Kulturní statek a jeho hodnota Význam a vývoj památkové péče
Ochrana a regenerace kulturních hodnot v území


Kulturní dědictví
}Definice
}Souhrn jedinečných hodnot hmotné a nehmotné povahy vzniklých historickým vývojem civilizačního
procesu v podmínkách konkrétního společenského i environmentálního prostředí.
}Komplex hmotných a nehmotných prvků vzniklých postupným vývojem osídlení, tradic plynoucích z
charakteru místa a na místo navázaných.
}

Kulturní památky
}Zákon 20/1987 Sb.
}nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory:
}a) které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od
nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších
oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické,
}
}b) které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem

Kulturnost
}Kulturnost společnosti
}Úměrná míře citlivosti využívání potenciálu prostředí
}Aniž by docházelo ke znehodnocování jeho podstaty

Počátky památkové péče
}Moderní kult památek – jeho podstata a vývoj
}1903
}Alois Riegl
}-> návrh rakouského památkového zákona

Historie památkové péče
}70. léta
}Dlouhodobá koncepce rozvoje státní památkové péče
}1972 – 1973
}zřízení nové kategorie tzv. památkových zón
}

Restituční zákony
}90. léta
}zákon 298/1990 Sb.
}o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého
}zákon 338/1991 Sb.
}kterým bylo obnoveno vlastnické právo mužských i ženských řeholních řádů a kongregací
}zákon č. 403/1990 Sb.
}o zmírnění následků některých majetkových křivd
}zákon 87/1991 Sb.
}o mimosoudních rehabilitacích
}zákon č. 229/1991
}o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku
}

Teorie hodnoty netržních statků
}Pohledy
}užší výnosově-nákladový přístup
}výnosy a náklady spojené se spotřebou zboží a služeb mohou být brány v úvahu (Nelson, Weikard)
}přístup kontingentního hodnocení
}zájmy všech jedinců společnosti zakomponovány do procesu společenského rozhodování (Kopp, Aldred)
}přístup občanské volby
}rozdíl mezi spotřebitelským a občanským přístupem (Quiggin, Common)
}

Hodnota kulturních památek
}Ekonomie
}rakouská škola ekonomického myšlení
}užitná hodnota - přímé uspokojení
}(naší potřeby prostřednictvím daného statku)
}směnná hodnota - nepřímé uspokojení
}Dějiny umění a památková péče
}vídeňská škola dějin umění (Alois Riegl)
}subjektivně-užitečnostní přístup
}

Památka a kulturní dědictví
}Památky záměrné
}vytvořeno s cílem zachovat ve vědomí dalších generací jednotlivé skutky či osudy
}Památky nezáměrné
}vznikaly za účelem uspokojení praktických potřeb jedné či několika málo generací
}
}Památka - subjektivní úsudek nás a naší doby
}

Subjektivní hodnota
}„Subjective value is defined as the importance which a good or a complex of goods has for the
welfare of a person.“
} E. Böhm-Bawerk
}
}„Value is thus nothing inherent in goods, no property of them, nor an independent thing existing
by itself. It is a judgement economizing men make about the importance of the goods at their
disposal for the maintenance of their lives and well-being. Hence value does not exist outside the
consciousness of men“
} Carl Menger

Památka historická vs. umělecká
}každá umělecká památka je zároveň historická a každá historická památka je zároveň umělecká
(Riegl)
}
}uměleckohistorická hodnota
}čistě umělecká hodnota
}nezávislá na historickém vývoji
}subjektivní (do 19. století platila teze, že existuje umělecký kánon, jeden absolutně platný
objektivní umělecký ideál)
}

Rieglova hodnota památky
}pamětní hodnota
}hodnota stáří - nesoučasnost
}hodnota historická - celistvost
}údaje, které nám památka o době svého vzniku sděluje
}záměrná pamětní hodnota
}přítomnostní hodnota
}vychází z potřeb přítomnosti
}smyslové potřeby – užitná hodnota
}duchovní potřeby – umělecká hodnota
¨hodnota novosti
¨relativní umělecká hodnota
}

Hodnota kulturního dědictví
}Francois Benham
}tržní hodnota
}vypovídací hodnota
}existenční hodnota
}
}Arjo Klamer
}ekonomická hodnota
}společenská hodnota
}národní identita apod.
}kulturní hodnota
}
}Další
}vědecká hodnota
}filosofická hodnota
}emocionální hodnota
}jedinečnost

Schéma celkové hodnoty statku kulturního dědictví dle A. Riegla
schema_hodnota_CESKY


Koncepce hodnoty zohledňující hledisko času



Zapojení jednotlivců do památkové péče
}jednotlivec v rámci tržního mechanismu
}kolektivní akce lidí bez nároku na odměnu
}organizace památkové péče
}
}pozorovatel
}vlastník
}

Předpoklady efektivní ochrany památky
}Vlastník ochranu zajišťovat
}může
}hospodářské hledisko – tržní mechanismus
}a
}chce
}motivační hledisko – netržní a nestátní instituce
}nebo
}musí
}právní hledisko – legislativní rámec
}

Instituce památkové péče
}veřejné vlastnictví a provoz památky
}regulace, právní nařízení a předpisy
}ustavení, přiřazení a posílení vlastnických práv
}motivace a pobídky
}šíření informací a posilování racionality
}

Vlastnictví
}Typy
}Soukromé
}Veřejné
}Státní
}Samosprávné
}Společenské
}
}Stupně
}Usus
}právo užívat danou věc
}Usus fructus
}právo užívat danou věc i užívat plody, které přináší
}Abusus
}vlastník může věc prodat, darovat, opustit či zničit

Změny vlastnické struktury po roce 1989
Podíl kulturních památek
Předchozí stav v %
Po roce 1989 v %
V majetku státu
45
10
V majetku církví
15
16,9
Ve vlastnictví obcí
4
24
Ve vlastnictví soukromých osob
36
49,1

Odcizené předměty sakrální povahy v brněnské diecézi (1990-2002)



Instituce památkové péče
}Církve a náboženské společnosti
}Šlechta
}„Noblesse oblige“
}Státní památková péče
}

Principy formálních institucí a organizací
}princip koordinace
}princip alokace
}

Organizační schéma památkové péče



Motivace
}Žádný příkaz, žádný zákon, žádný trest a byť nejlépe a nejostřeji byl k veřejnosti pronesen,
nepomůže ochrániti ani stébla trávy v pažitu, není-li především v lidech samých oněch citů, jež
působí, že člověk v úctě zastaví svou hrabivost a své osobní zájmy u pomníků minulosti.“
} Josef Švehla, Ochrana památek, 1924
}

Mikroekonomická ohrožení památek
}nedostatečná poptávka po tomto druhu bydlení
}chátrání nebo využívání nevhodným způsobem
}vlastník nepociťuje užitek a nechce platit zvýšené náklady na památkově vhodné opravy
}nechává dům chátrat či jej opravuje zcela nevhodným způsobem
}preferuje vlastní potřeby a provádí nevratné změny, které kulturně-historickou hodnotu snižují či
zcela ničí
}majitel preferuje novostavbu, která lépe vyhovuje jeho potřebám
}rozhodne se pro demolici staré budovy
}

Formy ochrany
}Kulturní památka – 40 283
}Národní kulturní památka - 272
}Památková rezervace
}Městská - 40
}Vesnická - 61
}Ostatní - 2
}Technická –
}Archeologická - 8
}Památková zóna
}Městská - 253
}Vesnická - 211
}Krajinná - 19

Další památky
}Seznam nejohroženějších památek
}400 objektů
}Movité památky
}100 tis.
}Mobiliáře
}Knihovní fondy
}
}

Vnímání kulturních hodnot
}Turista
}Zdánlivě nezúčastněný divák
}Odborník
}Památkář
}

Možnosti funkčního využití
}Původní funkční využití
}Odpovídající jiné funkční využití
}Neodpovídající nebo nevhodné funkční využití
}Bez funkčního využití

Kategorizace dle funkčního využití
}Historický objekt
}exponát, expozice, artefakt
}zázemí cestovního ruchu
}jednorázová expozice, kulturní či společenské akce
}území historických a společenských tradic