Sociální zabezpečení Sociální služby Mirka Wildmannová Katedra veřejné ekonomie Zařazení SZ do systému nBlok existenčních jistot nSociální zabezpečení nZaměstnanost nŽivotní prostředí Sociální zabezpečení nProč systém sociálního zabezpečení? n- Proč vznikl sociální stát? nKomu se služby poskytují? nZa jakých okolností systém zabezpečuje? nKdo poskytuje zabezpečení? nKdo financuje sociální zabezpečení? Sociální zabezpečení – zařazení do systému nNástroj, kterým se realizuje sociální politika nOblast sociální politiky nVývoj SZ je obrazem sociálně-politických úsilí ve společnosti nHlavní funkcí je zabezpečení příznivých životních podmínek pro občany, jejichž potřeby nelze z objektivních důvodů zabezpečovat rozdělováním podle pracovního výkonu n= Souhrnné označení pro všechny sociální instituce poskytující poradenství, prevenci, materiální a peněžní plnění, služby a azyl k uspokojení základních potřeb Programy sociálního zabezpečení nVe stáří, invaliditě a úmrtí nV nemoci, v mateřství, často ve spojení se zdravotní péčí nV nezaměstnanosti nRodiny s dětmi nSociální péče (péče o chudé) Typy základních systémů SZ nLiberální nCharitativní nPojišťovací nZajišťovací nZaopatřovací Financování SZ 1.Bismarckův pojistný systém – výběr příspěvků n - průběžné financování n - kapitálový systém n2. Beveridgův přístup – z veřejných fondů Finanční techniky SZ nSpoření nSoukromé pojištění nPodnikové zaopatření nSociální pojištění nStátní zaopatření nSociální pomoc Soustava sociálního zabezpečení nSociální pojištění nStátní sociální podpora nSociální pomoc – sociální služby Sociální pojištění nPojistné na důchodové zabezpečení nPojistné na nemocenské zabezpečení nPříspěvek na státní politiku zaměstnanosti n Dávky SSP nDávky,které jsou poskytovány v závislosti na příjmu n - přídavek na dítě n - sociální příplatek (zrušen k 31.12.2011) n - příspěvek na bydlení n - porodné n - příspěvek na dopravu (zrušeno k 1.7.2004 – nahrazeno žákovským jízdným) Dávky SSP, které nejsou závislé na příjmu nRodičovský příspěvek nPohřebné nDávky pěstounské péče nPříspěvek na úhradu potřeb dítěte nOdměna pěstouna nPříspěvek při převzetí dítěte nPříspěvek na zakoupení motorového vozidla Životní minimum nŽivotní minimum plní v České republice oficiální hranici chudoby od konce roku 1991, kdy bylo stanoveno zákonem č. 463/1991 Sb., o životním minimu. nJeho uzákonění bylo reakcí na probíhající změny v české a slovenské ekonomice v rámci transformačního procesu, které by mohly mít nepříznivý dopad na určité sociální skupiny. Zejména se jedná o občany, kteří z nejrůznějších důvodů nemohou pracovat a jejichž schopnost uspokojovat základní životní (i sociální) potřeby je tak ohrožena. n Částky životního minima od 1.1.2012 v Kč za měsíc nPro jednotlivce 3410 npro první osobu v domácnosti 3140 npro druhou a další osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem 2830 npro nezaopatřené dítě ve věku ndo 6 let 1740 n6 až 15 let 2140 n15 až 26 let (nezaopatřené) 2450 n n nŽivotní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti Přídavek na dítě n nRodiny s příjmem do 2,4násobku životního minima n Věk nezaopatřeného dítěte Přídavek na dítě v Kč měsíčně do 6 let 500 6 – 15 let 610 15 – 26 let 700 Rodičovský příspěvek nVyčerpání částky 220 000,- Kč a to do čtyř let věku dítěte n nJestliže alespoň jednomu z rodičů v rodině lze stanovit k datu narození dítěte 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenské v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění, rodič si může volit výši a tím i délku pobírání rodičovského příspěvku. n nVolbu výše rodičovského příspěvku lze měnit jedenkrát za tři měsíce Příspěvek na bydlení njestliže 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem nČasově omezena: 84 měsíců v období posledních 10 let (vyjímky: osoby starší 70 let, OZP) Porodné nJednorázový příspěvek s narozením prvního dítěte nPříjmy v rodině nižší jak 2,4 nás.ŽM rodiny za poslední čtvrtletí před narozením dítěte nVýše porodného 13 000 Kč (u dvojčat 19 500 Kč) Pohřebné nNevyplácí se – výjimka: výše pohřebného je stanovena pevnou částkou 5 000 Kč Dávky pěstounské péče n nPříspěvek na úhradu potřeb dítěte n - výše činí 2,3násobek životního minima dítěte nOdměna pěstouna n - výše stanovena ve výši částky životního minima jednotlivce za každé svěřené dítě nPříspěvek pří převzetí dítěte n - účelem jednorázové dávky je přispět na nákup potřebných věcí pro dítě, přicházející do náhradní rodinné péče n n Věk nezaopatřeného dítěte Příspěvek při převzetí dítěte v Kč n do 6 let 8 000 n 6 – 15 let 9 000 n 15 – 18let 10 000 n nPříspěvek na zakoupení motorového vozidla n - v péči nejméně čtyři děti n - ve výši 70 % pořizovací ceny vozidla nejvýše ale 100 000 Kč. n Sociální pomoc od roku 2007 nv oblasti pomoci osobám, které se nacházejí v obtížné životní situaci díky jejich příjmové nedostatečnosti (dávky podmíněné zdravotním stavem zůstaly, ale jejich objem vzrostl o 3,1%). nLegislativně můžeme SP vymezit od roku 2007 dvěma zákony: nzákonem č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a nzákonem č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi Sociální pomoc -Zabezpečuje občany, kteří se nacházejí v obtížné životní situaci -Občan v hmotné nouzi -Občan v sociální nouzi n nMetody sociální pomoci – sociální práce n Formy sociální pomoci nSociálně – právní ochrana nFinanční výpomoc nPříspěvek na živobytí, mimořádná okamžitá pomoc, doplatek na bydlení nPůjčka na živobytí nSociální služby Mezinárodní organizace činné v sociálním zabezpečení nMezinárodní vládní organizace nHospodářská a sociální rada OSN nMezinárodní organizace práce nRada Evropy nOrganizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj nMezinárodní nevládní organizace nMezinárodní asociace sociálního zabezpečení nProfesní organizace (např. Mezinárodní sdružení sociálních pracovníků, Mez. sdružení soc. škol) nCírkevní sociální instituce n Sociální služby nZařazení : odvětví rozvoje člověka n nForma sociální pomoci nCíl: zabezpečit občana po dobu, kdy není schopen zabezpečovat svoje potřeby vlastním přičiněním Typologie sociálních služeb nSociální poradenství nUbytování - dočasné nDenní pobyty nStravování nPečovatelské služby nKrizová centra nZařízení pro občany společensky nepřizpůsobivé nKomunity nSociálně-právní ochrana nÚstavní sociální péče n Trh práce n •Proč bychom se měli problematikou pracovních trhů a politikou zaměstnanosti zabývat? • •Jaká je současná situace na pracovním trhu? • •Jak vzniká nezaměstnanost? •Kdo je nezaměstnaný? •Jak se nezaměstnanost měří? n Nezaměstnanost nSložitý jev, nelze hodnotit pouze globálně nK řešení je nutná informační síť potřebných dat n Nezaměstnaný/uchazeč o zaměstnání naktivně hledají práci a jsou registrováni na úřadu práce nbez práce během referenčního týdne nv současné době připraven k nástupu do práce n- Definice odpovídá a podmínkám ILO Výpočet míry nezaměstnanosti nUR=ED/LF *100 (%) nUR- míra nezaměstnanosti nED – přesná evidence registrovaných – dosažitelných, neumístěných uchazečů o zaměstnání občanů ČR a EU, vedenou ÚP podle bydliště uchazeče ke konci sledovaného měsíce nLF – zahrnuje: n A) počet zaměstnaných v NH s jediným nebo hlavním zaměstnání dle VŠPS n B) počet pracujících cizinců ze třetích zemí s platným povolením k zaměstnávání, zaměstnaných uchazečů EU registrovaných ÚP a cizinců s platným živnostenským oprávněním n C)přesná evidence registrovaných – dosažitelných, neumístěných o zaměstnání občanů ČR a EU, vedená ÚP podle bydliště uchazeče n n Výpočet míry nezaměstnanosti nObecná míra nezaměstnanosti – vykazována ČSÚ, výsledky VŠPS (vyhovuje k použití mezinárodní komparace) nRegistrovaná míra nezaměstnanosti – zveřejněna MPSV, výpočty na základě evidence jednotlivých úřadů práce, nepostihuje tzv. skrytou U (informuje lépe o skutečné situaci na trhu práce) Relativní ukazatele •Míry nezaměstnanosti •Míra dlouhodobé nezaměstnanosti (ILO/MPSV) •Míra ekonomické aktivity •Míra zaměstnanosti •Další ukazatele • Pracovní síla, ekonomicky neaktivní, podzaměstnaní Specifika fungování trhu práce nPředmětem směny na trhu je práce nPřizpůsobivost nabídky a poptávky podle ceny práce nTrh práce je segmentován nVliv kolektivního vyjednávání na mzdy nTrh práce ovlivněn ze strany státu Trh práce ninklinuje k nerovnováze a k nezaměstnanosti nJe rigidní, regulovaný nNení typicky konkurenčním trhem, administrativně regulovaný Politika zaměstnanosti •Aktivní + pasivní •Cíl APZ •Podpořit aktivní přístup osob při hledání zaměstnání •prostřednictvím ÚP a agentur práce zprostředkovávají informace o volných pracovních místech a o uchazečích o zaměstnání •Podporují vznik nových pracovních příležitostí •Podporují adaptabilitu uchazečů o práci prostřednictvím rekvalifikací •Cíl PPZ •Zabezpečení nezaměstnaným osobám při ztrátě zaměstnání. •Kompenzace ztráty pracovního období. • • Shrnutí nProč stát zabezpečuje sociální rizika? nProč zařazujeme systém sociálního zabezpečení do bloku existenčních jistot a sociální služby do odvětví rozvoje člověka? nJe současný systém sociálního zabezpečení dostačující? nJe zohledněn princip spravedlnosti? nJe sociální zabezpečení jediným systémem zabezpečující sociální rizika?