Bc. Stanislava Moravcová, 342696 Bc. Štěpánka Sychrová, 322013 NÁKLADY A VÝNOSY SPOJENÉ S KOUŘENÍM 1. ARGUMENTY OBHAJUJÍCÍ ZÁSAHY STÁTU DO OBLASTI KOUŘENÍ A JEJICH KRITIKA OCHRANA AKTIVNÍCH KUŘÁKŮ • Argument: Kouření škodí zdraví • Kritika: A proč neregulovat také nezdravá jídla, alkohol, riskantní sporty? • Argument: Vysoké náklady spojené s léčbou nemocí vyvolaných kouřením • Kritika: Toto nelze jednoznačně tvrdit - objevují se různé studie s diametrálně rozdílnými výsledky. OCHRANA PASIVNÍCH KUŘÁKŮ • Argument: Právo nekuřáků na čistý vzduch je stejné jako právo kuřáků na cigaretu. Je třeba zakázat kouření na veřejných prostranstvích a rovněž v restauracích. • Kritika: Zákaz kouření je záležitostí majitelovy vůle. • Argument: V tomto případě nelze operovat se soukromým vlastnictvím – přednost má veřejný zájem na ochraně života a lidského zdraví. 2. NÁSTROJE STÁTU K REGULACI KOUŘENÍ CENOVÉ NÁSTROJE: - zvyšování cigaretových daní a tím i jejich ceny NECENOVÉ NÁSTROJE: - větší informovanost obyvatel o zdravotních dopadech kuřáctví - zákaz reklamy a podpory prodeje cigaret - zákaz kouření v práci a na veřejných místech, - omezení prodejních míst tabákových výrobků - terapie náhradními nikotinovými prostředky, tj. NRT (nicotine replacement therapy) produkty. Uvalení spotřební daně Výrobky a služby splňují jednu nebo více z následujících podmínek (McCarten and Stotsky, 1995): 1. Produkce, distribuce a prodej mohou být přesně kontrolovány vládou, což zajišťuje minimální možnost krácení daní. 2. Poptávka je cenově neelastická = když roste cena, spotřeba klesá o méně procent, než o kolik se zvýšila cena. Příjmy z daní jsou tedy vyšší díky nové míře spotřeby. 3. Produkt nebo služba je luxusní, nejedná se o základní potřebu. Růst příjmů obyvatel → růst spotřeby luxusního zboží a služeb − roste rychleji než příjmy. 4. Spotřeba produktu je návyková nebo způsobuje negativní externality (dopady na ostatní). Tím se nabízí vhodný důvod (ekonomicky a politicky zdůvodnitelný) na zavedení daní. 3. EKONOMICKÉ PŘÍNOSY KOUŘENÍ PŘÍJMY STÁTU • DPH a spotřební daň z tabákových výrobků • Cla z tabákových výrobků • Daň ze zisku tabákového průmyslu v ČR • Ušetřené starobní důchody POZITIVA KOUŘENÍ • Vyšší produktivita díky nikotinu • Kladný efekt kouření na vybrané choroby 4. EKONOMICKÉ NÁKLADY KOUŘENÍ • Náklady zdravotnictví v důsledku kouření • Ztráta daní z příjmu – předčasná úmrtí kuřáků • Vyšší výplata dávek • Požáry • Vyšší náklady na úklid veřejných míst 5. ÚSKALÍ PUBLIKOVANÝCH STUDIÍ • výnosy – statisticky sledovány • výdaje – neexistuje univerzální metodika vyčíslení • stejné prostředí, identický zdroj dat, analýza příjmů a nákladů kouření v jedné zemi, a přesto se výsledky často odlišují • ne chybné výpočty, ale odlišné pojetí nákladů KOUŘENÍ V KONTEXTU – ZKRESLENÍ STUDIÍ VLIV KOUŘENÍ A SPOLUPŮSOBENÍ OSTATNÍCH FAKTORŮ: Mezi kuřáky nejvíce jedinci z rodin s nízkým materiálním zajištěním a osoby méně vzdělané; mají výrazně horší zdravotní stav. Kratší očekávání ohledně délky života + ostatní rizikové faktory (konzumace alkoholu, vyšší BMI, snížená fyzická aktivita apod.). SUBSTITUCE TABÁKU V PŘÍPADĚ NEEXISTENCE TABÁKU: Jedinci mající sklon k riziku kouří častěji a v případě neexistence tabáku by s nejvyšší pravděpodobností částečně substituovali kouření jinou rizikovou aktivitou. DYNAMIKA KOUŘENÍ A DODATEČNÉ NÁKLADY NEKUŘÁKŮ: Nekuřák žijící v průměru o 10 let déle čerpá zdravotní péči (nemocenské dávky, důchod apod.) delší dobu než kuřák a v jiném časovém období. Časový nesoulad konzumace tabáku a čerpání zdravotních nákladů. SNÍŽENÁ PRODUKTIVITA KUŘÁKŮ: Kouření snižuje produktivitu kvůli častějším pauzám během pracovní doby a vyšší absenci kuřáků v práci (nemocnost). Nižší produktivita zvyšuje náklady zaměstnavatele a nepřímo ovlivňuje daňový výnos státu (snižuje). POKUD VÁS ZAJÍMAJÍ STUDIE O EKONOMICKÝCH ASPEKTECH KOUŘENÍ: • Viscusi (1994), která hodnotí kouření z pohledu státu – pro stát výhodné. • Doran (1996): i přes rozšířený pohled na výdajovou stranu a široké pojetí nákladů kouření z pohledu státního rozpočtu přínosné. • Klíčový vliv a mezinárodní věhlas má diskutovaná studie Little (2001) pod záštitou společnosti Philip Morris. • kritická studie Hany Ross (2004), která vznikla jako reakce na výsledky práce Little (2001). • Sadílek (2001) pod záštitou Lékařského informačního centra - kouření pro stát ekonomicky nevýhodné především kvůli zdravotním následkům kouření. • Kontroverzní studie Leu a Schaub (1983) - očekávaná budoucí délka léčby muže nekuřáka ve věku 35 let je v průměru o 7% delší v porovnání se stejně starým kuřákem. OTÁZKY Studie věnující nákladům a výnosům spojeným s kouřením mohou být zkresleny: a) časovým nesouladem konzumace tabáku a čerpání zdravotních nákladů b) ušetřenými starobními důchody c) nižší produktivitou práce kuřáků d) ztrátou daní z příjmu Mezi ekonomické náklady státu nepatří: a) ztráta daní z příjmu b) cla z tabákových výrobků c) vyšší náklady na úklid veřejných míst d) omezení prodejních míst tabákových výrobků ZDROJE HABROVÁ, Daniela; HRUBÁ, Drahoslava. Ekonomika kuřáctví v ČR. Brno, 2006. Dizertační práce. Masarykova univerzita Brno, Lékařská fakulta, Ústav preventivního lékařství. 129 s. KINDL, Tomáš. Jak stát (ne)vydělává na kouření. Finmag: Peníze v souvislostech [online]. 2012 [cit. 2013-10-06]. Dostupné z: http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/jak-stat-nevydelava-na-koureni/ PAIKERTOVÁ, Silvie; ŠŤASTNÝ, Daniel. Přináší kouření cigaret státu větší výnos, než je výše nákladů z kouření? Praha, 2012. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta národohospodářská, Katedra ekonomie. 74 s. SCHWARZ, JR., Jiří. Cigaretová prohibice. Liberální institut [online]. 2007 [cit. 2013-10-06]. Dostupné z: http://libinst.cz/clanky-a-komentare/1541-cigaretova-prohibice/