Sociální služby – obecné determinanty Mirka Wildmannová Spotřeba služeb sociální péče nVýsledek změny zdravotního stavu pacienta - klienta nJednosměrnost ve směru zdravotní stav – implikace spotřeby sociálních služeb Ekonomická charakteristika sociálních služeb nEkonomický vzácný statek s nenulovou cenou produkce nLze klasifikovat podle ekonomického kriteria při spotřebě nSmíšený veřejný statek nMůže dojít k tzv. efektu přetížení nNěkdy lze zařadit ke statkům soukromým – poskytování služby „na míru“ – klient hradí z vlastních zdrojů Obecné rozdělení statků dle institucionálního kriteria nČisté tržní statky nNečisté tržní statky nNetržní statky Rozdělení výdajů na sociální služby nVýdaje soukromé nVýdaje veřejné Výdaje soukromé npředpoklad: pravidelné racionální rozhodování člověka na základě racionální úvahy – základ alokace na individuálních preferencích n Výdaje veřejné nSoučástí koncepce státu blahobytu nRealizovány na základě principů a postupů veřejné ekonomie nDiferencovány dle konkrétního systému financování odvětví Mikroekonomické vlastnosti sociálních služeb nKomplement spotřeby zdravotní péče nChyba: sociální služby se stanou substitutem zdravotní péče nPozitivní externalita: u služeb sociální prevence n Specifikum sociálních služeb nIntegrálně se dotýká osobnosti poptávajícího (nelze kompenzovat újmu vzniklou nekvalitní nebo neadekvátní aplikací sociálních služeb) nNejsou statkem, který by člověk volil – na spotřebu je často odkázán nOkruh poptávajících je užší, míra závislosti na službě vyšší n n Specifikum sociálních služeb nInformační asymetrie (poskytovatel má informační převahu nad klientem) n n„cream-skimming“ – preference zdravějších a bonitnějších klientů n nIgnorace trhu – neatraktivnost a mediální nevděčnost některých typů služeb Sociální služby v tržním selhání nNemusí být splněna podmínka suverenity spotřebitele nExistence informační asymetrie nExistence externalit, zejm. u sociální prevence nPoptávka po soc. službách může být indukována nabídkou n Potřeba sociálních služeb nSlužby jsou řízeny a taženy potřebou svých klientů n nLidé, kteří služby potřebují, ale nepoptávají je – absence zlepšení jejich životního standardu a zdravotního stavu Trendy ovlivňující potřebu a poptávku po sociálních službách nDemografický vývoj nSituace ve zdravotnictví Poskytovatelé sociálních služeb nSoukromí ziskoví poskytovatelé nVeřejní „hierarchičtí“ poskytovatelé nTřetí (občanský neziskový sektor): naplňuje cíle tzv. sociální ekonomiky Trojúhelník udržitelného rozvoje sociálních služeb v pojetí EU nDostupnost nZlepšení kvality nFinanční udržitelnost Kriteria pro sociální služby (Zelená kniha) nUniversální služba nKontinuita nKvalita služby nCenová dostupnost nOchrana uživatele a spotřebitele Charakteristiky soc.služeb pro země EU nFungují na principu solidarity nReakce na různé potřeby, garance základních lidských práv nNeziskový charakter nParticipace dobrovolníků, komunity a občanské společnosti nUkotveno v místní tradici nAsymetrický vztah mezi poskytovatelem a příjemcem Zelená kniha – současné trendy v oblasti sociálních služeb nZavádění metod, hodnocení kvality, participace uživatelů nDecentralizace sociálních služeb na místní nebo regionální úroveň nStát = regulátor služeb, rozhodčí ve regulované konkurenci, efektivní organizace sociálních služeb n nVyužití forem PPP !? n