Jednotlivé obory kultury 4. Přednáška Obory kultury, dle MK ČR p pMuzea a galerie pLiteratura a knižní kultura pVeřejné knihovny pProfesionální umění nAudiovizuální produkce vč. filmu v rámci masmédií n pPamátková péče n v USA 40% muzeí vzniklo po r. 1970. Hospoda na mýtince nebo Disneyland? Ve světě existuje 40.000, z toho 19.000 je v EU (Mimo Řecka a Irska). V rakousku 2,8 návštěvy na obyvatele (ovšem včetně zahraničních hostů), v Belgii, Finsku a Španělsku je to 0,7 návštěvy na obyvatele za rok. V USA 8300 muzeí, návštěvnost 3 návštěvy na osobu populace Zřizovatelé v USA 40% muzeí zřizováno veřejnými institucemi, 60% soukromníky (nadace milionářů- J.P. Getty trust) 40% muzeí vzniklo po roce 1970) Smyslem muzeí je zachování a zpřístupňování sbírek, publikační a osvětová činnost. Problémem sezónní návštěvnost. Vysoké fixní náklady, nízké mezní náklady na návštěvníka Virtuální muzea - v roce 2001 navštívilo virtuální MOMA v New Yorku více návštěvníků, než byl počet fyzických návštěvníků expozice (2,5 milionu) Klesá rozsah veřejné podpory, hledají sse nové zdroje a doplňkové aktivity - obchody a rfestaurace, kulturní akce, hledají se sponzoři, Problémem, že velká část sbírek nevystavena - tzv. Prado effect - v Pradu jen 10% z celkových sbírek. Muzea a galerie pInstituce pro zachovávání, interpretaci, výzkum a vystavování děl minulosti p pVe světě cca cca 40 000 muzeí, v EU p cca 19 000, v USA cca 8 300 p pKritériem úspěšnosti především návštěvnost (od 2,8 návštěvy na obyvatele v Rakousko po 0,7 návštěvy na obyvatele v Belgii, Finsku a Španělsku) p p p Fianncivání - změny v cenách vstupného, cenová diskriminace, předplatné, ... - doplňkové komerční aktivity - prodej předmětů z výstavy (BAuhaus lampička) V pradu 90% sbírek nevystavených Turistická sezóna Muzeum Bauhausu je v Berlíně, škola vznikla ve Výmaru, pak se stěhovala do dessau a pak se přestěhovala do Berlína, kde ji rozehnali nacisté. bauhausleuchte aus glas Problémy pVysoké fixní náklady (+ “Prado efekt“) p pSezónní poptávka p pRůst počtu muzeí a růst důležitosti doplňkových zdrojů financování p p p Stálé expozice nejlepších museí - khm ve Vídni, Louvre či Zwinger vystavují trvale a stále stejně svá nejlepší díla - atraktivní hlavně pro turisty. To nejlepší ze sbírek bez ohledu na původ. Tradiční přístup, meditace před uměleckým dílem. Stálé expozice bývají často národně orientované, ukazují průřez domácí tvorbou Muzeum Kampa - ke stálé expozici Františka Kupky zapůjčilo soubor Mondrianových obrazů a zasadilo tak stálou expozici do nového kontextu. Nyní se chystá zápůjčka Vasilije Kandinského. Nová muzeologie - exponáty jsou zapojeny do uměle vytvořeného příběhu, což umožní prožití umění zábavnou formou. Nověš např. Muzeum vojenství v Drážďanech od Liebeskinda , kde se klade důraz na utrpení lidí. - Příběhy protéz válečných invalidů. Ovšem je problém ohlídat hranici, kdy se z toho stane show a produkce k rozptýlení, zábavní průmysl. V hlavní roli by ještě stále měly být artefakty. Komentované prohlídky pro školy - před několika málo díly. (National gallery) Muzeum – hospoda na mýtince nebo společenské centrum? pStálé expozice - „conserve and display“ pKrátkodobé výstavy – nový kontext pNové koncepce výstav p pAby muzeum mohlo plnit svou úlohu ve společnosti, musí docílit, aby veřejnost chápala jeho účel a uměla využívat služeb, které jí poskytuje: nveřejnost musí muzea umět/chtít navštěvovat nmusí umět/být kompetentní pracovat s informacemi, které jí muzeum poskytuje nmusí se do muzea umět/chtít vracet pmuzeum se musí snažit efektivně poznat potřeby svých klientů/publika Kolik lidí a s jakým demografickým a psychologickým profilem muzeum navštěvuje, jaké faktory je přiměly muzeum navštívit, jakou výstavu si nejvíce užili atd. Pokud např. členové ruší členství, potřebuji vědět, proč tomu tak je. Nelíbil se výstavní program, nebo nebyli spokojeni s programem muzea? Výzkumy jsou lepší, když jsou pravidelné a průběžné studie návštěvnosti - mapovací a časovací studiem které zkoumají prohlídky jednotlivých částí výstavy a čas strávený na výstavě, vs výzkum návštěvníků - chování návštěvníků, postoj k zařízení muzea, zaměstnnacům Na malých výstavách mají lidé tendenci strávit více času, popisky čtou jen výjimečně, navštíví méně než polovinu výstavních elementů. Dají se lépe navrhnout prostory a jednotlivé elementy výstavy Klient podkud čerpáme informace o uživatelích/návštěvnících/klientech? nskladba návštěvníků z prodaných vstupenek (pokud je odstupňované vstupné) n n nsociologické průzkumy – zdroj informací pro tvorbu marketingové strategie, podrobné zmapování cílových skupin nČasové a mapovací studie (např. pouze jedna třetina lidí navštívila celou výstavu, většina navštívila polovinu výstavy, asi 20% prošlo bez zastavení). n (více např. Seller, B. Paying Attention: Visitors and Museum Exhibitions) p Ve světě navštěvovány více výšepříjmovými a lépe vzdělanými vrstvami V USA polovina návštěvníků ve Smithonians byla mezi 26 a 48 roky Charakteristické znaky návštěvníků muzeí (Slovensko, r. 2001) pIdentifikace charakteristických znaků lidí, kteří muzea navštěvují p pvíce žen než mužů (ale není rozhodující převaha) p51% lidí do 29 let, nejpočetnější skupina 20-29 let; pve věku 30-49 let další největší skupina – 33% pmuzea navštěvují zejména mladí lidé a lidé ve středním věku pzejména lidé se středním a vysokoškolským vzděláním pzejména studenti a zaměstnanci p p pPlné vstupné do muzeí platí třetina osob, třetina snížené a třetina zadarmo (31%). p p Muzea a galerie pObdobí let 1998-2003 – velké změny. K těm nejdůležitějším patří: npřijetí zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, nrozsáhlé změny majetkové i organizační spojené s reformou veřejné správy p p p p Sankce - pokuty - za porušení vývozu až 10 milionů, když se nevede správně evidence, až 1 mil. Kč Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy pukládá základní povinnosti vlastníkům a správcům sbírek muzejní povahy, tedy zejména muzeím a galeriím, ve vztahu k uchovávání a správě sbírek muzejní povahy. p pNavazuje na oborovou legislativu existující od roku 1960, ale povinnosti vlastníků a správců sbírek stanoví konkrétně a závazně a umožňuje vymáhání jejich dodržování. p pPro obor muzejnictví je zřízeno pět specializovaných muzeologicko-metodických pracovišť, která poskytují informace a služby vlastníkům a správcům sbírek muzejní povahy a dalším zájemcům, vydávají metodické pokyny a texty a také poskytují konsultace. Jedná se o centrální evidence sbírek (CES), která jsou informačním systémem přístupným veřejnosti. Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy pV CES bylo v r. 2011 zapsáno 370 sbírek, strukturovaných na 2 538 oborových částí („podsbírek“), obsahujících miliony evidenčních čísel sbírkových předmětů, podle nichž lze tyto předměty identifikovat ve sbírkové evidenci vlastníků a správců. pCES je průběžně aktualizována. pZákon také umožňuje mezinárodní výměnu kulturních hodnot, jíž je zejména vystavování sbírkových předmětů v zahraničí. nV letech 2001-2003 se takových vývozů na zahraniční výstavy uskutečnilo celkem 271, týkaly se více než 5,5 tisíce sbírkových předmětů. Reforma VS v muzejnictví pzasáhla do organizační struktury českého muzejnictví, ppřinesla razantní změny majetkové. nAž do roku 2001 všechna větší muzea a všechny galerie (muzea výtvarného umění) státní a také většina obecních muzeí spravovala státní sbírky. n Počínaje rokem 2001 a následně pak v roce 2003 přešlo více než 90 sbírkově velmi bohatých muzeí a galerií do majetku a působnosti krajů. V USA 60% soukromých, 40% veřejných, u nás 70:30 ČR – dle zřizovatele (2006) Ministerstvo kultury 18 3% Jiné ministerstvo 5 1% Kraj 94 17% Město nebo obec 262 46% Církev či náboženská společnost 10 2% Památkový ústav 8 1% Vysoká škola 5 1% Nevládní nezisková organizace 59 10% Podnikatelský subjekt 48 8% Soukromá osoba 44 8% Jiný zřizovatel 12 2% Celkem 565 100% Koncepce rozvoje muzejnictví pvýznamným nástrojem prosazování Kulturní politiky státu v oblasti péče o movité kulturní dědictví. pPočet muzeí a galerií i počet veřejnosti přístupných expozic neustále mírně rostl, ppočet návštěvníků expozic, výstav a muzejních programů se stabilizoval kolem 10 milionů návštěvníků ročně. p pNávštěvnost muzeí a galerií stabilní, osciluje mezi 9 a 10 miliony návštěvníků ročně. p pSoběstačnost muzeí a galerií ve správě obcí a krajů se pohybuje kolem 18%. Podpora rozvoje oblasti muzeí a galerií pnaplňování programu Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví n účelové dotace na vybavení objektů, v nichž jsou uloženy předměty movitého kulturního dědictví, elektrickými zabezpečovacími systémy, požárními zabezpečovacími systémy a mechanickými zábranami pvýkupy předmětů kulturní hodnoty mimořádného významu. npřístup správci všech sbírek muzejní povahy ve vlastnictví České republiky, krajů a obcí, zapsaných v CES. pdotace na ochranu proti nepříznivým vlivům prostředí, konkrétně dotace na vybavování restaurátorských, konzervátorských a preparátorských pracovišť pdotace na vybavování depozitářů a expozic a dotace na náročné restaurování, konzervaci a preparaci sbírkových předmětů, npřístup vlastníci, resp. správci, všech sbírek muzejní povahy zapsaných v CES. Knižní trhy historickou součástí kulturního průmyslu – Benátky, Nizozemí – i dnes 5% HDP, Z rejstříku ISBN nelze vyškrtávat Literatura a knižní kultura pZákladním právním předpisem, který přímým způsobem upravuje vydavatelskou činnost, je nzákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích, nvyhláška č. 252/1995 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích (ve znění vyhlášky č. 156/2003 Sb.). n pCelkový počet vydavatelů ? nRegistrováno 4 875 subjektů (2010), z uvedeného počtu však soustavněji vydává asi polovina. V roce 2007 vydalo alespoň jednu knihu 1 975 subjektů, cca 209 vydavatelů vydá ročně 11 – 100 titulů, n nvíce než 100 titulů pak vydává, jestliže pomineme vydavatelství vysokých škol, jen asi 27 vydavatelských subjektů (2008). Grantové okruhy 1.Podpora vydávání české literatury (jednoletý a víceletý grant) umělecká díla původní české literatury a literatur národnostních menšin v tištěné podobě i v podobě textově obrazové / komiksy díla literární vědy a souvisejících oborů 2.Podpora vydávání debutů české literatury (jednoletý grant) 3.Podpora vydávání překladové literatury (jednoletý a víceletý grant) překlady umělecké literatury překlady děl literární vědy a souvisejících oborů 4.Podpora vydávání literární děl s velmi náročnou ediční a redakční přípravou vydávání sebraných spisů, především jejich kritických vydání a náročných edicí (i víceletý grant) 5.Podpora vydávání původní české ilustrované literatury pro děti a mládež (jednoletý i dvouletý grant) MK - oddělení literatury a knihoven pJeho legislativní a správní činnost zahrnuje oblast vzniku literárního díla, jeho publikování, šíření a jeho propagaci jako součásti státní kulturní prezentace. p pPodpora státu v oblasti literatury a knižní kultury p ppodpora vydávání literárních sborníků a periodik, (v r. 2010 10,3 mil. Kč na periodika, 0,4 mil. na sborníky a 3,9 mil. na ostatní projekty) p p Další státní podpora je určena na vydávání: p p1. Podpora vydávání české literatury (jedno- a dvouletý grant) pUrčeno pro umělecká díla původní české literatury a literatur národnostních menšin v tištěné podobě. p p2. Podpora vydávání původních děl literární vědy a souvisejících oborů (jedno- i víceletý grant) p p3. Podpora vydávání debutů české literatury (jednoletý grant) p p4. Podpora vydávání překladové literatury (jedno- i víceletý grant) p p p5. Podpora dlouhodobých projektů v oblasti literatury (významné akce MK ČR, víceletý grant) p p6. Podpora vydávání literárních děl s náročnou ediční a redakční přípravou (jedno- i víceletý grant) Určeno pro vydávání sebraných spisů, především jejich kritických vydání a náročných edicí. p p7. Podpora vydávání původní české ilustrované literatury pro děti a mládež (jedno- a dvouletý grant) p p8. Podpora vydávání uměleckých děl v podobě textově-obrazové, komiksů (jedno- a dvouletý grant) p pV roce 2011 3,95 mil. Kč p Statistiky Národní knihovny pStruktura naší knižní produkce v posledních letech zásadně nemění: nPočet vydávaných knih dlouhodobě mírně roste (2004 – 15.749; 2008 – 18.520; 2010 – 17 054) nPřevažují knihy v češtině (2004 - 84 %; 2008 – 87%). nV cizojazyčné produkci knih českých nakladatelů výrazně dominuje angličtina, dále pak němčina a francouzština. n nPoměr překladů k původní české literatuře zůstává již po několik let na stejné úrovni, překlady tvoří zhruba jednu třetinu celkové české knižní produkce. nPodíl beletrie na celkové knižní produkci ČR činí v posledních letech něco kolem 26 %, což odpovídá průměrnému trendu většiny ostatních evropských literatur. nPřestože u vydávání dětské literatury naopak pokračuje setrvalý trend nárůstu počtu vydávaných titulů, zůstává podíl této knižní produkce oproti celku zhruba 4 %. Veřejné knihovny pkomplexní legislativní úprava oblasti knihovnictví, zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), pa příslušných prováděcích předpisů: nvyhláška č. 88/2002 Sb., k provedení knihovního zákona, nnařízení vlády č. 288/2002 Sb., kterým se stanoví pravidla na poskytování dotací na podporu knihoven. nnovelizace zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích, včetně prováděcího předpisu nzákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku (tiskový zákon), jež určuje vydavateli povinnost bezplatně odevzdat z každého vydání periodického tisku stanovený počet exemplářů vybraným knihovnám. Veřejné knihovny p3 knihovny zřizuje MK ČR (Národní knihovna ČR, Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, MZK v Brně) pKraje zřizují Krajské knihovny pValnou většinu knihoven zřizují obce p pKnihovny zřízené dle zákona č. 257/2001 Sb., jsou zapsány v evidenci knihoven. pDatabáze evidence je veřejně přístupným informačním systémem dostupným na webových stránkách MK. p pPříjem = Příjem z poplatků + příspěvek zřizovatele nPoplatky u nás roční předplatné (ojediněle na knihu) nPoptávka se neřídí výší poplatku, ale velikostí a kvalitou knihovního fondu (více Locher, L. "Public Library Fees in Germany,„ Journal of Cultural Economics, roč. 29, pages 313-324 n nKJM – soběstačnost cca 10% p Zdroj: Statistika kultury, 2008 příjem z korunových poplatků velmi malý - 11 milionů cca 3% celkových příjmů oproti oproti příjmům z obch. využití filmu, z příjmů podle aut. zákona a z podílu na výnosech celkem 200 milionů a transfery z veř. rozpočtů 227 milionů. Podpora filmu v ČR pStátní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie (příjmy z obchodního využití filmů, dle autorského zákona, z podílu na výnosech podpořených projektů, splátky poskytnutých výpomocí, příjmy z korunových poplatků) p pMezinárodní fond EUROIMAGES ( zřízen na podporu koprodukcí alespoň dvou členských států a distribuce v evropských zemích) p pProgram MEDIA (pro zvyšování konkurenceschopnosti a oběhu evr. děl na mezinárodním trhu) de facto DPH alespoň 70 minut film, nebo 40 minut díl seriálu náklady nad určitou hranici - alespoň 15 milionů u filmu jdoucího do kin či do televize, 3 miliony u dokumentu a 10 milionů u epizody seriálu. Program podpory českého filmového průmyslu pV okolních zemích existují pobídky pro zahraniční filmaře p pV ČR od roku 2009 zavedeny také -investor bude moci žádat o vrácení až 20% utracených nákladů, které investoval do českých služeb a zboží p phttp://www.ppfp.cz/ , kulturní test, Filharmonie p p p Legislativní úprava památkové péče v ČR pzákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči - upraven a zákonem číslo 203/2006 Sb., o některých druzích podpory kultury a o změně některých souvisejících zákonů pPodpůrnou funkci plní v tomto směru „Koncepce účinnější péče o památkový fond v České republice do roku 2005“, schválená usnesením vlády ze dne 22. 4. 1998 č. 278. pdvě mezinárodní smlouvy upravující památkovou ochranu hmotného kulturního dědictví: nÚmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy nÚmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy Organizace státní památkové péče pSprávní úřady nMK ČR nKraje nObecní úřady s rozšířenou působností pKraje a obce ve své samostatné působnosti dbají o ochranu a rozvoj kulturních hodnot ve svém území, včetně schvalování a zajišťování územně-plánovací dokumentace. pOdborná organizace státní památkové péče nNárodní památkový úřad MK – odbor památkové péče pprohlašuje/ruší věci a jejich soubory za kulturní památky, národní kulturní památky, památkové rezervace, památkové zóny pposkytuje dotace na podporu záchranných archeologických výzkumů, zajišťuje finanční podporu a hodnocení projektů v účelově a institucionálně zaměřeném výzkumu a vývoji v památkové péči. pOdbor má 3 oddělení: noddělení ochrany kulturních památek, noddělení regenerace kulturních památek a památkově chráněných území n ekonomicko-právní oddělení. Národní památkový ústav p1. 1. 2003 - příspěvková organizace s celostátní působností, která je odbornou organizací státní památkové péče dle zákona č. 20/1987. pPředchůdcem ústředního pracoviště NPÚ byl Státní ústav památkové péče (1958 - 2002). pÚkolem Národního památkového ústavu je zejména vlastníkům a uživatelům jednotlivých složek předmětu památkové ochrany, správním úřadů, krajům, obcím a dalším osobám, jejichž činnost je pro státní památkovou péči významná, jako jsou např. tvůrčí architekti a stavební inženýři, restaurátoři, odborné stavební podniky, řemeslníci nebo občanská sdružení, poskytovat bezplatně odborné služby, soustavně poznávat a dokumentovat památkové hodnoty dochované v České republice a na potřebné odborné úrovni rozvíjet metody jejich ochrany vycházející podle povahy věci z jednotných, prakticky využitelných teoretických východisek (konceptů). Další odborná činnost NPÚ pvzorová správa a prezentace vybraného souboru zpravidla národních kulturních památek v majetku státu pro kulturní a výchovně vzdělávací účely. pTyto úkoly pro výkon státní památkové péče zajišťují ústřední pracoviště, územní odborná pracoviště, detašovaná pracoviště a dislokovaná pracoviště. pStatutárním orgánem NPÚ je generální ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr kultury. Předmět památkové ochrany pKulturní památky jsou: pnemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory,které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické,které mají přímý vtah k významným osobnostem a historickým událostem, psoubory věcí podle ods. 1 zákona, i když některé věci z nich nejsou kulturními památkami. rozlišujeme pNárodní kulturní památky (198)– prohlašuje je vláda ČR nařízením pPamátkové rezervace – městské (40) a vesnické (61) - prohlašuje vláda ČR nařízením pPamátkové zóny – městské (209) , vesnické (164), krajinné (17), a archeologické lokality (10) - prohlašuje vláda ČR vyhláškou pÚstřední seznam kulturních památek, vedený NPÚ, eviduje v současnosti ncca 43 000 nemovitých kulturních památek ncca 835 000 movitých památek pv UNESCO – 12 kulturních statků – ČR světová kulturní velmoc p Finanční pomoc při zachování památky pvlastník sám akceptuje svoji zodpovědnost za uchování souhrnné hodnoty svého majetku kulturní povahy. pMK má k dispozici v této oblasti několik specializovaných programů: nHavarijní program nProgram regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón nProgram záchrany architektonického dědictví nProgram péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny nProgram restaurování movitých kulturních památek Výdaje MK na pět výše uvedených programů za období 1998 až 2005 (v mil. Kč) p Zbývá nám čas? Následuje praktické cvičení... qSkupina A qSkupina B q p qSkupina C qSkupina D p - navrhněte atraktivní téma multioborové výstavy - popište 3-4 cílové skupiny, jejich chování, zvyky a obvyklé potřeby - popište cíle muzea vůči těmto cílovým skupinám - zvolte muzejní prostředky k naplnění cílů muzea - vytvořte vhodné PR prostředky k „nahnání“ cílových skupin do muzea - Další aktivity státu: pProjekt Česká knihovna - na podporu nákupu původní české tvorby pro veřejné knihovny, která pomůže nakladatelům v odbytu, a v r. 2000 dvouletý grant na podporu vytvoření a vydání literárního díla. pVe všech výše uvedených aktivitách se stát, aniž by přímo zasahoval do tržního procesu, snaží pomoci tzv. nekomerčním projektům. pTato pomoc nakladatelům je vždy přímo úměrná množství finančních prostředků ze státního rozpočtu na tyto aktivity uvolňovaným. pDotace v grantovém řízení projednávají a doporučují odborné literární komise. Další aktivity státu: pOd roku 2000 je v oblasti literatury a knižní kultury podporována vědecko-výzkumná činnost. nV rámci tematického okruhu „Česká literární historie, teorie a kritika – profilace autorů, osobností a institucí“ bylo v letech 2000 – 2002 na 21 projektů zpracování a zhodnocení literárně-archivních fondů, kritických edic literárních souborů a spisů literárních děl uvolněno téměř 18 600 tis. Kč. pV uplynulých pěti letech docházelo podle statistického zjišťování Národní knihovnou k postupnému nárůstu vydavatelské produkce, která v roce 2002 činila již 14 278 titulů neperiodických publikací. Podpora státu v oblasti knihoven: p1997- 2000 byl vyhlašován program Rozvoj informačních sítí veřejných knihoven (RISK) - dotovány projekty připojení veřejných knihoven k internetu, p2000 byl v souladu se státní informační politikou nahrazen programem Veřejné informační sítě knihoven (VISK), jehož základním cílem je inovace veřejných knihovnických a informačních služeb na bázi ICT. pV roce 1998 byl naposledy vyhlášen program Knihy a čtení, podporující projekty zaměřené na rozvoj čtenářství, přednášek, seminářů, besed, soutěží, výstav a vydávání publikací. pOd roku 1999 ho nahradil nový program Knihovna 21. století - mění se v závislosti na aktuálních potřebách oboru: npodpora regionálních funkcí knihoven, npodpora všeobecné dostupnosti knihovnických služeb pro handicapované občany, nknihy a čtení, npodpora integrace do EU, npodpora práce s národnostními menšinami a nochrana knihovního fondu před nepříznivými vlivy prostředí. p Veřejné služby knihoven pposkytnutí veřejně přístupných míst s kvalifikovanou obsluhou a vybavených ICT, která garantují rovné podmínky přístupu k informačním zdrojům a sítím pro všechny skupiny občanů; ppodporu celoživotního vzdělávání a uspokojování kulturních potřeb občanů; pzpřístupnění informací z oblasti veřejné správy ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím; pposkytování informací na podporu cestovního ruchu, podnikání, právního vědomí, nezávislého rozhodování včetně poskytování speciálních knihovnických a informačních služeb sociálním a národnostním menšinám; pzprostředkování informací a dokumentů pro oblast výzkumu a vývoje; puchování a zpřístupnění národního kulturního dědictví soustředěného v knihovních fondech. Profesionální umění – vliv MK ČR pZřizovatelská funkce PO: nNárodní divadlo pOpera, činohra, balet pBudovy ND, Nové scény, Divadla Kolowrat, Stavovské divadlo, otáčivé hlediště v Českém Krumlově nStátní opera Praha pJeho součástí je Pražský komorní balet nLaterna magica nČeská filharmonie pBudova Rudolfina + Galerie Rudolfinum nPražský filharmonický sbor nDivadelní ústav pVědecká a informační instituce, pfunkce sekretariátu národních středisek mezinárodních nevládních organizací pSoučástí je i národní kancelář programu Culture 2000 pPodpora nestátních, především neziskových subjektů na základě soutěže: nvýběru formou grantového řízení, jež jsou vyhlašovány vždy na podzim pro následující kalendářní rok npro oblast profesionálního divadla, hudby a výtvarného umění, architektury, designu a uměleckého řemesla. nProjekty daných oblastí umění posuzují grantové komise, které jsou složeny z umělců, historiků a teoretiků umění, odborných pracovníků i pedagogů vysokých uměleckých škol. nPři výběru členů je kvůli objektivnímu přístupu k hodnocení rovněž zohledněna jejich regionální příslušnost. Dotace MK v oblasti umění za roky 2003 - 2005 (v tis. Kč) rok 2003 2004 2005 Počet podpořených projektů 237 302 333 Poskytnutá částka 50 259,9 50 732,3 42 933,7 Hodnocená kritéria při posuzování dotací – společná všem oblastem: npřínos projektu pro obor (objevná dramaturgie, vysoká umělecká a odborná úroveň, koncepce apod.); nzáběr působnosti z geografického hlediska (požadavek celostátního nebo mezinárodního, minimálně však nadregionálního významu); nreálnost projektu včetně přiměřenosti nákladů; nsoulad projektu s příslušným vypsaným okruhem; noprávněnost použití dotace v předchozím období včetně jejího vyúčtování. Další podpora MK pPodpora celoroční umělecké činnosti profesionálních divadel a profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů (převážně příspěvkových organizací obcí) prostřednictvím každoročně vyhlašovaných programů. p pHlavním cílem programů je částečně kompenzovat náklady zřizovatele na provoz profesionálních uměleckých těles, zřizovaných orgány samosprávy či státní správy (s výjimkou MK a hl. m. Prahy) a poskytujících kulturní služby v regionálním či nadregionálním rozsahu. p pProgramy: nProgram podpory českého divadla nProgram podpory stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů Klíčové problémy profesionál.umění pnedostatek finančních prostředků, zejména pro podpůrné programy (Kulturní aktivity), tj. grantová řízení pro nestátní neziskové subjekty a programy podpory českého divadla a podpory stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů. pDisproporce mezi podporou státních organizací a nestátními subjekty tak přetrvává a prohlubuje se. pNedostatek finančních prostředků a dosud nevyvážený stav státního rozpočtu neumožňují podporovat vybrané subjekty v delším než dvouletém období. Zvláště stálá umělecká činnost divadel, orchestrů, pěveckých sborů, významné oborové festivaly, umělecké časopisy, celoroční výstavní programy ad. Vyžadují státní podporu v systému víceletých grantů. pChybí programy stáží a stipendií pro mladé umělce a teoretiky umění, které by byly připravovány ve spolupráci s vysokými školami a významnými uměleckými nadacemi, jeho příprava však musela být přerušena. pSe vznikem a působností krajů, se nedařilo naplňovat princip zakotvený v kulturní politice státu – princip vícezdrojového financování umělecké činnosti divadel, orchestrů a sborů, pořadatelů významných uměleckých akcí ad., a to opět v důsledku přetrvávající nevyváženosti státního a jiných veřejných rozpočtů. Výčet hodnot historického kulturního dědictví vč. památek( tj. architektonických hodnot) je následující: phodnota historicko-dokumentární ndoklad, svědectví a soustava informací o jednotlivých etapách vývoje minulosti, architektury, stavitelství a řemeslech s aktivním vztahem k současnosti, phodnota vědecká nzkoumání historického vývoje minulosti, souvislostí a vazeb na ostatní filosofické discipliny a vědní obory, phodnota filosofická nreflexe světonázorových postojů a filosofických myšlenek, pumělecká a estetická hodnota npůsobení estetické hodnoty památek a tvůrčího projevu autora, reflexe kulturní úrovně společnosti, estetické cítění, potřeba vnímání kulturních hodnot, kultivace společnosti, pjedinečnost díla nindividuálnost tvůrčího projevu, stylovost, originálnost, nenapodobitelnost, hluboký emocionální prožitek, pspolečensko-ekonomická a užitková hodnota nvychází z možností funkčního využití objektů, areálů, prostředí, ve kterém se nachází. Tyto možnosti jsou odvislé od historické hodnoty, konkrétního stavu památky, souvisí s vlastnictvím a možnostmi odpovídajícího využití v současnosti.