Shrnutí

Velmi obecně řečeno, výsledkem veřejné (fiskální) volby jsou odpovědi na základní ekonomické otázky definované již SAMUELSONEM (1954):co se bude vyrábět z omezených zdrojů, jak se to bude vyrábět (ve smyslu kdo a jakou technologií), komu bude vyrobený produkt rozdělen.
V individualistickém modelu rozpracovaném v teorii veřejné volby (převzato z JASTRZEMBSKÁ, 2010) bude jednotlivec při své rozhodovací úvaze zvažovat užitky, které jsou s danou daňovou cenou a daným množstvím veřejného statku spojeny. Volič je v tomto modelu totiž nejen ten, kdo užitky spotřebovává, ale také ten, kdo náklady v podobě daní platí. Výsledek kolektivní volby závisí:
a)    na podobě a průběhu preferencí všech voličů, kteří se budou dané kolektivní volby účastnit;
b)    na pravidlech hlasování a metodách sčítání hlasů;
c)    na fiskálních institucích, prostřednictvím kterých veřejné finance fungují. Instituce, v rámci kterých jednotlivec provádí fiskální volbu, mohou mít významné účinky ve smyslu vytváření iluzí, a tyto účinky pak mohou značně modifikovat volební chování. (BUCHANAN, 1998)
Přitom hrají roli zejména ty faktory, které mají vliv na informovanost jednotlivce.
 

Prezentace z přednášek

Základní literatura k tématu

BUCHANAN (1998, s. 23-148 a 149-218), LAGONA a PADOVANO (2007), POTERBA 1996,  MALÝ (2008).