Veřejná volba a konstituce Tradiční pojetí kolektivního rozhodování. Teorie veřejné volby. Pozitivní a normativní přístupy. Arrowovy podmínky na rozhodovací pravidlo. 2 Veřejná volba nEkonomická studie netržních rozhodovacích procesů nAplikace ekonomie v politických vědách nZajímá se o –Volební pravidla,chování voličů,chování politických stran, byrokracii 3 „Tradiční“ pojetí kolektivního rozhodování nTržní selhání => státní zásah n nVychází z Bergson-Samuelsonovy společenské funkce blahobytu (SWF) n nVíme-li jaké je pravidlo agregace a jaká fce má být maximalizována, pak jako ekonomové můžeme rozhodnout n 4 „Tradiční“ pojetí kolektivního (společenského) rozhodování nFce blahobytu předpokládá existenci „vševědoucího plánovače“ n nČlověk se chová jako jedinec maximalizující užitek s výjimkou některých oblastí, kde jde o veřejný zájem/blaho n nTam předává práva „státu“, aby za něj rozhodl – např. dle SWF n 5 Pojetí „klasické“ školy veřejné volby (Buchanan, Tullock) nmetodologický individualismus nhledání veřejného zájmu je jako hledání Svatého grálu nveřejný zájem nelze oddělit od individuálního nideálem (benchmarkem) „efektivnosti“ je výsledek jednomyslné volby 6 Škola veřejné volby nJedinec je racionální stejně jako na trhu nKolektivní rozhodování není přímou analogií trhu (liší se způsob transformace individuálních preferencí do kolektivních) nKolektivní rozhodnutí je zatíženo nejistotou nÚčast na kolektivním rozhodování není povinná (na rozdíl od trhu) 7 Normativní vs Pozitivní PC npozitivní –Vychází z metodol. individualismu –Není podstatné ohodnocení výsledku volby –Potřeba kolektivního rozhodování je „objektivní“ n nNormativní –vychází z požadavků na SWF, efektivnost výsledku –Způsob nalezení „veřejného zájmu“ –Je nalezený veřejný zájem ten „správný“ 8 Individuální preference týkající se alternativního sociálního stavu Společenská a kolektivní volba sociálního stavu Pravidlo společenské/ kolektivní volby 1.Jak by měly být sloučeny individuální preference? 2.Jakým kritériím by měla podléhat společenská a kolektivní volba? 3.Jak jsou v praxi slučovány individuální preference? Jaká je podstata konstituce nebo pravidel, která již existují? Je dodržování těchto pravidel nákladné? 4. Splňují pravidla bodu 3 kritéria podle bodu 2? Normativní hlediska Pozitivní nebo empirická hlediska Pramen: JACKSON, P.M. BROWN, C.V. Ekonomie veřejného sektoru. Str.116 9 Pozitivní Public Choice nProč voliči volí? nJak se liší výsledky u různých pravidel? nJaký je vliv chování voličů na výsledky? nLogrolling nJaký je vliv zájmových skupin, byrokracie nRent-seeking 10 Normativní Public Choice nJak jsou základní hodnoty společnosti vyjádřeny prostřednictvím politického procesu –Hledá nástroje k dosažení efektivnosti rozhodnutí –Posuzuje jednotlivá pravidla z tohoto hlediska –Studuje odchylky od ideálu n 11 Normativní přístupy (Konstituční smlouva) nBergson-Samuelson: SWF –Jaká má být, jaké má mít vlastnosti –Jak vybrat mezi Paretovsky efektivními stavy –Arrowovy axiomy nRawls - Veil of ignorance (viz text na IS) nBuchanan-Tullock - Social Contract 12 Arrowovy axiomy nPožadavky na hlasovací mechanismus 1.Paretovská efektivnost 2.Transitivita 3.Neomezený dosah 4.Nezávislost irelevantních alternativ 5.Nediktátorství 13 Arrowovy axiomy n1. Paretovská efektivnost nŽádná z variant není všemi hlasujícími řazena výše než ta, která je vybraná na základě mechanismu společenské volby (MSV) – 14 Arrowovy axiomy n2. Transitivita nHlasovací mechanismus přináší konsistentní uspořádání všech možných alternativ nZachovává transitivitu preferencí (uspořádání) 15 Arrowovy axiomy n3. Neomezený dosah nVšechna možná uspořádání individuálních preferencí jsou povolena (mohou vstoupit do pravidla) nNelze vyloučit voliče, kteří mají „divné“ preference 16 Arrowovy axiomy n4. Nezávislost irelevantních alternativ nRelativní pořadí dvou alternativ nezávisí na pořadí těchto alternativ vzhledem k jiným (třetím) nNová alternativa nemění relativní pořadí stávajících variant nVylučuje využití „strategického hlasování“ či logrollingu – 17 Arrowovy axiomy n5. Nediktatura nMSV není diktátorský. Neexistuje volič, jehož pořadí vždy odpovídá výsledkům hlasování bez ohledu na preference ostatních členů (voličů). –Hledáme demokratický volební mechanismus 18 Arowův teorém nNeexistuje žádný MSV, který by zároveň splňoval podmínku paretovské efektivnosti, nezávislosti irelevantních alternativ a podmínku transitivity s neomezeným polem působnosti a zároveň nebyl diktátorský 19 Důsledky Arrowova teorému nMSV splňuje podmínky pouze pro nekonečný počet voličů (tedy čím více voličů, tím „efektivnější“ rozhodnutí) nKaždý volební systém (MSV) je nějak „poškozen“ nUvolněním některých podmínek, lze konstruovat „vyhovující“ MSV (např. existence jednovrcholových preferencí u většinové volby) 20 Projevy Arrowova teorému nCyklická volba – pozitivní popis výše uvedené skutečnosti pro většinové hlasovací pravidlo nPodobný „paradox“ potenciálně obsahuje jakékoliv pravidlo (s výjimkou jednomyslné shody) n 21 Evaluační kritéria MSV nCondorcetovo kritérium nKonsistence nImplementační kritérium (jednoduchost) nNezávislost irelevantních alternativ nMonotónnost nNeutralita nParetovská efektivnost nProporcionalita nTendence k podnícení manipulace 22 Efektivnost vybraných MSV nViz např. Vote Aggregation Methods nhttp://lorrie.cranor.org/pubs/diss/node4.html n Pozitivní vs normativní přístupy nJakákoli analýza politiky se odehrává v institucionálním rámci nInstituce jsou obvykle vnímány jako dané a tvoří omezení individuálních akcí n nJaké politické instituce by měly existovat? nProč jsou instituce v zemi A jiné než v zemi B? 23 Konstituční veřejná volba nProč racionální jedinci vytvářejí instituce (stát)? n nCo způsobuje stabilitu státu? n nMá způsob vzniku institucí vliv na jejich podobu? 24 Stabilita institucí 25 P A P´ B Užitek jedince B E E´ Užitek jedince A S Stabilita institucí (2) 26 nA i B se dohodnou na dobrovolné dohodě E (bod na PP´ mezi A a B) nPosun PP´ i S (např. vlivem technologie) mění E na E´ (i redistribuci) nB je na tom hůř než v anarchii (S) ÞStabilita spolupráce je narušena => dochází k revolucím, bouřím=>vedou zpět k anarchii a nové smlouvě Þ Þ Stabilita institucí (3) 27 •Moderní společnost nelze revolucí vrátit k anarchii (málokdo by přežil) •Z perspektivy moderní společnosti je počátek a S těžko rozeznatelný => vláda/stát (vč. rozdělení vl. práv) je vnímáno jako dané •Reálný vznik vlád vs. předpoklad PC (Normativita PC) Þ Konstituční smlouva 28 Smlouva definuje A.Volební pravidlo B.Velikost (občanských) práv C.Zastupitelský systém D.Počet komor parlamentu E.Omezení státu (vlády) B Velikost (občanských) práv nRacionální jedinec vytvoří ústavu zajišťující mu maximální svobodu nNěkteré akce mohou škodit jiným n=> Stát má právo omezit svobodu (vytvořit pravidla/normy chování) nPráva jsou substitut pro jednomyslnou shodu s menšími náklady (svoboda vyznání, otroctví) n 29 C Zastupitelský systém nZpůsob volby zastupitelů ovlivňuje složení zastupitelského orgánu nVíce patrné v systémech s více stranami nVliv volební formule na složení zastup. nS rostoucí proporcionalitou roste počet zastupitelů z daného okrsku 30 D Počet komor parlamentu n(Bicameralism) nVytvoření druhé komory zastupitelského orgánu vede k větší efektivní většině pro schválení návrhu n nJe otázkou, zda není levnější zvýšit potřebnou většinu hlasů v jednokomorovém systému 31 E Omezení státu (vlády) nDemokracie jako principalóagent problém nLidé dobrovolně vytvoří smlouvu, ale její vynucování již nechají na státu nStát = instituce (resp. lidé) s vlastními motivy nJak definovat omezení nutná k zajištění výkonu správy ve prospěch občanů? 32