Bakalářský seminář 1, 2; 2011/2012 (presenční i kombinované studium) Přehled témat: ● Základní požadavky na BP a informační zdroje ● Vybrané předpoklady úspěšné tvorby a obhajoby BP ● Práce s informačními zdroji, citace použitých pramenů ● Průběh řešení BP ● Spolupráce s vedoucím BP ● Spolupráce s oponentem BP ● Obhajoba BP ● Přínos BP I) Základní požadavky na BP a informační zdroje Pro nás (ESF MU) existuje nejméně pět zásadních dosažitelných zdrojů informací o základních požadavcích na tvorbu BP (a jiných prací) a její informační zajištění: 1) Manuál studenta (v ISu) 2) NEKUDA Jaroslav, SLANÝ Antonín. Jak (ne)napsat závěrečnou práci: nejen pro posluchače Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 1993, 64 s. ISBN 8021007273. 3) NEKUDA Jaroslav, SLANÝ Antonín. O metodice zpracování bakalářských a diplomových prací v ekonomických oborech a vhodných informačních zdrojích. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1996, 97 s. ISBN 8021014466. 4) NEKUDA Jaroslav, SLANÝ Antonín. Moderní informační zdroje diplomových a doktorských prací v oblasti sociálně-ekonomických věd. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2001, 100 s. ISBN 8021026464. 5) Specializovaný předmět Akademické psaní. 6) Internetové stránky (pro speciální informace) kupříkladu pro a) Harvard System of Referencing http://libweb.anglia.ac.uk/referencing/harvard.htm b) JEL klasifikaci (JEL Classification) zahrnuje 2 – 4 kódy mezinárodní předmětové klasifikace, podle níž jsou identifikovány ekonomické práce. Seznam kódů je k dispozici na internetu: http://econlit.org c) způsob citací internetových zdrojů citováno podle http://www1.cuni.cz/~brt/bibref/bibref.html II) Vybrané předpoklady úspěšné tvorby a obhajoby BP 1) BP musí mít jasný cíl, uvedený (v identickém znění) a) v zadání BP i v b) textu BP (obvykle již v úvodní kapitole BP, případně i v samostatné kapitole 2) BP musí obsahovat přehled použitých metod, případně i důvody proč jsou dané metody využity 3) BP musí mít definovánu problémovou oblast na kterou je zaměřena (a případně – to zvláště u BP s praktickou/aplikační částí - i cílovou skupinu, pro kterou jsou navrhovaná řešení využitelná) 4) Struktura BP bude obsahovat zejména: a) zadání BP b) teoretickou část, obsahující přehled použité ekonomické teorie (včetně metodiky) c) analytickou část se závěry využitelnými v části návrhové (syntetické) – části teoretická a analytická mohou tvořit jeden celek (kapitolu) d) syntetickou (návrhovou/praktickou) část, která bude tvořit hlavní přínos tvůrce BP 5) BP musí respektovat požadavky na formu BP, zejména tedy: a) základní standardy úpravy BP (řádkování, písmo, počet znaků, jednostranně/oboustranně, atd., atd. – viz IS, Manuál studenta atd.) b) citace – nejlépe index v textu s vazbou na poznámku pod čarou, kde se uvádí nutné bibliografické údaje, včetně strany citovaného pramene (podporuje to WORD) c) poznámkový aparát – formálně stejné jako citace, i v tomto případě nejlépe formou poznámky pod čarou d) seznam literatury s uvedením klíčových bibliografických údajů III) Práce s informačními zdroji, citace použitých pramenů V BP musí být jasně odlišeny informace převzaté a přínosy autora BP. K tomu slouží (mimo jiné) i nástroje pro práci s informačními prameny, zejména citace, případně i poznámkový aparát. 1) Citace Citace se rozlišují podle: d) charakteru citované informace e) formy citace f) typu citovaného zdroje. 2) Rozlišení citací podle charakteru citované informace Zde se mohou objevit především následující situace: a) přímá citace Příklad 3.1: Pokud jde o dynamiku růst výroby v amerických loděnicích v období druhé světové války, objevují se jisté pochybnosti o dosažené úrovni v jednotlivých letech. S ohledem na dostupné informace je možno s konstatovat, že: „V „krizovém“ roce 1943 dosáhly ve skutečnosti americké loděnice vrcholného růstu výroby. Zaoceánských nákladních lodí se v roce 1941 v USA postavil objem něco přes jeden milion BRT. V roce 1942 už to bylo 8 milionů BRT. Pro rok 1943 stanovoval plán stavbu 16 milionů BRT, ale průmysl na to odpověděl dodávkou nákladních lodí o tonáži více než 19 milionů BRT.“[1] b) citace (rozhodující) myšlenky Příklad 3.2: V jednotlivých letech druhé světové války prokázaly americké loděnice pozoruhodnou schopnost dynamiky v růstu produkce. V roce 1941 se v USA postavil objem něco přes jeden milion BRT, v roce 1942 8 milionů BRT a v roce 19 milionů BRT (plán přitom pro tento rok předpokládal 16 milionů BRT.[2] c) text celé kapitoly, zásadně ovlivněný citovaným pramenem (uvedeným v úvodu kapitoly) Příklad 3.3: Text této kapitoly rozhodujícím způsobem ovlivnila data, uveřejněná v jednom z nejlépe informovaných zdrojů, přesněji řečeno v kapitole 12 tohoto zdroje.[3] d) text celé práce, zásadně ovlivněný citovaným pramenem (uvedeným v předmluvě nebo úvodu, méně vhodně v summary či poděkování) Příklad 3.4: Tato kniha by nikdy nevznikla, nebýt přispění a pomoci řady mých vážených kolegů. Autor cítí milou povinnost poděkovat na tomto místě především Bernardu Irelandovi z Nottingham Trent University, bez jehož laskavého svolení použít výsledky jeho výzkumů presentovaných v klíčové publikaci[4] by tato kniha postrádala významnou část ekonomických argumentů. e) převzatá tabulka f) převzatý graf g) převzatý obrázek h) převzaté schéma, atd. Příklad 3.5: (citováno podle Brealey, R.A., Myers, S.C.: Teorie a praxe firemních financí. Computer Press 2000, Praha. Vydání první. ISBN 80-7226-189-4, 1064 stran, str. 395): ZDE JE UMÍSTĚN PŘEVZATÝ OBJEKT (v daném případě organizační schéma) Obrázek 14-3 Některé z větších společností ve skupině Sumimoto. Přes 40 menších poboček a filiálek není zobrazeno. (Pramen: Dodwell Marketing Consultants, Industrial Groupings in Japan, 10. vydání, Tokyo, 1992, s. 84) Příklad 3.6: (citováno podle Brealey, R.A., Myers, S.C.: teorie a praxe firemních financí. Computer Press 2000, Praha. Vydání první, 1064 stran. ISBN 80-7226-189-4, str. 370): ZDE JE UMÍSTĚN PŘEVZATÝ OBJEKT (v daném případě tabulka) Tabulka 14-5 Průměrné hodnoty ……… Pramen: R.G.Rajan a L.Zingales, „Chat Do We Know about Cupital Structure? Some Evidence from International Data“, Journal of Finance, 4. vydání (1995), tabulky IIIa a IIIb. i) převzatá tabulka (upraveno autorem DP) j) převzatý graf (upraveno autorem DP) k) převzatý obrázek (upraveno autorem DP) l) převzaté schéma (upraveno autorem DP) Příklad 3.7: V zásadě jde o analogii předchozího případu, s explicitním vyjádřením aktivního a významného zásahu autora publikace, který pracuje s citovaným objektem (schématem, tabulkou atd.). Označení objektu (číslo a název) ZDE JE UMÍSTĚN PŘEVZATÝ OBJEKT (ku příkladu autorem práce upravené schéma, upravená tabulka atd.) Pramen: R.G.Rajan a L.Zingales, „Chat Do We Know about Cupital Structure? Some Evidence from International Data“, Journal of Finance, 4. vydání (1995), tabulky IIIa a IIIb (upraveno autorem). Alternativně: Pramen: Upraveno autorem podle R.G.Rajan a L.Zingales, „Chat Do We Know about Cupital Structure? Some Evidence from International Data“, Journal of Finance, 4. vydání (1995), tabulky IIIa a IIIb. Nepřesná citace (či její neuvedení) může vést v komerční rovině k soudním sporům o nerespektování autorských práv !!! V souvislostech s tvorbou BP, tedy v akademické rovině, mohou být prohřešky tohoto typu důvodem pro a) hodnocení BP stupněm F či pro b) jednání u disciplinární komise děkana fakulty. 3) Rozlišení citací podle formy Zásadně je pro posuzování adekvátnosti dané formy citace rozhodující její vypovídací schopnost (informační vydatnost). Formálně přesné dodržení zvolené formy citace (dle ČSN resp. ISO – viz http://www1.cuni.cz/~brt/bibref/bibref.html, Harward style atd.) tedy nehraje zcela rozhodující roli. V odborné literatuře se objevují nejčastěji: a) pořadové číslo publikace (ze seznamu literatury) v kulatých či hranatých závorkách, tedy bez uvedení čísla citované strany – nevhodné(!), nicméně se objevuje i v zahraničních pramenech Příklad 3.8: (1) a nebo [1] b) pořadové číslo publikace (ze seznamu literatury) s uvedením čísla dotyčné strany v kulatých či hranatých závorkách Příklad 3.9: (1, str. 36) a nebo [1, str. 36] c) příjmení autora spolu s rozlišením roku (váže na položku v seznam,u literatury) publikace v kulatých či hranatých závorkách – z výše uvedených důvodů opět nevhodné! Příklad 3.10: (IRELAND, B.(2005)) a nebo [IRELAND, B.(2005)] d) příjmení autora spolu s rozlišením roku publikace a citované strany (váže na položku v seznam,u literatury) v kulatých či hranatých závorkách Příklad 3.11: (IRELAND, B.(2005), str. 36) [IRELAND, B.(2005), str. 36], případně (má-li autor v daném roce více než jednu publikaci (IRELAND, B.(2005a), str. 36) (IRELAND, B.(2005b), str. 128) [IRELAND, B.(2005a), str. 36] [IRELAND, B.(2005b), str. 128] e) index na odpovídajícím místě textu publikace, spolu s odpovídající poznámkou pod čarou, kde jsou uvedeny kompletní bibliografické údaje, doplněné o číslo citované strany. Příklad 3.12: Viz příklady v předchozím textu. 4) Rozlišení podle typu citovaného zdroje V tomto případě je třeba konstatovat, že citovat lze v zásadě z libovolného zdroje. Dále uvedený přehled obsahuje sice nejčastěji se vyskytující typy citovaných pramenů, v žádném případě si však nedělá nárok na úplnost výčtu. V případě potřeby lze čerpat inspiraci v dalších pramenech. Ku příkladu za stále aktuální lze považovat specializovaný knižní pramen[5], zvláště pokud jde o informace o podnicích. a) knižní publikace Příklad 3.13: BREALEY, R.A., MYERS, S.C.: Teorie a praxe firemních financí. Computer Press 2000, Praha. Vydání první, 1064 stran. ISBN 80-7226-189-4 b) časopisecký článek Příklad 3.14: (citováno podle Brealey, R.A., Myers, S.C.: Teorie a praxe firemních financí. Computer Press 2000, Praha. Vydání první, 1064 stran. ISBN 80-7226-189-4, str. 231 a 499 – všimněte si prosím drobných rozdílů ve formě citace obou článků) - M. E. Rubinstein: „A Mean-Variance Synthesis of Corporate Financial Theory“, Journal of Finance, 28: 167-182 (březen1973). - S. C. Myers, „Still Searching for Optima Cupital Structure“, Journal of Applied Corporate Finance, 6: 4-14 (jaro 1993). c) referát na konference (příspěvek otištěný v konferenčním sborníku) Příklad 3.15: (citováno podle http://www1.cuni.cz/~brt/bibref/bibref.html) McGILL, Michael; RACINE, Drew. OCLC : Online Computer Library Center. In ARMS, Caroline (ed.). Campus strategies for libraries and electronic information. Bedford (Mass.) : Digital Press, 1990, s. 36-56. d) zákon Příklad 3.16: (citováno podle SYNEK, M.a kol.: Podniková ekonomika. C.H.Beck, Praha 2000. Vyd. 2., 456 stran. ISBN 80-7179-300-4, strana 85) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů e) internet Příklad 3.17: (citováno podle http://www1.cuni.cz/~brt/bibref/bibref.html) American Psychological Association. American Psychological Association [online]. Washington (D.C.) : APA, c2007 [cit. 2007-10-02]. About the American Psychological Association. Dostupný z WWW: < http://www.apa.org/about/> . V těchto případech jde „do módy“ (někdy je to ale i docela tvrdě vyžadováno!) uvádět k časovému údaji citace (viz zde výše [cit. 2007-10-02]) i čas na úrovni hodin a minut! f) archívní materiály g) účetní dokumentace h) interní materiály organizace (podniku) i) záznamy z jednání (autorizované, neautorizované) j) dosud nepublikované práce všeho druhu (nepodceňovat). Příklad 3.18: (citováno podle Brealey, R.A., Myers, S.C.: Teorie a praxe firemních financí. Computer Press 2000, Praha. Vydání první, 1064 stran. ISBN 80-7226-189-4, str. 330) Obrázek 13-4 Průměrné roční výnosy 1493 otevřených investičních fondů a tržní index, období ………. . (Pramen: M.M.Carhart, „On Persistence in Mutual Fund Performance“, nepublikovaná práce, University of Chicago, prosinec 1994.) 5) Poznámkový aparát Zde jsou nejčastější podobou čtyři formy: a) Identifikace poznámky indexem v textu s odpovídající poznámkou pod čarou. b) Identifikace poznámky indexem v textu, s odpovídající poznámkou v závěru dané kapitoly (číslování poznámek je zde průběžné v rámci dané kapitoly). c) Identifikace poznámky indexem v textu, s odpovídající poznámkou v závěru celé práce (číslování poznámek je zde průběžné za celou práci). d) Umístění poznámky přímo na odpovídajícím místě v textu, uvozeno slovem textem „Poznámka:“. Pro účely závěrečných prací jsou varianty ad b) a ad c) méně vhodné (méně přehledné). 6) Příklady seznamu literatury a) forma základní, využitelná zejména v případech citování indexem v textu a poznámkou pod čarou (viz rozlišení citací podle formy citace ad e)). Příklad 3.19: BABKA, M.: Kde a jak hledat informace o firmách. Management Press, Praha 1994. Vydání 1., 174 stran. ISBN 80-85603-56-X. BREALEY, R.A., MYERS, S.C.: Teorie a praxe firemních financí. Computer Press 2000, Praha. Vydání první, 1064 stran. ISBN 80-7226-189-4 IRELAND, B.: Souboj v Atlantiku. Nakladatelství JOTA, Brno, 2005. Vydání první, 328 stran + 16 stran obrazové přílohy. ISBN 80-7217-309-X SYNEK, M.a kol.: Podniková ekonomika. C.H.Beck, Praha 2000. Vyd. 2., 456 stran. ISBN 80-7179-300-4 b) s využitím pořadového čísla publikace Příklad 3.20: 1. IRELAND, B.: Souboj v Atlantiku. Nakladatelství JOTA, Brno, 2005. Vydání první, 328 stran + 16 stran obrazové přílohy. ISBN 80-7217-309-X c) s využitím jména autora a roku vydání Příklad 3.21: IRELAND, B.(2005): Souboj v Atlantiku. Nakladatelství JOTA, Brno. Vydání první, 328 stran + 16 stran obrazové přílohy. ISBN 80-7217-309-X d) s využitím jména autora a roku vydání (v případě více publikací v jednom roce) Příklad 3.22: IRELAND, B.(2005a): Souboj v Atlantiku. Nakladatelství JOTA, Brno. Vydání první, 328 stran + 16 stran obrazové přílohy. ISBN 80-7217-309-X IRELAND, B.(2005b): Souboj v Egejském moři. Nakladatelství JOTA, Brno. Vydání první, 363 stran + 28 stran obrazové přílohy. ISBN 80-7321-111-X IV) Průběh řešení BP 1) Volba charakteru BP a) ryze teoretická (následuje bod 3) b) aplikační (následuje bod 2) 2) Volba podniku, v němž bude teorie aplikována. Aplikační podnik musí souhlasit nejméně s tím, že poskytne a) nezbytná data a b) pracovníka, který bude s diplomantem spolupracovat, případně i c) oponenta, který na hotovou BP napíše oponentní posudek 3) Volba tématu BP 4) Formulace zadání BP (ve spolupráci s vedoucím BP), s těžištěm v a) formulaci předmětu BP (problémové oblasti) b) cíli a nebo cílech BP (formulace hypotéz není podmínkou) c) metodice BP (postupu tvorby a použitých metodách) d) použité literatuře 5) Zpracování teoretické části BP a) přehled ekonomické teorie, využité v řešení BP 6) Zpracování analytické části BP a) popis současného stavu předmětu řešení BP b) bližší určení řešených problémové oblasti/problémových oblastí c) sběr dat (data mining v podniku, studium literatury, atd.) 7) Zpracování návrhové (syntetické či praktické) části BP 8) Odevzdání BP na katedře a) v požadovaném termínu!!! b) seznámení se s posudky (dnes prostřednictvím ISu) - vedoucího - oponenta c) příprava na obhajobu - příprava na vlastní úvodní presentaci (délka 7 a nebo15 minut, vlastně tedy dvě verze – krátká a dlouhá), obhajoba spatra a nebo s využitím jedné strany poznámek - podpora výpočetní techniky (presentace s využitím PWP a nebo jiného SW) - příprava na otázky oponenta a vedoucího (zde se předpokládá zevrubnější a tedy i rozsáhlejší domácí příprava, opět s případným využitím podpory výpočetní techniky) V) Spolupráce s vedoucím BP 1) Vedoucí je zpravidla z „mateřská katedry“ tvůrce BP – není podmínkou! 2) BP volí její autor nejčastěji: a) prostřednictvím ISu z vypsaného balíku témat (může být podmíněno souhlasem vedoucího BP, ku příkladu na základě motivačního dopisu), je však možná (a vítaná) i b) individuální volba tématu BP (a tím vlastně i vedoucího BP) autorem BP – v tomto případě je nutná předběžná konzultace s vedoucím BP) 3) Předpokládá se systematičnost a pravidelnost spolupráce diplomanta s vedoucím BP, obvykle v jím vypsaném Bakalářském semináři (koná se pravidelně každý týden). 4) Posláním vedoucího BP je všestranně pomáhat diplomantovi, nikoliv tedy řešit BP za jejího předpokládaného tvůrce! Obvykle jsou základní oblasti spolupráce tyto: a) doporučení odborné literatury b) doporučení rozsahu BP c) bližší určení cíle BP d) bližší určení problémů v BP řešených e) konzultace k použitým metodám řešení BP (adekvátnost, representativnost) f) komentář k dosaženým výsledkům BP (obhajitelné, neobhajitelné) a jejich případnému doplnění (fakultativní) g) péče o autenticitu BP, tedy o funkční využití citací a poznámkového aparátu h) tvorba posudku BP, jeho vložení do Archivu závěrečné práce a odevzdání podepsaného originálu posudku na mateřské katedře autora BP 5) V každém případě se v průběhu tvorby BP předpokládá aktivní přístup diplomanta. V případě závažných problémů může vedoucí BP reagovat i neudělením odpovídajícího zápočtu!!! VI) Spolupráce s oponentem BP 1) Požadavky na oponenta – ukončené VŠ vzdělání (magisterský stupeň) nejlépe ekonomického nebo technického typu. Nejasné případy je třeba konzultovat s vedoucím práce. 2) Autor BP se může podílet na volbě oponenta (může ho vedoucímu práce navrhnout) – v těchto případech bývá oponentem obvykle partner autora BP v aplikačním podniku. 3) Pokud autor BP nevyužije možnost podílet se na volbě oponenta, určí oponenta „mateřská katedra“. 4) Posláním oponenta je: a) obligatorně - vytvořit oponentní posudek (na standardizovaném formuláři – dostupné v ISu) - odevzdat podepsaný originál posudku na mateřské katedře autora BP - vložit oponentní posudek do Archivu závěrečné práce v ISu b) fakultativně ( obvykle v těch případech, kdy jde o aplikační BP v daném podniku) - pomoc v orientaci v aplikačním podniku - pomoc v získávání dat v podniku - pomoc ve volbě řešeného problému - pomoc při řešení zvoleného problému. 5) Instituce „konzultanta“ BP/DP Novinka od školního roku 2011/2012. Jsou kladeny zvláštní požadavky na kvalifikaci. Detaily projednat s vedoucím BP/DP. VII) Obhajoba BP 1) Průběh obhajoby a) volba otázek státní závěrečné zkoušky (otázky volí autor BP podle pokynů tajemníka státnicové komise) b) příprava odpovědí na zvolené otázky (pro přípravu je k disposici obvykle šedesát minut) b) úvodní slovo autora BP (ve výše uvedeném rozsahu) b) čtení posudků vedoucího a oponenta práce, včetně otázek doporučených k obhajobě (v kompetenci státnicové komise) c) reakce autora BP na posudky (předem připravené odpovědi na otázky vedoucího a oponenta) d) diskuse členů státnicové komise s autorem BP k problematikám BP e) odpovědi autora BP na zvolené státnicové otázky, s případnými doplňujícími otázkami příslušného zkoušejícího. V případě reprobace se konají jen ty části státní závěrečné zkoušky, ve kterých byl student neúspěšný. Odpovídající informaci podá předseda státnicové komise, případně její tajemník. 2) Co se vlastně v průběhu BP obhajuje? a) PŘÍNOS BP (a tedy vlastně přínos jejího autora) v podobě řešení problému BP a dosažení cíle BP b) aktivita v řešení BP c) podíl na volbě použité literatury d) relevantnost analýzy současného stavu předmětu řešení BP e) relevantnost návrhové části BP (vazby na téma a cíl BP a na výsledky její analytické části) f) volba metod řešení BP g) aktivita v aplikačním podniku (pokud jde o aplikační práci) h) forma BP VIII) Přínos BP Přínos autora BP a (zprostředkovaně) přínos BP má v celkovém hodnocení BP rozhodující význam. Na úrovni BP se předpokládá, že budou předložena taková řešení daného problému, která minimálně: a) respektují cíl BP b) vychází z analytické části BP c) prokazují znalost literatury relevantní k řešenému problému d) dokáží rozlišovat mezi relevantními teoretickými koncepcemi, významnými pro řešení daného problému e) jsou schopna přiklonit se (s uvedením důvodů) k některé z presentovaných teoretických koncepcích, uvedených v předchozím bodu. 13. 9. 2011 F. Kalouda © František Kalouda, 2011 ________________________________ [1] IRELAND, B.: Souboj v Atlantiku. Nakladatelství JOTA, Brno, 2005. Vydání první, 328 stran + 16 stran obrazové přílohy. ISBN 80-7217-309-X, str. 255 [2] IRELAND, B.: Souboj v Atlantiku. Nakladatelství JOTA, Brno, 2005. Vydání první, 328 stran + 16 stran obrazové přílohy. ISBN 80-7217-309-X, str. 255 [3] IRELAND, B.: Souboj v Atlantiku. Nakladatelství JOTA, Brno, 2005. Vydání první, 328 stran + 16 stran obrazové přílohy. ISBN 80-7217-309-X, str. 271 - 312 [4] IRELAND, B.: Souboj v Atlantiku. Nakladatelství JOTA, Brno, 2005. Vydání první, 328 stran + 16 stran obrazové přílohy. ISBN 80-7217-309-X [5] BABKA, M.: Kde a jak hledat informace o firmách. Management Press, Praha 1994. Vydání 1., 174 stran. ISBN 80-85603-56-X.