1
Daňová incidence
a spravedlnost
Přednáška č. 3
6.10.2009 2
Daňová spravedlnost
• Co to je?
• Podle čeho ji budeme teoreticky
posuzovat?
• Jak ji prakticky ověřovat (měřit)
• Jaké problémy jsou s tím spojené?
6.10.2009 4
6.10.2009 5
Co to je daňová spravedlnost?
poplatník by měl nést "správný
podíl" nákladů vlády
6.10.2009 6
Obsah přednášky
Přístupy k daňové spravedlnosti
filozofické přístupy
zdanění podle užitku
zdanění podle schopnosti daňové úhrady
(horizontální a vertikální spravedlnost)
Daňový přesun
daňový přesun na konkurenčních trzích
daňový přesun na trhu práce
daňový přesun v monopolním prostředí
Měření daňové incidence
Lorenzova křivka, Giniho koeficient
Pechmanova studie: Kdo platí daně 1966-
1985 USA
2
6.10.2009 7
Přístupy k daňové spravedlnosti (1)
historicky jde o nejdůležitější otázku
daňové teorie - kdo a v jaké výši má daně
platit, kdo má právo je vybírat
normativní záležitost - ekonom nemůže dát
odpověď na to, co je spravedlivé, to je
práce pro politika (filozofa)
ekonom může na základě společenské
objednávky (volby?) vypracovat daňový
systém a kontrolovat, jestli daňovou zátěž
nesou skutečně ty skupiny poplatníků, jak
bylo zamýšleno
6.10.2009 8
Přístupy k daňové spravedlnosti (2)
Barr, N.: Economics of the welfare state. Fourth Edition. Oxford University Press 2004
TVS
libertariánství (Nozick X Hayek)
liberalismus
utilitarismus
rawlsovo pojetí spravedlnosti
kolektivismus (demokratický
socialismus, marxismus)
6.10.2009 9
Teorie daňové spravedlnosti
zásada užitku
spravedlivý je takový systém, v němž každý
daňový poplatník přispívá v závislosti na
užitku, který má z veřejných statků
zásada schopnosti daňové úhrady
systém sám o sobě nezávisle na stanovení
výdajů
6.10.2009 10
Problémy těchto teorií
žádné z těchto pojetí nelze zavést
zásada užitku
jak zjistíme konkrétní užitek pro konkrétního
poplatníka?
existují VS, které jsou nedělitelné
můžeme alokovat daňový výnos, který
odpovídá nákladům na veřejné statky, jak ale
zajistíme daně potřebné na financování
transferů (redistribuční cíle VF)?
zásada schopnosti daňové úhrady
jak budeme měřit schopnost daňové úhrady?
je spravedlivé platit daně na základě
schopnost daňové úhrady?
6.10.2009 11
Schopnost daňové úhrady
pohledy na „spravedlnost“
McGee (2004, str. 114): „Jestliže vycházíme
z premisy, že jakákoliv akce je neetická už
v okamžiku porušení individuálních práv člověka,
není žádný důvod měřit užitky a ztráty této akce, ale
pouze určit, zda-li práva byla nebo nebyla
porušena. Utilitaristi by dospěli k závěru, že
jakákoliv akce je etická, i když při ní došlo
k porušení individuálních práv, právě tehdy, když
z ní vzejde víc „vítězů“ než „poražených“ nebo
právě tehdy když přírůstek užitku je větší než jeho
ztráta. No a toto je podstatný kaz utilitárního
přístupu.“
McGee (2004, str. 114): „Jestliže vycházíme
z premisy, že jakákoliv akce je neetická už
v okamžiku porušení individuálních práv člověka,
není žádný důvod měřit užitky a ztráty této akce, ale
pouze určit, zda-li práva byla nebo nebyla
porušena. Utilitaristi by dospěli k závěru, že
jakákoliv akce je etická, i když při ní došlo
k porušení individuálních práv, právě tehdy, když
z ní vzejde víc „vítězů“ než „poražených“ nebo
právě tehdy, když přírůstek užitku je větší než jeho
ztráta. No a toto je podstatný kaz utilitárního
přístupu.“
6.10.2009 12
Zásada zdanění podle užitku
(1)
Poplatník A má příjem
10 000 Kč
oceňuje jedno projetí
mostem na 1 Kč
Poplatník B má příjem
20 000 Kč
oceňuje jedno projetí
mostem na 2 Kč
Obecná daň z užitku
co když ocení most na 5 Kč
co když jenom na 1,50 Kč
co když létá helikoptérou
využívají bohatí více
nebo méně veřejné
statky?
3
6.10.2009 13
Zásada zdanění podle užitku (2)
skutečný předpis daně bude záviset na
stupnici preferencí, přesněji na
důchodové elasticitě poptávky (EID) po VS
a na cenové elasticitě poptávky (EPD) po
VS
EID=(∆Q/Q)/(∆I/I) EPD=(∆Q/Q)/(∆P/P)
EID/EPD=(∆∆∆∆P/P)/(∆∆∆∆I/I)
EID/EPD < 1 daň je regresivní
EID/EPD = 1 daň je lineární
EID/EPD > 1 daň je progresivní
jak ale určíme elasticity? 6.10.2009 14
Zásada zdanění podle užitku (3)
použití
ve specifických případech jsme schopni
tuto daň - poplatek na základě užitku určit
možno zavést tam, kde veřejně
poskytované služby mají povahu
soukromého zboží (jedince lze vyloučit ze
spotřeby)
mostné, mýtné, vydávání licencí, městská
doprava, …
v jiných případech je použití této metody
nemožné - příspěvky na sociální
zabezpečení (politika zaměstnanosti)
6.10.2009 15
Zdanění podle schopnosti
daňové úhrady
zde existuje problém daní sám o sobě,
abstrahujeme od výdajů
uvažujeme určitý objem příjmů a ptáme
se kolik zaplatí každý daňový poplatník
podle své schopnosti daňové úhrady
zdanění podle schopnosti daňové úhrady
vede k tomu, že lidé se stejnou platební
kapacitou platí stejně (horizontální
spravedlnost) a lidé s větší kapacitou
platí více (vertikální spravedlnost)
6.10.2009 16
Horizontální spravedlnost
podle jakého ukazatele budeme posuzovat
schopnost daňové úhrady?
IDEÁL: celkové „štěstí“, které můžeš získat
využitím všech dostupných možností
(spotřeba, bohatství, volný čas, …)
Příklad: zdraví X nemocný
ženatý muž
nejčastěji se pro účely kvantifikace
schopnosti daňové úhrady používá: důchod,
spotřeba, bohatství
6.10.2009 17
Horizontální spravedlnost (2)
Důchod versus spotřeba jako daňová
základna
důchod se používá jako základna u daní
osobních, přímých
spotřeba se používá jako základna u daní
nepřímých, neosobních
je důležité přesně vymezit základny pro
daň, tzn., že u důchodu uvažovat i úroky,
dividendy, zhodnocení aktiv, možnost
bydlení ve vlastním domě, práci v
domácnosti
u spotřeby pak i spotřebu, za kterou jsme
neplatili tržní cenu (neprošla zdaněním),
např. jablka ze zahrádky
6.10.2009 18
Horizontální spravedlnost (3)
Bohatství jako daňová základna
pokud se budeme na bohatství dívat jako
na kapitalizovanou hodnotu důchodu z
kapitálu, můžeme považovat daň z
bohatství za ekvivalent k dani z tohoto
důchodu
ale: dodatečný užitek ve formě většího
bezpečí, větší ekonomická volba, …
4
6.10.2009 19
Vertikální spravedlnost
předpoklad: za daňovou základnu
považujme důchod
otázka: jak by se měla lišit velikost daně
u poplatníků s různým důchodem?
6.10.2009 20
Vertikální spravedlnost (2)
Funkce a křivka marginálního užitku
důchodu
otázka: jaký užitek nám přinese důchod ->
jaký dodatečný (marginální) užitek nám
přinese dodatečný (marginální) důchod?
předpoklad č.1: jsme schopni kardinálně
určit marginální užitek důchodu
předpoklad č. 2: křivka marginálního
užitku důchodu je pro každého stejná
(musí být a je?)
6.10.2009 21
Křivka mezního užitku
důchodu
M M’
poplatník s nízkým příjmem poplatník s vysokým příjmem
B B’
6.10.2009 22
Pravidla stejných obětí (1)
poplatník zaplacením daně obětuje část
svého celkového užitku, poplatníci s
různým příjmem utrpí zdaněním "stejnou
oběť“
Absolutní oběť
Proporcionální oběť
Marginální oběť
6.10.2009 23
Pravidla stejných obětí (2)
absolutní oběť
M M’
poplatník s nízkým příjmem poplatník s vysokým příjmem
C C’B B’0 0
D
E
E’
D’
SCBDE = SC’B’D’E’
6.10.2009 24
Pravidla stejných obětí (3)
proporcionální oběť
M M’
poplatník s nízkým příjmem poplatník s vysokým příjmem
B B’P P’0 0
K
D K’
D’
SPBDK/ S0BDM
=
SP’B’D’K’/ S0B’D‘M‘
5
6.10.2009 25
Pravidla stejných obětí (4)
marginální oběť
M M’
poplatník s nízkým příjmem poplatník s vysokým příjmem
B B’F F’0 0
G
D
G’
D’
FG = F’G’
6.10.2009 26
Pravidla stejných obětí (5)
M M’
poplatník s nízkým příjmem poplatník s vysokým příjmem
C C’B B’P F P’F’0 0
KG
D
E
G’K’E’
D’
6.10.2009 27
Další komplikace související
s daňovou spravedlností
víme už, že daň nesou vždy jednotliví jedinci
ve společnosti
žádný problém u „přímých“ daní
ale co daně nepřímé?
má právnická osoba svou daňovou kapacitu?
chceme daní z alkoholu „ztrestat“ jeho
výrobce
ne – zde musíme brát v úvahu, že daň může
být přesunuta
6.10.2009 28
Jaké otázky si klademe?
zajímá nás, na které poplatníky dopadají
existující nebo nově zaváděné daně:
jestli daň nedopadá na poplatníky např.
regresivně
nebo jestli výrazněji nedopadá na určitou
skupinu obyvatelstva – důchodci
nebo jestli je daňová úleva poskytována
efektivně
zabývat se pouze absolutní daňovou
incidencí není uspokojivé, vždy bychom ji
měli zvážit spolu s výdajovou incidencí
6.10.2009 29
Dopad zdanění - zásady
daň dopadá na subjekty dvěma způsoby:
zákonný dopad daně - plyne ze zákona
skutečný (efektivní) dopad daně - plyne
ze skutečnosti, že plátce může daň
přesunout na jiný subjekt - poplatníka
6.10.2009 30
Daňový přesun (1)
plátce má možnost přesunout daň
dopředu nebo dozadu
otázka k zamyšlení: Rothbard –
žádnou daň nelze přesunout zpět
dopředu - na kupujícího na trhu ve
smyslu zvýšení ceny
dozadu - na prodávajícího na trhu ve
smyslu snížení ceny vstupů
přesun může být nulový, částečný,
stoprocentní, ale i více než stoprocentní
6
6.10.2009 31
Daňový přesun (2)
subjekt, na který je daň přenášena ji může
zkusit přenést dále na jiné subjekty
tímto způsobem dochází k tomu, že daň
je přesouvána stále dále od původního
(zákonného) zdaněného subjektu
určení skutečného rozdělení daňového
břemene vyžaduje analýzu
přizpůsobovacích procesů (dílčí X celková
rovnováha (J-B, 316))
6.10.2009 32
Daňový přesun (3) - příklad
na koho se přesune DPPO (a. s.) ?
část daně ponesou vlastníci akciové
společnosti (snížení dividend)
část daně ponesou spotřebitelé - zvýšení
ceny výrobků (přesun dopředu)
část daně ponesou dodavatelé - snížení
ceny vstupů (přesun dozadu)
část daně se přesune na zaměstnance snížení
mzdy (přesun dozadu)
6.10.2009 33
Co ovlivňuje přesun daně
přesun dopředu
roste
↑ePS
↓ePD
↑T (?)
podíl daně placené
zákonným plátcem
roste
↓ePS
↑ePD
↑T (?)
6.10.2009 34
Daňový přesun na
konkurenčních trzích
S
D
T
S‘
Q0Q1 Q
P
P0
P2
P1
6.10.2009 35
Vysoká elasticita nabídky
S
D
T
S‘
Q
P
6.10.2009 36
Nízká elasticita nabídky
S
D
T
S‘
Q
P
7
6.10.2009 37
S
D
T
S‘
Q
P
Vysoká elasticita poptávky
6.10.2009 38
S
D
T
S‘
Q
P
Nízká elasticita poptávky
6.10.2009 39
S
D
T
S‘
Q
P
2T
S‘‘
Přesun a velikost daně
6.10.2009 40
Daň placená na různých
stranách trhu
S
D
T
S‘
Q0Q1 Q
P
P0
P2
P1
D‘‘D’
T
T
6.10.2009 41
Daňový dopad na trhu práce
S
D
L0 L1
w
w1
D‘
L
w0
6.10.2009 42
Přesun v monopolním
prostředí
D
T
Q0Q1
Q
P
MR
P1
P0
částečný přesun daně
na spotřebitele
MC
8
6.10.2009 43
Přesun v monopolním
prostředí (2)
D
P
MR
P0=P1
MC
Q 0 = Q 1
nu lový př e su n daně
6.10.2009 44
Přesun v monopolním
prostředí (3)
D
T
Q0Q1
MR
P1
P0
víc e ne ž st oproc e nt ní
př e su n daně
MC
6.10.2009 45
Přesun v monopolním
prostředí (4)
D
T
Q0Q1
Q
P
MR
P1
P0
př e su n j e dnot k ové daně
v m onopolním
prost ř e dí
MC
6.10.2009 46
Přesun v monopolním
prostředí (5)
D
Q0Q1
Q
P
MR
P1
P0
př e su n daně ad valore m v
m onopolním prost ř e dí
T
MC
6.10.2009 47
Přesun v monopolním
prostředí (6)
D
Q0Q1
Q
P
MR
daň ový výnospř i j e dnot k ové a
ad valore m dani v
m onopolním prost ř e dí
MC
6.10.2009 48
Přesun v monopolním
prostředí (7)
př e su n daně v
m onopolním prost ř e dí př i
m ax im aliz ac i ob rat u
Z
Q
Z 1
Q 0Q 1Q 0 = Q 1
9
6 . 10 . 2 0 0 9 4 9
Přehled f aktorů ovlivň ujících
daň ový přesun a dopad
elasticita nabídky
elasticita poptá vky
charakter trhu
vý znamnost trhu
otevřenost ekonomiky
časový f aktor
6 . 10 . 2 0 0 9 5 0
Praktické určení dopadu daně
pro zjiš tění dopadu daně nutno zná t spotřebu
jednotlivý ch členů společnosti zdaněný ch
komodit, velikost daně a jaký díl daně se
přená š í na spotřebitele, případně zů stá vá na
vlastníkovi kapitá lu
obtíž né pro praktické vý počty
nutno přijmout (větš inou silné) incidenční
předpoklady (nejlépe variantně) – např.
K akw aniho metoda
V iz. snímek č. 9 0 R ef ormy
loká lní, intervalová , g lobá lní prog rese
6 . 10 . 2 0 0 9 5 1
Pechmanova studie: K do platí
daně 19 6 6 - 19 8 5 v U S A
M usg rave, M usg raveová : V eřejné f inance v teorii a prax i
.
6 . 10 . 2 0 0 9 5 2
L orenzova křivka a G ini koef icient
pož adavek daň ové spravedlnosti je
zá roveň i pož adavkem po redistribuci
dů chodů
daně krá tí jedinců m disponibilní dů chody
(přímo, nepřímo)
vž dy se musíme ptá t kam se daná daň
přesunula (přesune se daň z piva na
konzumenty nebo na vlastníky pivovarů nemohli
by vlastníci realizovat vyš š í zisky,
kdyby daň nebyla?)
skutečná daň ová incidence se dá měřit
podle L orenzovy křivky
6 . 10 . 2 0 0 9 5 3
L orenzova křivka (1)Podíl na
celkovém
příjmu
25%
50%
75%
Podíl
populace
25% 50% 75% 6 . 10 . 2 0 0 9 5 4
L orenzova křivka (2 )
Podíl na
celkovém
příjmu
25%
50%
75%
Podíl
populace
25% 50% 75%
zamyš lení
A
B