Manažerského účetnictví
Hana Jurajdová
hanaj@econ.muni.cz
723 570 151

2
Podmínky ke zkoušce
lVypracování dvou potů ve cvičeních
lKalkulace a rozpočet na zadané téma
lZaúčtování účetních případů
l
lVlastní zkouška
lRozprava nad vypracovaným projektem
lOrientace v pojmech vztahujících se k předmětu
l

Obsah předmětu:
lVymezení pojmů
lKalkulace, rozpočetnictví
lProjekt
lDaňová a účetní specifika neziskových organizací
3

Literatura:
lPrezentace přednášek v ISu
lRůzné materiály v Isu
lTypy na knihy:
l
4

5
Vymezení pojmů
lFinanční / podvojné účetnictví
lPrávní úprava
lPlná x zjednodušená forma
lJednoduché účetnictví
lDaňové „účetnictví“
lManažerské účetnictví (i jiná označení: vnitropodnikové účetnictví, nákladové účetnictví – užší
pojetí)

6
Vztah manažerského účetnictví k účetnictví finančnímu a daňovému
lDiferencované požadavky na členění, ocenění a zobrazení nákladů neovlivňují jen primární orientaci
nákladového účetnictví. Mají podstatný vliv i na vztahy mezi nákladovým, finančním a daňovým
účetnictvím.
lVychází z různých potřeb uživatelů.

7
Vztah finančního x daňového účetnictví
lVe vzájemném vztahu finančního a daňového účetnictví se prosazuje silná tendence zobrazovat
podnikatelský proces s primárním zřetelem na zájmy externích uživatelů finančního účetnictví. Tento
trend se projevuje i ve způsobu měření nákladů, výnosů a zisku, který koncepčně vychází ze snahy
vyjádřit tyto veličiny s ohledem na principy zachování kapitálu a vyjádření výdělkové schopnosti
firmy ve sledovaném období.

8
Vztah finančního x daňového účetnictví
lDůsledkem této orientace je rozšiřující se nesoulad mezi vyjádřením zisku a daňového základu daně
z příjmu. Úprava (primárně zjištěného) zisku na (odvozeně vyjádřený) daňový základ pak probíhá
většinou dvojím způsobem:
lFormou výběru účetních informací (příkladem je analytické oddělení daňově účinných nákladů a
výnosů od daňově neúčinných), nebo
lÚpravou zisku na daňový základ mimo účetní systém (např. při zjišťování daňových odpisů).

9
Vztah finančního x manažerského účetnictví
lDvě cesty:
lJednookruhová soustava účetnictví, která zajišťuje potřeby obou skupin uživatelů, a to formou
různě členěné analytické evidence (nákladů, výnosů, aktiv, závazků a vlastního jmění).
lDvouokruhová soustava, v níž se požadavky každé skupiny uživatelů zajišťují v relativně odděleném
účetním okruhu, tzn., že je řešena prostřednictvím spojovacích a rozlišovacích účtů.
lKombinace jednookruhové a dvouokruhové soustavy
lObě soustavy lze účelně kombinovat.

10
Manažerské účetnictví
lNení právně upraveno
lDobrovolné
lSleduje náklady/výdaje, výnosy/příjmy
lUživatelé – vnitřní
lVede se za jednotlivá hospodářská střediska
lJiné jednotky (časové,množství)
lDo budoucna (varianty, projekty)
l

11
Manažerské účetnictví
lNedílnou součástí řízení, tj. pro:
lFormulování strategií
lPlánování a kontrolní činnost
lTvorbu rozhodnutí
lOptimalizaci využití zdrojů
lZobrazení aktuálního stavu firmy akcionářům a zaměstnancům
lOchranu a zabezpečení aktiv

12
Předmět manažerského účetnictví
lZaměřuje se na vnitřní strukturní rozměr hospodářské činnosti podniku a jeho předmětem je
hodnotová stránka jednotlivých aktivit jako základních složek činnosti podniku (např. procesy
nákupu materiálu, zhotovování výrobků, provádění prací, uskutečňování služeb, procesy prodeje,
realizace investičního projektu, činnost jednotlivých útvarů podniku apod.)
lSmyslem každé aktivity je vytvoření určitého výstupu založeného na budoucím příjmu peněz.

13
Sledované nákladů členěných podle vztahu k výkonům
lPrincip účelovosti prostupuje celým procesem přeměny nákladů ve finální výkony. Tímto procesem se
prolínají dvě základní linie:

14
linie výkonová = Výkonově orientované účetnictví
lorientovaná na vyjádření vztahu nákladu ke konkrétnímu výrobku, práci, službě, ale i dílčímu
výkonu a aktivitě pomocných a obslužných činností
lodpověď na otázky:
lJaké jsou náklady prováděných výkonů?
lJak řídit jejich hospodárnost?
lKteré z výkonů jsou při současných cenách nejvýhodnější, jak měřit jejich přínos apod.?
lKladen důraz na kalkulaci nákladů výkonů.

15
linie útvarová = Odpovědnostně orientované účetnictví
lsledující primárně otázku: ve kterém vnitropodnikovém útvaru byl náklad vynaložen, popř. který
útvar odpovídá za jeho vznik.
l Jde o vyjádření diferencovaného přínosu konkrétních středisek k celopodnikovým výsledkům.
lNalezení vhodných motivačních účinných kritérií hodnocení a odměňování pracovníků.
lKladen důraz na rozčlenění nákladů podle odpovědnosti za jejich vznik.

16
Sledované nákladů členěných podle vztahu k výkonům
lOba přístupy jsou z hlediska metodického a zpracovatelského v současných podmínkách natolik
integrované, že je nelze izolovat; každý z nich však představuje do jisté míry obsahově oddělný
okruh problémů.

17
Složky manažerského účetnictví
lKalkulace
lRozpočetnictví (rozpočty)
lVnitropodnikové účetnictví (okruhy)
lVnitropodniková statistika
lOperativní evidence
lControlling

18
Náklady
l(costs) představují v peněžní formě uskutečněné měření vynaložení ekonomických zdrojů v určité
aktivitě, uskutečněné účelně a účelově. Tři momenty:
lVynaložení ekonomických zdrojů
lJednoznačné vymezení účelu
lOdpovídající peněžní kvantifikace

19
Ekonomický prospěch (výnos)
l(benefit) představuje na peníze převoditelný užitečný výstup dané aktivity
lPřispívá k zachování kapitálu a jeho zhodnocení
l
lNeexistuje aktivita bez nákladů.

20
Rozlišení nákladů pro MU
lFinanční pojetí – vychází z finančního účetnictví. Primárně zdůrazňuje množství vynaložených peněz
a zachování nominálního peněžního kapitálu.
lNáklady produktu (jednicové) x období (režijní)
lNáklady nespotřebované (z rozvahy) x spotřebované (z výsledovky)
lHodnotové pojetí
lEkonomické pojetí - oportunitní

21
Rozlišení nákladů pro MU
lHodnotové pojetí – zdůrazňuje v peněžní formě vyjádřenou spotřebu reálných ekonomických zdrojů
jako výrobních faktorů a zachování věcného kapitálů. Vychází z běžného řízení a kontroly aktuálně
uskutečňovaných aktivit. (např. bezplatná práce podnikatele)

22
Rozlišení nákladů pro MU
lEkonomické pojetí – Řeší se otázky optimální alokace zdrojů nebo účelného využití již alokovaných
zdrojů. Oportunitní náklady představují efekt z neuskutečněných alternativ v důsledku spotřeby
omezených zdrojů na vybranou variantu.
lDodatkové kritérium

23
Kritéria racionality vynaložení N
lHospodárnost = odráží racionalitu vynakládání a využívání ekonomických zdrojů v dané transformaci.
Měříme výší a vývojem průměrných nákladů na kalkulační jednici. Ve dvou formách:
lÚspora = minimalizace nákladů na zajištění rozsahu výkonů
lVýtěžnost = úsilí o maximalizace objemu výkonů z daného rozsahu vynaložených ekonomických zdrojů

24
Kritéria racionality vynaložení N
lÚčinnost = zhodnocení vynaložených nákladů, tj. vyjadřuje míru ekonomického zhodnocení
vynaložených nákladů (měří se vztahem mezi získaným ekonomickým prospěchem a rozsahem vynaložených
nákladů)

25
Kritéria racionality vynaložení N
lEfektivnost = vyjadřuje míru dosažení predeterminovaných cílů a úkolů; měří se formou rozdílů od
předem stanovených hodnot

26
Náklady (popř. i výnosy)
lDle finančního účetnictví, tj. dle druhu (prvotní, externí)
lDle odpovědnosti, tj. dle místa vzniku (střediska), (druhotné, interní)
lDle objemu výroby (fixní = stálé a variabilní = proměnlivé)
lDle rozhodování (oportunitní)
lDle kalkulace (jednicové = přímé a režijní = nepřímé)
l

27
Náklady a výnosy
lRentabilita (jestli se nám to vyplatí)
lVztah mezi objemem,náklady, výnosy a ziskem
lBod rentability = bod zvratu = jaký je minimální objem výroby (výkonu), nutný k tomu, aby se
výnosy (tržby) rovnaly nákladům, tj. od kdy začínáme být ziskový

28
Závěr
lOrientace v pojmech:
lÚčetnictví
lNáklad
lVýnos
lHospodárnost, efektivnost, účinnost
l
lVytvořit dvojice
lPřemýšlet na projektem
l

29
KALKULACE NÁKLADŮ VÝKONŮ
lZákladním nástrojem řízení po linii výkonů je kalkulace. V nejobecnějším slova smyslu se kalkulací
rozumí propočet nákladů, přínosu, zisku, ceny resp. jiné finanční veličiny na výrobek, práci nebo
podnikovou službu, na jejich dílčí část, činnost nebo operaci, kterou je třeba v souvislosti
s jejich uskutečněním provést, na podnikovou investiční akci či na jinak naturálně (věcně)
vyjádřený výkon.

30
Kalkulace
lKalkulací se rozumí stanovení a zjištění nákladů a ceny na kalkulační jednici
lKalkulační jednice představuje věcně i rozsahově vymezenou měrnou jednotku, ke které se vztahují
náklady i související ekonomický prospěch
lPřímé náklady
lNepřímé (režijní) náklady

31
Základní kalkulační pojmy:
lPojem kalkulace nákladů výkonů lze obecně chápat ve třech základních významech:
lJako činnost vedoucí ke zjištění či stanovení nákladů na konkrétní výkon podniku, který je přesně
druhově, objemově a jakostně vymezen (na tzv. kalkulační jednici),
lJako výsledek této činnosti, tedy propočet celkových nebo dílčích nákladů na kalkulační jednici,
lJako vydělitelná část informačního systému podniku, sice úzce spjatá s nákladovým účetnictvím.

32
Kalkulace dle časového horizontu
lPředběžná kalkulace
lKalkulace výsledná

33
Metoda kalkulace
lMetodou kalkulace se rozumí způsob stanovení předpokládané výše nákladů, resp. následného zjištění
skutečných nákladů na určitý výkon organizace.

34
Obecně je závislá na:
lVymezení předmětu kalkulace,
lZpůsobu přiřazování nákladů předmětu kalkulace,
lStruktuře nákladů, ve které se zjišťují nebo stanovují náklady na kalkulační jednici.

35
Vymezení předmětu kalkulace
lVšechny druhy dílčích i finálních výkonů, které organizace vyrábí nebo provádí, ale i
lZákaznicky orientovaná kalkulace = nejen druh výkonu, ale i odběratel, jemuž je zakázka určena.
lPředmět je vymezen:
lkalkulační jednicí
lkalkulovaným množství

36
Přiřazování nákladů předmětu kalkulace
lDva okruhy problémů
l Jak přiřazovat náklady kalkulační jednici? (metodické hledisko)
lpřímé x nepřímé náklady
lProč se přiřazují náklady kalkulační jednici? (uživatelské hledisko)
lalokace nákladů
l
l
l

37
Typový kalkulační vzorec
l1. Přímý materiál
l2. Přímé mzdy
l3. Ostatní přímé náklady
l4. Výrobní (provozní) režie
l = Vlastní náklady výroby (provozu)
l5. Správní režie
l = Vlastní náklady výkonu
l6. Odbytové náklady
l = Úplný vlastní náklady výkonu
l7. Zisk (ztráta)
lCena výkonu (základné)

38
Kalkulační vzorce orientovaných na řízení a rozhodování
lRetrográdní kalkulační vzorec
lKalkulační vzorec oddělující fixní a variabilní náklady
lDynamická kalkulace

39
Metody
lA) kalkulace dělením
lprostá
lstupňovitá
ls poměrovými (ekvivalenčními čísly)
lB) kalkulace přirážková
l sumační
ldiferencovaná
l

40
Alokace
l= přiřazení nákladů příslušnému objektu.
lHlavním cílem je zpřesnit informace o nákladech týkajících se určitého objektu s hlavním zřetelem
na rozhodovací úlohu, kterou je třeba řešit.

41
Cíl alokace
lNeexistuje univerzálně správný nebo špatný způsob přiřazení nákladů příslušnému výkonu. Každý
způsob alokace musí respektovat nejen vztah nákladů k objektu, ale zejména rozhodovací úlohu, která
bude na základě tohoto přiřazena.

42
Pět typů rozhodovacích úloh
lÚ, jejichž smyslem je rozhodnout o způsobu využití ekonomických zdrojů v budoucnosti;
lÚ, jejichž smyslem je motivovat manažery a zaměstnance z hlediska dosažení cílů;
lÚ, jejichž smysle návrh a obhajoba ceny, tj. vychází z propočtu nákladů vynaložených v souvislosti
s prodávanými výkony;
lReprodukční úlohy
lÚ založené na informacích o vázanosti ekonomických zdrojů v produktech organizace;

43
Principy alokace
lPříčinnost (příčinné souvislosti) vzniku nákladů – každý výkon má být zatížen pouze takovými
náklady, které příčině vyvolal;
lÚnosnost nákladů – tj. jakou výši nákladů je schopen „unést“ např. v prodejní ceně;
lPrůměrování – tj. jaké náklady v průměru připadají na určitý výrobek;

44
Alokační fáze
l= dílčí část celkového procesu přiřazování nákladů finálním výkonům, jejímž cílem je pomocí
alokačního postupu vyjádřit míru příčinné souvislosti mezi alokovanými náklady a finálním výkonem.
Zpravidla 3:
lPřiřazení přímých nákladů k objektu jejich vzniku
lVyjádření vztahu nepřímých nákladů - souvislosti
lVyjádření podílu nepřímých nákladů

45
Rozvrhová základna
l je v zásadě „spojovacím můstkem“, který umožňuje překlenout zprostředkovaný vztah nepřímých
nákladů k jednici výkonu.
lZávěr: význam jakéhokoliv přiřazení nákladů pro řízení a rozhodování vzrůstá a klesá podle toho,
jak úzký (či naopak volný, zprostředkovaný) příčinný vztah je mezi přiřazenými náklady a objektem
přiřazení.

Systém plánů a rozpočtů
lNení jednotné rozlišení pojmů „rozpočet“ a „plán“. Plánování se pojímá obecně šířeji než
rozpočetnictví, neboť:
lPlánová se užívá jako nástroj prosazování tzv. podnikových politik (strategií),
lPlánování se někdy může omezit na věcné vymezení úkolů.

Pojmy - rozpočet
lMusí mít vazbu na podnikové politiky, ať přímou či nepřímou, má charakteristiky:
lA) stanovují se jím hodnotové ukazatele v peněžních jednotkách,
lB) rozpočet musí stanovit určité úkoly, jichž míra závaznosti může být rozdílná, dle druhu
rozpočtu a druhu úkolu atd.
lC) rozpočet má vazbu na určité časové období.
lD) v rozpočetnictví se pracuje i s položkami odhadovanýma.
l

Pojmy – rozpočet, normy
lRozpočet se někdy chápe jako pouhý převod úkolů věcně vymezených plánem na peněžní jednotky.
lNORMY jsou směrné veličiny, které ve striktním pojetí musí být nejdříve stanoveny v naturálních
jednotkách (hodiny práce, kilogramy spotřebovaného materiálu atd.) a teprve pak převedeny na
hodnotové ukazatele pomocí hodinové sazby apod.

Pojmy - limit
lLimit je nejvolnější způsob stanovení směrné veličiny. Může se vyjadřovat hodnotově i naturálně za
předpokladu, že daný naturální limit je vyjádřen společnou měrnou jednotkou (např. počet
pracovníků).
lLimit: směrný, nepřekročitelný, povolení dodatečné zvýšení limitu aj.

Rozpočtování
l- považuje se za součást manažerského účetnictví
l- nástrojem řízení
lRozpočty dle časového úseku: operativní, krátkodobé, strategické, kapitálový
lRozpočet pevný (nerozlišuje variabilní a fixní složku nákladů), variabilní (rozlišuje)
l

Rozpočet
lPřírůstkový rozpočet – vychází z:
lRozpočtů za minulé období,
lSkutečné výsledky za poslední období.
lRozpočet vycházející od nuly – „zero based budged“ (ZBB) – všechny činnosti se nově hodnotí, jako
by se rozpočet sestavoval pro novou činnosti, která dosud neexistovala

Rozpočty
lZa pevně vymezené období – např. na roční období
lKlouzavé rozpočty – vychází ze zásad:
lSestavují se na základní období a navíc na kratší úseky,
lRozpočet se stále aktualizuje.

Rozpočty
lGlobální – stanoví globální úkoly v jednotlivých položkách pro celkovou činnost útvaru nebo pro
skupinu útvarů.
lRozpočty dle dílčích aktivit vycházejí z rozlišení dílčích činností; základem jejich rozlišení
jsou odlišné příčiny vzniku nákladů (tzv. „pohaněče“ nákladů)
l
l
l

Rozpočet
lRozpočet limitní – stanoví úkol, kterým se určuje částka nákladů (výdajů), která se nemá překročit
lRozpočet indikativní – stanoví odhadová, předpokládaná, propočtená částka, jejíž nedodržení může
mít pouze důsledek pro systém stimulace.

Zdrojový rozpočet
NÁKLAD
V Kč
Veřejný
Soukromý
Vlastní
Osobní
Materiál
Služby
CELKEM