(EKONOMIKA) VZDĚLÁVÁNÍ V ČR EVSE 30. 10. 2013 zuzana.berna@econ.muni.cz Obsah přednášky •teoretická východiska •struktura vzdělávací soustavy v ČR •správa a financování školství •terciární vzdělávání v ČR Ekonomika a ekonomie vzdělávání •Ekonomika vzdělávání - součást společenské reality, předmět zkoumání ekonomie vzdělávání • •Ekonomie vzdělávání - vědní obor a vědecká teorie – zabývá se zejména: ▫financováním vzdělávání ▫efektivností a návratností prostředků vynakládaných na vzdělávání ▫vztahy mezi vzděláním a uplatněním na trhu práce • •A. Smith - vzdělávání jako investice přinášející zisk v budoucnosti •vědní obor od 60. let 20. stol – formulace teorie lidského kapitálu Vzdělávání jako veřejně poskytovaný statek •Veřejné statky (2 definiční vlastnosti dle Samuelsona) vs. veřejně poskytované statky • •Proč by vzdělávání mělo být poskytováno veřejně? ▫společenské užitky (pozitivní externalita) ▫asymetrické informace ▫možnost vzniku monopolu ▫právo na vzdělání (LZPS) + rovné příležitosti • •povinná školní docházka – tzv. statek pod ochranou (vynucená spotřeba) • Základní principy a legislativa •Listina základních práv a svobod ▫Např. čl. 33: ''Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon. ▫ Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách. […]“ •Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) •Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách • •Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů •Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů •Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením •Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání Struktura vzdělávací soustavy v ČR (I) Zdroj: Veselý, A. (2006) vs60.JPG Struktura vzdělávací soustavy v ČR (II) •Předškolní vzdělávání (ISCED 0) •zpravidla děti 3-6 let •není součástí PŠD (jako ve většině evr. zemí) •realizuje se v MŠ – zřizovatelem většinou obec (svazek obcí) •od 2005 se MŠ řadí mezi školy •poslední rok docházky musí být bezplatný a umožněn všem dětem • •Povinná školní docházka (ISCED 1 + 2) •délka stanovena školským zákonem (9 let) •ZŠ + víceletá gymnázia a konzervatoře •od 6+ let, konec v 9. roce (povinnost školní docházky končí dovršením věku 17 let) •zákonný zástupce: povinnost přihlásit dítě ke školní docházce •obec povinna vytvářet podmínky pro plnění PŠD •praktické a speciální školy (základní vzdělání vs. základy vzdělání) • Struktura vzdělávací soustavy v ČR (III) •Střední vzdělávání (ISCED 3) •uskutečňuje se na středních školách ▫střední vzdělání dosahované po 1-2 letech studia (poskytují odborné školy, učiliště či praktické školy, ISCED 2C) ▫ střední vzdělání s výučním listem (poskytují odborná učiliště, ISCED 3C) ▫střední vzdělání s maturitou (střední odborné školy či učiliště, gymnázia, ISCED 3A) •programy všeobecného vzdělávání (gymnázia + lycea) a programy odborného vzdělávání (SŠ, SOU) •v ČR poměrně hodně odborně zaměřené • •Postsekundární neterciární vzdělávání (ISCED 4) •především nástavbové studium •organizuje se na SŠ Struktura vzdělávací soustavy v ČR (III) •Terciární vzdělávání (ISCED 5 + 6) •VOŠ poskytují vyšší odborné vzdělání (ISCED 5B) ukončené absolutoriem (titul DiS.). •VŠ poskytují vzdělání v bakalářských, magisterských (oba ISCED 5A) a doktorských programech (ISCED 6) •prezenční, nebo distanční forma (případě v kombinaci) • •Další školy a školská zařízení •Školy nespadající do klasifikace ISCED (ZUŠ, JŠ s právem státní jazykové zkoušky) • •Školská zařízení (zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školská poradenská zařízení, zařízení školního stravování, školská účelová zařízení…) • • Všeobecná správa ve školství a)dle školského zákona •státní správa - zejména MŠMT, dále Česká školní inspekce, KÚ, OÚ obcí s rozšířenou působností, ředitelé škol a školských zařízení •samospráva - kraje, obce a školské rady •financování odlišné od VŠ (státní finanční politika MŠMT) ▫ZŠ + MŠ – obec, SŠ + VOŠ –kraje ▫ b)dle zákona o VŠ •VŠ právnickými osobami (kromě státních VŠ) - mnohem vyšší stupeň autonomie •státní správa - MŠMT (příp. MO / MV – státní VŠ) •samospráva – vnitřní samosprávné orgány • • • Instituce ve vzdělávání a)dle školského zákona •právní formy veřejných škol: ▫nejčastěji příspěvkové organizace – spravují majetek svěřený zřizovatelem (stát, kraj, obec), zpravidla neziskové ▫školská právnická osoba (např. církevní školy) ▫organizační složky státu (zřizuje MO, MV nebo MS) •soukromé školy – zřizují právnické osoby (odlišné od výše uvedených) nebo FO ▫upravuje obchodní zákoník (s.r.o., a.s.) ▫mohou využívat i formy obecně prospěšné společnosti nebo školské právnické osoby •nutnost zápisu do rejstříku škol a školských zařízení • b)dle zákona o VŠ •VŠ právnickými osobami, státní VŠ součástí rozpočtové organizace MO / MV Terciární vzdělávání v ČR •Vysokoškolské (ISCED 5A a ISCED 6) a vyšší odborné (ISCED 5B) •Legislativní rámec: ▫Školský zákon (VOŠ) a zákon o VŠ ▫Vnitřní předpisy (VŠ) – povinně 8 vnitřních předpisů pro každou VŠ –(Statut, Volební a jednací řád akademického senátu, Vnitřní mzdový předpis, Jednací řád vědecké rady, Řád výběrového řízení, Studijní a zkušební řád, Stipendijní řád, Disciplinární řád) •Třístupňová struktura vysokoškolského vzdělávání (novela z r. 2001, v praxi od 2004) ▫Bc. (ISCED 5A) ▫Mgr. (ISCED 5A) ▫Ph.D. (ISCED 6) • Od historie po současnost •VOŠ relativně nový typ postsekundárního vzdělávání ▫experimentálně ověřovány od školního roku 1992/93 ▫nová součást vzdělávacího systému od školního roku 1995/96 (novela ŠZ z r. 1995) ▫komplexní úprava VOŠ v novém ŠZ z r. 2004 • •Vysoké školství – více než šestisetletá tradice ▫1348 - 1. univerzita v Praze ▫1573 – univerzita v Olomouci ▫1707 - Česká stavovská inženýrská škola v Praze (od r. 1920 ČVUT) ▫1811 – konzervatoř (od r. 1946 AMU) • Od historie po současnost II (VŠ) •po r. 1918 ▫vznik univerzity v Brně, zemědělské a veterinární VŠ ▫VŠ financované státem, zákonem zaručena autonomie a tradiční akademické svobody ▫VŠ uzavřeny během okupace •1948 ▫zánik akademických svobod a samosprávy ▫přístup na VŠ podřízen ideologii ▫po r. 1950 založeno 5 technických VŠ •1989 ▫navrácení autonomie, samosprávy a akademických práv a svobod ▫Akreditační komise ▫na VŠ navrácen výzkum a vývoj ▫vznik regionálních univerzit ▫vznik Bc. studia Od historie po současnost III (VŠ) •1998 – nový zákon o VŠ ▫VŠ veřejnoprávními institucemi – majetek ve vlastnictví ▫VŠ univerzitní a neuniverzitní ▫vznik soukromých VŠ ▫posílení pozice Akreditační komise ▫vznik správních rad •v novém tisíciletí… ▫zavedeno CŽV ▫sociální stipendia pro studenty ▫v r. 2001 zavedena třístupňová struktura (Boloňský proces) ▫od r. 2006 Ph.D. studium v délce 3-4 let; diploma supplement Od historie po současnost IV (VŠ) •v r. 2003 rozsáhlý průzkum terciárního vzdělávání OECD - vypracována zpráva o stavu terciárního vzdělávání v ČR – Country Note •v návaznosti Bílá kniha terciárního vzdělávání (MŠMT, 1. verze 05/2008) – východisko pro reformu českého vysokého školství ▫silný důraz na potřebu zaměřit se směrem ven (zaměstnavatelé, regiony a trh práce, partnerství v R&D s podniky, průmyslem a jinými VŠ… otevřenost i vůči EU a světu) ▫financování VŠ dle kvality, spoluúčast studentů, soukromé VŠ by měly mít nárok na příspěvek na vzdělávací činnost •Reforma řešena v rámci Individuálního projektu národního - Reforma terciárního vzdělávání ▫projekt má navrhnout optimální systém řízení a financování terciárního vzdělávání v České republice ▫Hlavním cílem předložit věcný záměru zákona (1) o terciárním vzdělávání a (2) o finanční pomoci studentům Typy institucí •VOŠ - veřejné (zřizuje kraj), státní, soukromé nebo církevní (se státním souhlasem k působení) ▫zřizovateli fyzické osoby, a.s., s.r.o., o.s., nadace… ▫počty studentů na VOŠ v ČR (09/2011) •VŠ – veřejné (zřizované zákonem), soukromé a státní (vojenské a policejní) •VŠ univerzitní a neuniverzitní (typ uveden ve statutu) ▫univerzitní VŠ se mohou členit na fakulty, ústavy a pracoviště, součástí i účelová zařízení ▫neuniverzitní VŠ – v ČR 2: VŠ polytechnická v Jihlavě (transformací z VOŠ) a VŠ technická a ekonomická v ČB ▫soukromé VŠ nemají statut univerzity – 3 výjimky: UJAK, MUP, o.p.s. a VŠFS, o.p.s. •státní VŠ: Univerzita obrany (sloučením 3 vojenských škol v r. 2004) a policejní akademie Typy institucí (II) •Soukromé VŠ ▫umožněno zákonem o VŠ z r. 1998 ▫dnes počet převyšuje počet VVŠ –přehled soukromých VŠ (02/2012) –přehled VVŠ (02/2012) ▫působení na základě státního souhlasu (MŠMT + stanovisko AK) ▫statut a.s., s.r.o. a o.p.s. ▫povinnost zajištění finančních prostředků (v případě o.p.s. možnost dotace z MŠMT) ▫všechny SoVŠ možnost dotace sociálních stipendií ▫poplatky za studium si stanovuje SoVŠ sama Samospráva VŠ •zaručení akademických svobod a práv (zákon o VŠ) ▫svoboda vědy, výzkumu a umělecké tvorby a zveřejňování jejich výsledků, svoboda výuky, právo učit se, právo členů akademické obce volit zastupitelské akademické orgány, právo používat akademické insignie a konat akademické obřady •nepřípustnost zakládání a organizování činnosti politických stran a politických hnutí •rozdílné pojetí samosprávy pro SoVŠ a VVŠ •řada samosprávných působností VVŠ ▫rozhodnutí o vnitřní organizaci, určení počtu přijímaných studentů, podmínek jejich přijetí a přijímacího řízení, tvorba a uskutečňování studijních programů, organizace studia… Samosprávné orgány VVŠ •Akademický senát ▫volení členové akademické obce (studenti tvoří 1/3 – 1/2), funkční obd. max 3 roky ▫pravomoci vymezené zákonem o VŠ (rozhoduje o zřízení, organizaci a zrušení součástí VŠ, schvaluje rozpočet VŠ a kontroluje využívání finančních prostředků, usnáší se o návrhu na jmenování rektora, popř. navrhuje jeho odvolání z funkce…) •Rektor ▫v čele VŠ, jedná a rozhoduje ve věcech školy, předseda vědecké rady ▫jmenován prezidentem republiky na 4 roky (max. 2x po sobě) •Vědecká rada ▫jmenuje a odvolává rektor, členy odborníci, alespoň 1/3 externisté ▫projednává dlouhodobý záměr VŠ, schvaluje studijní programy, které nespadají do kompetence vědecké rady fakulty, působí při habilitačním řízení a při řízení ke jmenování profesorem Samosprávné orgány VVŠ (II) •Disciplinární komise ▫předsedu a členy jmenuje rektor na max. 2 roky, ½ tvoří studenti ▫projednává disciplinární přestupky studentů mimo fakulty VŠ (jinak DK fakulty) •Správní rada ▫členy (významné představitele mimo VŠ) jmenuje ministr školství na 6 let ▫dohlíží na zachování účelu VŠ a zohlednění veřejného zájmu, dává souhlas k vybraným právním úkonům, publikuje stanoviska k rozpočtu, hospodaření a hodnocení VŠ •Kvestor ▫jmenuje a odvolává rektor ▫řídí hospodaření a vnitřní správu VŠ • Samosprávné orgány VVŠ (III) •řídí se obecně závaznými právními předpisy a vnitřními předpisy VŠ – nejdůležitější statut ▫dále volební a jednací řád akademického senátu, vnitřní mzdový předpis, jednací řád vědecké rady, řád výběrového řízení k obsazování míst akademických pracovníků, studijní a zkušební řád, stipendijní řád, disciplinární řád pro studenty, příp. další předpisy • •člení-li se VVŠ na institucionální součásti (např. fakulty), dochází k dělbě samosprávy ▫senát fakulty, děkan (proděkani), vědecká rada fakulty, disciplinární komise, tajemník ▫vnitřní předpisy fakulty –statut, volební a jednací řád AS, jednací řád VR, disciplinární řád… • Financování •VOŠ financovány dle ŠZ, podíl studentů na nákladech •Hospodaření VŠ dle ZoVŠ •Státní vysoké školy financované ze státního rozpočtu - kapitoly MO (UO) a MV (PA) ▫MO a MV určují výši poplatků •Veřejné VŠ financovány vícezdrojově ▫prostředky ze SR – kolem 70 % příjmů ▫poplatky spojené se studiem ▫výnosy z majetku, výnosy hlavní a doplňkové činnosti ▫příjmy z darů a dědictví •rozpočet VVŠ sestavován jako vyrovnaný •kontrolu hospodaření VVŠ provádí MŠMT • Financování VVŠ ze státního rozpočtu •prostředky na výdaje běžné a kapitálové •prostředky poskytovány formou příspěvků ▫na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost (zůstatek převoditelný do dalšího roku) •nebo dotací (nepřevoditelné) ▫na rozvoj vysoké školy, příp. na ubytování a stravování •objem prostředků každoročně stanovován zákonem o státním rozpočtu •VŠ financovány převážně na základě svých výkonů ▫určovány výší normativů (ročních jednotkových nákladů na studium určitého studijního programu) a počtem studujících Financování ze státního rozpočtu (II) •rozpis rozpočtu VŠ na rok 2013 - vychází ze zákona o SR ČR na rok 2013 ▫rozpočet členěn na rozpočtové okruhy (4) a ukazatele (10) –RO I - institucionální financování VŠ (ukazatele A, K) –RO II - podpora studentů (stipendia a dotace - C, J, S, U) –RO III – podpora rozvoje VŠ (G, I) –RO IV – mezinárodní spolupráce a ostatní ( D, F) • •ukazatel VŠ ve výši 21 803 802 tis. Kč ▫1 995 030 tis. Kč na programové financování ▫19 808 772 tis. Kč na běžné činnosti VŠ ▫(navýšení o 3,32 % oproti 2012) • Poplatky •na VOŠ vzdělávání poskytováno za úplatu – příjmem zřizovatele (výši stanovuje ředitel, podmínky upravuje vyhláška) •na VVŠ možno stanovit: ▫poplatky za úkony spojené s přijímacím řízením –nejvýše 20 % základu vypočteného MŠMT (aktuálně 500 - 600 Kč) – (základ = 5 % z průměrné částky připadající na jednoho studenta ze základního normativu) ▫poplatky spojené se studiem (týkají se studentů, kteří překračují standardní dobu studia nebo studují postupně více studijních programů) –nejméně 1,5 násobek základu za každých započatých 6 měsíců při překročení o rok –další studium - za každý další započatý jeden rok nejvýše základ (neplatí pro souběžné studium) • • Finanční podpora studentů •sociální dávky (přídavek na dítě, ev. sociální příplatek) do 26 let •zdravotní pojištění hrazené státem (do 26 let) •daňové úlevy •sleva na dopravu •sociální stipendium (od r. 2006) •dotované stravování •ubytovací stipendium (VŠ) •stipendia ze stipendijního fondu (prospěchová…) •doktorandská stipendia • •Děkuji za pozornost! • • •Zdroje: – –Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) – –Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách – –Kleňhová, M. Struktura vzdělávacího systému ČR v mezinárodním srovnání. In Kalous, J., Veselý, A. (eds): Vzdělávací politika české republiky v globálním kontextu. Univerzita Karlova v Praze. Nakladatelství Karolinum, Praha 2006, s. 33-46, ISBN 80-246-1261-5 – –Eurydice (www): https://webgate.ec.europa.eu/fpfis/mwikis/eurydice/index.php/%C4%8Cesk%C3%A1-republika:P%C5%99ehled – • – • •