Vzájemná závislost a prospěch
z obchodu
Motivace
Proč lidé směňují? Proč si rozdělují práci? Kdo vydělává na
obchodu?
Na jakou činnost byste se měli zaměřit a co požádat někoho
jiného?
Máme se bát zahraničního obchodu?
Dnes se podíváme, jaký prospěch plyne z dělby práce a směny.
Co se dnes naučíte
že dobrovolná směna prospívá oběma stranám
význam absolutní a komparativní výhody
pochopíte, jak komparativní výhoda vysvětluje prospěch
ze směny
naučíte se aplikovat teorii komparativní výhody v každodenním
životě i v národní politice
Přednáška odpovídá kapitole 3.
Experiment: dražba rybiček
Chci vyměnit konzervu rybiček za něco.
Co mi nabídnete?
Kdo na směně získal?
Směna prospěla oběma stranám:
mě – nemám rád rybičky; získal jsem, co mám rád
kupci – získal to, co má raději než to, čeho se vzdal
V dobrovolné směně získávají obě strany –
jinak by nesměňovaly.
Kanclsponku za dům?
„Jmenuji se Kyle MacDonald a provádím
sérii výměn za větší nebo lepší věc až ke
svému cíli, kterým je dům. Začal jsem
jednou červenou kancelářskou sponkou
12. července 2005.“
(http://oneredpaperclip.blogspot.com/)
Kdo při směňování s Kylem vydělal?
Kde se bere prospěch ze směny
Příčinou směny a její prospěšnosti je různost
vybavení
preferencí
produkčních schopností ⇒ dělba práce
Každý se ve směně vzdá toho, co
preferuje méně, a získá to, co preferuje
více.
Robinson Crusoe: autarkní ekonomika
Robinson vyrábí dva statky: ryby a chleba.
Denně pracuje 10 hodin.
čas na výrobu jednotky max. denní produkce
ryby chleba ryby chleba
Robinson 1 h 1/4 h 10 40
Robinson může spotřebovat jen to, co sám vyrobí.
Náklady na výrobu 1 ryby jsou 4 chleby.
Náklady na výrobu 1 chleba je 1/4 ryby.
Robinsonova hranice výrobních možností
chléb
ryby
10 20 30 40
10
20
RA
Robinsonova hranice výrobních
možností je i jeho hranicí spotřebních
možností.
Předpokládejme, že pro Robinsona
jsou chleba (x) a ryby (y)
dokonalé komplementy v poměru
1:1. Pak bude jeho výroba
i spotřeba
RA : x/4 + y = 10, x = y ⇒ x = y = 8
Robinson a Pátek: přínosy dělby práce
Na ostrov přibyl Pátek. I on pracuje denně 10 hodin a vyrábí a
spotřebovává chleba a ryby.
čas na výrobu jednotky max. denní produkce
ryby chleba ryby chleba
Robinson 1 h 1/4 h 10 40
Pátek 1/4 h 1 h 40 10
Robinsonovy a Pátkovy produkční schopnosti se liší.
Měření produktivnosti: absolutní výhoda
Absolutní výhoda je schopnost vyrábět statek s použitím
menšího objemu zdrojů než jiný výrobce.
čas na výrobu jednotky max. denní produkce
ryby chleba ryby chleba
Robinson 1 h 1/4 h 10 40
Pátek 1/4 h 1 h 40 10
Pátek má absolutní výhodu v lovu ryb – k ulovení jedné ryby
potřebuje jen 1/4 h zatímco Robinson 1 h.
Robinson má absolutní výhodu ve výrobě chleba – na výrobu
bochníků potřebuje jen 1/4 h zatímco Pátek 1 h.
Měření produktivnosti: komparativní výhoda
Komparativní výhoda je schopnost vyrábět statky s nižšími
náklady příležitosti než jiný výrobce.
max. denní produkce náklady příležitosti
ryby chleba ryby chleba
Robinson 10 40 4 1/4
Pátek 40 10 1/4 4
Robinson má komparativní výhodu ve výrobě chleba – když
chce vyrobit jeden bochník chleba navíc, ztratí jen 1/4 ryby,
zatímco Pátek by ztratil 4 ryby.
Pátek má komparativní výhodu v lovu ryb – když chce ulovit
jednu rybu navíc, ztratí jen 1/4 bochníku chleba, zatímco Robinson
by ztratil 4 bochníky.
Absolutní a komparativní výhody: srovnání
čas na
výrobu
max. denní produkce náklady
příležitosti
1 ryby ryby chleba 1 ryby
Robinson 1 h 10 40 4
Pátek 1/4 h 40 10 1/4
Absolutní výhody porovnávají objem zdrojů vynaložených na
výrobu statku.
Komparativní výhody porovnávají náklady (ztracené) příležitosti
na výrobu statku.
Absolutní a komparativní výhody (pokrač.)
čas na výrobu jednotky náklady příležitosti
ryby chleba ryby chleba
Robinson 1 h 1/4 h 4 1/4
Pátek 1/4 h 1 h 1/4 4
Jeden výrobce může mít absolutní výhodu ve výrobě všech
statků.
Pokud má jeden výrobce komparativní výhodu ve výrobě jednoho
statku, musí mít druhý komparativní výhodu ve výrobě
druhého statku.
Je to proto, že pokud jsou náklady příležitosti statku X ve statku
Y rovny y0/x0, pak náklady příležitosti statku Y ve statku X
jsou x0/y0.
Reciprocita komparativních výhod
Pokud vyrobím o x0 jednotek statku X více, ztratím y0 jednotek
statku Y, takže
y0 jednotek statku Y je nákladem příležitosti na výrobu
x0 jednotek statku X
y0/x0 jednotek statku Y je nákladem příležitosti na výrobu
1 jednotky statku X
Podobně, pokud vyrobím o y0 jednotek statku Y více, ztratím
x0 jednotek statku X, takže
x0 jednotek statku X je nákladem příležitosti na výrobu
y0 jednotek statku Y
x0/y0 jednotek statku X je nákladem příležitosti na výrobu
1 jednotky statku Y
Náklady příležitosti jsou reciproké: y0/x0 jednotek statku Y na
1 statek X a x0/y0 jednotek statku X na 1 statek Y.
Reciprocita komparativních výhod (pokrač.)
Robinsonovy nákl. příležitosti na 1 chleba: α = xA
0 /yA
0 ryb.
Pátkovy náklady příležitosti na 1 chleba: β = xB
0 /yB
0 ryb.
⇓
Robinsonovy nákl. přílež. na 1 rybu: yA
0 /xA
0 = 1/α chlebů.
Pátkovy náklady přílež. na 1 rybu: yB
0 /xB
0 = 1/β chlebů.
Platí: α < β ⇔ 1/α > 1/β, takže jsou jen dvě možnosti:
jeden má komparativní výhodu v jednom (α < β) a druhý
má komparativní výhodu ve druhém (1/α > 1/β)
nikdo nemá komparativní výhodu v ničem protože mají
stejné náklady příležitosti (α = β)
Robinson a Pátek nespolupracují
Pokud nespolupracují, pak každý spotřebuje to, co sám vyrobí.
chléb
ryby
10 20 30 40
10
20
RA
chlébryby 10 20
10
20
30
40
PA
Pokud jsou chleba a ryby komplementy, každý spotřebuje
8 chlebů a 8 ryb.
Robinson a Pátek začínají spolupracovat
Pokud by spolupracovali, mohli by si oba polepšit.
chléb
ryby
10 20 30 40
10
20
RA
RS
chléb
ryby
10 20
10
20
30
40
PA
PS
Každý by mohl např. spotřebovat 20 chlebů a 20 ryb.
Magie dělby práce
Když se každý specializuje na to, v čem má komparativní výhodu,
mohou dohromady vyrobit více.
chleby ryby
Robinson +4 −1
Pátek −1 +4
celkem +3 +3
Když Robinson vyrobí o 1 rybu méně,
může vyrobit o 4 chleby více.
Když Pátek vyrobí o 1 chleba méně,
může vyrobit o 4 ryby více.
Dohromady vyrobí o 3 chleby a 3 ryby více!
Magie společné hranice výrobních možností
chléb
ryby
10
10
20
20
30
30
40
40
50
50
A
B
B’
C
Pokud oba vyrábí ryby (bod A)
a chtějí nějaké chleby, kdo
by je měl vyrobit?
Ten, kdo má nižší náklady
příležitosti! (Robinson)
Teprve až od bodu B by se
měl do výroby chleba zapojit
Pátek.
Společně mohou vyrobit 40 ryb
a 40 chlebů (bod B).
Při dělení 1:1 získá každý
20 ryb a 20 chlebů.
Když Robinson a Pátek směňují 1:1
chléb
ryby
10
10
8
8
A6
16
B
16
6
B’
C
Když Robinson a Pátek nespolupracují,
vyrábí i spotřebovávají
8 chlebů a 8 ryb (bod A).
Když Robinson vyrobí víc chleba
(např. 16), získá 8 chlebů navíc
a ztratí jen 2 ryby (bod B).
Když Pátek uloví víc ryb (např. 16),
získá 8 ryb navíc a ztratí jen
2 chleby (bod B’).
Když Robinson vymění s pátkem
5 chlebů za 5 ryb, mají každý
11 chlebů a 11 ryb.
Směnou získali 3 ryby a 3 chleby „z ničeho“ každý.
Když Robinson a Pátek směňují 1:1 (pokrač.)
chléb
ryby
10
10
20
20
30
30
40
40
50
50
A
C
B’
B
Budou pokračovat, dokud
nevyčerpají veškerý prospěch
ze směny – do chvíle, kdy:
Robinson je plně specializovaný
– vyrábí 40 chlebů a
žádné ryby (bod B).
Pátek je plně specializovaný
– vyrábí 40 ryb a žádné
chleby (bod B’).
Pak si vymění 20 ryb za
20 chlebů (bod C).
Prospěch každého ze směny je 12 ryb a 12 chlebů!
Za jaké ceny budou směňovat
Cena jednoho statku se počítá v jednotkách druhého statku;
zde cena 1 ryby v jednotkách chleba.
Protože jsou Robinson s Pátkem jen dva, nelze přesnou cenu
určit – ta je dána vyjednáváním. Lze určit pouze interval, ve
kterém bude cena ležet.
Dobrovolná směna neproběhne, pokud na ní někdo tratí.
⇓
Cena musí být taková, aby na směně nikdo netratil.
Za jaké ceny budou směňovat (pokrač.)
Kupující stanovuje horní mez intervalu = nejvyšší cenu, za kterou
je ochotný koupit. Ta je dána jeho náklady příležitosti. Ryby
kupuje Robinson. Sám by získal 1 rybu za 4 chleby (jeho nákl.
příležitosti). ⇒ Za 1 rybu je tedy ochoten zaplatit maximálně
4 chleby.
Prodávající stanovuje dolní mez intervalu = nejnižší cenu, za
kterou je ochotný prodat. Ta je dána jeho náklady příležitosti.
Ryby prodává Pátek. Výroba jedné ryby jej stojí 1/4 chleba
(jeho nákl. příležitosti). ⇒ 1 rybu je tedy ochoten prodat minimálně
za 1/4 chleba.
Cena 1 ryby tedy musí být mezi 1/4 chleba, aby Pátek prodal,
a 4 chleby, aby Robinson koupil (včetně).
Pátek má absolutní výhodu v obou výrobách
čas na výrobu max. denní
produkce
náklady
příležitosti
ryby chléb ryby chléb ryby chléb
Robinson 1 h 1/4 h 10 40 4 1/4
Pátek 1/10 h 1/5 h 100 50 1/2 2
Pátek má absolutní výhodu v produkci ryb i chleba.
Komparativní výhodu má však pouze ve výrobě ryb – ve výrobě
chleba ji má Robinson!
Oboustranně prospěšná směna je tedy možná!
Pátek má absolutní výhodu (pokrač.)
Pokud se budou specializovat, mohou si polepšit.
chleby ryby
Robinson +4 −1
Pátek −1 +2
celkem +3 +1
Když Robinson vyrobí o 1 rybu méně
a Pátek o 1 chleba méně, celková
produkce se zvýší.
Pátek má absolutní výhodu (pokrač.)
Řekněme, že chleba a ryby jsou pro ně dokonalé komplementy.
Bez dělby práce vyrábí Robinson 8 chlebů a 8 ryb a Pátek
33.¯3 chlebů a 33.¯3 ryb.
Pokud se Robinson plně specializuje na výrobu chleba a Pátek
do jisté míry specializuje na výrobu ryb, mohou si oba polepšit.
původně nově změna
chleba ryby chleba ryby chleba ryby
Robinson 8 8 40 0 +32 −8
Pátek 33.¯3 33.¯3 20 60 −13.¯3 +26.¯6
celkem 41.¯3 41.¯3 60 60 +18.¯6 +18.¯6
Pátek má absolutní výhodu (graficky)
chléb
ryby
20
20
40
40
60
60
80
80
100
100
RA
PA
RS
PS
RP
PP
Bez směny vyrábí i spotřebuje
Robinson RA, Pátek
PA.
Pokud směňují v poměru
1:1, Robinson vyrobí
RP a spotřebuje RS.
Pátek vyrobí PP a spotřebuje
PS.
Méně produktivní Robinson
je plně specializovaný,
produktivnější
Pátek ne.
Směna prospěla oběma.
Robinson, Pátek a mezinárodní obchod
chléb
ryby
20
20
40
40
60
60
80
80
C
C’
P
vývoz
dovoz
Robinson a Pátek vyrábí
v bodě P.
S lidožrouty obchodují v poměru
1:1 – posouvají se
po úsečce procházející bodem
P, která má sklon 1:1.
Spotřebovávají např. v bodě
C’ – vyváží 20 chlebů a
dováží 20 ryb.
Robinson, Pátek a mezin. obchod (pokrač.)
chléb
ryby
20
20
40
40
60
60
80
80
C
C’
P
vývoz
dovoz
Pokud na mezinárodním
obchodu vydělávají obě země,
proč se mu někteří
brání?
Mezinárodní obchod mění
domácí směnné relace za
mezinárodní – na změně
cen někteří domácí výrobci
vydělají a jiní tratí.
Spotřebitelé jako celek získávají
– bod C’ by byl
bez mezinárodního obchodu
nedostupný.
„Klasický” tvar hranice výrobních možností
pivo
kola
20
20
40
40
60
60
80
80
A
B
„Klasická“ PPF je klesající kon-
kávní.
V bodě A všechny výrobní faktory
vyrábí kola. Pokud chceme
víc piva, musíme přesunout
výrobní faktory z výroby kol do
výroby piva.
První se přesunou ty, které mají
nejnižší náklady příležitosti =
mají komparativní výhodu ve
výrobě piva. Tím se ztratí za
1 pivo málo kol.
Až se vyčerpají, přesouvají se faktory s vyššími náklady příležitosti
– za 1 pivo se ztrácí víc a víc kol – křivka je strmější.
Shrnutí
Lidé (regiony, země, . . . ) se specializují na výrobu statků a služeb,
v jejichž výrobě mají komparativní výhodu, tj. které dokáží
vyrábět s nižšími náklady příležitosti než jejich obchodní part-
neři.
Ty směňují za statky, ve kterých nemají komparativní výhodu.
To umožňuje lépe využít vzácné výrobní faktory – jejich společná
produkce je větší, než by byl součet jejich produkce, kdyby
zůstali autarkní.
Zdroje komparativních výhod
Na individuální úrovni:
vrozený talent
specializace
šetří čas na přecházení mezi činnostmi
šetří kapitál (výnosy z rozsahu)
zdokonalování se díky praxi a zkušenostem
Na úrovni celého hospodářství:
přírodní bohatství
složení obyvatelstva
národní kultura
jazyk
Dnešní rozsah dělby práce
Dnešní rozsah dělby práce je neuvěřitelný.
Nikdo není schopen nic vyrobit bez spolupráce milionů lidí,
kteří se fyzicky nikdy nepotkali, nemluvili spolu, nic o sobě
neví a často se ani nemají rádi.
Nikdo na světě nedokáže vyrobit dřevěnou tužku.
Dělba práce neustále roste.
Globalizace = celosvětová integrace
trhů, celosvětový růst dělby práce.
Pravěcí lidé obchodovali s Evropou
Pravěcí lidé z Liberecka obchodovali s celou Evropou (MF,
2010).
Při výrobě kamenných seker:
kámen těžili v Jablonci nad Nisou
zpracovávali u Turnova
vyváželi do Německa, Itálie
Na játra do Německa, na ledviny do Čech
Játra se transplantují v Hamburku, na ledviny se jezdí do Čech
(MF, 2009).
„Techniku máme k dispozici také, ale léčit jednoho pacienta za
rok je nesmysl. S takovou frekvencí se to nedá naučit,“ říká
Vladimír Beneš, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední
vojenské nemocnice v Praze.
Specializované lékařské týmy zaměřené
na konkrétní výkony se budují
po celé Evropě. Týká se to
i transplantací. Zatímco srdce se
v Česku operuje často, střevo zatím
vůbec.
Vzájemná závislost a potřeba koordinace
Jak roste dělba práce, roste vzájemná závislost lidí.
Je třeba zajistit, aby někdo vyráběl správná množství věcí a dodával
je správným lidem.
Kdo zajistí koordinaci výrob?
Nikdo – trh: neosobní síly
nabídky a poptávky.
Shrnutí základních myšlenek
Pokud mají dva lidé (národy) rozdílné náklady příležitosti, mohou
pomocí směny zvýšit celkovou hodnotu statků, které mají
k dispozici.
Pro každého člověka je nejlepší se specializovat na činnost
s nejmenšími náklady příležitosti (= kde má komparativní vý-
hodu).
Při rozšiřování produkce jakéhokoli statku
bychom měli nejdřív využít zdroje
s nejnižšími náklady příležitosti, a teprve
po jejich vyčerpání zdroje s vyššími náklady
příležitosti.
Dělba práce vytváří mezi lidmi závislost a
potřebu koordinace.
Domácí úkol
Přečíst Mankiw, kapitoly 3.
Číst L. Read: „Já, tužka“.
(Doporučuji číst i Smith: „Bohatství národů“, kap. 1–3,
Radford: “The Economic Organization of a P.O.W. Camp”,
„Pravěcí lidé z Liberecka obchodovali s celou Evropou. . . “,
„Játra se transplantují v Hamburku, na ledviny se jezdí do Čech“
a „Birkhaman“)
Připravit se na seminář.