Nabídka firmy a nabídka odvětví
Varian: Mikroekonomie: moderní přístup, kapitoly 21 a 22
Varian: Intermediate Microeconomics, 8e, Chapters 22 and 23
() 1 / 39
Na této přednášce se dozvíte
• jaká jsou omezení firmy
• co je to dokonalá konkurence,
• jaký je DOKO zisk a přebytek výrobce.
• jaká je DOKO nabídka firmy v SR a LR,
• jak vypadá v DOKO tržní nabídka v SR a LR,
• co je to ekonomická renta a vyhledávání renty,
() 2 / 39
Omezení firmy
Firma se rozhoduje, kolik chce vyrobit a za jakou cenu.
Při tomto rozhodování firma čelí dvěma omezením:
Technologické omezení
• = jen některé produkční plány jsou technologicky přijatelné.
• vyjádřené nákladovou funkcí.
Tržní omezení
• = firma může prodat jen tolik, kolik jsou lidé ochotní koupit.
• vyjádřené poptávkou po produkci firmy = vztah mezi cenou
firmy a množstvím, které prodá.
() 3 / 39
Tržní prostředí
Struktura trhu určuje na vztah mezi poptávkou trhu a firmy.
Když je na trhu
• jedna firma (monopol) – tržní poptávka = poptávce firmy.
• více firem – mnoho různých možností. Závisí to na tom, jak
budou ostatní firmy reagovat na změnu ceny nebo množství.
Tržní prostředí – jak na sebe firmy reagují, když se rozhodují o
cenách a výstupu.
V této přednášce se budeme zabývat základním tržním prostředím –
dokonalou konkurencí.
() 4 / 39
Dokonalá konkurence
Trh je dokonale konkurenční, jestliže každá firma předpokládá, že
je tržní cena nezávislá na akcích této firmy (na množství produkce).
Firmy jsou příjemci ceny.
() 5 / 39
Jak může vypadat dokonale konkurenční trh?
Mnoho subjektů nabízejících identický produkt:
• trhy se zemědělskými produkty (pšenice, kukuřice, sója, ...),
• některé komoditní nebo akciové trhy.
Málo subjektů nabízejících identický produkt (ochotných jít s cenou
dolů nebo zvýšit množství za stejnou cenu):
• trh s čerstvými rybami, trh s řezanými květinami, ...
• místo s řadou restaurací s kebabem, dvě okénka prodávající párky
v rohlíku na Joštové, ...
() 6 / 39
Rozhodování firmy v dokonalé konkurenci
Firma volí výstup y, při kterém má maximální zisk, při dané ceně p.
Optimalizační problém firmy je:
max
y
py − c(y).
Podmínka prvního řádu je
p − MC(y∗
) = 0 ⇐⇒ p = MC(y∗
).
A podmínka druhého řádu je
−MC (y∗
) < 0 ⇐⇒ MC (y∗
) > 0.
Firma maximalizující zisk bude uvažovat o výstupu y∗
, při kterém
• se cena rovná mezním nákladům (podmínka prvního řádu),
• jsou mezní náklady rostoucí (podmínka druhého řádu).
() 7 / 39
Proč se cena musí rovnat mezním nákladům?
Když p < MC(y), při růstu y roste zisk.
Když p > MC(y), při růstu y klesá zisk.
() 8 / 39
Proč musí být mezní náklady rostoucí?
Při y1 firma minimalizuje zisk při p = MC, protože MC (y1) < 0.
() 9 / 39
Křivka nabídky v krátkém období
Dokonale konkurenční firma v krátkém období má dvě možnosti:
• vyrábět y∗
a mít zisk py∗
− cv (y∗
) − F,
• uzavřít firmu (vyrábět y = 0) a mít zisk −F.
Firma ukončí výrobu, jestliže
py∗
− cv (y∗
) − F < −F.
Podmínka ukončení výroby v SR je
p < AVC(y∗
).
Pro body na křivce nabídky v SR platí, že:
• p = MC(y∗
) a MC (y∗
) > 0 jestliže p ≥ AVC(y∗
),
• y = 0 jestliže p < AVC(y∗
).
() 10 / 39
Křivka nabídky v krátkém období (graf)
= neklesající část křivky MC, která leží nad úrovní křivky AVC.
() 11 / 39
Zisk dokonale konkurenční firmy v SR
Zisk π =
py − c(y) = (p − AC(y))y jestliže p ≥ AVC(y)
−F jestliže p < AVC(y)
() 12 / 39
Přebytek výrobce
() 13 / 39
Křivka nabídky v dlouhém období
Dokonale konkurenční firma v dlouhém období má dvě možnosti:
• vyrábět a mít zisk py∗
− cv (y∗
) − F,
• odejít z odvětví a mít zisk 0.
Firma odejde z odvětví, pokud:
py∗
− c(y∗
) < 0 ⇐⇒ p < AC(y∗
)
Pro body na křivce nabídky v LR platí, že
p = MC(y∗
) a MC (y∗
) > 0 jestliže p ≥ AC(y∗
)
Zisk dokonale konkurenční firmy v LR je
π = py∗
− c(y∗
) jestliže p ≥ AC(y∗
)
() 14 / 39
Křivka nabídky v dlouhém období (pokračování)
= rostoucí část křivky MC, která leží nad úrovní křivky AC.
() 15 / 39
Krátkodobá a dlouhodobá nabídka
Krátkodobá nabídka – rostoucí část MC(y, k) nad minAVC,
kde k je množství fixního vstupu.
Dlouhodobá nabídka – rostoucí část MC(y, k(y)) nad minLAC,
kde k(y) je optimální množství k pro danou úroveň výstupu y.
Pro y je SR množství k
optimální, tedy k = k(y ).
() 16 / 39
Konstantní dlouhodobé průměrné náklady
Když má technologie firmy konstantní výnosy z rozsahu a nemáme
kvazifixní náklady, pak je křivka LAC konstantní a LAC = LMC.
() 17 / 39
Příklad – situace firmy v SR
Máme krátkodobou nákladovou funkci c(y) = y2
+ F, kde F = 1.
MC(y) = 2y a AVC(y) = y =⇒ MC(y) > AVC(y) pro všechna y.
Inverzní nabídková křivka se rovná p = 2y.
Křivka nabídky je
S(p) = y(p) =
p
2
.
Zisk pro každou úroveň ceny je
π(p) = py − c(y(p)) = p
p
2
−
p
2
2
− 1 =
p2
4
− 1.
Přebytek výrobce je plocha trojúhelníku se základnou p/2 a výškou p:
PS(p) =
1
2
p
2
p =
p2
4
.
() 18 / 39
Příklad – situace firmy v SR (graf)
() 19 / 39
Příklad – situace firmy v LR
Máme dlouhodobou nákladovou funkci c(y) = y2
+ 1,
kde 1 jsou kvazifixní náklady.
LMC = 2y a LAC = y + 1/y =⇒ Inverzní nabídka p = LMC(y)
pro p ≥ LAC(y). Pro výstup ˆy, kde jsou LAC(y) minimální, platí
1 −
1
ˆy2
= 0
ˆy = 1.
Protože LAC(ˆy) = ˆy + 1/ˆy = 2, křivka nabídky je
S(p) = y(p) = p/2 pro p ≥ 2
Zisk a přebytek výrobce pro každou úroveň ceny je
π(p) = PS(p) = py − c(y(p)) = p
p
2
−
p
2
2
− 1 =
p2
4
− 1.
() 20 / 39
Krátkodobá nabídka odvětví
Křivka nabídky dokonale konkurenčního odvětví s n firmami je
S(p) =
n
i=1
Si (p).
() 21 / 39
Rovnováha odvětví v SR
Pomocí tržní poptávky a tržní nabídky získáme rovnovážnou cenu p∗
.
Pokud p∗
≥ minAVC, zisk jednotlivých firem je
π = (p∗
− AC(y))y.
() 22 / 39
Rovnováha odvětví v LR
Firmy v dlouhém období mohou
• měnit rozsah krátkodobých fixních vstupů,
• vstupovat do odvětví a vystupovat z něj.
Mezi těmito dlouhodobými efekty není velký rozdíl. Např. nový
výrobní závod může postavit stávající nebo nová firma. Rozdíl
bude pouze ve vlastnictví tohoto závodu.
V dokonale konkurenčním odvětví máme volný vstup a výstup.
Dokonale konkurenční firmy pak
• odchází z odvětví, když jsou ve ztrátě,
• vstupují do odvětví, když očekávají, že budou v zisku.
() 23 / 39
Rovnováha odvětví v LR
Všechny firmy mají stejné náklady – mají minLAC na úrovni p∗
.
Sn = krátkodobá nabídka odvětví s n firmami
Tržní poptávka D:
trh v rovnováze při
ceně p a n = 3
Tržní poptávka D :
při n = 3 není trh
v rovnováze
() 24 / 39
Tržní nabídka v LR
Můžeme vyloučit všechny body na křivkách Sn(p), které
• leží pod úrovní ceny p∗
,
• odpovídají množství y > Sn+1(p∗
) (pak vstoupí další firma).
() 25 / 39
Tržní nabídka v LR (pokračování)
Velký počet firem n – křivka nabídky je plochá (téměř nulový sklon).
Pak LR tržní nabídka = LR nabídce 1 firmy s konst. výnosy z rozsahu.
() 26 / 39
Příklad – zdanění v krátkém a dlouhém období
SR – daň povede k růstu poptávkové ceny z pD na pD.
LR – některé firmy opustí odvětví =⇒ růst ceny z pD na pD.
() 27 / 39
Nulový zisk a fixní faktory
Pokud máme volný vstup do odvětví, bude zisk v LR tlačen k nule.
Nulový zisk: každý výrobní faktor dostává svoje náklady příležitosti.
Další výrobní faktory nemají motivaci do tohoto odvětví vstupovat.
Někdy je množství některých vstupů v odvětví fixní, protože
• jsou některé faktory přirozeně fixní (půda, suroviny, talent, ...),
• je množství faktorů omezené zákonem (licence, povolení, ...).
I v tomto případě možnost vstupu stlačuje ekonomické zisky k nule.
Pokud firmy nemohou vstoupit do ziskového odvětví kvůli fixním
faktorům, budou nakupovat fixní faktory, které jsou již v odvětví.
Tím zvyšují ceny fixních faktorů a stlačují ekonomický zisk k nule.
() 28 / 39
Ekonomická renta
Ekonomická renta je ta část platby za výrobní faktor, která
převyšuje minimální platbu potřebnou pro získání tohoto faktoru.
Příklady ekonomické renty:
• licence na taxi
• renta z půdy
• těžba ropy
() 29 / 39
Příklad – renta z půdy
Celkové množství půdy je fixní, nabídka půdy je stejná i při ceně 0 Kč.
Platba za půdu je ekonomická renta (= přebytek výrobce).
() 30 / 39
Vyhledávání renty
Co by se stalo, kdyby se vláda v New Yorku rozhodla zvýšit množství
licencí? Snížily by se výdělky taxikářů, což by snížilo hodnotu licencí.
O nároky na fixní faktory a o jejich hodnotu se vyplatí bojovat. Zdroje
spotřebované v tomto boji jsou z pohledu společnosti čistou ztrátou.
Úsilí vzaměřené na zachování nebo získání nároků na faktory s fixní
nabídkou se nazývá vyhledávání renty.
() 31 / 39
PŘÍPAD: Licence na taxi v New Yorku
Licence na taxi v New Yorku stály v roce 1986 okolo 100 000 $ za rok.
Taxikáři vydělávali pouze asi 20 000 $ za rok.
The New York Taxi and Limosine Commision tvrdila, že by se měla
zvýšit cena jízdy, protože stávající plat taxikářů nepřiláká dobré řidiče.
Co by se stalo po zvýšení cen, které by přineslo dodatečných
10 000 $ příjmu na jízdném?
Při zachování dosavadní návratnosti
investice vlastníků licencí (17 %)
by cena licence vzrostla na
27 000
0,17
≈ 160 000 $.
() 32 / 39
PŘÍPAD: Farmaření státu
Do r. 1996 důležitým prvkem zemědělské politiky USA minimální ceny
– pokud cena klesla pod určitou částku, stát vyrovnal rozdíl.
Většina podpory šla velkým farmářům – 13 % přímých federálních
dotací dostávalo 1 % farmářů.
Food Security Act z roku 1985 měl omezit platby velkým farmářům:
Velcí farmáři pronajímali půdu investorům. Ti se účastnili programu,
který jim platil za to, že půdu neobdělávali („farmaření státu ).
Výsledek: 31 000 nových žadatelů a vyplacené dotace za 2,3 mld. $.
Cíle omezit platby velkým farmářům nebylo dosaženo – dostali dotace
ve formě renty (pronájmu půdy).
() 33 / 39
PŘÍPAD: Politika v oblasti energetiky
V roce 1974 OPEC zvýšil ceny ropy. Kongres měl pocit, že by bylo
nespravedlivé, aby domácí výrobci profitovali na rozhodnutí OPECu.
Aby udržel ceny produktů vyráběných z ropy, rozhodl se kongres pro
politiku známou jako „dvojí oceňování ropy.
Dále se budeme zabývat dopadem této politiky na trh s benzínem.
() 34 / 39
PŘÍPAD: Politika v oblasti energetiky (pokračování)
Řešení:
Dvojí oceňování ropy
• dovezená ropa se
prodává za tržní
ceny (15 $/barel)
• domácí ropa za
ceny jako před
rokem 1974
(5 $/barel)
Výsledek:
rovnovážná cena p∗
–
rentu získaly rafinerie.
() 35 / 39
PŘÍPAD: Politika v oblasti energetiky (pokračování)
Nové řešení
Cenová regulace benzínu – každá rafinerie měla účtovat cenu
založenou na výrobních nákladech.
Výsledek:
V některých státech levnější ropa než v jiných =⇒ omezení převozu
mezi státy =⇒ opakující se nedostatek benzínu v některých státech.
Část renty získali spotřebitelé za cenu nedostatků, část některé
rafinerie.
() 36 / 39
PŘÍPAD: Politika v oblasti energetiky (pokračování)
Nové řešení:
„nárokový program
– při koupi 1 barelu
zahraniční ropy
dostala rafinerie
právo koupit x
barelů domácí ropy.
Graf: kdyby 1 : 1,
cena 1 barelu
by byla 10 $.
Výsledek:
Pokles ceny, dotace
zahraniční ropy.
() 37 / 39
Shrnutí
• Křivka poptávky, které čelí firma, je vztah mezi
cenou a množstvím produkce, které tato firma
může prodat.
• V dokonalé konkurenci je tato poptávka
horizontální.
• Krátkodobá křivka nabídky odpovídá rostoucí
části křivky MC nad křivkou AVC.
• Dlouhodobá křivka nabídky odpovídá rostoucí
části křivky LMC nad křivkou LAC.
• Přebytek výrobce se rovná zisku firmy plus fixní
náklady.
() 38 / 39
Shrnutí (pokračování)
• Tržní nabídka v SR je horizontální součet
nabídek firem.
• Tržní nabídka v LR v podstatě odpovídá
horizontální čáře na úrovni minLAC.
• Fixní faktory, které zamezují firmám vstoupit
do odvětví, získávají ekonomickou rentu.
() 39 / 39