Zabezpečení rodin s dětmi Mirka Wildmannová Bartonova_img_2 Státní sociální podpora nSystém opatření státu zaměřený především k podpoře rodiny nPolovina 90. let změna principů konstrukce SSP: §Sjednocení dávek §Zavedení nových dávek SSP §Změna koncepce nejvýznamnějších peněžních dávek Základní principy SSP nKomplexnost nJednotnost nSociální spravedlnost nSkladebnost nValorizace nDostupnost nOperativnost nNenáročnost n Konstrukce dávek nOdvozeno od životního minima nUplatnění principu státem organizované solidarity: nOd bezdětných k rodinám s dětmi (horizontální dávky) nOd vysokopříjmových k nízkopříjmovým rodinám (vertikální dávky) Charakteristika dávek SSP nTrvalý pobyt v ČR nNetestuje se majetek rodiny nRodina: soužití rodičů a nezaopatřených dětí nZákladem pro stanovení nároku je životní minimum nZohledněna příjmová i sociální situace rodiny= možný souběh dávek SSP nRozhodující příjmy: příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání, dávky nemocenského a důchodového zabezpečení, hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání nZapočítávají s „čisté“ příjmy Charakteristika dávek SSP nVyřizují a přiznávají kontaktní místa ÚP dle místa trvalé bydliště nŽádosti o dávky na tiskopisech MPSV nNárok na výplatu dávek SSP zaniká uplynutím 3 měsíců ode dne, za který dávky náleží nNárok na výplatu jednorázových dávek zaniká uplynutím 1 roku ode dne, za který dávka náleží Základní komponenty dávky 1.Věcný obsah dávky n - z hlediska míry a způsobu úhrady potřeb účastníka n - z hlediska charakteru situace sociální potřebnosti n - z hlediska principu, na němž je dávka poskytována n - z hlediska povinnosti dávku poskytnout n - z hlediska původnosti konstrukce n - z hlediska uznání podmínek, které jsou podstatné pro nárok na dávku n - z hlediska, zda dávky v konstrukci připouští náhradní doby n - z hlediska, zda dávky v konstrukci stanoví čekající doby Základní komponenty dávky n2. Osobní rozsah dávky n - z hlediska způsobu zabezpečení n - z hlediska přímé participace n n3. Výše dávky n - podle toho, z čeho je dávka odvozena n - podle toho, jak je výše určena n - z hlediska valorizace n - z hlediska omezení „hodnotového“ rozsahu dávky n - podle toho, zda se sazby dávky mění s délkou poskytování n n Základní komponenty dávky n4. Doba poskytování dávky n - z hlediska délky poskytování n - z hlediska termínu výplaty dávky n - z hlediska četnosti poskytování dávky n5. Změny v poskytování dávky n - podle možnosti souběhu n6. Zánik dávky n - z hlediska uskutečnění n - z hlediska sankce n Základní druhy dávek nUniverzální nárokový příjem každého dítěte n nPříspěvky stanovené na základě testování skutečné celkové příjmové situace rodiny Dávky SSP nDávky,které jsou poskytovány v závislosti na příjmu n - přídavek na dítě n - sociální příplatek (zrušen k 31.12.2011) n - příspěvek na bydlení n - porodné n - příspěvek na dopravu (zrušeno k 1.7.2004 – nahrazeno žákovským jízdným) Dávky SSP, které nejsou závislé na příjmu nRodičovský příspěvek nPohřebné nDávky pěstounské péče nPříspěvek na úhradu potřeb dítěte nOdměna pěstouna nPříspěvek při převzetí dítěte nPříspěvek na zakoupení motorového vozidla Částky životního minima od 1.1.2012 v Kč za měsíc nPro jednotlivce 3410 npro první osobu v domácnosti 3140 npro druhou a další osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem 2830 npro nezaopatřené dítě ve věku ndo 6 let 1740 n6 až 15 let 2140 n15 až 26 let (nezaopatřené) 2450 n n nŽivotní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti Přídavek na dítě n nRodiny s příjmem do 2,4násobku životního minima n Věk nezaopatřeného dítěte Přídavek na dítě v Kč měsíčně do 6 let 500 6 – 15 let 610 15 – 26 let 700 Přídavky na děti nVznikly v Evropě v 19.stol, k rozvoji došlo ve 20. a 30.letech, většina systémů rodinných přídavků uzákoněna po II. světové válce nVyužití dvou metod realizace sociálního zabezpečení: nSociální pojištění nStátní zaopatření n nDávky se transformovaly : z přídavku na děti a výchovného k důchodům Základní přístupy při stanovení výše rodinných přídavků nVýše dávky je stanovena peněžitou částkou paušálně na každé dítě (Španělsko, Portugalsko) n nVýše dávky je odstupňována podle počtu dětí v rodině (Francie, Holandsko) n nVýše dávky je odstupňována podle pořadí narození dítěte (SRN, Řecko, SR) Rodičovský příspěvek nVyčerpání částky 220 000,- Kč a to do čtyř let věku dítěte n nJestliže alespoň jednomu z rodičů v rodině lze stanovit k datu narození dítěte 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenské v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění, rodič si může volit výši a tím i délku pobírání rodičovského příspěvku. n nVolbu výše rodičovského příspěvku lze měnit jedenkrát za tři měsíce Příspěvek na bydlení njestliže 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem nČasově omezena: 84 měsíců v období posledních 10 let (vyjímky: osoby starší 70 let, OZP) Porodné nJednorázový příspěvek s narozením prvního dítěte nPříjmy v rodině nižší jak 2,4 nás.ŽM rodiny za poslední čtvrtletí před narozením dítěte nVýše porodného 13 000 Kč (u dvojčat 19 500 Kč) Pohřebné nNevyplácí se – výjimka: výše pohřebného je stanovena pevnou částkou 5 000 Kč Dávky pěstounské péče n nPříspěvek na úhradu potřeb dítěte n - výše činí 2,3násobek životního minima dítěte nOdměna pěstouna n - výše stanovena ve výši částky životního minima jednotlivce za každé svěřené dítě nPříspěvek pří převzetí dítěte n - účelem jednorázové dávky je přispět na nákup potřebných věcí pro dítě, přicházející do náhradní rodinné péče n n Věk nezaopatřeného dítěte Příspěvek při převzetí dítěte v Kč n do 6 let 8 000 n 6 – 15 let 9 000 n 15 – 18let 10 000 n nPříspěvek na zakoupení motorového vozidla n - v péči nejméně čtyři děti n - ve výši 70 % pořizovací ceny vozidla nejvýše ale 100 000 Kč. n Aktivity k podpoře rodiny n nSociální služby n nsociální poradenství (např. manželské a rodinné poradenství, poradny pro seniory, poradny pro osoby se zdravotním postižením, poradny pro oběti trestných činů a domácího násilí) nslužby sociální péče (např. osobní asistence, pečovatelská služba, odlehčovací služby, centra denních služeb) nslužby sociální prevence (raná péče, telefonická krizová pomoc, azylové domy, domy na půl cesty) n nSlužby na podporu fungující rodiny n Např. : nhlídání dětí do tří let věku a nad tři roky věku nerodičovskou osobou npomoc s vedením domácnosti nmateřská centra nposkytování volnočasových aktivit pro děti nebo pro rodiny s dětmi (např. centra pro rodinu, družiny) npodpora v oblasti slučitelnosti profesních a rodinných rolí (zejména přednášková činnost a poradenství) n nČinnosti poskytované v rámci sociálně-právní ochrany dětí n Slučitelnost profesních a rodinných rolí nA. V souvislosti s těhotenstvím, porodem a následnou péčí o dítě existuje v ČR řada opatření směřujících ke zvýšené ochraně a zvýhodnění žen-matek a mužů-otců v pracovněprávních vztazích nMateřská dovolená nRodičovská dovolená nSpolečná ustanovení o mateřské a rodičovské dovolené nPracovní volno nÚprava pracovní doby nPružná pracovní doba nPřevedení na jinou práci nPracovní cesty a přeložení nPráce konaná doma nZákazy některých prací nPřestávky ke kojení nRozvázání pracovního poměru-jen zcela vyjímečně n nB. V ČR existuje několik typů zařízení, která napomáhají rodičům skloubit práci a rodinu n- zdravotnická zařízení typu jesle, soukromá zařízení , služby typu "baby-sitting„ , mateřské školy, školní družiny a kluby Příklad finanční podpory v oblasti kultury, dopravy a zdravotnictví : Rodinné pasy nRodinné pasy se začaly na jižní Moravě uvádět do praxe v roce 2006 nSnahou je konkrétní pomocí přispět nejen mladým rodinám úsporou finančních prostředků. Svoji roli mají také například tipy na zvýhodněné rodinné výlety, informační kampaň v médiích nebo zasílání časopisu Rodinka Vzhled rodinného pasu karta1 karta2 Absence jednoznačného vymezení smyslu přídavků na děti: nJsou určeny dětem z titulu občanství, nebo jsou jako výraz solidarity příspěvkem rodičům na zvýšené náklady s péčí o dítě? n= kombinace přídavků na děti s daňovými úlevami Problémy k řešení: nUplatnění rodičů, zejména matek s malými dětmi, na trhu práce nPřídavky na děti nJednotná dávka pro všechny děti nebo odstupňovaná? n - sociální hledisko: využívat diferencovaných přídavků n - jednotná podpora dětí – nediferencovanost n - pronatalitní vliv přídavků: nejistý, těžko zjistitelný, význam je v sociálně-politické funkci nPůjčky (půjčky na jeden účel a půjčky obecnějšího charakteru) Koordinace SZ v EU nZákladní principy koordinace: nRovnost nakládání nAplikace právního řádu jediného státu nSčítání dob pojištění nZachování nabytých práv nOrgány koordinace národních zákonů o SZ nAdministrativní komise sociálního zabezpečení migrujících pracovníků nPoradní výbor pro sociální zabezpečení migrujících pracovníků Přehled E-formulářů n 100 Peněžité i věcné dávky v nemoci a mateřství n 200 Důchody n 300 Nezaměstnanost n 400 Rodinné dávky n 500 Pojištění a registrace n 600 Nepříspěvkové dávky Rodinné dávky nUjasnění pojmů: nRodinné přídavky: vypláceny periodicky, součást rodinných dávek nRodinné dávky: všechny věcné a peněžité dávky, účelem je uhradit rodinné náklady nHlavní pravidlo: stát výkonu zaměstnání je primárně kompetentním státem pro výplatu rodinných dávek n+ speciální pravidla: rozlišení vztahu mezi prioritou a obecnými pravidly Rodinné dávky nSystémy podmíněné zaměstnáním/pojištěním: nBelgie, Řecko, Itálie, Portugalsko, Španělsko n nSystémy podmíněné bydlištěm: nRakousko, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Irsko, Nizozemí, Švédsko, 1. Pravidlo priority u rodinných dávek nOba rodiče výdělečně činní – rodinné dávky nelze v plné výši vyplácet ze dvou národních systémů současně nOtec – stát X, matka – stát Y + děti, dávky vyplácí stát Y, kde bydlí děti, pokud by byla dávka ve státě X vyšší jak ve státě Y, stát X doplatí státu Y rozdíl 2. Pravidlo priority rodinných dávek nNárok na rodinné dávky náležející podle předpisů členského státu, který nevyžaduje pro jeho vznik dobu pojištění, zaměstnání nebo výdělečné činnosti, bude pozastaven, pokud současně vznikne nárok v jiné členské zemi z důvodu zaměstnání nebo výdělečné činnosti (např. Anglie, Nizozemí) 3. Pravidlo priority rodinných dávek nŘeší překrývání nároků na rodinné dávky nRodinné dávky se poskytují podle předpisů členského státu, ve které rodinní příslušníci trvale bydlí, který na stejné období vznikne z důvodu výkonu povolání v jiné zemi, se pozastaví, až do výše poskytované podle předpisů prvního státu 4. Pravidlo rodinných dávek nUpravuje nároky dětí, které bydlí v jiném státě, než je stát výkonu práce rodičů. nTam, kde dávky za tutéž dobu náleží od dvou členských států a jedná se o stejného rodinného příslušníka, hradí dávku ten z nich, jehož dávka je vyšší, a druhý stát mu refunduje, v rámci limitů stanovených vlastními právními předpisy, polovinu této částky Literatura: nMPSV: Čtyři principy koordinace, dostupné na www.mpsv.cz nMPSV: Manuál pro provádění nařízení Rady EHS 140871 a 57472 – Rodinné dávky nKrebs, V.,et al. Sociální politika, 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2010, 544 s. (12. a 16. kapitola) nNárodní zpráva o rodině, MPSV 2004