Makroekonomické modelování – přednáška 7 Náklady hospodářských cyklů Lucas (1987). Má stabilizační politika smysl? Užitková funkce E0 ∞ t=0 βt u(ct) Konkrétně E0 ∞ t=0 βt c1−σ t − 1 1 − σ kde β ∈ (0, 1) a σ > 0 je (konstantní) koeficient relativní avergze vůči riziku. Trend a cyklus ct = (1 + λ)(1 + µ)t e− 1 2 σ2 z zt kde zt je stacionární stochastický proces s ln(zt) ∼ N(0, σ2 z) Střední hodnota spotřeby (1 + λ)(1 + µ)t λ kompenzační parametr, vysvětleno pozdeji. Pro USA, roční tempo růstu spotřeby kolem tří procent, µ = 0.03. Směrodatná odchylka logaritmu spotřeby σ2 z = (0.013)2 . Růst Náklady změny tempa růstu. Funkce f(µ, µ0), procentní změna spotřeby, aby byl spotřebitel indiferentní mezi růstem µ a µ0. Porovnání dvou užitkových funkcí U(f(µ, µ0), µ, σ2 z) = U(0, µ0, σ2 z) f(µ, µ0) = 1 + µ0 1 + µ β/(1−β) − 1 Tabulka. β = 0.95. Když µ = 0.02, spotřebitlé požadují kompenzaci 20 procent spotřeby navíc. Cykly Náklady vyhlazení hospodářských cyklů. Funkce g(σ2 z), procentní nárůst spotřeby, aby byl spotřebitel indiferentní mezi nestabilní (volatilní) spotřebou σ2 z a úplně vyhlazenou spotřebou. (Náklady nestability spotřeby). Porovnání užitkových funkcí U(g(σ2 z), µ, σ2 z) = U(0, µ, 0) S log aproximací dostaneme g(σ2 z) = 1 2 σσ2 z 1 Tabulka. Závisí na parametru σ (koef. rizikové averze). Benchmark, σ = 1, log preference. Odhady naznačují větší hodnoty (ale ne přes 20). (σ2 z = 0.013 směrodatná odchylka spotřeby od trendu (US, poválečné období). Odstranění cyklů je ekvivalentní růstu průměrné spotřeby o 0.008 procent. Což je celkem málo. Modifikace. Větší volatilita (před válkou). Ne jen reprezentativní domácnost, někteří čelí větší volatilitě. (Ale jednotlivci se mohou pojistit). Ekonomická nestabilita (fluktuace) – malý význam oproti nákladům inflace nebo snížení ekonomického růstu. Barlevy (2005) shrnující článek. Reakce na Lucase. Modifikace Lucasova výpočtu. Různé přístupy. Průměr odhadů nákladů přes všechny studie 2.5 %. Má být (agresivnější) stabilizační politika prioritou? Asi ano. Stylizovaná fakta Kydland and Prescott (1990). Lucasova definice hospodářského cyklu. Chování během cyklu. Spotřeba (durables a nondurables), investice, vládní výdaje, exporty, importy. Kapitál, odpracované hodiny (zaměstnanost, hodiny na pracovníka). Reálná mzda. Odpracované hodiny, volatilita jako výstup. 2/3 „způsobeny fluktuacemi v zaměstnanosti, 1/3 fluktuacemi v hodinách na pracovníka. RBC model s nabídkou práce Zaměstnanost (a odpracované hodiny) – důležitá součást fluktuací hospodářského cyklu. Zavedeme do modelu práci (a technologický šoky). E0 ∞ t=0 βt u(ct, t) Různé specifikace užitkové funkce pro volný čas u(ct, t) = (cµ t 1−µ t )1−θ 1 − θ u(ct, t) = c1−γ t − 1 1 − γ + ψ 1−θ t − 1 1 − θ Po dosazení = 1 − h u(ct, t) = c1−γ t − 1 1 − γ + ψ (1 − ht)1−θ − 1 1 − θ u(ct, t) = c1−γ t − 1 1 − γ + ψ log(1 − ht) u(ct, t) = c1−γ t − 1 1 − γ − ψ h1+θ t − 1 1 + θ u(ct, t) = c1−γ t − 1 1 − γ − ψht Intratemporální rozhodování. 2 Užitková funkce max c,h log(c) + ψ (1 − h)1−θ − 1 1 − θ vzhledem k c = wh a 1 − h = . Parametr ψ – váha volného času v užitkové funkci. Intratemporální podmínka ψ c (1 − h)θ = w Po dosazení z rozpočtového omezení ψ h (1 − h)θ = 1 Mzda není důležitá pro určení množství práce a volného času. Proč? • Substituční efekt = růst mzdy, volný čas je dražší, proto více pracovat • Důchodový efekt = růst mzdy, více vyrobím s danými vstupy, zvýšeím spotřebu obou normálních statků (spotřeby, volného času) ⇒ méně pra- covat. • růst mzdy ⇒ vliv na spotřebu pozitivní v obou případech. vliv na volný čas ⇒ substituční (-), důchodový (+) • log užitková funkce (pro spotřebu) – důchodový a substituční efekt se vykrátí Intertemporální rozhodování: Jak agenti reagují na dočasně vyšší mzdovou sazbu? Ekonomika trvá jen dvě období. c1 + c2 1 + r = w1h1 + w2h2 1 + r max c1,c2,h1,h2 U Mezičasová podmínka (Eulerova rovnice) jinak vyjádřená 1 − h2 1 − h1 = β(1 + r) w1 w2 1 θ • If w1 > w2, domácnost je dnes produktivnější, bude nabízet více práce dnes • jaký je efekt permentntního zvýšení mzdy? • reakce na úrokovou míru, více práce více vyrobím, uspořím a budu z toho mít více v budoucnu Síla reakce je ovlivňěna parametrem 1 θ . Součást Frischovi elasticiy nabídky práce. Pro tuto užitkovou funkci je rovna h 1−h 1 θ Nabídka práce je jedním z důležitých propagačních mezchanizmů v RBC. Model s technologickými šoky yt = ztf(kt, ht) = ztkα h1−α zt je technologický šok, TFP (total factor productivity). Dočasné zvýšení TFP zvýší výstup (při stejných zdrojích, vyrobím více). Dojde i ke zvýšení mzdy, lidé budou reagovat zvýšením odpracovaných hodin, což dále zvýší výstup. (mezičasový substituční efekt). Rovněž i vliv růstu úrokové míry na nabídku práce. 3 Plnotučný RBC model Postup: • Najdi podmínky prvního řádu, odvoď podmínky optimality • Najdi steady state • Log-linearizuj podmínky optimality kolem s.s. • Nakalibruj strukturální parametry (data) • Najdi rozhodovací pravidlo (my použijeme Dynare) • Nasimuluj modelovou ekonomiku v reakci na šoky – vypočítej statistiky modelových dat – prozkoumej chování modelu na základě impulsních odezev – (další metody: varinační dekompozice, šoková dekompozice . . . ) • Porovnej výstupy z modelu s chováním v datech • Interpretuj výsledky • Najdi, kde model selhává a jak by se to dalo vylepšit Hansenův základní model. max ct,ht,kt+1 E0 ∞ t=0 βt [log(c) + ψ log(1 − h)] vzhledem k ct + kt+1 = wtht + (1 + rt)kt ct > 0, ht ∈ [0, 1], kt+1 > 0 zt = ρzt−1 + t (implicitně předpokládáno, jediné aktivum je kaptiál, tedy at = kt) Můžeme řešit jako problém sociálního plánovače. Omezení SP ct + kt+1 = (1 − δ)kt + ztkα h1−α Podmínky optimality. Euler 1 ct = βEt 1 ct+1 (1 + αzt+1kα−1 t+1 h1−α t+1 ) − δ) a intratemporální. ψ 1 − ht = (1 − α)ztkα t h−α t ct Levá strana: mezní náklady ze zvýšení množství práce o jednotku, pravá strana: mezní příjem ze zvýšení práce (mzda) oceněno užitkem. 4 Kalibrace Respektovat časový rozměr parametrů (čtvrtletní, roční). • δ . . . z rovnice pro vývoj kapitálu δ = i k . Z dat I K a K Y • α . . . podíl kapitálu (capital share) α = RK Y . Problémy: důchody vlastníků (proprietors’ income), příjmy za „pronájem nemovitostí v osobním vlastnictví • β . . . z Eulerovy rovnice, v s.s. β = 1 1+r , nebo β = [αy k + (1 − δ)]−1 • ψ . . . empiricky lidé pracují 1/3 času. Z intratemporální podmínky ψ = (1 − α)y c 1−h h • ρ a σ vypočítáme Solowovo reziduum. Odhadneme jako AR(1) proces, ρ je autoregresní parametr, σ z rozptylu reziduí Log-linearizace Příště Porovnání model vs. data Najdeme rozhodovací pravidla kt+1 = g(kt, zt), i pro ct a ht. Vybereme počáteční hodnotu kapitálu k0, vygenerujeme dlouhou časovou řadu inovací { } T t=0 a vytvoříme řadu šoků {zt} T t=0. Nasimulujeme chování modelové eknomiky (třeba 10 tis. krát). Vypočítáme statistiky a porovnáme s daty. Tabulka. Výsledky • modelový výstup fluktuuje méně než v datech • investice jsou volatilnější než výstup, spotřeba méně než výstup (až moc málo) • odpracovavné hodiny mají asi poloviční volatilitu • velmi vysoká korelace s výstupem (více než v datech), zejména odpracované hodiny Volatilita Relativni vol. Korelace xt s výstupem yt Proměnná xt σx (M) σx (D) σx/σy (M) σx/σy (D) ρ(yt, xt) (M) ρ(yt, xt) (D) výstup yt 1.351 1.72 1 1 1 1 spotřeba ct 0.329 1.27 0.244 0.738 0.84 0.83 investice it 5.954 8.24 4.407 4.791 0.99 0.91 odprac. hodiny ht 0.769 1.65 0.569 0.930 0.99 0.86 Důvody • šok je velmi persistentní (abychom zajistili persistenci ve výstupu) • na to reaguje nabídka práce (spíše permanentní růst mzdy) malá mezičasová substituce v nabídce práce 5 • změny v nabídce práce jsou spojeny spíše se změnou r (proto je volatilita hodin tak malá) • snadné vyhlazovat spotřebu v čase (nejsou žádné frikce), proto málo volatilní spotřeba a hodně volatilní investice • v modelu je jen jeden šok, proto pozorujeme vysokou korelaci proměnných s výstupem Řešení některých problémů Nízká volatilita hodin • – opustit log specifikaci v užitkové funkci (log(1−h)), dostat větší elasticitu nabídky práce ⇒ model s nedělitelnou nabídkou práce (lineární specifikace užitkové funkce) • aby fluktuace celkových hodin odpovídali datům (2/3 jsou změny zaměstnanstnanosti – extensive margin, 1/3 jsou změny v odpracovaných hodinách na pracovníka – intensive margin) 6