pozadi4 pozadi4 Péče o památky Marginalia ekonomie pozadi4 pozadi4 Co je památka? •Památky záměrné –dílo vytvořené s cílem zachovat … skutky či osudy • •Památky nezáměrné –ve své době vznikaly za uspokojením praktických potřeb …. Nebyly míněny jako památky či doklad budoucím generacím pozadi4 pozadi4 Jak přistoupit k problému? •Vize jednoduchosti • X •Vize komplexnosti –Sekundární trhy, subjektivismus hodnocení, jedinečnost, –„Path dependency problem“ pozadi4 pozadi4 Alois Riegl a hodnota památky schema_hodnota_CESKY pozadi4 pozadi4 Péče o památkové hodnoty •Vyžaduje, aby vlastník památku chránit: –Mohl a musel –Mohl a chtěl • pozadi4 pozadi4 Nástroje památkové péče •Veřejné vlastnictví •Právní a organizační rámec památkové péče •Motivace a pobídky •Posilování racionality pozadi4 Veřejné vlastnictví •Jako princip posílení státu (Josefinské reformy) • •Předpoklad vybudování nové společnosti (komunismus) • •Reziduum kolektivismu (dnes) pozadi4 Změna vlastnické struktury po r. 1989 • Podíl kulturních památek Předchozí stav v % Po roce 1989 v % V majetku státu 45 10 V majetku církví 15 16,9 Ve vlastnictví obcí 4 24 Ve vlastnictví soukromých osob 36 49,1 pozadi4 pozadi4 pozadi4 • pozadi4 Právní a organizační rámec památkové péče •V monarchii • Budoba ale následujících 50 let podléhat ustanovwním památkového zákona. Vlastník musel doložit, že by mu zákazem přestavby (VZHLEDEM K MAJETKOVÝM POMĚRŮ) vznikla podstatná hospodářská škoda. pozadi4 Návrh zákona o památkové péči (1911) •Ochrana památek prostřednictvím politických úřadů, které měly být vázány odborným posudkem památkových úřadů •Likvidace, prodej a zastavení památek jen se souhlasem Ministerstva kultu a vyučování •Možnost vyvlastnění památky •Pozitivní motivace – v případě odstoupení od nevhodné přestavby památky možnost osvobození od činžovní a domovní daně na 12 let •Povinnosti nálezce archeologické památky •Sankce – peněžité tresty, v závažných případech trest podle trestního zákona • •Zákon nebyl přijat pozadi4 • Staroměstské náměstí v roce 1856 Obrázek Resignaci Umělecké komise komentuje denní tisk Pozn. 70 a zároveň je tento fakt vítanou příležitostí k opětnému nabroušení obávaného ostrovtipného pera Viléma Mrštíka v nové stati zachovávající, aby nebyl nikdo na pochybách, o čem je řeč, název Bestia triumphans. Pozn. 71 Mrštíkovy útoky do řad městské rady jsou tentokrát velmi adresné: "Pro forma jen, za souhlasu městské rady vyšetřováno bylo, do jaké výšky až by se mohla stavět projektovaná budova gymnasia na Malé Straně a shledáno, že už výšky dvou pater je víc než dost, aby netknut zůstal pohled na Malou Stranu. Od stavby gymnasia bylo sice upuštěno a hledáno pro ně místo jiné, - ale co to píšeme, v Tomášské ulici na Malé Straně stojí zatím už budova jiná a ne už dvoupatrová, ale čtyřpatrová, zcela inferiorní činžák, korunovaný (patrně kvůli zvýšení dojmu ) takovou attikou, že byste ji s chutí srazili ihned dolů. Na stížnost umělecké komise, jak se to srovnává s vyslovenou dříve zásadou, nestavěti výše než na dvě patra, dostalo se jí odpovědi sice zdvořilé, ale tak jízlivé obsahem, že umělecké komisi nezbývalo, než po celé řadě zkušeností, praštit s tím úřadem. Bylo také zbytečno se ptát po důvodech, proč jiné stanovisko má platit pro gymnasium a jiné pro - činžák. Činžák je činžák a poněvadž jej stavěl pan Hubáček a tentýž pán je členem městské rady - jsou důvody jak na dlani, že se divit člověk musí umělecké komisi, jak to mohla nevědět! Zrovna tak nikdo nechápal, proč Malostranská záložna byla vystavěna o celý metr dále do prospektu Mostecké ulice, než jak káže rozum každého šestiletého chlapce, kdo neví, že duchem svatým celého toho kousku byl pan dr.Eiselt - a že tentýž dr. Eiselt je a byl duchem ještě svatějším v stavební komisi a městské radě." pozadi4 •Městský radní dr.Karel Černohorský, když si v Mrštíkově stati přečetl i větu: "Těžko tu rozsoudit, neúpíme-li posud pod vpádem Hunů, Avarů a divokých asiatských hord, dnes ovšem v jiné, v podstatě ale nijak nezměněné podobě," na nejbližší schůzi městské rady 20.března 1897 "poukázav na útočný článek v Rozhledech učinil návrh, aby kostel sv. Václava byl neodkladně sbořen. Zároveň upozornil na zbytečnost kostelíčka sv. Trojice v Podskalí." 1297 založena, 1908 zbourána, osobní prohra Aloise Riegla Kaple sv. Václava (kaple Panny Marie) pozadi4 • inka--brno-kostely-michal-1904 inka--brno-kostely-michal-1903 2) Movité archeologické nálezy jsou vlastnictvím kraje, v jehož územním obvodu byly učiněny, nejde-li o movité archeologické nálezy učiněné při archeologických výzkumech prováděných příspěvkovou organizací nebo organizační složkou obce, které jsou vlastnictvím této obce, nebo o movité archeologické nálezy učiněné při archeologických výzkumech prováděných státní organizací nebo organizační složkou státu, které jsou vlastnictvím České republiky. (4) Kraj a obec jsou povinny převést movitý archeologický nález do vlastnictví České republiky za cenu stanovenou v posudku znalcem, pokud je o to ministerstvo kultury písemně požádá ve lhůtě 3 let ode dne, kdy byl movitý archeologický nález učiněn. V tomto případě je ministerstvo kultury současně povinno uhradit kraji nebo obci nutné náklady, které jim vznikly v souvislosti s movitým archeologickým nálezem, s výjimkou odměny a náhrady poskytnutých nálezci podle § 23 odst. 4. Znalce určí a náklady spojené s vyhotovením posudku nese ministerstvo kultury. pozadi4 Právní a organizační rámec památkové péče • • •V demokracii I. (1918-1939) • •V totalitním systému (1948-1989) • •V demokracii II. (1989-?) předkupní právo státu, povinnost pečovat, obec s roz. půs. po doporučení npú lhůta a údaj., obnova a oprava na základě záývazného stanoviska obce s roz.půs. Možnost oprav na náklad vlastníka, možnost vyvlastnění Arch. výzkumy na základě povolení Akademie věd, vlastník na území s arch, nálezy je povinen provést záchranný arch, výzkum. Náhodný archeolog nález - nutno zachovat nejméně 5 dní, do návštěvy muzea a Archeolog. ústavu Archeolog. nález od počátku vývoje člověka do novověku Nálezy vlastnictvím kraje; obci nebo státu připadají, pokud prováděli záchranný arch. výzkumpodle toho Orgány státní památkové péče - MK, KÚ, obecní úřady obcí s rozšířenou působností. - výkonné Odborné - NPÚ Pokuty -2.000.000 pozadi4 pozadi4 Legislativa a organizace památkové péče dnes •Zákon 20/1987 Sb. O státní památkové péči –Prohlašování věci za kulturní památku, jejich evidence –Ochrana a užívání kulturních památek –Archeologické výzkumy a nálezy –Organizace státní památkové péče –Sankce •Zákon 71/1994 Sb. O prodeji a vývozu předmětů K.H. –Lze vyvážet/prodávat pouze takové předměty kulturní hodnoty starší 50 let s cenou nad 30.000,- Kč, které mají osvědčení o tom, že nejsou kulturní památkou –Osvědčení vydávají muzea, galerie a organizace Památkové péče – pozadi4 pozadi4 –K 31.prosinci 2010 památkový fond zahrnoval: – •12 památek na Seznamu světového dědictví UNESCO •272 národních kulturních památek a jejich souborů •596 památkově chráněných území - památkových rezervací a zón •40 244 nemovitých kulturních památek a jejich souborů •43 246 rejstříkových čísel movitých kulturních památek evidovaných v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky elektronicky pozadi4 pozadi4 •Spor o vyhlašování kulturních památek – rozhodnutí Ústavního soudu –Vlastnictví nesmí být zneužito na újmu druhým –Dle Listiny základních lidských práv má vlastník nejen práva, ale i povinnosti –Omezení vlastníka památky jsou kompenzována řadou ustanoveními, nabízejícími možnost náhrady pozadi4 Motivace a pobídky •Sledování vlastního zájmu –Pobídky soukromé –Pobídky veřejné •Dosahování cílů instituce •Prožitek dobrého nebo špatného Obchod s památkami - 2,2 mld USD v roce 2002, 87% exportu památek pochází z Evropy, do Evropy jde pouze 38,5% z celkového importu Export USA 143.74.000 USD import celkově 1.394.183 USD Evropa 1572.000 Export, 1017 import pozadi4 Pobídky soukromé •Maximalizace užitku jednotlivce může, ale nemusí vést k ochraně památkových hodnot •Podobně rozporné výsledky i u firmy usilující o minimalizaci nákladů/maximalizaci zisku •Problémem poptávka po starožitnostech získaných i nelegální cestou pozadi4 Odcizené předměty v brněnské diecézi pozadi4 Pobídky veřejné •Přímá podpora– výdaje státního rozpočtu pozadi4 Pobídky veřejné •Nepřímá podpora –Osvobození od daně z nemovitosti – Osvobození od daně ze staveb –Zvýhodněné odpisy u daně z příjmů –Osvobození od daně darovací u blízkých příbuzných pozadi4 Ochrana památky jako cíl instituce/organizace •Církve a náboženské společnosti • •Šlechtické rody • •Státní památková péče • • pozadi4 Ochrana památky jako příspěvek k obecnému blahu •Charakteristickým rysem památkové péče je zapojení veřejnosti –Klub za starou Prahu, Společnost přátel starožitností českých, Klub československých turistů –Dnes hlavně občanská sdružení a nadace pozadi4 Posilování racionality •Mezinárodní organizace –(projev kulturního internacionalismu) –UNESCO (pod UNESCO spadá i ICOMOS) •Národní organizace –Památkový ústav –Nadace, občanská sdružení pozadi4 Závěr •Účinná ochrana památek je možná jen za spolupráce všech tří sektorů hospodářství – obchodního, vládního a nezávislého •Nutnou podmínkou je akceptování hodnotového rámce tohoto odvětví pozadi4 • rotunda_s_prasecim_chlivkem pozadi4 Navrhněte řešení: 1.Součástí památkové péče je již od doby Rakouska-Uherska omezení možností vývozu předmětů kulturní hodnoty. Myslíte si, že toto omezení volného trhu lze považovat za akceptovatelné i v dnešní době? Jaké jsou argumenty pro a proti tomuto ustanovení? 2.Konfiskáty po WW II. a zestátněním majetku církevních i šlechtických sídel nabyl náš stát značného množství movitých památek. Dnes je v depozitářích svozových hradů a zámků. Jak byste s tímto majetkem naložili? • pozadi4 • pozadi4 Proč vznikla památková péče? •Obecně: –Dokončení transformace vlastnických práv a růst nových investičních možností –Růst tempa hospodářství a rostoucí konkurence –Růst urbanizace, nové standardy bydlení a dopravy –Rostoucí vliv státní byrokracie •Konkrétně: –Vnímání památek jako národního bohatství a znaku národní identity –Destruktivní zásahy státu (u nás Josefinské reformy) –Ničivé účinky rostoucí ekonomiky (zejména v Praze) pozadi4 •Věci staré přirozeně ustupují věcem novým má-li být památka zachována, je třeba aktivně zasáhnout. •První předpisy o ochraně památek: –Předkupní právo státu u nalezených věcí (1776) –Zákaz vývozu specifických movitých památek (1818) –Předkupní právu státu u věcí vyvážených (1827) –Kontrola obchodu se starožitnostmi (1913) •První organizace památkové péče: –Centrální komise pro výzkum a zachování stavebních památek (1850) –Klub za starou Prahu