Mezinárodní kontext památkové péče Ochrana a regenerace kulturních hodnot v území Instituce } }Definice ? } } Institucionální úrovně }Neformální instituce }Zvyky, tradice, náboženství }Formální instituce }Pravidla hry: vlastnictví, politické zřízení, soudnictví, byrokracie }Průběh hry }Uzavírání kontraktů }Alokace zdrojů a zaměstnanost }Vyrovnávání S a D l100 - 1000 l l l10 - 100 l l l l1 - 10 l l lneustále }Spontánní vývoj } }Institucionální uspořádání } } }Struktura vládnutí } }Uspořádání mezních hodnot Mezinárodní spolupráce }První instituce památkové péče }19. stol. }Nutnost mezinárodní spolupráce }První světová válka – Společnost národů } Mezinárodní konference památkových teoretiků a restaurátorů }Athény, 1931 }respektování historického a uměleckého díla jako celku, bez upřednostňování některé z etap výstavby }konzervační přístup při opravách zřícenin }zásada vycházet z charakteru místa } } Mezinárodního kongresu moderní architektury CIAM }Congrès International d'Architecture Moderne }1929, Frankfurt nad Mohanem – bydlení pro sociálně slabé obyvatele }1930, Brusel – racionální rozdělení městské půdy }1933, Athény – přijetí tzv. Athénské charty }(nazývána tak od roku 1941) }funkcionální princip organizace města }bydlení, práce, rekreace, doprava }1947, Bridgewater – syntéza umění, regionální plánování }Le Corbusiere, S. Giedion; J. Gočár, A. Loos } } } UNESCO }United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization }4. listopadu 1945, Londýn }Podepsání Ústavy }20 zakládajících členských států }Současnost – 195 }5 hlavních oborů }vzdělání }přírodní vědy }sociální a humanitní vědy }kultura }komunikace a informace Haagská konvence }Haag, 14. května 1954 }Úmluva na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu } }Nabytí účinnosti v Československu }6. března 1958 } } Mezinárodní kongres architektů a techniků historických památek }I. }1957, Paříž }II. }1964, Benátky }Rozhodnutí o ustavení mezinárodní organizace pro ochranu nemovitých památek }Benátská charta – soubor základních principů ochrany a péče o památky } ICOMOS }International Council on Monuments and Sites }1965, Varšava }výsledek Benátské charty }hlavní poradní orgán v oblasti péče o světové kulturní dědictví UNESCO Organizace světového kulturního dědictví }UNESCO }Rada Evropy }EU }ICOMOS } }ICCROM }ICOM }TICCIH }DO-CO-MO-MO }INTBAU }UEHHA }IUCN } } } Organizace světového kulturního dědictví }ICCROM }International Centre For the Study of the Prezervation and the Restoration of Curtural Property }Mezinárodní centrum pro studium ochrany a restaurování kulturního dědictví }ICOM – International Council on Muzeum }TICCIH – The International Commitee for the Conservation of the Industrial Heritage }DO-CO-MO-MO International }ochrana památek moderní architektury }INTBAU – International NetWork for Traditional Building, Architecture and Urbanism }UEHHA – Union of European Historic Houses Association }Unie Evropských asociací pro ochranu památek v soukromém vlastnictví UNESCO }United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization }3 základní funkce }podporovat mezinárodní intelektuální spolupráci }poskytovat operativní pomoc členským státům }posilovat mír, respektovat lidská práva a utužovat vztahy mezi národy }Generální konference UNESCO (2 roky) }Výkonná rada – kontrolní orgán } }Úmluvy – konvence }Doporučení – rekomandace } UNESCO }Úmluva o ochraně kulturních statků v případě válečného konfliktu (Haag, 1954) }v případě válečného konfliktu se zříkají krádeží, zabavení, vandalismu a ničení kulturních statků }Vyhláška 94/1958 Sb. }Úmluva o opatřeních k zákazu a zabránění nedovoleného dovozu, vývozu a předání vlastnického práva kulturních statků (Paříž, 1970) }definuje movité předměty a jejich sbírky přírodní, historické a umělecké }předmět vyvážený za hranice státu musí být opatřen certifikátem }Vyhláška 15/1980 Sb. UNESCO }Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví (Paříž,1972) }sdělení FMZV č.159/1991 Sb. }zachování nejcennějších kulturních a přírodních hodnot naší planety }Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví (Paříž, 2003) }Úmluva o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů (Paříž, 2005) } UNESCO }Úmluva o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů (Paříž, 2005) }chránit a podporovat rozmanitost kulturních projevů }vytvářet podmínky, které kulturám umožní, aby se svobodně rozvíjely a působily na sebe tak, že se vzájemně obohatí; Mezinárodní instituce, dokumenty a formy ochrany kulturního dědictví }podporovat dialog mezi kulturami za účelem zajistit ve světě intenzivnější a vyváženější kulturní výměny ve prospěch vzájemného respektování kultur a „kultury na míru“ }stimulovat interkulturalitu za účelem rozvíjení vzájemného působení kultur v duchu budování mostů mezi národy }podporovat respektování rozmanitosti kulturních projevů a uvědomování si její hodnoty na místní, vnitrostátní a mezinárodní úrovni }potvrdit důležitost, kterou má vztah mezi kulturou a rozvojem pro všechny země, a to zejména pro země rozvojové, a podporovat činnosti na vnitrostátní a mezinárodní úrovni, aby byla uznána skutečná hodnota tohoto vztahu }uznat zvláštní charakter kulturních činností, statků a služeb jakožto nositelů identity, hodnot a významu }opětovně potvrdit svrchované právo států na zachování, přijímání a provádění politik a opatření, jež dané státy považují za vhodné pro ochranu a podporu rozmanitosti kulturních projevů na jejich úrovni }posílit mezinárodní spolupráci a solidaritu v partnerském duchu, zejména za účelem zvýšení schopností rozvojových zemí chránit a podporovat }rozmanitost kulturních projevů UNESCO }Rekomandace pro města a obce s hodnotnou historickou zástavbou: }definování a popis chráněného území a ochranného pásma }využití území v širších vztazích, turistické poznávací trasy, propojující chráněné území s blízkými památkovými místy }plán zásad památkové ochrany }řešení dopravy a technické infrastruktury }podmínky rozvoje sociální sféry (životní podmínky obyvatel, zaměstnanost, zachování funkce bydlení a genia loci) }podmínky rozvoje cestovního ruchu Rada Evropy }Poslání }chránit a posilovat pluralistickou demokracii a lidská práva }hledat a řešit aktuální problémy společnosti }podporovat evropskou kulturní identitu }Založena 1949 }sídlem Rady Evropy je Palác Evropy ve Štrasburku }Výbor kulturního dědictví } Rada Evropy }Evropská kulturní úmluva (Paříž, 1954) }Evropská úmluva o ochraně archeologického dědictví (Londýn, 1969) }Evropská úmluva o přestupcích směřujících proti kulturním statkům (Delfy, 1985) }Evropská úmluva o záchraně architektonického dědictví Evropy (Granada, 1985) }součástí legislativy pro ochranu památek v ČR }Evropská úmluva o ochraně archeologického dědictví – revidovaná (Malta, La Valeta, 1992) }součástí legislativy pro ochranu památek v ČR }Evropská úmluva o krajině (Florencie, 2000) Evropská úmluva o záchraně architektonického dědictví Evropy }Kulturní statky }památníky (monuments) }architektonická díla, plastiky, monumentální malba nebo archeologické stavby a prvky }soubory (ensembles) }seskupení budov izolovaných nebo spojených, která jsou z hlediska architektury, jednoty nebo integrace v krajině významná z hlediska historie, umění nebo vědy }Místa - sídla (sites) }díla člověka nebo díla spojená s člověkem a přírodou, jakož i zóny včetně archeologických míst mající význam z hlediska historického, etnologického či antropologického Evropská úmluva o záchraně architektonického dědictví Evropy }Zákonné ochranné procedury }Zákonná opatření }Zajištění ochrany regionálně specifickými prostředky }Dohled a autorizace }Předcházení znetvoření, zchátrání, demolici apod. }Zákaz přemístění památky }Průvodní opatření }Finanční podpora }Fiskální opatření }Podpora soukromých iniciativ }Zlepšovat kvalitu prostředí a vědecký výzkum Evropská úmluva o ochraně archeologického dědictví – revidovaná }Archeologické dědictví jako zdroj Evropské kolektivní paměti }Objekty, pozůstatky, stopy: }vývoj historie lidstva a jejich vztah k prostředí }hlavními zdroji jsou vykopávky apod. }umístěné na relevantním místě }Zajištění }Identifikace, integrované konzervace, financování výzkumu a konzervace, šíření výzkumu, veřejná informovanost, zabránění nezákonnému oběhu, vzájemná pomoc EU Seznam Evropského kulturního dědictví }Architektura Zlína }baťovské centrum Zlína, arch F. L. Gahura a Vlad. Karlík) – význam pro rozvoj moderní české architektury }Vítkovické železárny }centrum industríální architektury }Zámek Kynžvart }klasicistní až empírová přestavba barokního zámku s vazbou na osobnost knížete Metternicha, probíhala zde významná jednání o budoucnosti Evropy }Zámek Vysoká u Příbrami }neorenesanční zámek, významný pobytem a tvorbou Antonína Dvořáka ICOMOS }International Council on Monuments and Sites }mezinárodní organizace prosazující ochranu, konzervaci, restaurování, využití a zhodnocení památek, souborů a sídel } } ICOMOS }Mezinárodní charta o zachování a restaurování památek a sídel (tzv. Benátská charta, Benátky, 1964) }Památky jako nositelé duchovního odkazu minulosti }Evropská charta památkové péče (Amsterodam, 1975) }Urbanistické aspekty }Charta mezinárodního turismu (Brusel 1976) }Pozitivní i negativní účinky turismu }Charta z Burry, Australská charta k péči o místa s kulturním významem (Burra, 1979) }Charta o ochraně historických zahrad (Florencie, 1982) }Historická zahrada je architektonická a vegetační kompozice, která je z hlediska dějin nebo umění společensky významná ICOMOS }Mezinárodní charta pro záchranu historických měst (Washington, 1987) }principy, cíle, metody a nástroje činnosti pro uchování kvality historických měst: }městská půdorysná struktura daná uspořádáním ulic a parcel }vztahy mezi budovami, zelenými plochami a nezastavěnými prostranstvími }vnitřní a vnější vzhled budov daný měřítkem, rozměry, stylem, konstrukcí, materiály, barvou a výzdobou }vztahy mezi městem a městským celkem jeho okolním prostředím }rozmanité funkce, které město nebo městský celek nabyly během času ICOMOS }Mezinárodní charta pro ochranu archeologického dědictví (Lausane, 1990) }Dokument o autenticitě (Nara, 1994) }Projevy globalizace a znevažování osobitých regionálních projevů minulosti }Mezinárodní charta o ochraně a gesci kulturního dědictví pod vodou (Sofia, 1996) }Mezinárodní charta o lidovém stavebním dědictví (Mexiko 1999) }ochrana tradičních lidových dokladů, které jsou ohroženy vývojovými procesy ve světě, nástup uniformity kultury ICOMOS }Mezinárodní charta o kulturním turismu (Mexiko, 1999) }kulturní dědictví zahrnuje }krajinu, historické soubory, přírodní i zastavěná místa, připomínající identitu vývoje národa, regionu, kontinentu }Principy }Turismus jako nositel kulturní výměny }Překlenutí konfliktu hodnot }Obohacující a příjemná zkušenost pro návštěvníky }Zapojení místních obyvatel do turistického ruchu }Zásady ochrany historických dřevěných staveb (Mexiko 1999) }Charta ICOMOS - Zásady pro analyzování, ochranu a stavební obnovu architektonických památek (Viktoriiny vodopády, Zimbabwe, 2003) Mezinárodní akce }Mezinárodní den památek a sídel }18. duben, prohlášený organizací }UNESCO od roku 1983 }Dny evropského dědictví }první nebo druhý víkend v září od roku 1990 }prohlášený Radou Evropy pro všechny členské státy Evropy UNESCO }Seznam světového kulturního dědictví (World Heritage List) } }2010 zapsáno }911 památek }704 kulturních, }180 přírodních }27 smíšených }ve 137 státech } }2005 zapsáno }812 památek }628 kulturních, }160 přírodních }24 smíšených }ve 137 státech } }2012 zapsáno }962 památek }745 kulturních, }188 přírodních }29 smíšených }ve 157 státech } UNESCO }Kritéria zápisu }Reprezentují unikátní umění, mistrovské dílo člověka }Jedná se o objekty, mající vliv na uměleckou činnost v určitém období nebo území v určité kulturní oblasti světa }na rozvoj architektury, techniky či monumentálního umění }na stavbu měst a tvorbu krajiny }Vyjadřují unikátní svědectví o kulturních tradicích, o civilizacích dochovaných nebo zaniklých }Reprezentují jedinečný příklad konstrukce architektonických nebo technických souborů budov či jejich umístění v krajině }Vynikající příklady způsobu tradičního osídlení a obhospodařování půdy typického pro určitou kulturu }Památky dokladující spojení s ideami, událostmi, náboženským přesvědčením nebo uměleckými díly a literaturou, mající výjimečný světový význam UNESCO }Členění }Pokladnice kultury }Klenotnice přírody (1 ze 4 kritérií) }Jsou jedinečným příkladem vývojových stádií Země }Jsou mimořádným reprezentantem ekologických nebo biologických procesů }Reprezentují přírodní úkazy nebo oblasti pozoruhodně krásné přírody }Zahrnují jedinečná, reprezentativní přírodní obydlí, významná k uchování biologické různorodosti přírody }Kombi – trezory kultury a přírody } Památky na území ČR Památky na území ČR }Praha – historické jádro města v rozsahu MPR; zápis 1992 }Český Krumlov – historické jádro města v rozsahu MPR; zápis 1992 }Telč – historické jádro města v rozsahu MPR; zápis 1992 }Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře, Žďár nad Sázavou; zápis 1994 }Kutná Hora s chrámem sv. Barbory a katedrálou P. Marie v Sedlci, historické jádro v rozsahu MPR; zápis 1995 }Lednicko – Valtický areál, kulturní krajina v rozsahu PZ; zápis 1996 }Holašovice – vesnická památková rezervace; zápis 1998 }Kroměříž – zahrady a zámek; zápis 1998 }Litomyšl – areál státního zámku; zápis 1999 }Olomouc – soubor sloupů a kašen; zápis 2000 }Vila Tugenthat v Brně; zápis 2001 (Brno, Černá Pole, Černopolní č.45) }Třebíč – židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa; zápis 2003 Nehmotné dědictví }Slovácký verbuňk, zápis 2005 (Slovácko) }Masopust, zápis 2010 (Hlinecko – Hamry, Studnice, Vortová) }Sokolnictví, zápis 2010 Povinnosti vyplývající ze zápisu }monitoring památek zapsaných do Seznamu památek světového kulturního dědictví }každoroční podávání zpráv Výboru světového dědictví } }stav územního plánování v lokalitě }oblast zahrnující bydlení, obyvatelstvo, zaměstnanost návštěvnost }oblast cestovního ruchu (návštěvnost, informační systém, příjmy z cestovního ruchu stimulované památkou UNESCO) }oblast občanského vybavení, informační systém, dopravní a technická infrastruktura }oblast vztahu obyvatel k památkám (vztah zastupitelstev měst a obcí), k povinnostem vyplývajícím ze zápisu památky do seznamu UNESCO