Výrobní náklady Motivace Cílem každé firmy je co nejvyšší zisk. zisk = celkové příjmy − celkové náklady = TR − TC Abychom porozuměli chování firmy, musíme rozumět tomu, co určuje její příjmy a náklady. Příjmy jsou snadné, pokud firma vyrábí jen jeden typ výrobku: TR = P · Q S náklady je to složitější. Dnes se zaměříme na náklady. Co se dnes naučíte co je zahrnuto ve výrobních nákladech firem jak souvisí výrobní proces a náklady význam průměrných a mezních nákladů tvar typických nákladových křivek vztah mezi krátkodobými a dlouhodobými náklady Přednáška odpovídá kapitole 13. Naďa a Klára vaří ratatouille Vyhlášená kuchařka Naďa si otevře vegetariánskou jídelnu. Z čeho sestávají její náklady a příjmy? Naďa a Klára vaří ratatouille (pokrač.) Nadiny výnosy: z projede jídla: počet porcí × cena Nadiny náklady – Naďa musí: koupit provozovnu; cena provozovny je 1.2 milionu Kč; Naďa polovinu zainvestovala ze svého, polovinu si půjčila od kamarádky Kláry nakupovat suroviny a energie zaplatit práci; Naďa zde pracuje sama a navíc najímá kamarádku Kláru Explicitní a implicitní náklady MP #2: „Náklady na věc se rovnají tomu, čeho se vzdáte pro její získání.“ Explicitní náklady vyžadují odtok peněz – jsou to náklady na výrobní faktory, které nepatří majitelům firmy; projeví se v účetnictví. Implicitní náklady nevyžadují odtok peněz – jsou to náklady na výrobní faktory, které patří majitelům firmy – jejich náklady příležitosti. Skutečné náklady jsou součet explicitních a implicitních nákladů. Oboje ovlivňují rozhodování firmy. Nadiny explicitní a implicitní náklady Nadiny explicitní náklady: úrok, který Naďa platí Kláře (financování poloviny nákupu provozovny) (1.2 milionu/2 × 5%/12 = 2.5 tisíce měsíčně) mzda za Klářinu práci (20 tisíc měsíčně) suroviny a energie (50 tisíc měsíčně) Nadiny implicitní náklady: úrok, který Naďa ztrácí protože své peníze investovala do provozovny (1.2 milionu/2 × 5%/12 = 2.5 tisíce měsíčně) mzda, kterou Naďa ztrácí, když pracuje ve své firmě (20 tisíc měsíčně) Náklady na výrobní faktory obecně Tradiční výrobní faktory: výrobní faktor jeho cena platba práce mzdová sazba mzda kapitál úroková sazba úrok půda renta renta Proč je nákladem kapitálu úrok (a ne jeho pořizovací cena)? firma si kapitál pronajme – platí nájem = úrok firma si na kapitál vypůjčí a koupí jej – platí úroky firma koupí kapitál ze svého – ztrácí úrok Nadiny celkové náklady Nadiny celkové náklady jsou součet explicitních a implicitních celý úrok z fondů investovaných do nákupu provozovny – to, co Naďa platí Kláře, i to, co nevydělá na úrocích (1.2 milionu × 5%/12 = 5 tisíc měsíčně) veškerá mzda – ta, co platí Kláře, i ta, co Naďa sama nevydělá (2 × 20 tisíc = 40 tisíc měsíčně) veškeré náklady na suroviny a energie (50 tisíc měsíčně) Celkové měsíční náklady jsou tedy 95 tisíc Kč. Celkové náklady jsou náklady na všechny vstupy použité ve výrobě bez ohledu na to, kdo je vlastní. V účetnictví se však projeví jen explicitní náklady 72.5 tisíce Kč. Ekonomický × účetní zisk Účetní zisk = celkové příjmy − explicitní náklady. Ekonomický zisk = celkové příjmy − celkové náklady (zahrnující explicitní i implicitní náklady). Příjmy Náklady explic. nákl. implic. nákl. zisk Příjmyexplic. nákl. účetní zisk jak firmu vidí ekonom jak firmu vidí účetní Účetní zisk ignoruje implicitní náklady, proto je vyšší než ekonomický. Ekonomický zisk nám říká, o kolik více vydělá na své zdroje v tomto použití než v jejich druhém nej- lepším. Nadin účetní a ekonomický zisk Nadin účetní zisk = příjmy − explicitní náklady = = 80 000 − 72 500 = 7 500 Kč měsíčně. Nadin ekonomický zisk = příjmy − celkové náklady = = 80 000 − 95 000 = −15 000 Kč měsíčně. Naďa platí daně z „kladného zisku“, a přitom je ve ztrátě. Ekonomický zisk říká, o kolik více vydělá na své zdroje v tomto použití než v jejich druhém nejlepším. Produkční funkce Produkční funkce ukazuje vztah mezi množstvím vstupů použitým ve výrobě a množstvím výstupu. Lze ji zobrazit jako tabulku, rovnici nebo graf. TP = Q = f(K, L, . . .) (výrobní linka Fordu T, 1913) Krátké a dlouhé období Při analýze rozhodování firmy musíme odlišovat krátké a dlouhé období: Krátké období je doba, kdy se subjekt nemůže plně přizpůsobit změně, např. nemůže měnit objem všech výrobních faktorů. Dlouhé období je doba, kdy se subjekt může plně přizpůsobit změně, např. může libovolně měnit objem všech výrobních faktorů. (Délka krátkého a dlouhého období není pevně dána v časových jednotkách.) Produkční funkce v krátkém období Předpokládejme, že použitý objem kapitálu a půdy je v krátkém období fixní – firma ho nemůže hned změnit; objem práce je variabilní – firma ho může pružně změnit, když se podmínky změní. Krátkodobá produkční funkce je funkcí variabilního faktoru TP = Q = f(L) Nadina produkce v krátkém období Změnit velikost provozovny chvíli trvá – je to fixní vstup. Objem práce může operativně měnit – je to variabilní vstup. L (počet pracovníků) Q (počet jídel) 0 0 1 100 2 180 3 240 4 280 5 300 Q L1 100 2 180 3 240 4 5 300 TP (Pro jednoduchost zanedbáme materiál – také variabilní vstup.) Mezní produkt Když Naďa najímá další pracovníky, produkt firmy roste o mezní produkt práce. Mezní produkt jednoho vstupu je zvýšení celkového výstupu získané z dodatečné jednotky tohoto vstupu, když se množství ostatních vstupů nemění. Mezní produkt práce MPL = ∆Q ∆L Mezní produkt Nadiny firmy Mezní produkt práce říká, o kolik se zvýší celkový výstup, když se objem práce zvýší o jednotku a množství ostatních vstupů se nezmění. ∆L L Q ∆Q MPL 0 0 1 1 100 100 100 1 2 180 80 80 1 3 240 60 60 1 4 280 40 40 1 5 300 20 20 Q L1 100 2 180 3 240 4 5 300 TP Proč mezní produkt klesá MP L1 100 2 80 3 60 4 40 5 20 MP Nadina produkce roste stále méně, když Naďa najímá další pracovníky. Proč? Jak Naďa přidává pracovníky, průměrný pracovník má stále méně kapitálu, se kterým může pracovat, a je tedy méně produktivní. Klesající mezní produkt: vlastnost produkční funkce, kdy mezní produkt vstupu klesá, když objem tohoto vstupu roste a objem ostatních vstupů se nemění. Náklady v krátkém období Produkční funkce ukazuje vztah mezi množstvím vstupů použitým ve výrobě a množstvím výstupu. TP = Q = f(K, L, . . .) Funkce celkových nákladů ukazuje vztah mezi množstvím výstupu a celkovými náklady jeho výrobu, tj. na pořízení vstupů potřebných k jeho výrobě. TC = TC(Q) = w · L + r · K Nadiny celkové náklady v krátkém období Naďa musí platit úrok za provozovnu bez ohledu na to, kolik jídel uvaří. Měsíční mzda pracovníka je 20 000 Kč. L Q r · K w · L TC 0 0 5 0 5 1 100 5 20 25 2 180 5 40 45 3 240 5 60 65 4 280 5 80 85 5 300 5 100 105 TC Q100 25 180 45 240 65 85 300 105 TC Mezní náklady Mezní náklady jsou zvětšení celkových nákladů vyvolané výrobou dodatečné jednotky. MC = ∆TC ∆Q ∆Q Q TC (tis. Kč) ∆TC MC (Kč) 0 5 100 100 25 20 200 80 180 45 20 250 60 240 65 20 333 40 280 85 20 500 20 300 105 20 1000 MC Q100 200 180 333 500 300 1000 MC Proč jsou mezní náklady obvykle rostoucí Mezní nákl. jsou v krátkém období rostoucí, protože mezní produkt je klesající: další jedn. práce stojí stejně, ale vyrobí méně. L Q r · K w · L TC 0 0 5 0 5 1 100 5 20 25 2 180 5 40 45 3 240 5 60 65 4 280 5 80 85 5 300 5 100 105 MC = ∆TC ∆Q MC Q100 200 180 333 500 300 1000 MC MC1 = (25000 − 5000)/(100 − 0) = 200, MC2 = (45000 − 25000)/(180 − 100) = 250, . . . Proč jsou mezní náklady obvykle rostoucí (pokr.) Produkce v krátkém období roste kvůli zapojování dalších jednotek práce do výroby. Pokud přidáme právě jednu jednotku práce, pak platí, že ∆TC = w a ∆Q = MPL. Pak MC = ∆TC ∆Q = w MPL . Mzdová sazba w je pro firmu daná. Mezní produkt práce klesá s objemem pracovníků (tj. s objemem produkce), takže mezní náklady jsou rostoucí s počtem pracovníků (tj. s objemem produkce). Fixní a variabilní náklady Fixní náklady jsou náklady, které se nemění s množstvím vyráběné produkce. Pro Naďu jsou to náklady na provozovnu: FC = r · K. Variabilní náklady jsou náklady, které se mění s množstvím vyráběné produkce. Pro Naďu jsou to náklady na pracovníky: VC = w · L. Celkové náklady jsou součet fixních a variabilních nákladů: TC = r · K FC + w · L VC = FC + VC Nadiny fixní a variabilní náklady Q FC VC TC 0 5 0 5 100 5 20 25 180 5 40 45 240 5 60 65 280 5 80 85 300 5 100 105 TC Q 5 25 45 65 85 105 TC VC FC Náklady na jednotku výroby Dvě možná pojetí: Průměrné náklady jsou průměrné náklady na výrobu jedné jednotky: AC = TC Q Mezní náklady jsou náklady na výrobu jedné jednotky navíc: MC = ∆TC ∆Q Průměrné, prům. variabilní a prům. fixní náklady Typický průběh nákladových křivek: MC = ∆TC ∆Q = ∆VC ∆Q AC = TC Q = AFC + AVC AFC = FC Q AVC = VC Q náklady Q AC AVC AFC MC Prům., prům. variabilní a prům. fixní náklady 2 Alternativní průběh nákladových křivek: MC = ∆TC ∆Q AC = TC Q = AFC + AVC AFC = FC Q AVC = VC Q náklady Q AC AVC AFC MC Vztah mezních a průměrných veličin obecně AC MC AC MC AC MC AC MC AC MC AC MC = AC MC ACMC AC MC MC > AC ⇒ AC ↑ MC < AC ⇒ AC ↓ MC = AC ⇒ AC− kříží se v extrému Vztah průměrných a celkových nákladů AC = TC Q = AFC + AVC, AFC = FC Q , AVC = VC Q náklady Q AC AVC AFC Q1 náklady Q AC AVC AFC Q1 FC, VC, + TC Vztah mezních a celkových nákladů MC = ∆TC ∆Q = ∆VC ∆Q náklady Q MC Q1 VC Náklady v dlouhém období V krátkém období jsou některé výrobní faktory fixní. Náklady na tyto faktory jsou fixní náklady. V dlouhém období jsou všechny vstupy variabilní. Všechny náklady jsou tedy variabilní (fixní náklady jsou nulové). V dlouhém období může firma substituovat práci kapitálem a naopak. V dlouhém období jsou průměrné náklady náklady na jednotku, když firma použije nejlepší kombinaci výrobních faktorů. Křivka AC v dlouhém a krátkém období Krátkodobé průměrné náklady jsou větší rovny dlouhodobým průměrným nákladům. AC Q AC1AC2 AC3 malý střední velký QA QB AC Q AC1 AC2 AC3 LRAC tři velikosti závodu spojitá velikost kapitálu Dlouhodobá křivka AC a výnosy z rozsahu V krátkém období má AC U-tvar, protože průměrné náklady rostou, když se výroba vzdaluje od dlouhodobě optimální kombinace výrobních faktorů. V dlouhém období firma vždy vyrábí s optimální kombinací vstupů. Tvar dlouhodobé AC vyplývá z výnosů z rozsahu. AC Q LRAC rostoucí konst. klesající Tvar AC v dlouhém období závisí na výnosech z rozsahu: rostoucí ∼ AC s růstem Q klesají konstantní ∼ AC se s růstem Q nemění klesající ∼ AC s růstem Q rostou Zdroje výnosů z rozsahu Příčiny rostoucích výnosů z rozsahu: lepší dělba práce efektivnější využití kapitálu nedělitelné náklady (např. na vývoj) množstevní slevy . . . Příčiny klesajících výnosů z rozsahu: problémy s řízením velkých firem dopravní náklady . . . Shrnutí základních myšlenek Firmu a její ekonomický zisk ovlivňují jak explicitní, tak implicitní náklady. Mezní produkt je v SR od určité úrovně klesající, takže krátkodobá produkční funkce je čím dál tím plošší a nákladová funkce čím dál tím strmější. Krátkodobé mezní náklady jsou proto rostoucí. Křivka průměrných nákladů má „U“-tvar. Tvar dlouhodobé křivky průměrných nákladů závisí na výnosech z rozsahu. Variabilní náklady se mění s rozsahem produkce, fixní ne. Mezní náklady protínají průměrné náklady v jejich minimu. Chování firem a struktura odvětví V příštích týdnech budeme zkoumat, jak struktura odvětví ovlivní chování firem. Teď se podíváme na jednoduchý experiment, který nám ukáže, proč má struktura odvětví na chování firem vliv. Příklad z České Párek v rohlíku na České: do 18.00 za 10 Kč, od 18.00 za 15 Kč. Proč? Domácí úkol Přečíst Mankiw, kapitolu 13. Připravit se na seminář.