Mezinárodní obchod Ing. Alena Šafrová Drášilová Obsah —Obchodní politika ◦zahraničně-obchodní politika ◦mezinárodní obchodní politika ◦společná obchodní politika EU —Další organizace MO —Regionální uskupení Obchodní politika —„souhrn záměrů, strategií, zásad, opatření, nástrojů, smluv a institucí vytvářených na úrovni vlády a směřujících k domácím i zahraničním podnikatelským subjektům.“ (Kalínská 2010) —cíle ◦optimální vnitřní ekonomický rozvoj ◦dosažení vládních cílů (bilance, inflace, nezaměstnanost,…) ◦zapojení do mezinárodních struktur Obchodní politika —větší vliv na malou a otevřenou ekonomiku —faktory ◦historický vývoj ◦disponibilní zdroje ◦zeměpisná a klimatická poloha ◦výchozí ekonomický potenciál ◦složení obyvatelstva ◦hospodářské politické vztahy ◦míra závislosti na mezinárodním obchodě ◦další hospodářské politiky (devizová, migrační, zemědělská atd.) Zahraničně-obchodní politika Zahraničně-obchodní politika —soubor aktivit státu, kterými cílevědomě působí na zahraniční obchod své země, a to zejména cestou obchodně politických nástrojů uplatňovaných ve vztazích k vlastním podnikatelským subjektům a ve vztazích ke třetím zemím —součást obchodní politiky orientovaná vně (v praxi se termín nepoužívá kvůli obtížnému stanovení hranic mezi obchodní a zahraničněobchodní politikou) — Směry zahraničně-obchodní politiky —liberalismus ◦odstranění překážek obchodu ◦otevření všech sektorů vnitřního trhu zahraniční konkurenci ◦odstranění proexportních, přímých i nepřímých podpor ve všech oblastech ekonomiky i oblastech s ekonomickými aspekty (např. zdravotnictví) Směry zahraničně-obchodní politiky —možné dopady liberalismu ◦změna výrobkové struktury ◦zvýšení konkurence na trhu ◦růst specializace ekonomiky ◦lepší uplatnění komparativních výhod ◦nižší spotřebitelské ceny ◦stabilizace inflace ◦oslabení a likvidace domácích výrobních odvětví ◦růst nezaměstnanosti ◦zvýšení mandatorních výdajů státu ◦závislost na strategických dovozech ◦monopolní ovládnutí některých trhů ◦ ◦ Směry zahraničně-obchodní politiky —protekcionismus ◦ochranářství ◦ochrana domácí ekonomiky před vnějšími vlivy („filtrování“ negativních vnějších vlivů) ◦autarkie = extrémní případ protekcionismu – uzavření trhu pro dovoz a znemožnění vývozu ◦lokalizace trhů = ochrana a podpora výroby pro domácí trh (např. zemědělství) ◦ ◦ — Směry zahraničně-obchodní politiky —možné dopady protekcionismu ◦udržení strategicky významných odvětví ◦základní soběstačnost ekonomiky ◦zachování výrobkové struktury ◦skleníkové prostředí pro domácí průmysl ◦netržní regulace nezaměstnanosti ◦pomalý technologický rozvoj ◦neobjektivní stanovení „negativních vnějších vlivů“ ◦nevyužívání absolutních a komparativních výhod ◦vyvolává zpravidla řetězovou reakci ◦inflační tendence ◦vyloučení závislosti na vnějších zdrojích ◦ Směry zahraničně-obchodní politiky —žádný směr se nevyskytuje „v čisté podobě“ —oba mají výhody i nevýhody, ekonomické i sociální dopady, různé v krátkém a dlouhém období —kompromis mezi: ◦otevřeností ekonomiky vnějším konkurenčním vlivům ◦podporou exportu ◦ochranou domácí ekonomiky a zaměstnanosti Směry zahraničně-obchodní politiky —protekcionismus ve 21. století jako reakce na „krizi“ ◦vyspělé země –finanční podpory, –dotace, –vládní zakázky,… ◦rozvojové země –cla, –množstevní kvóty, –administrativní omezení,… — Nástroje obchodní politiky —podle cíle ◦nástroje na ochranu trhu –tarifní (cla) –netarifní opatření ◦nástroje a podporu vývozu —podle právního základu ◦autonomní ◦smluvní Nástroje na ochranu trhu Cla – definice —systematicky aplikovaná cla ◦předem vyhlášená ◦platná ve stanoveném období ◦stanovená celním sazebníkem —clo = peněžitá částka kterou stát vybírá při přechodu zboží přes státní hranice —fiskální × obchodně-politická funkce Cla - dělení —podle směru přechodu hranic ◦vývozní ◦dovozní ◦tranzitní —podle účelu, k němuž jsou cla použita ◦fiskální ◦protekcionistická —podle cíle, jehož má být dosaženo ◦prohibitivní (velmi vysoké sazby) ◦skleníková a výchovná ◦antidumpingová (na zboží, jehož cena je nižší, než cena běžná na domácím trhu) (!!!) ◦preferenční (jednostranné nižší celní sazby vůči některým zemím) ◦diferenční (nižší než preferenční, poskytují dodatečnou výhodu při splnění stanovených podmínek) Cla – dělení —podle vztahu k obchodnímu partnerovi ◦kompenzační (vyrovnávají subvence dováženého zboží) (!!!) ◦odvetná (retorzní, reagují na obchodní politiku dovážejícího státu) ◦vyjednávací (vyjednávací prostředek v obchodně-politických jednáních) —podle způsobu výpočtu ◦valorická (procentní sazbou z hodnoty zboží) ◦specifická (pevnou částkou za fyzickou jednotku zboží) ◦kontingentní (tarifní kvóta – nižší clo platí pro kontingent, po jeho vyčerpání se clo zvyšuje) ◦smíšená, kombinovaná ◦vypočtená na jiném základě ◦ ◦ Celní sazebník —Harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží ◦80. léta 20. století ◦Světová celní organizace (WCO) ◦200 států, 98 % světového obchodu ◦21 částí, 97 kapitol ◦6-místný kód (H. S. code) —eskalace tarifů ◦čím vyšší je přidaná hodnota, tím vyšší je clo —tarifní špičky ◦sazby na citlivé výrobky ◦ve vyspělých zemích >15 % Netarifní opatření —vše, kromě cel —velmi obsáhlý soubor, který se neustále rozšiřuje —odvětví ◦nejčastěji v oblasti strojírenské výroby, zemědělství a chemického průmyslu ◦nejvíce je zatížen obchod s potravinářskými produkty, textilem a surovinami —regiony ◦nejvíce: Asie a Tichomoří, Evropa a střední Asie ◦relativně méně: Severní a Jižní Amerika, jižní Asie a Karibik ◦minimálně: Blízký východ, severní a subsaharská Afrika — — Netarifní opatření – dělení —paratarifní opatření (korigují cenu zboží) ◦celní a dovozní přirážky (% z celní hodnoty výrobku), ◦vnitřní daně uvalované na dovoz, ◦povinné celní ohodnocení dovozu, ◦tarifní kvóty,… —finanční opatření ◦administrativní stanovení cen, ◦dobrovolné limity vývozních cen, ◦přirážky a odvody, ◦antidumpingová opatření, ◦požadavek placení předem, ◦souběžné rozdílné směnné kurzy, ◦dovozní depozia,… —automatická licenční opatření („kdo dřív přijde, ten dřív mele“) ◦ Netarifní opatření – dělení —kvantitativní opatření ◦kvóty, ◦neautomatické dovozní licence, ◦zákazy dovozu, ◦omezení vývozu,… —monopolistická opatření ◦stanovení jediného dovozce, ◦státní obchodní podniky, ◦povinné využití národních služeb v pojištění, dopravě atd., —technická, sanitární a fytosanitární opatření ◦technická regulace ◦administrativní regulace potřebné dokumentace, ◦speciální celní formality (např. inspekce před naloděním), ◦požadavky na nezávadnost potravin, zdraví zvířat a rostlin, … ◦ Nástroje na podporu vývozu Formy podpory —subvence států do vývozního zboží —subvencování primárních vstupů —daňové úlevy s vazbou na vývoz —státem garantované úvěry a pojištění vývozu —poskytování informací —vývozní služby a marketing —investiční pobídky (kombinace subvencí) Subvence – dělení —zakázané ◦narušující obchod ◦vázané na vývozní výkonnost ◦upřednostňující domácí vstupy do výroby před zahraničními ◦specifické podpory konkrétnímu podniku ◦limitující přístup k nim pro ostatní subjekty —přípustné ◦mohou být poskytovány ◦v případě negativního dopadu se mohou stát předmětem odvetných opatření ◦může být na jejich základě vyvolán obchodní spor —povolené ◦nenarušují obchod (např. proexportní informační podpora) Subvence v zemědělství —domácí podpora ª zvyšování produkce ª omezení dovozu ª stimulace subvencovaného vývozu —podpory s přímou vazbou na výrobu (zakázané) ◦nové nesmí být zaváděny a staré musí být odstraňovány (WTO) —podpory s nepřímou vazbou (povolené) ◦vládní služby v oblasti kontroly chorob, ◦výzkum, ◦potravinová bezpečnost, ◦infrastruktura, ◦podpory restrukturalizace, ◦přímé platby v regionálních a environmentálních programech, ◦vládní programy na podporu rozvoje zemědělství a venkova, ◦podpory malého rozsahu. —vývozní subvence jsou povoleny jen v rozsahu, ve kterém existovaly v době podpisu dohod WTO —na základě dohody členů WTO by měly být vývozní subvence zrušeny do roku 2013 Autonomní nástroje Autonomní nástroje —implementované do obchodní politiky rozhodnutím suverénního státu —realizované pouze v rámci již uzavřených mezinárodních dohod a smluv —v oblasti cel pouze všeobecná celní sazba stanovená vůči nečlenům WTO a stanovení celních sazeb „nejvýše do výše“ — Smluvní nástroje Smluvní nástroje —na základě mezinárodních ujednání —rámcem jsou zpravidla dohody a ujednání WTO —závazné principy ◦princip nediskriminace (= doložka nejvyšších výhod) ◦princip parity (= stejné zacházení s dovezenými výrobky jako s výrobky domácími od okamžiku překročení hranic) ◦ ◦ Doložka nejvyšších výhod —Všechny výhody, přednosti, výsady nebo osvobození poskytnuté, kteroukoli smluvní stranou jakémukoli výrobku pocházejícímu z kterékoli jiné země nebo tam určené budou ihned a bezpodmínečně přiznány obdobnému výrobku pocházejícímu z území všech ostatních smluvních stran nebo tam určenému. — Typy obchodních dohod —mnohostranné ◦dohody WTO —vícestranné ◦dohody o volném obchodu nebo vyšším stupni integračního seskupení (NAFTA, EU, CEFTA, MERCOSUR apod.) ◦vícestranné dohody WTO ◦mezinárodní komoditní dohody (o kávě, kakau, bavlně, mědi, obilí,…) (UNCTAD) —dvoustranné (bilaterální) ◦mezi členy WTO ◦se zeměmi, které nejsou členy WTO ◦celní unie a oblasti volného obchodu dvou států ◦ Další smluvní nástroje —ujednání v ◦mezinárodní dopravě ◦celnictví ◦ochraně duševního vlastnictví ◦oblasti technické normalizace a standardizace ◦oblasti sanitárních norem ◦atd. Mimořádná obchodně-politická opatření —musí splňovat následující kritéria ◦přiměřenost (minimalizace narušení obchodu) ◦dočasnost ◦postupné uvolňování ◦výlučnost (neumožňující použití dvou mimořádných opatření) ◦nediskriminace ◦transparentnost Mezinárodní obchodní politika Mezinárodní obchodní politika —mezinárodní obchodní politika je souhrn obchodních politik všech zemí světa —hlavním a základním rámcem je Světová obchodní organizace (WTO) —základní deklarované principy ◦nediskriminace ◦liberalizace ◦předvídatelnost ◦konkurence ◦výhodnější zacházení pro méně rozvinuté a rozvojové země Vývoj WTO —navazuje na GATT (1947) ◦„provizorní“ řešení ◦snižování cel při vzájemném obchodu se zbožím ◦následně – odstraňování netarifních opatření, začlenění zemědělství a služeb, právo duševního vlastnictví ◦23 (1947) ª 62 (1964) ª 123 (1986) —vznik 1995 —156 členů Hlavní úkoly WTO —liberalizace celosvětového mezinárodního obchodu —přezkum obchodních politik jednotlivých členů —řešení obchodních sporů — Právní zakotvení —Dohoda o zřízení WTO —GATT (zboží) —GATS (služby) —TRIPS (duševní vlastnictví) —TPRM (přezkum obchodních politik) —DSU (pravidla řešení sporů) — Rozvojový program z Dohá —probíhá od roku 2001 —původně měla být jednání završena v roce 2005 —cíle ◦omezení regionálních, zejména bilaterálních a místních dohod ◦zlepšení přístupu na trhy třetích zemí Výsledky —zemědělství ◦EU přistoupila na odstranění exportních dotací do roku 2013 (USA a rozvojové země prosazovaly 2010) ◦nebyla nalezena shoda ohledně dovozních tarifů —rozvojová pomoc ◦odsouhlasena pomoc pro 48 nejméně rozvinutých zemí ve formě přístupu na globální trhy bez kvót a cel a navýšení technické pomoci —bavlna ◦redukce domácích podpor ◦nevyjasněná role USA —Indie a Brazílie neumožňují vstup na trh × USA a EU mají vyhraněný názor na zemědělské otázky Společná obchodní politika EU Základní principy —otevírání zahraničních trhů pro podniky ze zemí EU —zvýšení vyjednávací síly —jednotný postup v obchodních vztazích se třetími zeměmi ◦jednotný celní sazebník ◦jednotný exportní a importní režim ◦uzavírání dohod se všemi partnery pouze na úrovni EU —deklarované priority (ale…) ◦volný vývoz (1993) ◦volný dovoz ◦otevřený přístup na trh EU ale… —možnost ochrany před nekalými obchodními praktikami (dumping a subvencování) —ochrana neobchodních zájmů (rozvoj venkova, udržení specifického rázu krajiny, tradičních výrob, osídlenosti v nepreferovaných regionech a další — Výlučné kompetence EU —externí – sjednávání dohod v dotčených oblastech —interní – implementace dohod —s přijetím Lisabonské smlouvy zrušeny tzv. smíšené smlouvy —rozhodování kvalifikovanou většinou —nepatří sem veřejné zakázky, podpora exportu formou úvěrování, pojišťování a poskytování informací —rozhodují Evropský parlament a Rada Další organizace ovlivňující MO Další instituce a organizace —OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj) – cílem je dosažení udržitelného ekonomického růstu a zaměstnanosti, zvýšení životních standardů při současném zachování finanční stability a liberalizace mezinárodního obchodu, investic a financí —WCO (Světová celní organizace) – jediná mezinárodní organizace kompetentní k řešení metodických celních otázek, cílem je harmonizace a zjednodušení celních procedur Další instituce a organizace —UNCTAD (Konference o obchodu a rozvoji) – konference OSN k problematice podílu a účasti rozvojových zemí v mezinárodním obchodě, zpracovává statistiky, identifikuje překážky vstupu, poskytuje poradenství, pomáhá s vyjednáváním —UNIDROIT (Mezinárodní ústav pro sjednocení soukromého práva) —IMF (Mezinárodní měnový fond) —Skupina Světové banky – Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj, Mezinárodní asociace pro rozvoj a další —Rozvojová banka Rady Evropy, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Evropská investiční banka Regionální uskupení Česká republika —Visegrádská skupina ◦ČR, Polsko, Slovensko, Maďarsko ◦rozvoj užší spolupráce a vzájemných vazeb —CEFTA (Středoevropská zóna volného obchodu) ◦členství zaniklo vstupem do EU ◦Chorvatsko, Makedonie, Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Kosovo, Moldávie, Srbsko ◦ —členství v dalších organizacích ◦WTO, OSN, EU, IMF,… ◦> 400 ◦38 miliard Kč na příspěvcích — —http://www.mzv.cz/jnp/cz/zajimave_odkazy/mezinarodni_organizace.html ◦ Otázky…? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? Děkuji za pozornost!