Teorie ekonomického růstu
S využitím mateirálů od Kare Basvre, Department of Economics, University of Oslo
1 Úvod
1.1 Info o předmětu
• Syllabus a literatura
• Přednášky (cvičení)
• Term-paper
• Zkouška
1.2 Motivace
Základní četba: BSiM:Introduction, Acemoglu (Chapter 1)
1.2.1   Růst v USA 1870 2000
• Norway:
— Sustained growth (Average annual growth rates: 1865-1939: 1.8 per cent, 1950-2000: 3.1 per cent)
— Velké zvýšení HDP na hlavu
• Podobně v ostatních vyspělých zemích
• Growth matters:
— Předpokládejme, že růst v nějaké zemi je 2 procenta místo 3 procent v posledních 50 letech (1960 - 2010). Skutečné HDP na hlavu v roce 2010 skutečnost y^oio Je:
lní/2010 = ln 2/1960 + 0.03 * 50
hypotetická hodnota h^qqq je
mž4io = lnŽ/i960 + 0.02 * 50
1
což dává rozdíl:
ln^Vo - lnž/2a010 = (0.02 - 0.03) * 50 =^
ž4ioA/2oio = exp((0.02 - 0.03) * 50) = 0.6
To znamená, že HDP na hlavu v roce 2010 by bylo na 60 % skutečné hodnoty (o 40 procent nižší).
— Růst zastiňuje hospodářské cykly
• Trvalý růst je fenoménem poslední doby (posledních 200 let)
1.2.2 Růst z mezinárodní perspektivy
• Velké rozdíly mezi zeměmi v produktivitě (U.S/Tanzania=69, U.S./India: 14)
• Růst v jednotlivých zemích se liší
• Growth miracles and growth disasters
• Konvergence mezi některými zeměmi, chudé země stále chudé
• 1800-2000: Divergence, big time
• Nízká persistence v tempech růstu
• Chudoba se celosvětově snižuje!
• Rozdělení důchodů ve světě
— Mezi jednotlivci: zlepšuje se (?)
— Mezi zeměmi: countries: zhoršení
1.2.3 Podstatné otázky
1. Proč růst?
2. Proč jsou některé země tak bohaté a některé tak chudé?
3. Proč existují growth miracles and disasters?
4. Snižuje růst chudobu?
5. Jak se vyvíjí rozdělení důchodu ve světe?
6. Jak může hospodářská politika (politika) ovlivnit růst? Jsou vůbec nějaké možnosti?
2
Lucas (1988) "I do not see how one can look at figures like these without seeing them as representing possibilities. Is there some action the government of India could take that would lead the Indian economy to grow like Indonesia's or Egypt's? If so, what exactly? If not, what is it about the "nature of India" that makes it so? The consequences for human welfare involved in questions like these are simply staggering: Once one starts to think about them, it is hard to think about anything else."
2   Měření růstu
Doporučená četba: Nordhaus (1998), Bresnahan and Gordon (1997), Summers and Heston (1991)
2.1 Co chceme vlastně měřit?
• Zaměření na HDP
— Zjevné omezení. Ekonmický růst vs. ekonomický rozvoj.
— Podstatné nedostatky: Konceptuální a praktické.
— Nejlepší, co máme (?)
• GDP per capita: Blahobyt?
• GDP/worker: Produktivita? (Ideálně: GDP/work hour)
• Rozdíly mezi per worker/per capita:
— Míra participace
— Demogrfické změny
— V našich modelech: Nebudeme dělat rozdíly: Workforce=population.
2.2 Tempa růstu
Teorie
• Y(t) je GDP v čase t
• y(t) = Y(t)/L(t) je GDP na hlavu/pracovníka
• Pro jednoduchost bez časového indexu, tj. Y(t) = Y atd.
3
Derivace podle času (roční změna) je označena
dY(t)       ,V/ x      ,V       dL(t)       f/x f
-— = Y (t) = Y, —— = L(t) = L etc.
dt w dt w
Růst je obvykle charakterizován přibližně konstantním tempem růstu
y L
- = 9,    7 = n y L
To odpovídá exponenciálnímu růstu:
y (t) = y(0)e9t,    L(t) = L(0)ent etc.
Proto: Když používáme při vykreslení logaritmus veličiny, sklon křivky odpovídá tempu růstu
Obecněji pro jakoukoliv veličinu měřenou v čase X(t)
d(\nX)/dt = X/X
Definujeme operátor tempa růstu jako
lx = X/X
Pravidla pro tempa růstu:
lXY = lX + lY 1X/Y =lX ~lY
lx<* = aix
Důkaz: Zlogaritmujte složený výraz před výpočtem derivace dle času. E.g.
Ixy = d(\nXY)/dt = d(\nX+\nY)/dt = d(\nX)/dt+d(\nY)/dt = ix~
Je vysoce doporučeno naučíte se tyto pravidla a umět je používat!
Příklad: Vyjádřete tempa růstu složeného výrazu
KaLv
TL
jako linerání funkci temp růstu K,L a T Tempa růstu v datech
4
Odhad tempa růstu
— Průměrné roční tempo růstu
g = ln yh - ln yto
t\ — to
— Použití koncových bodů?
— Regrese?
— Průměr ročních temp růstu (diskrétní čas). Ne identické, ale téměř pokud je g malé. (Příklad: Ukažte, že výše uvedené platí použitím aproximacea ln(l + x)    x když x je malé.)
2.3   Porovnání GDP v čase a mezi zeměmi (CPI,PPP)
• Zajímá nás měření reálné produkce, nikoliv nominální
• Pro porovnání růstu v čase musíme provést úpravu o změnu v cenové hladině (CPI)
• Pro porovnání výstupu mezi zeměmi musím zkonstruovat cenové indexy vhodné pro takové porovnání (Purchasing power parity, PPP)
5
• Poznámka: Je lepší používat CPI, pokud se díváme na růst (v čase) a PPP, pokud se díváme na úroveň (mezi zeměmi)
2.4   Problémy měření
• Hlavní rozdíly v konstrukci národních účtů mezi zeměmi. Rozdíly v metodě i ve spolehlivosti.
• International comparison program (ICP) vyvinul Systém národních účtu System of national accounts (SNA). Primárně se měl vypořádat s měřením porovnatelným v čase. Nedávno se k tomu připojilo i porovnání v prostoru space-time SNA (S-T SNA).
• Zásadní problémy v získá správných indexů CPI a PPP
• Systematické odchylky
• Boskinova komise: Nárůst U.S. CPI je nadhodnoceno o 1.1 procent ročně (rozsah: 0.8-1.6)
• To znamená, že růst GDP je podhodnocen
• Proč je růst cen nadhodnoce:
— Lasperův index sám o sobě nadhodnocuje (Boskinova komise: 0.15+0.25+0.1 procent)
— Změna kvality (Nordhaus: obvyklá cena světla se zvýšila tisícinásobně oproti skutečné ceně)
— Nové statky
— Zlepšení zdraví?
— Význam služeb ve spotřebním koši
• Rozsah problémů je enormní
• Co jsou nové staky? Zavádění nových statků. Použití hedonických metod
• Large and important challenges (with relevance far beyond growth re-search)
6
2.5   Some important data sources
— Maddison: 1870(20)-2000
— The Penn World Tables 1950-2000, mnoho zemí (PPP)
— World Bank
— Barro-Lee, many covariates
— Gapminder
— Odkazy jsou na webu.
7
Reference
[1] Bresnahan, Timothy F. and Robert J. Gordon, The Economics of New Goods: Introduction, in Timothy F. Bresnahan and Robert J. Gordon, eds., NBER Studies in Income and Wealth, number 58. In 'The economics of new goods.', Chicago and London: University of Chicago Press, 1997, pp. 1-26.
[2] Nordhaus, William D., Quality Change in Price Indexes, Journal of Economic Perspectives, Winter 1998, 12 (1), 59-68.
[3] Summers, Robert and Alan Heston, The Penn World Table (Mark 5): An Expanded Set of International Comparisons, 1950-1988,Quarter/?/ Journal of Economics, May 1991, 106 (2), 327-68.
8