Zabezpečení v nezaměstnanosti 1. Nezaměstnanost 2. Typy nezaměstnanosti 3. Institucionální zajištění zaměstnanosti, financování 4. Aktivní politika zaměstnanosti 5. Lisabonská strategie – Strategie pro růst a pracovní místa Mirka Wildmannová Nezaměstnanost nSložitý jev, nelze hodnotit pouze globálně nK řešení je nutná informační síť potřebných dat n nNezaměstnaní nTi, kteří aktivně hledají práci a jsou registrováni na úřadu práce nNutno znát i další ukazatele a specifické míry Typy nezaměstnanosti nFrikční nStrukturální nCyklická nDobrovolná nNedobrovolná n„Work reduction“ n„Job reduction“ n„určitá nezaměstnanost“ – mobilita pracovní síly = část PS se přizpůsobuje technologickým změnám – v tržních ekonomikách přirozený průvodní jev n Důsledky nezaměstnanosti nEkonomické důsledky nSociální důsledky nVliv na životní úroveň nVliv na rodinu nVliv na strukturaci a vnímání času nVliv na fyzické a psychické zdraví Obecná míra nezaměstnanosti – I. čtvrtletí 2011 Celkem Muži Ženy Česká republika 7,2 6,4 8,2 Hlavní město Praha 3,8 3,9 3,5 Středočeský kraj 5,9 5,1 6,8 Jihočeský kraj 6,1 5,9 6,3 Plzeňský kraj 5,0 4,0 6,3 Karlovarský kraj 9,4 9,0 9,8 Ústecký kraj 11,0 9,2 13,4 Liberecký kraj 6,8 6,3 7,4 Královéhradecký kraj 7,2 6,6 7,9 Pardubický kraj 6,4 4,9 8,4 Vysočina 7,8 7,0 8,9 Jihomoravský kraj 7,3 6,2 8,5 Olomoucký kraj 8,3 7,0 10,1 Zlínský kraj 8,9 7,9 10,1 Moravskoslezský kraj 9,6 8,5 11,1 Obecná míra nezaměstnanosti I. čtvrtletí 2011 [USEMAP] Politika zaměstnanosti nSoubor opatření, kterými jsou spoluutvářeny podmínky pro dynamickou rovnováhu na trhu práce a pro efektivní využití PS n nAktivní politika zaměstnanosti nPasivní politika zaměstnanosti Politika zaměstnanosti se orientuje: nNa rozvoj infrastruktury trhu práce nPodporuje vytváření nových pracovních míst a pracovních činností nZaměřuje se na zvýšení adaptability PS n n Zdroj financování aktivit nÚčelově vytvářené fondy na bázi pojištění v nezaměstnanosti nStátní rozpočty, které čerpají prostředky na financování politiky zaměstnanosti z daní n Státní politika zaměstnanosti nZákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (účinnost od 1.10.2004) nVytváří: stát, zaměstnavatelé, odbory nProvádí: stát, ÚSC, profesní organizace, sdružení osob se ZTP, organizace zaměstnavatelů nVykonává: MPSV, úřady práce Aktivní politika zaměstnanosti nNástroje: nRekvalifikace nInvestiční pobídky nVeřejně prospěšné práce nSpolečensky účelná pracovní místa nPřeklenovací příspěvek nPříspěvek na dopravu zaměstnanců nPříspěvek na zapracování nPříspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Aktivní politika zaměstnanosti nOpatření: nPoradenství nPodpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením nCílené programy k řešení zaměstnanosti nFinancování: nZe SR (přispívá na programy regionálního a celostátního charakteru + projekty zahraničních subjektů) Úřady práce n= orgány státní správy, prostřednictvím kterých se realizuje politika zaměstnanosti nPlní funkce nInformační nPoradenskou nZprostředkovatelskou nPodnikatelskou Rizikové skupiny uchazečů o zaměstnání z pohledu úřadu práce nObčané se zdravotním postižením nMladiství uchazeči o zaměstnání nAbsolventi škol nUchazeči společensky nepřizpůsobiví nNekvalifikovaní uchazeči nUchazeči pečující o děti do věku 15 let nVyšší věkové kategorie nOsoby bydlící v okrajových částech okresu s omezenou dopravní obslužností nŽeny ve specifickém postavení nRomové Rekvalifikace n„získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování. Za rekvalifikaci se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání.“ Co znamená být marginalizován na trhu práce? nProtiklad participace na trhu práce – negativní vymezení nPřiřazování takovým pracovním pozicím, které neumožní plnou integraci a redukují šance pro výběr pracovních příležitostí (výše mzdy, osobní růst, stabilita zaměstnání) – pozitivní vymezení Míra ohrožení dlouhodobou nezaměstnaností nJedna z forem marginalizace na pracovním trhu nZměna statusu nezávislého jedince = z nezávislého na klienta sociálního státu nNičí pracovní etiku, ztrácí se motivace hledat práci nDevastuje lidský potenciál nNedůvěra zaměstnavatelů nPříčina sociální exkluze Míra zaměstnanosti starších pracovníků n2004 – 41% zaměstnaných starších lidí nVize dle LS: do roku 2010 – 50% zaměstnaných nLisabonská strategie: překlopení problému řešení U na řešení zaměstnanosti nCíl LS: zvýšení zaměstnanosti (snížení U jako vedlejší produkt problému) Lisabonská strategie nPřijata Evropskou radou v roce 2000 nVětšina cílů nesplněna nLS je přínosná a cíle jsou stále aktuální = Strategie pro růst a pracovní místa n nZákladem jsou Národní programy reforem (členské státy si stanovují své cíle a priority) nOd roku 2005 zaveden tříletý cyklus monitorování výsledků této strategie Typologie nástrojů zaměstnanosti starších pracovníků: n nLegislativní nDaňově – dávkové nOstatní n Odvětví, kde jsou lidé 65+ ochotni pracovat: nTerciární sektor nFinanční zprostředkování – oblast nemovitostí, podnikatelské činnosti, veřejné služby: vzdělávání, zdravotnictví nVeřejná správa nUbytování nStravování n Opatření ke zvýšení zaměstnanosti starších lidí: nOblast příjmové motivace nPodpora starších osob se ZP nFlexibilita pracovní doby, pracovních podmínek, pracovněprávní ochrany nAPZ nVzdělávání nDůchodový systém Literatura: nMareš, P., Sirovátka, T.: Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika, MU Brno 2003 nwww.czso.cz/kraje nCESES Papers, Studie CESES 7/ 2004: Rizikové skupiny na trhu práce – Pavel Kuchař