kompostování, postupně snížit množství BRKO ukládaného na skládky na 75, 50 a 35 % referenční hladiny (rok 1995) – do roku 2010 nPéče o říční ekosystémy (Rámcová směrnice 2000/60/ES o vodní politice), dosažení požadovaného stavu (dle definice v plánech povodí, viz předcházející fáze) – do roku 2015 nSnížit imise v místech překročení limitů pro ochranu ekosystémů: ¡dokončit a realizovat integrovaný program snížení emisí regionálních programů ¡pracovat místní programy zlepšení kvality ovzduší nDosažení 8% podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny ČR n Principy SPŽP ČR nZvyšování povědomí veřejnosti o otázkách životního prostředí. nZapojení veřejnosti, nHospodaření se zdroji a udržitelná spotřeba. nPrincip předběžné opatrnosti, nZnečišťovatel platí. nZásada integrace. Zvyšování povědomí veřejnosti nV rámci zvyšování povědomí veřejnosti pak SPŽP definuje tzv. klíčové skupiny („major groups“) obyvatel, kterých se zvyšování povědomí týká především. ¡nestátní neziskové organizace, ženy, děti a mládež, národnostní menšiny, místní a regionální samospráva, zaměstnanci a jejich organizace, podnikatelé, obchod a průmysl, akademická obec a zemědělci. n Zapojení veřejnosti nvýznamný princip zejména ve vztahu k uplatnění principu přímé odpovědnosti za ochranu před negativními účinky živelních nebo průmyslových pohrom. n Hospodaření se zdroji a udržitelná spotřeba nZde upozorňuje na to, že u obnovitelných zdrojů musí být respektována rychlost jejich regenerace a že v současné době nejsou tyto zdroje využívány s ohledem na možnou rychlost jejich obnovy u obnovitelných zdrojů a jejich možnou vyčerpatelnost u zdrojů neobnovitelných. nProsazovat ¡zásadu udržitelné spotřeby a výroby Princip předběžné opatrnosti nkterý zdůrazňuje, že jsou mnohem účinnější a ekonomicky efektivnější preventivní opatření než náprava škod (jedná se především o případ nevratně znečištěných složek životního prostředí, vyčerpaných zdrojů, narušených ekosystémů a poškozeného zdraví). n Princip znečišťovatel platí nTento princip znamená zahrnutí negativních externalit týkajících se znečištění životního prostředí do nákladů znečišťovatele. n Zásada integrace nZde upozorňuje SPŽP, na to, že ochrana životního prostředí úzce souvisí s většinou sektorových politik a z tohoto zřetele je SPŽP politikou průřezovou, která musí být s ostatními sektorovými politikami jak koordinována, tak do nich integrována. n Cíle SPŽP ČR nOchrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti, ¡Zastavení poklesu biodiverzity ¡Péče o vodní a mokřadní ekosystémy, revitalizace vodních biotopů nUdržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady, ¡Ochrana povrchových a podzemních vod (jakost a množství, zdroje pitné vody) ¡Ochrana neobnovitelných přírodních zdrojů ¡Využívání obnovitelných zdrojů ¡Snižování energetické a materiálové náročnosti výroby a zvýšení materiálového a energetického využití odpadů ¡Odpovědné nakládání s nebezpečnými odpady Cíle SPŽP ČR nŽivotní prostředí a kvalita života, ¡Snižování zátěže prostředí a populace toxickými kovy a organickými polutanty ¡Snížení počtu (celkové rozlohy) území s překročenými kritickými zátěžemi ovzduší (acidifikace prostředí) ¡Ochrana životního prostředí a člověka před hlukem ¡Environmentálně příznivé využívání krajiny ¡Omezování antropogenních/průmyslových vlivů a rizik ¡Ochrana životního prostředí před negativními účinky živelních událostí a následky krizových situací nOchrana klimatického systému Země a omezení dálkového přenosu znečištění ovzduší ¡Snižování emisí skleníkových plynů (GHGs) ¡Snížení přeshraničních přenosů znečištění ovzduší ¡Ochrana ozonové vrstvy Země n Odvětvové politiky SPŽP nEnergetika nTěžba nerostných surovin nPrůmysl nObchod nDoprava nZemědělství a lesní hospodářství nOchrana a užívání vod nŽivotní prostředí a zdraví nRegionální rozvoj, obnova venkova a cestovní ruch Energetika nCíle SPŽP: ¡minimalizace dopadů získávání energie, ¡racionální spotřeba energie a zásobování energií v režimu udržitelného rozvoje. ¡důraz na úspory a odstranění plýtvání na straně spotřeby, ¡vytvářet podmínky pro uplatnění obnovitelných zdrojů energie s plněním národního cíle výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na hrubé spotřebě elektřiny (8 % v roce 2010). Temelín Těžba nerostných surovin nCíle SPŽP: ¡snižovat negativní vlivy dobývání nerostných surovin na životní prostředí a krajinu; ¡vytvářet podmínky k zajištění potřeb našeho hospodářství nerostnými surovinami při respektování principů udržitelného rozvoje a environmentálních limitů těžby; ¡zvýšit míru recyklace zejména stavebních materiálů a využívání odpadů jako druhotných surovin; ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ Sokolovsko-lom Družba těžba Cíle odvětvové politiky těžba NS nvytvářet prostředí stimulující ke komplexnímu využívání nerostných zdrojů a k minimalizaci odpadů při využívání nerostných zdrojů; ndosáhnout úrovně zemí EU v nižším čerpání neobnovitelných zdrojů nerostných surovin technickým rozvojem, jejich komplexním využitím a vyšším využíváním druhotných surovin a recyklace; nomezit prohlubování koryt řek s cílem získávání surovin; npřehodnotit systém a výši plateb úhrad z dobývacích prostorů s cílem jejich diferenciace podle hodnoty dotčeného území. Průmysl nCíle SPŽP: ¡Podpora ISO 9000 a ISO 14000. ¡Orientace na malé a střední podniky. ¡Dobrovolné aktivity a dohody, zejména: nNárodní program čistší produkce, nNárodní program zavádění systémů environmentálního řízení (EMAS), nProgram energetického značení výrobků a další. ¡Systém výměny informací o nejlepších dostupných technikách. ¡Orientace na integrovanou výrobkovou politiku, ¡Zapojení veřejnosti – koncept udržitelné výroby a spotřeby. Cíle OP Průmysl npodporovat programy zaměřené na rozvoj ekologického strojírenství a na podporu ekologických investic pro ochranu čistoty ovzduší, pro úpravu a čištění odpadních vod, pro zpracování a odstraňování odpadů a pro zavádění „čistších“ technologií; nzajistit splnění emisních stropů a splnění Národního programu snížení emisí u zvláště velkých spalovacích zdrojů, snížení příspěvku k imisním koncentracím, snížení emisí VOC; nsnižovat emitované polutanty do vzduchu a do vody a neznečišťovat vodní toky průmyslovými vodami a odpadními a chemickými látkami a zdokonalovat čištění odpadních a důlních vod; nomezovat výrobu, dovoz a používání nebezpečných chemickýchlátek a nahrazovat je alternativními produkty; npodporovat eko-inovace Obchod nCíle SPŽP ¡informovat spotřebitele o environmentálních vlastnostech výrobků, služeb a destinací cestovního ruchu; ¡důsledně zavádět informace o přítomnosti nebo nepřítomnosti nebezpečných látek, o původu materiálů používaných v určitém výrobku, o recyklovatelnosti výrobku apod.; ¡zavést pravidla pro informování o výrobcích u všech typů výrobků a prohlášení výrobce týkající se dopadů výrobku na životní prostředí; ¡zavést vhodné mechanismy sledování pravdivosti těchto prohlášení výrobců o dopadech jejich výrobků na životní prostředí; ¡legislativními opatřeními ukončit dovoz surovin i výrobků pocházejících z dřevin tropických pralesů a tajgy hypermarket tesco Obchod nCíle SPŽP ¡využít doporučení z Realizačních programů Plánu odpadového hospodářství ČR, zejména Realizačního programu pro obaly a odpady z obalů, pro elektrická a elektronická zařízení, pro oleje, pro pneumatiky, pro baterie a akumulátory, pro autovraky, pro průmyslové odpady a další, které budou obsahovat vhodná doporučení; ¡zvýšit energetické štítkování na zboží; ¡zvýšit kontrolu pohybu nebezpečných látek v obchodě ¡zakázat dovoz látek poškozujících ozónovou vrstvu ze třetích zemí a důsledně provádět regulaci dovozu podle požadavků EU; Doprava nCíle SPŽP: ¡podporovat změnu podílu osobní a nákladní přepravy ve prospěch environmentálně šetrnějších druhů, jako je železniční, kombinovaná a dále veřejná osobní a cyklistická doprava; ¡při modernizaci silniční sítě využívat především stávající silnice ¡podporovat silniční obchvaty měst, protihlukové bariéry podél silnic i železničních tratí ¡budovat hustou síť bezpečných oddělených cyklostezek; ¡podporovat výstavbu zařízení pro cyklistickou dopravu v kombinaci s veřejnou dopravou (systém bike-and-ride) a pěší dopravou; ¡podporovat budování komplexních integrovaných dopravních systémů ve městech a jejich okolí s výraznějším uplatněním kolejové dopravy (vč. železnice); ¡ dopava Doprava nCíle SPŽP ¡v městských aglomeracích podporovat kombinovaný systém individuální a veřejné dopravy (systém park-and-ride), doplněný regulací parkování a přístupu osobních automobilů do center; ¡podporovat využití alternativních paliv (zejména v městské hromadné dopravě), včetně výstavby distribuční sítě tak, aby v roce 2020 činil jejich podíl minimálně 20%; ¡zdokonalit systém kontroly technického stavu motorových dopravních prostředků v provozu tak, aby nedocházelo k nadměrnému poškozování složek životního prostředí; ¡realizovat programy, které budou vést ke snižování emisí z dopravy; ¡minimalizovat odpady z dopravy s důrazem na jejich opětovné využití; ¡podporovat opatření ke zvýšení bezpečnosti dopravy a ochrany pěších a cyklistů; Zemědělství a lesní hospodářství nvytvořit podmínky pro rozvoj multifunkčního zemědělství zlepšující ekologickou stabilitu krajiny; npodporovat ekologicky šetrné způsoby hospodaření (ekologické a integrované zemědělství), s cílem zvýšit podíl plochy zemědělského půdního fondu, na kterém je provozováno ekologické zemědělství do roku 2005 alespoň na 6 % a do roku 2010 minimálně na 10% zejména ve zvláště chráněných územích a chráněných oblastech přirozené akumulace vod; n krávy zemědělství Ekologické zemědělství 2006 2007 2008 2009 Počet ekofarem 963 1 318 1 976 2 689 Výměra zemědělské půdy v ekologickém zemědělství (ha) 281 535 312 890 341 632 398 407 Podíl na celkové výměře zemědělské půdy (%) 6,61 7,35 8,04 9,38 Výměra orné půdy (ha) 23 478,57 295 052 35 178 44 906 Výměra trvalých travních porostů (ha) 232 189,53 257 899 281 596 329 469 Výměra trvalých kultur (sady) (ha) 1 195,61 1 625 2 764 4 331 Výměra trvalých kultur (vinice) (ha) 245 341 Ostatní plochy (ha) 24 670,97 23 616 21 753 19 937 Počet výrobců biopotravin 152 253 345 4292 Zemědělství a lesní hospodářství nvyřešit problém začlenění ploch, na nichž jsou pěstovány rychle rostoucí dřeviny a případně jiné netradiční trvale rostoucí dřeviny; npodporovat zvýšené využívání zemědělské biomasy jako obnovitelných surovin a pro energetické účely, aniž by docházelo k nežádoucímu rozšíření invazních druhů rostlin; npodporovat programy na technické a energetické využití biologicky rozložitelných odpadů a jiných biodegradabilních látek; nomezit plošné i bodové znečištění povrchových a podzemních vod, zejména kontrolou dodržování správné zemědělské praxe při skladování a aplikaci agrochemikálií a statkových hnojiv; n Zemědělství a lesní hospodářství nzachovat mokřady v zemědělské krajině a v lesních ekosystémech; nzachovat a využívat genofond lesů; npodporovat obnovu lesních ekosystémů v imisně postižených oblastech; npodporovat certifikační proces v rámci systému PEFC (trvale udržitelné hospodaření v lesích) a uplatnění šetrných technologií při hospodaření v lesích; npodporovat maximální využívání dřevní hmoty, jako přírodního dobře zpracovatelného materiálu a energetické suroviny z obnovitelného přírodního zdroje; ndosáhnout a následně udržovat rovnováhu mezi stavy lesních ekosystémů a stavy zvěře. n Ochrana a užívání vod nsplnit požadavek směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod do roku 2010; nsnížit plošné znečištění povrchových a podzemních vod a zabránit, popř. snížit, následky havarijního znečištění; ntrvale monitorovat organické polutanty a toxické kovy v povrchové a podzemní vodě; nzvýšit prevenci ochrany před povodněmi a zmírnit dopady období sucha zvýšením retenční a retardační schopnosti krajiny,; npokračovat v realizaci programu Prevence před povodněmi, npodporovat odbahňování rybníků; npodporovat přirozené tvary vodních toků (meandry); nzpřísnit podmínky pro povolování staveb a činnosti v záplavových území s cílem předcházet zbytečným škodám; npři realizaci vodních děl důsledně respektovat zájmy ochrany přírody a krajiny; voda vodopád Regionální rozvoj, obnova venkova a cestovní ruch npodporovat města a obce při realizaci jejich záměrů v oblasti životního prostředí, zvláště pokud tyto záměry nebo zamýšlené dopady přesahují hranice jedné obce, popř. pokud jsou nad finančními možnostmi obcí; npodporovat a chránit krajinný ráz území a jeho prvky npodporovat programy, které souvisejí s péčí o přírodu a krajinu; npodporovat místní samosprávy a nevládní organizace při realizaci Programu obnovy venkova; nmonitorovat vývoj cestovního ruchu s využitím indikátorů jeho dopadů na životní prostředí a místní rozvoj npodporovat rozvoj šetrných, ekologicky únosných forem cestovního ruchu; nvytvořit síť regionálních center šetrné turistiky koordinované národním centrem; nrozšiřovat cestovní ruch a turistiku do méně atraktivních oblastí pomocí Evropských strukturálních fondů; nadaptovat stávající nevyužité hospodářské budovy pro ubytovací, restaurační a informační služby. n nzavést ekologickou certifikaci a propagaci destinací cestovního ruchu, respektujících zásady ochrany životního prostředí. npečovat o krajinu rozvojem venkovské turistiky, ekoturistiky a ekoagroturistiky; npodporovat rozvoj environmentálně šetrných dopravních systémů ve všech oblastech cestovního ruchu; nzajišťovat podmínky pro pěší, příp. cyklistickou, přístupnost krajiny rekonstrukcí a zřizováním polních a lesních cest v souvislosti s prováděnými pozemkovými úpravami, jako nástrojem realizace péče o krajinu; npodporovat vytváření pěších zón v centrech měst či v jejich historicky cenných částech a usnadnit jejich dostupnost pro cyklisty; nrevitalizovat železniční tratě a železniční stanice, jako možná centra služeb pro ekologicky šetrnou pěší turistiku a cykloturistiku; n n Výkonná moc a)Vláda ČR b)Ministerstva (Ministerstvo životního prostředí) c)Zvláštní orgány zřízené za účelem plnění speciálních úkolů v ochraně ŽP ¡Česká inspekce životního prostředí ¡CENIA (Česká informační agentura ŽP) ¡Správy národních parků a chráněných krajinných území ¡Státní fond životního prostředí d)Krajské úřady e)Okresní úřady f)Orgány obcí Nástroje realizace SPŽP 1.Zvyšování povědomí veřejnosti v otázkách životního prostředí, environmentální vzdělávání, výchova a osvěta 2.Právní nástroje 3.Ekonomické nástroje 4.Dobrovolné nástroje 5.Informační nástroje 6.Nástroje strategického plánování 7.Nástroje zapojování veřejnosti 8.Nástroje výzkumu a vývoje 9.Mezinárodní nástroje 10.Institucionální nástroje Ekonomické nástroje – definice ndefinice: n „prostředky ochrany životního prostředí, jejichž účelem je podnítit zájem na ochraně životního prostředí ekonomickou stimulací“ - -stačí? n - NE! n Ekonomické nástroje – znaky njde o opatření finanční povahy, tedy opatření, při nichž dochází k akumulaci, alokaci, redistribuci a/nebo užití peněžní masy, njejich cílem je přispět k ochraně životního prostředí, nk jejich realizaci může docházet jak ve veřejné sféře, tak i ve sféře soukromé, njejich primárním účelem je buď ovlivňování chování regulovaného subjektu, nebo zajištění disponibilních finančních prostředků k provádění opatření na ochranu životního prostředí, případně obojí, nváží se zásadně k právem dovolenému (ať mlčky či výslovně) způsobu chování - nejde o tresty (účelem není sankcionovat protiprávní jednání) Ekonomické nástroje – funkce nmotivační n n n chování ekonomicky výhodné ekonomicky nevýhodné příznivé pro ŽP + / + + / - nepříznivé pro ŽP - / + - / - nakumulační též: internalizační, fiskální, zajišťovací, kompenzační Ekonomické nástroje – druhy nplatby k ochraně životního prostředí ¡daně (včetně daňových úlev) ¡poplatky ¡cla ¡cenové úhrady n nfondy ¡státní a jiné veřejné fondy ¡finanční rezervy, finanční jistoty (kauce) ¡„zelené“ investiční fondy ¡ npovinné environmentální pojištění n ntrhy s obchodovatelnými kvótami a limity n nzálohové systémy n nvýdaje z veřejných rozpočtů ¡přímé výdaje na opatření k ochraně životního prostředí ¡finanční podpory (dotace, úvěry, záruky za komerční úvěry, cenové garance) ¡ n(oceňování životního prostředí) Platební nástroje I. nDaně ¡tzv. environmentální daně (z uhlí aj. fosilních paliv a energie z nich) ¡zvýhodnění / znevýhodnění u „obecných“ daní (různá forma, příklady: DPH, spotřební daně, …) ¡celková „bilance“ daňové soustavy ¡ nCla ¡ústup ¡ nCenové úhrady ¡za užívání veřejných zařízení ¡ Daně ndaně k ochraně životního prostředí x komunální (místní) daně nV současné době fungují: ¡Daně na energie ndle obsahu energie v palivech ndle obsahu uhlíku nelektřina, fosilní zdroje, obnovitelné zdroje energie vyčleňovány ndaně k ochraně životního prostředí nkomunální (místní) daně ¡poplatky/daně na výrobky nza spotřebu látek poškozujících ozónovou vrstvu, nza užívání vybraných umělých hnojiv a pesticidů, nza užívání baterií, nza používání tašek z umělých hmot apod. Daňové úlevy nv rámci DPH, nv rámci spotřebních daní, nv rámci daní z příjmů, nv rámci silniční daně, nv rámci daně z nemovitostí, nv rámci daně dědické a darovací. Platební nástroje II. - poplatky n npojem, druhy: ¡ nEmisní poplatky (za znečišťování / poškozování život. prostředí) ¡ nUživatelské poplatky (za využívání přírodních zdrojů) ¡ nPoplatky za výrobky ¡poplatky za spotřebu látek poškozujících ozónovou vrstvu Země Emisní poplatky npoplatky za znečišťování ovzduší ¡MŽP navrhne za úřednické cesty letadlem emisní poplatek, npoplatky za vypouštění odpadních vod, npoplatky za ukládání odpadů na skládky, npoplatky za spalování odpadů, npoplatky za hluk, nadministrativní, resp. místní poplatky Uživatelské poplatky npokrytí nákladů kolektivních služeb nfinancování místních vlád nsběr odpadu, stočné npoplatky/daně za užití přírodních zdrojů: ¡poplatky za odběry podzemní vody ¡poplatky za odběry povrchových vod ¡odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu ¡poplatky za odnětí pozemků plnících funkci lesa ¡úhrady z dobývacího prostoru ¡úhrady z vydobytých vyhrazených nerostů ¡poplatky za kácení dřevin ¡poplatky za spotřebu látek poškozujících ozonovou vrstvu, ¡poplatky za užívání vybraných umělých hnojiv a pesticidů, ¡poplatky za používání tašek z umělých hmot, apod. Fondy nStátní a jiné veřejné fondy účel: alokace fin. prostředků pro financování opatření k ochraně ŽP např.: SFŽP, krajské fondy pro naléhavá opatření (vody), Jaderný účet, Recyklačný fond (SK), nFinanční rezervy účel: zajistit fin. prostředky pro budoucí jistou potřebu např.: provoz skládek odpadu, těžba nerostů) n nFinanční jistiny / kauce účel: zajistit fin. prostředky pro budoucí možnou potřebu např. přeshraniční přeprava nebezpečného odpadu alt. k povinnému pojištění n n„Zelené“ investiční fondy n Povinné environmentální pojištění nPředmětem odpovědnost za poškození životního prostředí, ne škoda! (?) nNapř.: prevence závažných havárií, atomové právo, přeshraniční přeprava odpadů, Antarktida n Zálohové systémy (deposit-refund system) nprincip: zboží (příp. obal apod.) se neprodává, ale „vydává na zálohu“ (záruka vrácení peněz při vrácení „zboží“ – neplést s reklamací!!!) npříklady: vratné lahve aj. obaly nPředmět obchodu: ¡NE povolení, ale oprávnění, resp. povinnost ¡převoditelné, kvantifikovatelné, měřitelné ¡příklady: emise CO2 aj. skleníkových plynů, půda, … n nVymezení trhu: ¡teritoriální (s ohledem na předmět), bubbles ¡personální n nFáze: ¡stanovení celkové kvóty a její rozdělení, resp. stanovení indiv. limitů ncena, metoda ¡„spotřeba“, obchodování (organizace trhu), ofsety aj. n nZpřísňování podmínek: ¡redistribucí, výkupem, snižováním hodnoty ¡ Trhy s obchodovatelnými kvótami a limity Flexibilní tržní mechanismy - obchodovatelné povolení npřevoditelné kvóty („cap and trade“) nkredity na snížení emisí nprůměrné limity na obdobné výrobky npřevoditelné uživatelská práva npřevoditelná práva čerpat přírodní zdroje Ceny a životní prostředí ncenová regulace ¡garance výkupních cen (pevné ceny, minimální ceny, …) – forma nepřímé podpory(?) noceňování ¡nejde přímo o ekonomický nástroj ¡nezbytný předpoklad po realizaci řady ekonomických nástrojů (nejen) Hodnocení ekonomických nástrojů nVýhody: ¡Tržní konformita ¡Nižší náklady regulace ¡Ekonomická efektivnost ¡Inovativnost n nNevýhody: ¡Nejistý výsledek ¡Omezený věcný dopad n nRizika: ¡„Kouzlo nechtěného“ ¡„Vytloukání klínu klínem“ ¡„Vyschlé zdroje“ ¡„Motivovaný regulátor“ n n n nDěkuji za pozornost nJ nsoukopova@econ.muni.cz eco1