Ekonomika životního prostředí Jana Soukopová eco1 Prostředí a životní prostředí nPojem prostředí nŽivotní prostředí – ekonomické souvislosti diskuse Životní prostředí – ekonomické souvislosti npojem „životní prostředí“ n n „vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje; složkami jsou zejména: ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie“ n /§ 2 z. č. 17/1992 Sb./ Životní prostředí - složky npřírodní složky životního prostředí: ¡neživá příroda; ¡ovzduší (atmosféra); ¡půda (pedosféra, litosféra) a krajina; ¡voda (hydrosféra); ¡flora; ¡fauna; ¡člověk; numělé složky životního prostředí ¡předměty uměle vytvořené člověkem; nsociální složky životního prostředí ¡sociální prostředí člověka - životní a pracovní podmínky, úroveň příjmů, vzdělání a také společenské podmínky. Tedy sociálními složkami životního prostředí mohou být např. obytné, pracovní nebo rekreační prostředí aj. n Ochrana životního prostředí nDůvody ochrany životního prostředí ¡idealistické pojetí: „dílo Boží“ ¡materialistické pojetí: funkce životního prostředí nzdroj všech vstupů nodkladiště a „absorbátor“ všech výstupů jen v určitém rozsahu, čase, prostoru (ekologická stabilita) ¡„příznivé“ životní prostředí jako sociální standard (trvale udržitelný rozvoj) n Trvale udržitelný rozvoj nTakový ekonomicky, sociálně i technologicky možný rozvoj, při němž každá generace uspokojuje své potřeby tak, že při tom neohrožuje možnosti budoucích generací uspokojovat své potřeby. n3 pilíře ¡Ekologický ¡Sociální ¡Ekonomický Vznik pojmu TUR nMyšlenka TUR - dokument OSN z roku 1987, ¡TUR definován jako „rozvoj, který uspokojuje naše dnešní potřeby takovým způsobem, aby to neohrožovalo šance budoucích generací uspokojovat jejich potřeby“. nProsinec 1983 valné shromáždění OSN schválilo Zvláštní komisi pro životní prostředí a rozvoj – 3 úkoly ¡přezkoumat kritické problémy ŽP a formulovat realistické návrhy jejich řešení ¡předložit návrhy nové formy mezinárodní spolupráce ¡prohlubovat poznání a angažovanost v činnosti jednotlivců, dobrovolných organizací, podniků, ústavů a vlád. Principy trvale udržitelného rozvoje nTokijská deklarace 1987 – Zpráva „NAŠE SPOLEČNÁ BUDOUCNOST“ – definovala principy TUR 1.Oživit ekonomický růst 2.Změnit kvalitu růstu 3.Uchovávat a obohacovat bázi přírodních zdrojů 4.Zajistit udržitelnou úroveň populace 5.Nově orientovat techniku a odstraňovat rizika 6.Při rozhodování integrovat ekologické a ekonomické aspekty 7.Reformovat mezinárodní hospodářské vztahy 8.Posílit mezinárodní spolupráci n Základní aspekty změny k TUR nKomplexnost změny. nDostatečná rychlost změny nDodržování zásady předběžné opatrnosti nOdpovídající demografický a sociální vývoj nPodpora integračních a kooperačních tendencí ve světě se současným zachováním národních, náboženských a etnických specifik a preference výroby pro místní trh nZásadní změna spotřeby nZásadní změna výroby – výrazné zvýšení účinnosti technologií, důsledná recyklace, snížení spotřeby materiálů při stejné nebo vyšší užitné hodnotě výrobku (mikroelektronika), prodloužení morální a fyzické doby užívání výrobku, minimalizace vlivů na životní prostředí atd. n Ekologie a ekonomie nStejný základ – eko (z řečtiny - oikos = dům, obydlí) ¡Ekonomie (oikos = dům – nomos =správa) nzkoumá jak rozdělit omezené zdroje, aby byly uspokojeny neomezené potřeby existujících ekonomických subjektů) ¡Ekologie (oikos = dům – logos = věda) nzkoumá strukturu a vzájemné vztahy mezi objekty v daném domě (provádí studium vztahů existujících mezi živým organismem a jeho domovským prostředím, studium systému, jenž se skládá z neživých faktorů a živých organismů) ¡ Ekonomická činnost a ŽP nŽP a člověk … ¡Ve vztahu k životu člověka i všech živých organismů životní prostředí člověku poskytuje a zabezpečuje: ¡ochranu proti kosmickým vlivům; ¡relativně stálé fyzikálně chemické podmínky pro život; ¡pitnou vodu v rámci přírodního koloběhu vody; ¡zdroje látek; ¡přirozenou dekontaminaci; ¡fertilitu půdy; ¡zdroje energie; ¡biologické zdroje a ¡životní prostor. ¡ ŽP jako veřejný statek nDobrý stav ŽP – předpoklad existence člověka nŽP – z pohledu e. teorie = čistě veřejný statek ¡jedince nelze vyloučit ze spotřeby (nevylučitelnost) ¡užitek se spotřeby jedince nesnižuje užitek ostatních (nerivalita) Ekonomické vlastnosti statků typu ŽP njednotlivci nejsou schopni docenit užitek (často užitek nelze přesně určit) nexistují externality nnení zde konkurence na straně poptávky (substituce mezi statky také není možná) ninformovanost veřejnosti je problematická ntrh je nedokonalý, deformovaný. n ŽP a ekonomika nživotní prostředí poskytuje: ¡vstupy pro ekonomickou činnost – obnovitelné i neobnovitelné přírodní zdroje (rostliny, zvířata, paliva, nerostné suroviny); ¡místo pro průmysl, zemědělství, komunikace i obytná sídla; ¡místo pro zbytkové látky z výroby a spotřeby (emise, odpady, teplo, hluk); ¡spotřební materiální i imateriální statky (vodu, čistý vzduch, estetické hodnoty). ¡ Znečištění a negativní vývoj ŽP 1.etapa, zahrnující starověk, středověk a novověk (až do průmyslové revoluce) - malé nároky na přírodní zdroje; 2.etapa, od průmyslové revoluce - znehodnocování životního prostředí regionálního charakteru; 3.etapa, od vědecko-technické revoluce - začíná globální charakter problémů životního prostředí; 4.etapa, současnost - reálná hrozba nevratných změn ¡jako zásadní se jeví strategie prevence. ¡ Příčiny problémů ŽP nrůst světové populace; npřekotná urbanizace; nprudký hospodářský růst; ntechnologické změny zatěžující životní prostředí (fosfáty, freony,…) – souvislost s ekonomikou!!!! npředimenzované spotřební vzorce chování člověka. ¡ Globální problémy a jejich příčiny a ekonomické důsledky nhlavní problémy: ¡globální změny klimatu ¡nedostatek zdrojů, zejména pitné vody ¡snižování biodiverzity – vymírání živočišných a rostlinných druhů ¡desertifikace, úbytek a degradace půd ¡poškozování ozónové vrstvy Země nhlavní příčiny: ¡znečišťování ¡nehospodárné nakládání se zdroji ¡přelidnění nEKONOMICKÉ DŮSLEDKY!!! ???? diskuse Problém znečištění ŽP nenvironmentální statky stávají nedostatkovými a mezi Þ začíná konkurence a rivalita ¡charakter smíšených statků Þ nezbytná role státu nstát nahrazuje pomyslnou neviditelnou ruku trhu, tzv. „viditelnou rukou státu“ a snaží se o dosažení optimálního stavu – STÁTEM GARANTOVANÁ OCHRANA ŽP n ŽP jako externalita nmožnost volně využívat některé statky a služby životního prostředí může vést ke specifickému ekonomickému vztahu – externalitám. ¡„aktivita jednoho ekonomického subjektu přináší jinému ekonomickému subjektu buď určité náklady (externality negativní) nebo výnosy či výhody (externality pozitivní), aniž by za něj byl tento subjekt odškodněn nebo za ně musel platit (podle charakteru externalit)“ nNutnost internalizace externalit Internalizace externalit (Pigou) nHistoricky nejstarší, a z pohledu ekonomických nástrojů ochrany životního prostředí klíčový, koncept internalizace externalit vypracoval ve 30. letech minulého století anglický ekonom Arthur Cecil Pigou (1877–1959). nZákladní myšlenka: ¡„Pokud se z důvodu existence externích efektů nerovnají soukromé a společenské náklady průmyslové produkce, potom může stát tento rozdíl eliminovat zavedením daně na příslušné aktivity. Sazba daně by měla být určena tak, aby se původní příliš vysoké množství produkce snížilo na optimální úroveň“ ¡PROBLÉMY nINFORMACE (NUTNOST ZNÁT VÝŠI EXTERNÍCH NÁKLADŮ ) nNutnost identifikovat PŮVODCE DANÉ EXTERNALITY! nČasto jsou využívány i v případech, kdy by při nastavení urč. podmínek internalizace externalit mohla proběhnout tržním řešením Ekonomické aspekty znehodnocení ŽP nEkonomická škoda za znehodnocování ŽP představuje ekonomické efekty působené různým ekonomickým subjektům (domácnostem, firmám, státu) ¡Výše škody je přímo závislá na stupni znehodnocování ŽP ¡Ekonomická škoda představuje ztráty spojené se snížením hektarových výnosů ve znečišťovaných územích, ztráty z nižší produktivity pracovníků v hlučném prostředí, nižší kvalita bydlení v oblastech se zhoršeným ŽP ¡Znehodnocení ŽP vyžaduje dodatečné náklady vynakládané různými ekonomickými subjekty na dodatečné odstranění nebo zmírnění negativních důsledků znehodnocování ŽP (zvýšené náklady na léčbu obyvatel, náklady na likvidaci ekologických havárií aj.) Znehodnocení ŽP – ekonomické aspekty n Stupeň znehodnocování ŽP Ekonomická škoda ze znehodnocování ŽP Výše škody Ekonomické aspekty znehodnocení ŽP nJiná kategorie - náklady, které vedou ke zmírnění negativních důsledků, ale příčiny vlastního znehodnocování neodstraňují (preventivní náklady, ochranné prostředky) ¡Uvedené ztráty nejsou obsaženy v tradičních ekonomických veličinách zachycující produkci a spotřebu na mikro- i makro-úrovni nNa mikroekonomické úrovni je třeba rozlišit: ¡škody, které svým negativním vlivem působí daný ekonomický subjekt sám sobě, ¡škody působené jiným ek. subjektům (snížení estetické kvality rekreačního území, škody na zemědělské a lesní produkci aj.) Náklady na ochranu ŽP nnáklady na zamezení znehodnocování ŽP figurují proti ekonomickým škodám ¡Jsou vynakládány různými subjekty na odstranění nebo zmírnění samotných příčin znehodnocování ŽP (náklady na odsiřovací zařízení, zavedení lepší technologie pro redukci emisí, čištění odpadních vod aj.) ¡Čím více těchto nákladů je vynaloženo, tím nižší je stupeň znehodnocení ŽP a naopak n Peněžní jednotky Náklady na zamezení znehodnocování ŽP Stupeň znehodnocování ŽP Ekonomické optimum kvality ŽP n Peněžní jednotky Náklady na zamezení Stupeň znehodnocování ŽP Ekonomická škoda Minimální ekologická zátěž ekonomiky Ekonomické optimum kvality ŽP Náklady na zamezení a náklady na vyhnutí se nrozdíl mezi náklady na zamezení a náklady na vyhnutí se! ¡Náklady na zamezení jsou vynakládány na likvidaci či snížení určitého faktoru životního prostředí (např. stavba čističky v podniku kvůli snížení vypouštěných škodlivých látek do řeky). ¡Náklady na vyhnutí se jsou náklady na ochranu daného prvku před účinky tohoto faktoru a jsou součástí ekonomických škod ze znehodnocování životního prostředí (např. program na prevenci před chorobami ze znečištěné vody). Rozdíl mezi náklady na zamezení a náklady na vyhnutí se n Trh, vlastnická práva a vládní regulace nProblémy: ¡Problém černého pasažéra ¡Problém vládních selhání nÚčinná struktura vlastnických práv má 4 charakteristiky 1.Univerzalita (všechny zdroje soukromé) 2.Exkluzivita (všechny užitky patří vlastníkovi) 3.Převoditelnost 4.Vymahatelnost (vlastnická práva by měla být zabezpečena proti neopr. přivlastnění aj.) Financování ochrany a tvorby ŽP nVýše výdajů na životní prostředí - jeden z indikátorů pro posuzování úrovně péče o životní prostředí n nejen na úrovni obcí a vlády, ale i na úrovni podniků i v rámci srovnávání péče o životní prostředí v EU. Klasifikace výdajů ¡Podle oblastí ochrany ŽP (Technická specifikace výdajů – klasifikace CEPA 2000) ¡Podle zdrojů financování (veřejné, soukromé) ¡Podle sektorů (ziskový a neziskový) ¡Podle druhů výdajů (investiční, neinvestiční) n Klasifikace podle CEPA 200 nCEPA 2000 (Classification of Environmental Protection Activities) ¡využívána k vymezení aktivit, produktů, výdajů a ostatních transakcí, jejichž prvotním účelem je ochrana ŽP. ¡výdaje jsou dále děleny podle jednotlivých oblastí ochrany ŽP (9 oblastí) n Kategorie CEPA 2000 nOchrana vody nOchrana ovzduší nNakládání s odpady nOchrana půdy a podzemní vody nOchrana biodiverzity a krajiny nRedukce působení fyzikálních faktorů nSpráva v ochraně ŽP nVýzkum a vývoj nOstatní činnosti v ekologii Klasifikace podle zdrojů financování nZ hlediska vlastnictví ¡zdroje soukromého sektoru (kdy soukromý sektor je představován zejména podnikatelskými subjekty, nestátními neziskovými organizacemi, domácnostmi a jednotlivými občany) ¡zdroje veřejného sektoru, které tvoří výdaje státního rozpočtu, rozpočtů organizací veřejného sektoru včetně obcí a krajů. nZ hlediska původu finančních prostředků ¡zdroje zahraniční - mezinárodní a ¡zdroje vnitrostátní. Podle sektorů nVýdaje ziskového sektoru nVýdaje neziskového sektoru Podle druhů výdajů nInvestiční (kapitálové) výdaje ¡všechny výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku (DHM), sledují se od roku 1986 nNeinvestiční (běžné) výdaje ¡všechny výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku (DHM), které vykazující jednotky vynaložily na pořízení DHM (koupí nebo vlastní činností), spolu s celkovou hodnotou DHM získaného formou bezúplatného nabytí, nebo převodu podle příslušných legislativních předpisů, nebo přeřazením z osobního užívání do podnikání. Sledují se až od roku 2003 Environmentální výdaje států EU25 v roce 2012podle druhové klasifikace Environmentální výdaje států EU25 v roce 2012 podle CEPA 2000 n Efektivnost nEkonomika životního prostředí Þ efektivnost nEfektivnost ve vztahu k ŽP = 3 pilíře TUR ¡Ekonomický ¡Environmentální ¡Sociální ¡ Environmentální politika nrole státu (veřejné moci) nnenáhodné řešení problému nkoncepce: ¡popis a hodnocení stavu ¡analýza problémů a rizik ¡definice cílů ¡návrh opatření a nástrojů Environmentální politika nGlobální ¡zpravidla sektorové politiky – rámcové úmluvy nSupraregionální ¡Akční programy EU (aktuálně 6.) n /rozhodnutí EP a Rady 1600/2002/ES/ nnárodní ¡Státní politika životního prostředí ČR (aktuálně pro roky 2004-2010) nregionální, lokální ¡např. v rámci programu rozvoje obce, programů rozvoje územního obvodu kraje, koncepce rozvoje cestovního ruchu, ... /obecní a krajské zřízení/ Ekologická politika státu nZřízení potřebných orgánů a institucí nPřijetí určitých principů ¡Státní politika životního prostředí nFormulace základních cílů nVolba vhodných nástrojů nZakotvení institucionální struktury i nástrojů do platných právních norem nKontrola fungování ekologické politiky Organizační systém ochrany ŽP nPodle územního hlediska ¡Orgány s mezinárodní působností ¡Orgány s celorepublikovou působností ¡Orgány s působností na nižších úrovních státní správy nPodle rozsahu činnosti ¡Ochrana ŽP – hlavní náplň činnosti ¡Ochrana ŽP – jedna z činností nPodle charakteru moci ¡Orgány zákonodárné ¡Orgány výkonné n Politika životního prostředí EU nUstanovení čl. III – 233 o politice ŽP nCíle: ¡udržování, ochrana a zlepšování kvality ŽP ¡ochrana lidského zdraví ¡obezřetné a racionální využívání přírodních zdrojů ¡podpora opatření na mezinárodní úrovni, čelících regionálním a celosvětovým problémům ŽP Historie politiky ŽP EU nHlavními body vývoje ochrany životního prostředí v rámci EU jsou: n1959 – první norma týkající se ŽP - směrnice 59/221/Euratom o ochraně pracovníků proti ionizujícímu záření n1972 – koná se mezinárodní konference o ŽP ve Stockholmu, n1973 – vytvoření první sekce Evropské komise, která se specializuje na ochranu ŽP + přijetí prvního akčního plánu pro ochranu životního prostředí n1980 – Evropský soudní dvůr potvrdil, že je možné přijímat evropské závazné normy o ochraně ŽP v rámci regulace vnitřního trhu n1981 – v rámci Evropské komise zřízeno samostatné generální ředitelství pro ŽP n1984 – zřízen první zvláštní fond pro ochranu ŽP na evropské úrovni n1987 – Jednotný evropský akt (Single European Act) vytváří zvláštní politiku ochrany životního prostředí n1992 – Maastrichtská smlouva zavádí princip, že při přijímání a provádění všech politik ES se musí přihlížet k dopadům na životní prostředí n1994 – je zřízen Kohezní fond (Fond soudržnosti), který mj. financuje projekty na ochranu životního prostředí. n2001 – platí VI. akční plán pro životní prostředí (2002-2012) n Zásady politiky ŽP EU nZásada prevence („je lepší než léčení“) nOdstraňovat příčiny škod na místě vzniku nZásada „znečišťovatel platí“ nPrincip integrace – zásady ochrany ŽP se musí promítat do definic a realizace všech politik EU a členských států nZásada předběžné opatrnosti nZásada vysoké úrovně ochrany, která se má promítat do všech legislativních a normativních kroků Komise Nástroje politiky ŽP EU nLegislativa nTržní nástroje nHorizontální nástroje nFinanční nástroje nVolný přístup k informacím o znečištění ŽP n„Eco-label“ – označení výrobků vyhovujících nstanoveným normám n„Eco-audit“ – dobrovolný audit technologických procesů z hlediska požadavků ochrany ŽP Legislativa nSměrnice (někdy nařízení) stanovící standardy pro vodní hospodářství, zacházení s odpady, kvalitu ovzduší,chemické produkty, hladinu hluku, ochranu přírody; nV některých oblastech je přijetí směrnice podmíněno jednomyslností v Radě Tržní nástroje n„Měkké“ nástroje ¡„Eco-label“ a „Ecoaudit“, které posilují „image“ výrobce na trhu n„Tvrdé“ nástroje, ¡fiskální stimuly a antistimuly, snaha o internalizaci nákladů a ztrát z poškození ŽP v cenách produktů nRežim státních podpor, daňových úlev atd. přihlížejících k hledisku ochrany ŽP Horizontální nástroje nZlepšení informačních zdrojů o ŽP, které poskytují mezinárodně srovnatelná data nVědecký výzkum a technický rozvoj, který řeší také prevenci a snížení dopadů na ŽP; nPlánovací procedury: EIA (Enviromental Impact Assessment) – závazná kriteria a postupy při hodnocení nových staveb i zaváděných výrobních postupů z hlediska dopadu na ŽP; nVeřejná informovanost a výchova celé veřejnosti, aby vnímala problémy ŽP Finanční nástroje nVýdaje na ŽP tvoří jen 3% rozpočtu EU: ¡strukturální fondy také podporují environmentální projekty; ¡kohezní fond financuje dopravní a infrastrukturní projekty v chudších státech; nEvropská investiční banka – cca 20% úvěrů jde na environmentální projekty. nProgramy financované přímo z prostředků EU ¡LIFE demonstrační kampaně o emisích a ochraně přírody; ¡ENVIREG financování environmetálních investic n Obsahové cíle programu „Směrem k udržitelnému rozvoji“ nZásady: nUdržitelný rozvoj; nIntegrace cílů do ostatních politik EU nSdílená odpovědnost unie, států, regionů,regionálních a místních orgánů i občanů; nVyužít především tržní nástroje, které povzbuzují všechny účastníky k volbě řešení, jež jsou v souladu se zájmy ochrany ŽP. Program zdůrazňuje tato témata nUdržitelné řízení a hospodaření s přírodními zdroji; nIntegrace kontroly znečištění a prevence vzniku škodlivých odpadů nSnížit spotřebo energie z neobnovitelných nzdrojů; nZlepšit řízení dopravy s územní plány; nEnvironmentální kvalita městských celků; nZlepšit veřejné zdraví a bezpečnost Akční plán 2001-2010 (2002-2012) nPriority: ¡Boj proti změnám klimatu; nCíl – stabilizovat atmosférické koncentrace plynů způsobujících skleníkový efekt na úrovni, která nezpůsobí nepřirozené výkyvy zemského podnebí ¡Přírodní a biologická rozmanitost – chránit unikátní zdroj; nCíl – chránit a obnovit fungování přírodních ekosystémů a zastavit ztrátu biologické rozmanitosti v Evropské unii a v globálním měřítku. Chránit půdy před erozí a znečištěním. Akční plán 2002-2012 nPriority: ¡Životní prostředí a zdraví; nCíl – dosáhnout takové kvality životního prostředí, kde hladiny koncentrací škodlivin vytvořených člověkem, včetně nejrůznějších typů záření, nepovedou k významným nebezpečím pro zdraví člověka ani nebudou mít na zdraví člověka významné dopady ¡Trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů a hospodaření s odpady nCíl – zajistit, aby spotřeba obnovitelných a neobnovitelných zdrojů nepřesáhla nosnou kapacitu životního prostředí. Je třeba přerušit spojení mezi využíváním zdrojů a ekonomickým růstem pomocí významně zlepšené účinnosti využívání zdrojů, odmaterializování hospodářství, a zamezováním vzniku odpadů. Hlavní témata politiky ŽP EU nEvropská unie si stanovila tři hlavní cíle v boji s globálním oteplováním ¡20% snížení emisí skleníkových plynů, ¡20% zvýšení energetické účinnosti a ¡20% energie z obnovitelných zdrojů. nNa klimatickém summitu OSN v Kodani v prosinci 2009 se ale unii svoje priority globálně prosadit nepodařilo. Státní politika životního prostředí ČR nOchrana životního prostředí a právo na příznivé životní prostředí je zajištěno v článku 35 Listiny základních práv a svobod ČR. nZákladním dokumentem ochrany a tvorby životního prostředí v ČR nV současné době je zpracována pro období 2004 – 2010 (nová není – není 7. akční plán)! ¡koresponduje s 6. akčním plánem EU pro životní prostředí, ¡koresponduje se Strategií životního prostředí OECD pro 1. dekádu 21. století z května 2001. Prioritní oblasti SPŽP 1.Ochrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti 2.Udržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady 3.Životní prostředí a kvalita života 4.Ochrana klimatického systému Země a omezení dálkového přenosu znečištění Návrh priorit aktualizované SPŽP 1.Ochrana a udržitelné využívání zdrojů 2.Ochrana klimatu a zlepšení kvality ovzduší 3.Ochrana přírody a krajiny 4.Bezpečné prostředí Prioritní osy aktualizované SPŽP nSpolečnost, člověk a zdraví; nEkonomika a inovace; nRozvoj území; nKrajina, ekosystémy a biologická rozmanitost; nStabilní a bezpečná společnost Principy SPŽP ČR nZvyšování povědomí veřejnosti o otázkách životního prostředí. nZapojení veřejnosti, nHospodaření se zdroji a udržitelná spotřeba. nPrincip předběžné opatrnosti, nZnečišťovatel platí. nZásada integrace. Principy aktualizované SPŽP nPrincip integrace politik nPrincip prevence nPrincip předběžné opatrnosti, nZnečišťovatel platí. nPrincip nákladové efektivnosti nZvyšování povědomí veřejnosti nPrincip mezinárodní odpovědnosti Cíle SPŽP ČR nOchrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti, ¡Zastavení poklesu biodiverzity ¡Péče o vodní a mokřadní ekosystémy, revitalizace vodních biotopů nUdržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady, ¡Ochrana povrchových a podzemních vod (jakost a množství, zdroje pitné vody) ¡Ochrana neobnovitelných přírodních zdrojů ¡Využívání obnovitelných zdrojů ¡Snižování energetické a materiálové náročnosti výroby a zvýšení materiálového a energetického využití odpadů ¡Odpovědné nakládání s nebezpečnými odpady Cíle SPŽP ČR nŽivotní prostředí a kvalita života, ¡Snižování zátěže prostředí a populace toxickými kovy a organickými polutanty ¡Snížení počtu (celkové rozlohy) území s překročenými kritickými zátěžemi ovzduší (acidifikace prostředí) ¡Ochrana životního prostředí a člověka před hlukem ¡Environmentálně příznivé využívání krajiny ¡Omezování antropogenních/průmyslových vlivů a rizik ¡Ochrana životního prostředí před negativními účinky živelních událostí a následky krizových situací nOchrana klimatického systému Země a omezení dálkového přenosu znečištění ovzduší ¡Snižování emisí skleníkových plynů (GHGs) ¡Snížení přeshraničních přenosů znečištění ovzduší ¡Ochrana ozonové vrstvy Země n Odvětvové politiky SPŽP nEnergetika nTěžba nerostných surovin nPrůmysl nObchod nDoprava nZemědělství a lesní hospodářství nOchrana a užívání vod nŽivotní prostředí a zdraví nRegionální rozvoj, obnova venkova a cestovní ruch Výkonná moc a)Vláda ČR b)Ministerstva (Ministerstvo životního prostředí) c)Zvláštní orgány zřízené za účelem plnění speciálních úkolů v ochraně ŽP ¡Česká inspekce životního prostředí ¡CENIA (Česká informační agentura ŽP) ¡Správy národních parků a chráněných krajinných území ¡Státní fond životního prostředí d)Krajské úřady e)Okresní úřady f)Orgány obcí Nástroje realizace SPŽP 1.Zvyšování povědomí veřejnosti v otázkách životního prostředí, environmentální vzdělávání, výchova a osvěta 2.Právní nástroje 3.Ekonomické nástroje 4.Dobrovolné nástroje 5.Informační nástroje 6.Nástroje strategického plánování 7.Nástroje zapojování veřejnosti 8.Nástroje výzkumu a vývoje 9.Mezinárodní nástroje 10.Institucionální nástroje Nástroje realizace akt. SPŽP nNormativní (administrativně-právní) nástroje ¡Cíle nZlepšit právní vymahatelnost složkových právních předpisů. nVyhodnocovat a odstraňovat nekonzistenci právních předpisů, jejichž aplikace se dotýká oblastí životního prostředí a nakládání se zdroji. nPřipravit návrh zákona na ochranu půdy nPředložit věcný záměr novely horního zákona nImplementovat nový zákon o ochraně ovzduší nZavést povinné energetické standardy pro nové budovy od roku 2013 nOptimalizovat legislativní nástroje ochrany přírody a krajiny Nástroje realizace akt. SPŽP nEkonomické a tržní nástroje ¡Cíle nZajistit dostatečné finanční zdroje pro efektivní uplatnění podpůrných nástrojů, zejména na národní úrovni, zajistit stabilní strukturu příjmů pro tyto zdroje nHodnotit nově zaváděné podpory z pohledu dopadů na životní prostředí ex ante nOptimalizovat nastavení podpor (PRV, Operační programy, národní programy aj.) s cílem posílit pozitivní synergické efekty v oblasti životního prostředí a vyloučit negativní dopady. nNastavit pravidla pro Evropský systém emisního obchodování po roce 2013 nEfektivně využít prostředky z prodeje emisních povolenek a flexibilních mechanismů Kjótského protokolu nPodporovat u výrobků internalizaci externalit spojených s nakládáním s odpady z nich vzniklých (systémy zpětného odběru, rozšířená odpovědnost výrobců, informační kampaně, hodnocení životního cyklu výrobků, atd.). nPravidelně analyzovat efekty poplatků ve složkových zákonech a v případě potřeby navrhnout jejich úpravu tak, aby účinně podporovaly realizaci opatření a dosahování cílů Nástroje ochrany ŽP 1.Zvyšování povědomí veřejnosti v otázkách životního prostředí, environmentální vzdělávání, výchova a osvěta 2.Právní nástroje 3.Ekonomické nástroje 4.Dobrovolné nástroje 5.Informační nástroje 6.Nástroje strategického plánování 7.Nástroje zapojování veřejnosti 8.Výzkum a vývoj 9.Mezinárodní spolupráce 10.Institucionální nástroje Ekonomické nástroje – definice ndefinice: n „prostředky ochrany životního prostředí, jejichž účelem je podnítit zájem na ochraně životního prostředí ekonomickou stimulací“ - n Ekonomické nástroje nZaloženy k dosažení ekologických cílů způsobem, který je nákladově efektivnější než přímá administrativní regulace nZaloženy na nepřímém ovlivňování znečišťovatelů ¡Ti se mohou sami rozhodnout, zda je pro ně finančně výhodnější vynaložit určité náklady na zamezení, popř. omezení poškozování ŽP nebo ŽP poškozovat a platit za to – poplatky, daně, apod. Podstata nNahrazení, popř. doplnění chybějících nebo nedostatečných hodnotových signálů, které poskytuje standardní tržní mechanismus Znaky nopatření finanční povahy, tedy opatření, při nichž dochází k akumulaci, alokaci, redistribuci a/nebo užití peněžní masy, ncílem je přispět k ochraně životního prostředí, nk jejich realizaci může docházet jak ve veřejné sféře, tak i ve sféře soukromé, nprimárním účelem je buď ovlivňování chování regulovaného subjektu, nebo zajištění disponibilních finančních prostředků k provádění opatření na ochranu životního prostředí, případně obojí, nváží se zásadně k právem dovolenému (ať mlčky či výslovně) způsobu chování - nejde o tresty (účelem není sankcionovat protiprávní jednání) Výhody nminimalizace celkových společenských nákladů nutných na dosažení stanovených environmentálních efektů (nepůsobí plošně, ale přihlížejí k různým nákladům jednotlivých subjektů na zamezení znečištění), npodněcování subjektů k ekonomicky optimálnímu snižování znečištění (nikoli pouze ke splnění nařízených norem a limitů), nminimalizace nároků na státní administrativu (neboť působí v rámci hry tržních sil) a díky tomu snížení nákladů, omezení nebezpečí korupce ap.; nvytváření dodatečného zdroje prostředků na ochranu prostředí. Ekonomické nástroje – funkce nmotivační n n n chování ekonomicky výhodné ekonomicky nevýhodné příznivé pro ŽP + / + + / - nepříznivé pro ŽP - / + - / - nakumulační též: internalizační, fiskální, zajišťovací, kompenzační Ekonomické nástroje – druhy nplatby k ochraně životního prostředí ¡daně (včetně daňových úlev) ¡poplatky ¡cla ¡cenové úhrady n nfondy ¡státní a jiné veřejné fondy ¡finanční rezervy, finanční jistoty (kauce) ¡„zelené“ investiční fondy ¡ npovinné environmentální pojištění n ntrhy s obchodovatelnými kvótami a limity n nzálohové systémy n nvýdaje z veřejných rozpočtů ¡přímé výdaje na opatření k ochraně životního prostředí ¡finanční podpory (dotace, úvěry, záruky za komerční úvěry, cenové garance) ¡ n(oceňování životního prostředí) Platební nástroje I. nDaně ¡tzv. environmentální daně (z uhlí aj. fosilních paliv a energie z nich) ¡zvýhodnění / znevýhodnění u „obecných“ daní (různá forma, příklady: DPH, spotřební daně, …) ¡celková „bilance“ daňové soustavy ¡ nCla ¡ústup ¡ nCenové úhrady ¡za užívání veřejných zařízení ¡ Daně nNa základě daňové statistiky OECD jsou za ekologické daně v České republice považovány veškeré poplatky k ochraně ŽP. Mezi tyto daně patří ¡dálniční známka, ¡mýtné, ¡silniční daň, ¡spotřební daň, ¡daň z minerálních olejů. nV roce 2007 vznikly v rámci Ekologické daňové reformy tři nové daně ¡daň ze zemního plynu, ¡daň z pevných paliv a ¡daň z elektřiny. Ekologická daňová reforma nVstupem České republiky do EU započalo přibližování naši země různým evropským systémům včetně toho daňového. nJedním z požadavků na Ministerstvo financí (MF) byla i tzv. Ekologická daňová reforma. nPočínaje rokem 2007 začalo MF realizovat tzv. první etapu, která spočívá ve zdaněné zemního plynu (a některých dalších plynů), pevných paliv a elektřiny. nUž nyní lze konstatovat, že MF nedodrželo slib kompenzace nových daní snížením sazeb důchodového pojištění – pro rok 2008 se sazby neměnily a jejich pokles v roce 2009 už souvisel s novým systémem nemocenského pojištění. n Etapy ekologické daňové reformy nPrvní etapa ¡2007 – současnost ¡zdanění zemního plynu (a některých dalších plynů), pevných paliv a elektřiny. ¡Domácnosti platí od roku 2008 ¡Zdražila topení uhlím o 10% a elektřinu o 1,5% nDruhá a třetí etapa ¡V roce 2010 až 2013 by mělo v rámci druhé etapy dojít ke změnám sazeb a daňových zvýhodnění u pevných paliv elektřiny a zemního plynu. NEREALIZUJE SE nV poslední fázi, plánované mezi roky 2014 – 2017 pak MF předpokládalo prohloubení a rozšíření daňové základny v závislosti na výsledcích z předcházejících let. JAK TO ALE BUDE – NEVÍME!!! Daňové úlevy nu DPH – snížená sazba na určité výrobky a služby ekologického charakteru ¡Výrobky - např. palivové dřevo v polenech, štěpka, třísky, dřevěný odpad aj. – ekologické palivo, rostliny a semena a živé dřeviny, cibule aj aj., ¡Služby - sběr a svoz komunálního odpadu, odvádění a čištění odpadních vod, vodní doprava, shromažďování, úprava a rozvod vody, . nu daně z příjmu PO – u nás osvobozeny od daně ¡Příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na výrobu elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie (dále jen "zařízení"), a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech nu spotřební daně – snížená sazba u pohonných hmot jako je bionafta či bioplyn. Vláda přijala (koncem roku 2009) návrh MŽP, aby se zvedl podíl biopaliv v benzinu i naftě. nu silniční daně – osvobozeny vozidla která mají elektrický nebo hybridní pohon, používají jako palivo zkapalněný ropný plyn nebo stlačený zemní plyn, jsou vybavena motorem pro spalování benzínu a ethanolu označeného jako E85. nu daně z nemovitostí – osvobozeny pozemky mající vliv na krajinu –(např. území zvláště chráněných podle zákon a ochraně přírody a krajiny, přístupné parky, remízky, háje a větrolamy, pozemky sloužící výlučně k účelu zlepšení stavu ŽP, aj.) Platební nástroje II. - poplatky n npojem, druhy: ¡ nEmisní poplatky (za znečišťování / poškozování život. prostředí) ¡ nPoplatky za využívání přírodních zdrojů nUživatelské poplatky ¡ nPoplatky za výrobky ¡poplatky za spotřebu látek poškozujících ozónovou vrstvu Země Poplatky za znečišťování nTento typ nástroje vede z ekonomického hlediska k nákladově efektivnímu řešení. ¡Jedná se o řešení, kdy je stanoveného cíle dosahováno s minimálními náklady. Subjekty, pro které je dosažení cílů politiky životního prostředí relativně levnější přispívají relativně více a naopak subjekty, pro které je dosažení těchto cílů relativně dražší, přispívají méně. nPříjemcem poplatků je buď Státní fond životního prostředí, obecní rozpočty, rozpočty krajů, případně státní rozpočty. Tento příjem se využívá účelově k nápravě škod nebo na podporu ekologických projektů Emisní poplatky npoplatky za znečišťování ovzduší ¡stanoveny zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů , ¡placeny provozovateli stacionárních zdrojů, které se kategorizují podle velikosti na zvláště velké, velké, střední a malé podle jejich výkonu ¡Mezi zpoplatněné látky patří především tuhé emise, SO2 (oxid siřičitý), NOx(oxidy dusíku), CO (oxid uhelnatý), CXHY (uhlovodíky). ¡Způsob výpočtu poplatků je dán zákonem. U malých zdrojů je to roční paušál podle druhu používaného paliva. U zvláště velkých, velkých a středních zdrojů závisí výše poplatků na druhu a množství škodlivin Emisní poplatky npoplatky za vypouštění odpadních vod povrchových a podzemních (dva různé poplatky) ¡upraveny ve vodním zákoně č. 254/2001 Sb ¡Znečišťovatel je povinen platit poplatek jak za znečištění, tak i za objem vypouštěných odpadních vod. ¡Poplatek se platí především při vypouštění nerozpuštěných látek, rozpuštěných anorganických solí, ropných látek, nebo pokud je zjištěna zvýšená acidita a alkalita ¡Poplatek platí kdo nvypouští odpadní vodu do toku v množství větším než 100 000 m³ za rok nebo nvypouští vodu, která nese znečištění větší, než uvádí příloha číslo dvě vodního zákona ¡Poplatky jsou placeny příslušnému celnímu úřadu na základě podkladů ČIŽP ¡Příjmy směřují do Státního fondu Životního prostředí. ¡ Emisní poplatky npoplatky za ukládání odpadů na skládky, ¡upraveny zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů ¡skládá se vždy ze základní složky, která je placena za ukládání odpadu a pokud jde o odpad nebezpečný je připlácena riziková složka ¡Příjemcem poplatků je obec, v jejímž katastrálním území se skládka nachází a Státní fond Životního prostředí ¡Výše sazby základní složky poplatku je od roku 2009 stanovena na 500 Kč za 1 tunu komunálního a ostatního odpadu a 1700 Kč za 1 tunu nebezpečného odpadu. ¡Výše sazby rizikové složky poplatku je od roku 2009 stanovena na 4 500 Kč za 1 tunu nebezpečného odpadu. Riziková složka směřuje do SFŽP npoplatky za spalování odpadů, npoplatky za hluk, nadministrativní, resp. místní poplatky n Emisní poplatek za úřednické cesty letadlem njak by se poplatek odrazil v hospodaření úřadů? ¡Statistika zahraničních cest úředníků ministerstva životního prostředí. ¡Celkem jich loni služebně vycestovalo zhruba 1100. ¡Do Vídně, Berlína a dalších blízkých metropolí jezdí většinou vlakem a autem. ¡Část jich loni letecky zamířila mimo starý kontinent. ¡Po odečtu těchto případů úřad loni zaplatil asi 750 letenek, nna poplatcích by tak vydal 60.000 korun. Poplatky za užití přírodních zdrojů npoplatky za odběry podzemní vody ¡za odebrané množství podzemní vody. Poplatek je stanoven novelou zákona č. 20/2004 Sb., o vodách. Příjemcem poplatků je z 50% Státní fond životního prostředí a z 50 % rozpočty územně příslušného kraje. npoplatky za odběry povrchových vod ¡Platba, kterou hradí organizace, které odebírají vodu z povrchových vod jeho správci (tedy Povodí) nodvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu ¡stanoveny zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Souhlas s odvodem poskytuje příslušný orgán ochrany zemědělského půdního fondu. Výběr mají v kompetenci celní úřady. Výnos z odvodů směřuje z 60 % Státnímu fondu životního prostředí a z 40 % rozpočtům obcí příslušného katastru. n Poplatky za užití přírodních zdrojů npoplatky za odnětí pozemků plnících funkci lesa ¡Výše poplatku je určena orgánem státní ochrany lesů a výběr mají v kompetenci celní úřady. Příjemcem poplatků je z 60% Státní fond životního prostředí a z 40 % rozpočty obcí příslušného katastru. Vytěžené prostředky musí být využity na zlepšení životního prostředí obce a na zachování lesa. núhrady z dobývacího prostoru a z vydobytých vyhrazených nerostů ¡Sazba úhrady se pohybuje v rozmezí 100-1000 Kč za 1 hektar npoplatky za kácení dřevin ¡Nemusí se žádat o povolení, pokud dřeviny nedosahují stanovených rozměrů, tedy pokud dřeviny dosahuje výšky do 80 cm a 130 cm nad zemí nebo se jedná o souvislý keřový porost do 40 m2. n Uživatelské poplatky npoplatky za spotřebu látek poškozujících ozonovou vrstvu, ¡poplatek za výrobu a dovoz regulovaných látek, který napomáhá chránit ozonovou vrstvu Země ¡Poplatky jsou vybírány za látky, které poškozují ozonovou vrstvu a produkty, které je zahrnují npoplatky za užívání vybraných umělých hnojiv a pesticidů, npoplatky za používání tašek z umělých hmot, apod. n Uživatelské poplatky npokrytí nákladů kolektivních služeb nfinancování místních vlád nsběr odpadu, nstočné Fondy nStátní a jiné veřejné fondy účel: alokace fin. prostředků pro financování opatření k ochraně ŽP např.: SFŽP, krajské fondy pro naléhavá opatření (vody), Jaderný účet, Recyklačný fond (SK), nFinanční rezervy účel: zajistit fin. prostředky pro budoucí jistou potřebu např.: provoz skládek odpadu, těžba nerostů) n nFinanční jistiny / kauce účel: zajistit fin. prostředky pro budoucí možnou potřebu např. přeshraniční přeprava nebezpečného odpadu alt. k povinnému pojištění n n„Zelené“ investiční fondy n Povinné environmentální pojištění nPředmětem odpovědnost za poškození životního prostředí, ne škoda! (?) ¡Např.: prevence závažných havárií, atomové právo, přeshraniční přeprava odpadů Zálohové systémy (deposit-refund system) nprincip: zboží (příp. obal apod.) se neprodává, ale „vydává na zálohu“ (záruka vrácení peněz při vrácení „zboží“ – neplést s reklamací!!!) npříklady: vratné lahve aj. obaly nPředmět obchodu: ¡NE povolení, ale oprávnění, resp. povinnost ¡převoditelné, kvantifikovatelné, měřitelné ¡příklady: emise CO2 aj. skleníkových plynů, půda, … n nVymezení trhu: ¡teritoriální (s ohledem na předmět), bubbles ¡personální n nFáze: ¡stanovení celkové kvóty a její rozdělení, resp. stanovení indiv. limitů ncena, metoda ¡„spotřeba“, obchodování (organizace trhu), ofsety aj. n nZpřísňování podmínek: ¡redistribucí, výkupem, snižováním hodnoty ¡ Trhy s obchodovatelnými kvótami a limity Flexibilní tržní mechanismy - obchodovatelné povolení npřevoditelné kvóty („cap and trade“) nkredity na snížení emisí nprůměrné limity na obdobné výrobky npřevoditelné uživatelská práva npřevoditelná práva čerpat přírodní zdroje Finanční podpory ngranty, dotace, dary: ¡ze státního rozpočtu, ¡z účelových fondů, ¡z evropských fondů ¡z mezinárodních fondů nvýhodné půjčky (soft loans), ngarance úvěrů. Hodnocení ekonomických nástrojů nVýhody: ¡Tržní konformita ¡Nižší náklady regulace ¡Ekonomická efektivnost ¡Inovativnost n nNevýhody: ¡Nejistý výsledek ¡Omezený věcný dopad n nRizika: ¡„Kouzlo nechtěného“ ¡„Vytloukání klínu klínem“ ¡„Vyschlé zdroje“ ¡„Motivovaný regulátor“ n n n nDěkuji za pozornost nJ n eco1