1
Charakteristika urbanistického
a architektonického dědictví ve
venkovském prostředí
Okruhy témat
• Historický vývoj vesnic na území ČR
• Základní typy vesnic dle urbanistického konceptu
• Venkovský prostor a jeho současná organizace zástavby ve
vztahu k historické struktuře
• Vazba na kulturní dědictví(památky)
• Ochrana kulturních hodnot ve venkovském prostředí
• Vesnické stavení, vývoj, specifika a oblasti
• Zásady pro zachování a dotváření venkovských struktur
• Venkov - prostor pro bydlení, současný rozvoj lokalit
• Architektonické řešení staveb
• Závěrečné zhodnocení
Když se řekne venkov, vesnice ??? Urbanistické dědictví
- vznik a vývoj prostorové struktury sídel
Podle stupně zachování nebo narušení původní vesnické struktury se vyskytují
obce :
• se zachovanou původní strukturou
• s nenarušenou původní strukturou
• s narušenou původní strukturou
• se zbytky původní struktury
Architektonické dědictví
– objekty a soubory objektů, venkovské stavení a vývoj jeho
utváření, hospodářské objekty, sakrální stavby, objekty veřejné
vybavenosti, výrobní stavby,veřejné prostory a drobnou
architekturu
Venkovský středoevropský prostor, vesnické stavby a krajina
spojená s venkovským osídlením není samozřejmostí, utvářela se a
vyvíjela do dnešní podoby po staletí. Skrývá poselství našich předků
o které musíme pečovat a rozvíjet ho.
Historický vývoj vesnického osídlení v na území ČR
Nejstarším vývojem forem osídlení a krajiny se zabývá archeologie a
historická geografie.
Historická vesnice vznikla jako samostatně fungující sídelní
forma, zajišťující téměř všechny životně potřebné funkce.
Vzniku vesnic předcházela forma rodových dvorců a jejich seskupení, která
byla na našem území potvrzena již v období 4.-6. stol. Vesnice před
středověkou kolonizací byly malé cca 10 rodin.
Ranná kolonizace – interní, probíhala na našem území koncem 12. a zač. 13.
stol. Stabilizovala se síť sídel, ustavily se vztahy mezi venkovem a městy
(tržiště).
Druhá fáze středověké kolonizace – německá, velká nebo externí
pokračovala ve 13. stol., až do doby husitské.
Nejvýznamnější období do pol. 14. stol., velká aktivita, je také dobou
zakládání měst. Vesnice a jejich katastry byly restrukturalizovány
(trojpolní hospodářství), stabilizovala se struktura vesnic.
Probíhalo odlesňování ploch vhodných pro získávání orné půdy- agrokultivace.
2.fáze – stagnační, 3.fáze –pozdní, 16-17. stol.
Smysl kolonizací- rovnoměrné rozložení hustoty obyvatel z nadměrně
zalidněných oblastí(populační vlny).
Kulturní úroveň na vesnici
Je tvořena složitým komplexem hmotných a nehmotných prvků, vzniklých
postupným vývojem osídlení, tradic, plynoucích z charakteru místa a na
místo vázaných.
Je to trvalá hodnota, která se s rozvojem funkcí neustále vyvíjí a
doplňuje novými prvky, jejichž účinek může být
obohacující, neutrální nebo znehodnocující.
Kulturní hodnotu vesnice tvoří zejména:
• struktura zástavby, tradiční a novodobá
• architektonicko – historická úroveň zástavby
• úroveň přírodního potenciálu a kvalita životního prostředí.
Architektonicko- historická úroveň
• obce s výrazným výskytem kulturních hodnot (vesnické památkové rezervace –
VPR)
• obce s částmi s výrazným výskytem kulturních hodnot (vesnické památkové
zóny - VPZ)
• obce s výskytem kulturních hodnot
• obce s nízkým výskytem kulturních hodnot
2
Středověké kolonizace jsou dodnes základem
našeho osídlení.
Urbanistické dědictví představuje organizaci a systém zástavby, tak jak se
utvářela aby plnila co nejlépe všechny potřebné činnosti spojené se
zemědělstvím, chovem dobytka, uskladněním produktů a bydlením. Podle
organizace zástavby a prostorové struktury rozlišujeme tyto formy obcí:
obce se soustředěným půdorysem, s kompaktní jednostrannou či častěji
oboustrannou zástavbou při komunikaci
silniční a ulicové
návesní silnicovky
vsi návesní
obce s uvolněným půdorysem
řadové (lesní, lánové, řádkové)
hromadné
dvorcové a samoty
Organizace zástavby byla ovlivněna konfigurací terénu, potřebami
vycházejícími z místních podmínek obhospodařování půdy, klimatickými
podmínkami a dalšími významnými faktory. V centrech našich vesnic,
okrajových městských částech je dosud původní struktura dobře patrná.
Urbanistické dědictví, struktura zástavby Příklady prostorové struktury
Rozložení typů vesnic v Čechách a na Moravě Příklady prostorové struktury
Čejč 1827
Brodek u Přerova 1830
vřetenový půdorys-Haná
Bánov
Boskovice
Besednice 1842
Příklady prostorové struktury Příklady vesnických struktur
Bílá Voda, Javorník
Bystré u Poličky, lokační, nám. 200x200m, lánová plužina
Andělská hora u Karlových Varů
3
Venkovský prostor –urbanizované
území
Jihlava
Litomyšl
Tradiční venkovská zástavba
Novodobá venkovská zástavba
Tradiční struktura venkovské zástavby
tradiční vesnice plnila kromě bydlení všechny funkce spojené s obživou,
obhospodařováním půdy, chovem
dobytka a skladováním zásob
Řazení objektů kolem návesního
prostoru, komunikace, ulice
Vesnická památková zóna Boňov
Jaroměřice nad Rokytnou
Plošná ochrana území
V ČR 61 VPR
211 VPZ
Minaret
Objekty statků na návsi
Kaplička na návsi
BOŇOV
Památkové hodnocení sídla, podle historické
hodnoty zástavby
Ochrana památek dle zákona č.20/1987 Sb. O státní památkové péči
Vývoj venkovského stavení
Koncepce venkovského stavení se vyvíjela ze základního typu dle potřeb rodiny a ve vztahu
k zemědělskému hospodaření jako základní potřebě
obživy v závislosti na místních zvyklostech a geografických
podmínkách.
4
Základní typy venkovského stavení a zemědělské
usedlosti
• Jednotraktový /jednostranný/ typ - všechny provozy jsou řazeny za sebou v
pořadí: obytná část, chlév a stodola /původně kleť/. Objekt je protáhlého
obdélníkového půdorysu a tvoří jeden celek, je orientován obvykle kratší stranou
ke komunikaci nebo návsi.
• Dvoustranný typ – při jedné straně pozemku zůstávají objekty obytné části a
chlévů, stodola je otočena k zadní straně a nenavazuje přímo na ostatní objekty
• Dvoustranný hákový typ – celá obytná část je otočena do návsi, navazují na ni
chlévy a stodola v kolmém nebo tupém úhlu. Obytná část s chlévy je propojena
přestřešeným náspem pro přístup do chléva. Háková dispozice je typická pro
Jižní Moravu, Moravské Slovácko a Hanou.
• Trojstranný typ – má řazeny objekty ze tří stran kolem prostorného dvora s
hnojištěm proti vjezdu. Obytné stavení je obráceno štítovou stranou do návsi.
Na protější straně je výměnek, případně další chlévy. Stodola je umístěna na
kratší straně proti vjezdu. Typ je obvyklý v Jižních Čechách.
• Čtyřstranný typ usedlosti se vyvinul z trojstranné dispozice nástavbou
hospodářského objektu, nejčastěji sýpky nebo kůlny nyd vjezdovou část. Tím
bylo vytvořeno uzavření budov a prostorové sjednocení formy. Čtyřstranná
dispozice je někdy uváděna jako typ pro zbohatlé sedláky- statkáře, odtud název
statek.
Základní typy lidového domu v Čechách a na
Moravě
Čechy:
Středočeský dům /okolí Prahy/
Polabský dům/severně od Prahy/
Pojizerský a turnovský dům
Dům severozápadních Čech
/Rakovník, Louny/
Západočeský dům /Plzeň/
Chodský dům /Domažlice/
Jihočeský dům /České Budějovice,
Strakonice,Třeboň/
Východočeský /Náchod, Žamberk/
Morava a Slezsko:
Dům českomoravské vysočiny
/Jihlava, Nové město na Mor./
Dům SZ Moravy /Z od Brna ,Třebíč/
Hanácký dům /Prostějov, Kroměříž/
Valašský dům /Vsetín, Val.Mez./
Slovácký dům /Kyjov, Hodonín/
Kopaničářská chata /Kopanice,
pomezí Moravy a Slovenska/
Podle Prof. J. Myslína
Základní typy lidového domu
Podle materiálu jsou na našem území čtyři základní oblasti:
dům hliněný, roubený, hrázděný a zděný - v řadě regionálních typů
Slovácko
Českomoravská vysočina
Jihočeská vesnice
Hanácká vesnice
Zprac. arch. O. Máčel
5
Představuje komplex statků a venkovských stavení v původním
návesním konceptu, Ves byla založena pravděpodobně v první pol. 13.
století. Od roku 1292 patřila cisterciáckému klášteru ve Vyšším Brodě. V
jeho držení byla ves až do zrušení roboty v r. 1848. Základní historickou
část představuje náves, obklopená statky. Tvoří zhruba obdélník o
rozměrech 210 x 70 m. Uprostřed se nachází malý návesní rybníček, dále
zde nalezneme kapli, obecní kovárnu s domem, kde bydlel kovář.
Prakticky všechny budovy jsou stavěny z kamene, jako pojiva se používala
hlína. Při opravě fasády špýcharu statku č. 14 byla odkryta původní
sgrafita datovaná do konce 16. století. Přestavba štítů a vjezdů do statků
se uskutečnila ve druhé polovině 19. století ve stylu tzv. lidového
(selského) baroka.
Holašovice
Vesnická památková rezervace
Zápis do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO v roce 1998
Holašovice, statky na návsi
Holašovice – letecký snímek
Minaret
Objekty statků na návsi
Kaplička na návsi
Historické kulturní dědictví venkova,
objekty venkovského bydlení se zachovaly v podobě rekreačních chalup
Možnosti zachování a využití urbanistického a
architektonického dědictví na venkově
• Pochopit a respektovat řád vesnické zástavby
• Zachovat charakteristické venkovské struktury a
historicky cenné objekty lidové architektury
• Kultivovat stávající zástavbu a veřejné venkovské
prostory, dotvářet je novými prvky
• Zachovat kulturní hodnoty včetně udržení a obnovení
tradic, zvyků a folkloru na venkově
• Novou zástavbou dotvářet stávající struktury.Pokud se
jedná o zástavbu lokalit nenavazujících přímo na
historickou zástavbu, není důvod pro regulaci a
přejímání prvků původní zástavby
Venkov - prostor pro bydlení
Rozvojové lokality určené pro bydlení v intencích ÚP
Typy zástavby: - rodinné domy (řadové, dvojdomky volně stojící, atriové aj.)
- rodinné domy venkovského typu - se zázemím
- viladomy – nová kategorie, převážně v příměstských
oblastech
- bytové domy
Ekologická vesnice
Návrat k principům k venkovskému životu bez současných možností a technické
vybavenosti není na místě. Je třeba nalézt takový model. Který by umožňoval využití
kvalit venkovského prostoru ve vazbě na krajinu, kulturní hodnoty a zdravý životní
styl.
• Zachovat a zlepšovat kvalitu ŽP venkovského prostoru, vesnic a krajiny, která je
obklopuje a dotváří venkovský prostor
• Nalézt rovnováhu funkčního využití krajiny, zemědělství, lesního hospodářství a
mimoprodukčních ploch
• Zachovat a dotvořit fungující ekosystémy v krajině
• Vytvořit podmínky pro limitní systém využití přírodních zdrojů
• Důsledně zachovávat kulturní hodnoty vesnice a vesnické krajiny a vytvářet nové
K.H.
• V rozvojových programech regionálních i nadregionálních podporovat místní specifika
ve všech funkcích.
6
Suburbanizace v zázemí větších měst
suburbanizace je dlouhodobý urbanizační proces vytváření suburbií s
více nebo méně hodnotnou zástavbou
Lokalita RD s veřejnými prostorami
Zástavba rozvojových lokalit bydlení
Příklad – Sokolnice u Brna
Katalogové rodinné domky, běžná
nabídka
Diamant
Jantar
Diamant Jantar
Smaragd
Vesnické struktury městských částí Brna – Bystrc, Komín
Novostavby ve venkovském prostředí,
současná architektonická tvorba
Černošice Ústí nad labem
Atraktivní novostavby našich umělců a zpěváků
Závěrečné zhodnocení
• Venkovský prostor je místem, kde velká část naší populace bydlí a chce
bydlet.
• Venkovský prostor je místem, kam se uchylujeme, abychom načerpali
energii, zregenerovali svůj organismus na čerstvém vzduchu, v krajině, v
lese.
• Venkovský prostor skýtá možnosti kulturního vyžití, jsou zde historické
památky ze všech slohových období, CHKO, významné krajinné prvky.
• Venkovský prostor obsahuje lokality a prvky využitelné v oblasti
cestovního ruchu s vazbou na na rekreační aktivity.
• Venkovský prostor poskytuje přírodní zdroje vody, ekologických energií
• Venkovský prostor umožňuje vedení dopravní infrastruktury
• Venkovský prostor skýtá plochy pro rozvoj podnikatelských aktivit, v
omezené míře i výrobních ploch.
Předpokladem je takový rozvoj, který bude vycházet z koncepce
udržitelného rozvoje území.