Kultura Mgr. Simona Škarabelová, Ph.D. 4/12/2013 žRůzné definice pojmu „kultura“ žDělení kultury žKulturní procesy, instituce a produkty žČlenění kulturních činností žEfektivnost v odvětví kultury žEkonomické a sociální přínosy kultury žKulturní turistika žMasmédia a jejich budoucnost ž„Naučím Vás říkat větu – JÁ NEVÍM“ ž (Karl R. Popper) ž žPády paradigmat ž = základní myšlenka postmodernismu žTzn. dualitu myšlení a vysvětlování žZájem zkoumat věci z různých pohledů, věd, snaha o komunikaci sociálních, společenských a přírodních věd žProto i různé, nejednotné chápání pojmu „kultura“ ¤ zušlechťování polí (cultura agri) – dovednost zaměřená k maximálnímu užitku a zisku , který tato soustřžeděná činost o polní hospodářství může přinést. Vyžaduje jak rozumné promyšlené zacházení s půdou, tak i praktickou dovednost. Duše člověka je úhor, obdělávaný kulturou. Základem toho, k čemu má být člověk zušlechtěn, je určitý ideální obraz, vzor. Obraz může být humanistický nebo náboženský. Pěstování dobrých vlastností požaduje ale také disciplínu a jasnou představu o postupech, jakými lze prosadit vzory chování v komunitě či společnosti. Počátek lidských dějin je v okamžiku, kdy člověk mezi sebe a přírodu postavil svět obrazů, vzorů, svět významů a morálku. Počátek dějin klade Kant do okamžiku, kdy člověk byl schopen zadržet své žádosti, tedy nevyslyšet hlas své přirozenosti, nejdenat pudově, ale na základě vlastní vůle svobodně. Kultura je vázána na hodnoty, na to, co je posvátné, nadčasové a zahrnuje také zákazy určité=ho činu. (Mucha, Symboly v jednání. žCicero – zušlechťování polí (cultura agri) – dovednost zaměřená k maximálnímu užitku a zisku ¡ - v přeneseném smyslu se pojem zušlechťování uplatnil i při úvahách o člověku a pěstování jeho dobrých vlastností. žI. Kant – O domnělém počátku lidských dějin ž - Kultura je výrazem podřízení se určitému kultu, vzoru, ideál. Úsilí směřuje k jiným cílům, než jsou cíle spjaté s požadavky okamžiku. ž Aby tyto 3 mohly být v jednom celku, musí existovat následující podmínky: Artefakty – poznané (materiální lidské výtvory) Kulturní regulativy – sdílené Ideje a komplexy idejí – trvalé Pak vzniká transkulturní konflikt A kulturní relativismus – není vyšší a nižší kultura, ale JINÁ KULTURA, s jinými artefakty, regulativy a idejemi Kultura vytváří rámec porozumění tomuto světu, jejím úkolem je spojovat, slučovat části, uvádět do souvislosti smysly sjednocovat. SPojovat dvě časopvé roviny, nadčasovou a časnou. Symboly kultury se ztrátou hodnotového vzorce a spolu se zamlžením spojení s kulturou minulosti degenerují v civilizační znaky, snadno rozpoznatelné, bez hlubšího tajemství. Zatímco osvojení kulturních symbolů vyžaduje vnitřní proměnu, symboly civilizace jsou cíle jednání, bez hlubšího významu.Jsou to spíše symboly sociálního statutu.Čověk motivuje své jednání podle znaků momentálního úspěchu, veřejného uznání, sociální prestiže. Je orientací hedonistickou, nikdy nenasycenou. žKultura je naučená ž žKultura jako nebiologická adaptace žčlověka jako biologického druhu, kde se setkáváme s: ¡Artefakty – věci a znaky, svědčící o tom, že jsme se adaptovali ¡Kulturní regulativy – chování se podle norem ¡Ideje a komplexy idejí – pohádky, mýty, teorie ž žSymboly kultury jsou základem důvěry v to, že tento časný svět není jediným světem, ve kterém se člověk pohybuje. ¡ ¡ ¡ 1.Hodnotící pojetí ¡bere v úvahu jen pozitivní hodnoty, jako je umění, humanizující člověka 2.Globální (antropologické) pojetí ¡vše, co člověk vytvořil neinstinktivní cestou (tzv. kumulativním chováním x chování v kruhu, člověk x šimpanz) – obyčeje 3.Dedukcionistická pojetí ¡různé individuální, aplikované přístupy, např. organizační kultura, kultura bydlení, politická kultura, atp. žBiologický determinismus (sdílejí i zvířata): ¡Stav osobnosti ¡Endokrinní systém ¡CNS ¡Geny ¡Vegetativní systém žKulturní vzorce (typické pro člověka): ¡Obyčeje (ne/slušné) ¡Mravy (ne/mravné) ¡Zákony (ne/zákonné) ¡Tabu (ne/přirozené) ¢Při jejich nedodržení se počítá se sankcemi ž„Kultura musí být považována za soubor distinktivních duchovních a hmotných, intelektuálních i citových rysů, které charakterizují společnost nebo společenskou skupinu, kultura zahrnuje vedle umění a písemnictví také způsoby života, způsoby soužití, hodnotové systémy, tradice a přesvědčení“ žkulturní procesy ¡tvorba ¡produkce ¡zprostředkování a distribuce ¡spotřeba ¡ochrana a udržování kulturních hodnot žkulturní instituce ¡Místo realizace kulturních procesů a produkce kulturních produktů žkulturní produkty ¡Tj. realizace kulturních statků a služeb žUmění je důležitou součástí lidského života a kultury, spoluvytváří naši identitu a podílí se na tvorbě společností uznávaných a respektovaných hodnot. Umění je považováno za sílu, jež život člověka i společnosti proměňuje, přináší nové ideje, podněty a způsoby myšlení o nás samotných i o společnosti, ve které žijeme, a utváří nové příležitosti pro další osobní i společenský rozvoj. žUmění vytváří naše kulturní dědictví. Je považováno za vzácný statek, charakterizovaný talentem, kreativitou a osobnostními předpoklady, a jako takové je chráněno, uchováváno a je podporován jeho rozvoj. ž (Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007 – 2013) Kritérium Rozdělení Charakter vlastnictví a způsob rozhodování veřejný (municipální) sektor soukromý ziskový sektor soukromý neziskový sektor Způsob financování statky privátní čistě veřejné statky smíšené veřejné statky Oblasti kultury a jejich obory umění (dramatické, literární, výtvarné, hudební) ochrana kulturních hodnot (muzejnictví, památková péče) kulturně výchovná činnost odborný management odvětví žprezentována Radě ministrů kultury Evr.Komise žzavádí dva pojmy, „jež pomáhají přesněji měřit ekonomický a společenský dopad kultury“: ž ¡„kulturní průmysly/odvětví“ - neprůmyslová odvětví, která produkují nereprodukovatelné zboží a služby, jež jsou konzumovány na místě. Dále se jedná o průmyslová odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (například knihy, film, zvukové nahrávky). ¡„kreativní průmysly/tvůrčí odvětví“ - kultura se stává tvůrčí investicí do produkce „nekulturního“ zboží. Patří sem takové aktivity jako design, architektura a reklama. Ekonomika kultury, podzim 2013 Simona Škarabelová 12 ž Ekonomika kultury, podzim 2013 Simona Škarabelová 13 žPříčinou ekonomických obtíží kultury je její tradiční řazení mezi ekonomicky neproduktivní oblasti, v nichž jsou neefektivně využívány veřejné zdroje, navíc za často nespravedlivých podmínek. žJe totiž jen málo oblastí, v nichž jsou ekonomické zdroje vytvořené většinou občanů skutečně využívány často nepočetnými skupinami, jak je tomu právě v odvětví kultury. žPřesto se postupně rozvinul kulturní průmysl a trh kulturního zboží a služeb, ve kterém vedle sebe začaly koexistovat tržní i mimotržní vrstvy kulturního života. žTo přispělo k uvědomění ekonomického rozměru a k poznání, že jde o produktivní systém, jehož efekty mají často povahu externalit (jednotlivec si odnáší z kulturních akcí různé zážitky, které ho určitým způsobem motivují nebo ovlivňují a to jak pozitivně, tak negativně, apod.), a že stojí do značné míry mimo trh, ale zároveň jsou na trhu - alespoň v jeho ideální podobě - stále přítomny. Problémem indikátorů je, že začnou ovlivňovat chování instituce - např. lístky zdarma či za sníženou cenu. Kritérium vyprodanosti hlediště. Problémem také změna situace - když se rozkopala Husova - loni v červenci navštívilo Pražákův palác a UMPr.muzeum 6000 návštěvníků, letos 4500 Srovnávat lze jen srovnatelné žHledání výkonnostních ukazatelů ¡Nutné jako kritérium rozdělování peněz z veřejných rozpočtů ¡Nutné kvůli vzájemnému srovnávání ¡ žUkazatele absolutní x relativní ¡Počet zaměstnanců, počet diváků, počet představení, … ¡Náklady na jednoho návštěvníka, poměr veřejného příspěvku k vlastním příjmům organizace, … ¡ ž žPočet vlastních představení celkem žProcento návštěvnosti žProcento soběstačnosti (Vlastní výnosy + další zdroje/ neinvestiční náklady) žPodíl veřejných rozpočtů na průměrné hodnotě vstupenky v korunách celkem ž žJaké ukazatele byste zvolili pro hodnocení galerií? ž žPřímé příjmy vynaložené spotřebiteli na kulturní zboží a služby. žNepřímé výnosy ze souvisejících služeb a ekonomických činností (tzv. multiplikační efekt). žVytváření pracovních míst a dopad na zaměstnanost. žNepřímé ekonomické dopady v podobě budování identity a image daného místa. Vytváření zájmu o dané prostředí a zvyšování atraktivity lokality pro investory. žBudování sociálního kapitálu – sebevědomí, vlastní identita, sociální soudržnost komunit, aj. žBudování lidského kapitálu: ¡Participace na kultuře jako faktor vzdělání a růstu produktivity pracovní síly. Vytváření zásoby kvalifikované a kreativní pracovní síly a z toho plynoucí rozvoj ekonomických odvětví. ¡Produktivita práce v „kreativních oborech“ s „kulturní“ složkou je nesmírně vysoká a je tahounem růstu produktivity ekonomiky jako celku, kulturní průmysl je jedním z primárních zdrojů inovací pro jiné oblasti. žDle The Arts and Public Purpose, 1997 definovány 4 hlavní veřejné účely kultury: ¡ ¡Napomáhá definovat národní identitu, ¡Přispívá ke kvalitě života a ekonomické prosperitě. ¡Napomáhá utváření vzdělaného a uvědomělého občana. ¡Zvyšuje kvalitu individuálního života. žCestování zaměřené na prožitek kulturních prostředí, zahrnujících i krajinu, výtvarná a performativní umění, životní styly, tradice, hodnoty a události. žJe pohybem osob ke kulturním atrakcím mimo jejich trvalé místo pobytu, se záměrem získat nové informace a prožitky k uspokojení jejich kulturních potřeb. žHistorická města (72,8 %) žPoznávání života a mentality země (66 %) žHrady a zámky (64,4 %) žKrajina a příroda (62,1 %) žKontakty s lidmi (60,3 %) žPříležitost k zábavě (58,4 %) žKulturní nabídka (52,8 %) žČeská kuchyně (41,5 %) ž ž žmasová média žhromadné sdělovací prostředky žprostředky komunikace, které jsou schopny oslovit velký počet lidí na velké ploše v jednom okamžiku ždělíme na subsystémy televize, rozhlasu, tisku, internetu (sociálních sítí) žosvětová žinformační žvzdělávací žvýchovná žregulační žkulturní žzábavní ž??? žTelevize žRozhlas žTisk žInternet ž ž žrozlišujeme: ¡masmédia na komerční bázi ¡masmédia na nekomerční bázi ¢média veřejné služby, ¢tj. veřejnoprávní média ¢public broadcast media žKoexistence veřejnoprávních a soukromých provozovatelů na základě státem udělených a kontrolovaných vysílacích licencí žLicence uděluje Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání ¡A to na základě zák. č. 231/2001 Sb. O provozování rozhlasového a televizního vysílání žmédia jsou tak mocnou silou v ovlivňování veřejného mínění, že by měla být využita k prospěchu co největšího množství lidí (tzn. k prospěchu, nikoli pro uspokojení nebo pro zvětšení možnosti výběru) žstát jako majitel frekvenčního a kmitočtového spektra sice jeho část může pronajímat formou licencí soukromým subjektům, neměl by se však vzdávat zodpovědnosti za něj. žmají publikum vychovávat, informovat, ale také bavit, žmusí sloužit rozdílnému vkusu, intelektuálnímu i lidovějšímu, žmají pokrývat svými službami celou zemi a pokud to technologie dovoluje, nabízet přijatelnou kvalitu příjmu, žjsou povinny vytvářet programy pro menšiny (regionální, etnické, jazykové, náboženské i generační). ž žprožívají etapu vývoje, žpro niž je příznačná vysoká míra žzávislosti na jejich tržní úspěšnosti, žtedy na schopnosti generovat zisk. žKomodifikací médií - média se stále více a více sama stávají zbožím žKomercionalizací médií - Důsledky této skutečnosti jsou stejné mediální produkty (zpravodajství, publicistika, komentáře či zábava) jsou svým charakterem stále více podřízeny tomu, aby byly tržně úspěšné. ž žMá tři hlavní rysy: 1.krize identity - k čemu vlastně jsou? 2.krize organizace - proč jsou tak obrovská? 3.krize financování - proč mají mít zaručený příjem z poplatků? žRůst zájmu o seriál (oproti klasické kinematografii) žNezájem o klasické vysílací schéma žMožnost sledovat oblíbené pořady na médiu, které je právě po ruce ¡Počítač ¡Tablet ¡Telefon ¡ žInternetové videotéky, které umožňují přehrát daný pořad na jakémkoli počítači s webovým prohlížečem žUSA - Netflix žČR – iVysílání ČT + Voyo (Nova) žVe světě se – zvláště u mladých lidí - projevuje ochota platit za filmy a seriály, nikoli však klasickým televizím žOslabení vlivu kabelových televizí - HBO vlivem výše uvedeného má vlastní filmotéku GO (funguje i v ČR) žKabelové TV jsou tak často na půl cesty: divák si může určit pořad i čas vysílání, ale k tomu musí na prvním místě platit za tradiční kabelový program (ale z toho vlastní tvorba, často seriály J) žInternetové videotéky (Netflix) začínají vytvářet vlastní díla (House of Cards/Dům z karet) žTelevizní stanice mají stále převahu žVyužívají jí tak, že prodávají „internetové konkurenci“ práva k vlastním dílům s výrazným zpožděním žTím podporují pirátského stahování (z úložišť) žJak televizní stanice, tak internetové videotéky sledují pirátské žebříčky – sondují s jejich pomocí, jaká díla se vyplatí koupit žNetflix je přesvědčen, že jeho služba pomáhá nelegální stahování omezit – od doby, kdy vstoupil na kanadský trh, poklesl zájem o hlavní zdroj pirátského obsahu o polovinu žBude ochota platit za internetové videotéky??? ¡Průzkum mezi uživateli servedu Edna.cz existuje určitá ochota platit za obsah (místo pirátského stahování) i v ČR – např. seriály by si mohla kupovat necelá polovina lidí, kteří se na ně chtějí dívat.