Sociální služby – obecné determinanty Mirka Wildmannová Spotřeba služeb sociální péče nVýsledek změny zdravotního stavu pacienta - klienta nJednosměrnost ve směru zdravotní stav – implikace spotřeby sociálních služeb Ekonomická charakteristika sociálních služeb nEkonomický vzácný statek s nenulovou cenou produkce nLze klasifikovat podle ekonomického kriteria při spotřebě nSmíšený veřejný statek nMůže dojít k tzv. efektu přetížení nNěkdy lze zařadit ke statkům soukromým – poskytování služby „na míru“ – klient hradí z vlastních zdrojů Obecné rozdělení statků dle institucionálního kriteria nČisté tržní statky (služby na čistě privátní bázi) nNečisté tržní statky (home care) nNetržní statky (domovy pro seniory) Rozdělení výdajů na sociální služby nVýdaje soukromé nVýdaje veřejné Výdaje soukromé npředpoklad: pravidelné racionální rozhodování člověka na základě racionální úvahy – základ alokace na individuálních preferencích n nAutonomní rozhodnutí jedince závisí na jeho rozpočtovém omezení Výdaje veřejné nSoučástí koncepce státu blahobytu nRealizovány na základě principů a postupů veřejné ekonomie nV konceptu veřejných investic modelově poskytovány „bez poplatku v momentu spotřeby“ nDiferencovány dle konkrétního systému financování odvětví Výdaje: veřejné x soukromé nOtázka politických a ideologických preferencí nPřístupy ekonomických analýz nVýsledná varianta: otázka stromu priorit nRozdíl: mechanismus stanovení kvality financované služby (alokace soukromých prostředků je podmíněna ochotou obou stran k uskutečnění transakce) Mikroekonomické vlastnosti sociálních služeb nKomplement spotřeby zdravotní péče nChyba: sociální služby se stanou substitutem zdravotní péče nPozitivní externalita: u služeb sociální prevence nBenefit sociální služby je spojen s užitkem konkrétního klienta Experience good (statek zkušenosti, důvěry) nCharakter poznáme až v okamžiku spotřeby (např. forma důvěry klienta ve svého sociálního pracovníka) Specifikum sociálních služeb nIntegrálně se dotýká osobnosti poptávajícího (nelze kompenzovat újmu vzniklou nekvalitní nebo neadekvátní aplikací sociálních služeb) nNejsou statkem, který by člověk volil – na spotřebu je často odkázán nOkruh poptávajících je užší, míra závislosti na službě vyšší nSubstitutovatelnost nulová nebo nežádoucí n Specifikum sociálních služeb nInformační asymetrie (poskytovatel má informační převahu nad klientem) n n„cream-skimming“ – preference zdravějších a bonitnějších klientů n nIgnorace trhu – neatraktivnost a mediální nevděčnost některých typů služeb Sociální služby v tržním selhání nNemusí být splněna podmínka suverenity spotřebitele nExistence informační asymetrie nExistence externalit, zejm. u sociální prevence nPoptávka po soc. službách může být indukována nabídkou nFaktor nejistoty na trhu sociálních služeb nPři existenci čistě tržní alokace nemusí dojít k produkci dostatečného objemu adekvátně strukturovaných soc. služeb Potřeba sociálních služeb nSlužby jsou řízeny a taženy potřebou svých klientů n nLidé, kteří služby potřebují, ale nepoptávají je – absence zlepšení jejich životního standardu a zdravotního stavu Hodnocení efektivnosti sociálních služeb (Wistow 2005) nZměna v kvalitě života nebo úrovni „blahobytu“ klienta může být výsledkem dlouholetého vývoje nEfektivní sociální péče se může projevit jako zpomalení negativního trendu nHodnocení efektivnosti v sociální péč i je částečně subjektivní Produkční proces – jedna ze složek nProces koordinačně-integrační nProces politický nUčící se proces Trendy ovlivňující potřebu a poptávku po sociálních službách nDemografický vývoj nSituace ve zdravotnictví Poskytovatelé sociálních služeb nSoukromí ziskoví poskytovatelé nVeřejní „hierarchičtí“ poskytovatelé nTřetí (občanský neziskový sektor): naplňuje cíle tzv. sociální ekonomiky Důvody pro vznik NNO v oblasti sociálních služeb nNěkteré problémy poskytování a alokace soc. služeb čistý tržní mechanismus neřeší nSociální podnik „za svoji činnost určité úlevy“ + subvence + pozici ve společnosti nPodpora zaměstnanosti a boj proti sociálnímu vyloučení nFundraising a prokazování účelnosti existence může být efektivnější než příspěvková forma nVětší dynamika a „business culture“ nZřizování kapacit je v určitých případech kapitálově náročná Podniky sociálních služeb (Krtková, 2005) n„Podniky sociální ekonomie jsou především družstva, asociace a nadace. Jsou to organizace, které mají primárně sociální cíl: tyto neziskové organizace však působí kromě oblasti sociálních služeb i v různých oblastech komerčního sektoru“ Trojúhelník udržitelného rozvoje sociálních služeb v pojetí EU nDostupnost nZlepšení kvality nFinanční udržitelnost Kriteria pro sociální služby (Zelená kniha) nUniversální služba nKontinuita nKvalita služby nCenová dostupnost nOchrana uživatele a spotřebitele Charakteristiky soc.služeb pro země EU nFungují na principu solidarity nReakce na různé potřeby, garance základních lidských práv nNeziskový charakter nParticipace dobrovolníků, komunity a občanské společnosti nUkotveno v místní tradici nAsymetrický vztah mezi poskytovatelem a příjemcem Zelená kniha – současné trendy v oblasti sociálních služeb nZavádění metod, hodnocení kvality, participace uživatelů nDecentralizace sociálních služeb na místní nebo regionální úroveň nStát = regulátor služeb, rozhodčí ve regulované konkurenci, efektivní organizace sociálních služeb n nVyužití forem PPP !? n