© 2009 Published by VŠB-TU Ostrava. All rights reserved. ER-CEREI, Volume 12: 51–60 (2009).
ISSN 1212-3951 doi:10.7327/cerei.2009.06.01
Postavení minimální mzdy v mzdové distribuci
podnikatelské sféry České republiky
Eva LAJTKEPOVÁ, Vysoké učení technické v Brněi
Abstract
The minimum wage was first established in the former Czech and Slovak Federative Republic in 1991. Currently
the issue of minimum wage in the Czech Republic is stipulated by act number 262/2006 Coll., Labour Act. The
aim of the submitted article is to identify the position of the minimum wage in the wage distribution of the
entrepreneurial sector in the Czech Republic, the outline of the further development in wages with respect to
average and median wages and the wages of the 1st
and 9th
deciles, as well as the outline of the development of the
statutory minimum wage. Official sample survey data from the Information system on average salaries from the
years 2001–2008 is used (quarterly-period frequency). This data is processed using the method of descriptive
statistics. Conclusion can be reached based on an analysis of this statistical data that during the period of time in
question all monitored wage categories saw wage rises. However the rise was not uniformly fast or balanced. The
wages rose the most in case of the best-paid employees (9th
decile wage) and in case of the minimum wage,
whereas the 1st
decile wage rose the least. The minimum wage amount was not adjusted since 1st
July 2006, so the
growth in question had been recorded only between the years 2001 and 2006. The development of the calculated
indices of the decile ratio can lead us to the conclusion that certain increase in wage differentiation took place,
even though this process was not uniform again.
Keywords
Average wage, labour market, minimum wage, wage distribution.
JEL Classification: J31, J38
i
Faculty of Business and Management, Brno University of Technology, Kolejní 4, 612 00 Brno, Czech Republic.
lajtkepova@fbm.vutbr.cz
1. Úvod
Podobně jako v jiných zemích, i v České republice se
minimální mzda stala již samozřejmou součástí
legislativy upravující vztahy na trhu práce. Je
nepochybné, že tato významná státní intervence
zasahuje do svobodného tržního mechanismu, a tedy
do svobodného rozhodování podniků, a koneckonců i
člověka jako nositele pracovní síly. Přitom zákonná
minimální mzda není kategorií nijak novou –
setkáváme se s ní již před první světovou válkou, kdy
byl v roce 1912 poprvé přijat zákon o minimální mzdě
ve státě Massachusetts (USA) a o dva roky později i
v Anglii (zde jako zákon o minimální hodinové mzdě
pro domácí pracovníky a později i dělníky v textilním
a konfekčním průmyslu). Spíše zajímavostí může být,
že Československo zavedlo zákonnou minimální mzdu
až první novelou zákoníku práce po roce 1989 –
zákonem č. 3/1991 Sb. (ze dne 5. 12. 1990), konkrétní
výše minimální mzdy i podmínky jejího uplatňování
byly potom poprvé stanoveny nařízením vlády č.
99/1991 Sb. s účinností od února 1991.
I když podle různých statistických šetření (např.
Chomátová, 2003) je v České republice minimální
mzdou odměňována pouze velmi malá část
zaměstnanců, přesto je tato státní intervence na trhu
práce trvalým předmětem diskusí o svém postavení,
významu i dopadu na různé skupiny zaměstnanců,
podniků i celkovou zaměstnanost.
Ekonomická revue – Central European Review of Economic Issues 12, 200952
Cílem tohoto příspěvku je identifikace postavení
zákonné minimální mzdy v mzdové distribuci
podnikatelské sféry v České republice v letech 2001–
2008 a nástin mzdového vývoje v zaměření na mzdy
průměrné, mediánové, mzdy 1. a 9. decilu a
samozřejmě i minimální mzdy. Pro analýzu jsou
využita data výběrových statistických šetření
Informačního systému o průměrném výdělku
v podnikatelské sféře, která jsou zpracována
standardními metodami popisné statistiky.
Článek je koncepčně rozdělen do tří částí. První
část se zabývá legislativním rámcem a vývojem částek
minimální mzdy v České republice od roku 1991.
Druhá část představuje diskusi o dopadu minimální
mzdy na zaměstnanost, která je vedena v odborných
publikacích. Zde může být zajímavostí, že názory na
výsledky empirických výzkumů o dopadech
minimální mzdy na zaměstnanost jsou u jednotlivých
autorů skutečně velmi rozmanité a ne vždy
korespondují se závěry konvenční ekonomické teorie.
Ve třetí části článku je nejdříve stručně popsáno
šetření Informačního systému o průměrném výdělku
(ISPV) a následně s využitím statistických dat
převzatých z těchto výběrových šetření (v letech 2001
– 2008 se čtvrtletní periodicitou) je charakterizován
mzdový vývoj včetně nástinu vývoje mzdové
diferenciace. Závěr už potom shrnuje nejzajímavější
výsledky analýzy.
2. Legislativní úprava zákonné minimální mzdy
v ČR
I když je historie uplatňování zákonné minimální
mzdy v České republice relativně krátká, již prodělala
několik významných změn.
Základním východiskem zákonné úpravy
minimální mzdy je Listina základních práv a svobod
(usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993
Sb., ve znění pozdějších novelizací). Tato Listina,
součást ústavního pořádku státu, v hlavě IV., čl. 28
stanoví, že „Zaměstnanci mají právo na spravedlivou
odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky.
Podrobnosti stanoví zákon.“ (Listina základních práv a
svobod v platném znění, ÚZ 480/2005.)
Do roku 2006 (do rekodifikace zákoníku práce)
byla minimální mzda upravena nejednotně pro
podnikatelskou a nepodnikatelskou sféru
ustanoveními následujících zákonů:
• Zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění
pozdějších předpisů,
• Zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za
pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve
znění pozdějších předpisů (zvláště zákona č.
217/2000 Sb.),
• Zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za
pracovní pohotovost v rozpočtových a některých
dalších organizacích a orgánech, ve znění
pozdějších novel (zvláště zákona č. 217/2000
Sb.).
V roce 2006 vstoupil v platnost nový zákoník
práce (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce), který
poprvé upravil celou oblast aplikace minimální mzdy
jednotně pro všechny organizace (podnikatelské i
nepodnikatelské sféry), a zároveň i zavedl nový pojem
zaručené mzdy.
Podle ustanovení § 111 odst. 1 platného znění
zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, je minimální
mzda nejnižší přípustná výše odměny za práci
v pracovněprávním vztahu. Mzda, plat nebo odměna
z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Do
mzdy a platu se pro tyto účely nezahrnuje mzda ani
plat za práci přesčas, příplatek za práci ve ztíženém
pracovním prostředí, za práci v sobotu a v neděli a za
práci ve svátek. Zaručená mzda (viz § 112) je pak
chápána jako mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci
vzniklo právo podle zákoníku práce, smlouvy,
vnitřního předpisu, mzdového nebo platového výměru.
Nejnižší úroveň zaručené mzdy a podmínky pro její
poskytování zaměstnancům, jejichž mzda není
sjednána v kolektivní smlouvě, a pro zaměstnance,
kterým se za práci poskytuje plat, stanoví vláda
nařízením (zpravidla s účinností od začátku
kalendářního roku a s přihlédnutím k vývoji
spotřebitelských cen). Nejnižší úroveň zaručené mzdy
ale nesmí být nižší než sazba minimální mzdy.
Úprava minimální mzdy se vztahuje na všechny
zaměstnance v pracovním poměru nebo právním
vztahu založeném dohodami o pracích konaných
mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a
dohoda o pracovní činnosti). Nerozlišuje se, jde-li
o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou nebo o
souběžné pracovní poměry (nárok na minimální mzdu
vzniká v každém pracovním poměru nebo právním
vztahu založeném dohodami o pracích konaných
mimo pracovní poměr samostatně).
Výši minimální (ale i zaručené) mzdy upravuje
nařízením vláda po vyjednávání se sociálními
partnery. V nařízení vlády je zpravidla stanovena výše
a podmínky pro určení minimální mzdy (včetně
vztahu minimální mzdy a délky pracovní doby).
Nedosáhne-li mzda, plat nebo odměna z dohody
v kalendářním měsíci výše minimální mzdy, je
zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout
doplatek, a to bez ohledu na jeho zaviněnou nebo
nezaviněnou nižší výkonnost (to platí i pro
zaměstnance odměňované úkolovou mzdou).
Od roku 1991 byla minimální mzda již mnohokrát
valorizována, vývoj částek je uveden v tabulce 1.
E. Lajtkepová – Postavení minimální mzdy v mzdové distribuci podnikatelské sféry České republiky 53
Tabulka 1 Vývoj částek minimální mzdy v letech 1991 –
2008
Platnost od Částka Kč/měs. Částka Kč/hod.
1.2.1991 2000 10,80
1.1.1992 2200 12,00
1.1.1996 2500 13,60
1.1.1998 2650 14,80
1.1.1999 3250 18,00
1.7.1999 3600 20,00
1.1.2000 4000 22,30
1.7.2000 4500 25,00
1.1.2001 5000 30,00
1.1.2002 5700 33,90
1.1.2003 6200 36,90
1.1.2004 6700 39,60
1.1.2005 7185 42,50
1.1.2006 7570 44,70
1.7.2006 7955 48,10
1.1.2007 8000 48,10
Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí
(http://www.mpsv.cz/cs/871)
3. Dopad minimální mzdy na zaměstnanost –
protiklad ekonomické teorie a empirických
výzkumů
Závěry konvenční ekonomické teorie týkající se
dopadů zákonné minimální mzdy na trh práce lze
shrnout následovně (podrobněji např. Borjas, 2005,
Cahuc a Zylberger, 2004, aj.):
• Minimální mzda nemůže zvýšit zaměstnanost,
vede naopak k jejímu snižování, podniky reagují
na zvyšování minimální mzdy propouštěním
zvláště některých kategorií pracovníků,
• negativní dopady minimální mzdy na
zaměstnanost jsou vyšší v malých otevřených
ekonomikách,
• negativními dopady minimální mzdy jsou více
zasaženi mladiství,
• snižování daňové zátěže je podstatně lepší
cestou, jak zvýšit zaměstnanost a zlepšit
příjmovou situaci nízkopříjmových skupin
pracovníků než samotné zvyšování minimální
mzdy,
• příjemci minimální mzdy často nejsou
z nechudších domácností, takže minimální mzda
nemůže výrazným způsobem snížit chudobu.
Bibliografie týkající se mnohostranných dopadů
minimální mzdy na trh práce a vycházející z výsledků
empirických výzkumů i různých průzkumů, je
poměrně obsáhlá. Může být zajímavostí, že počet
publikací je výrazně vyšší ve Spojených státech
amerických než v Evropě, k předním ekonomickým
odborným časopisům, které pravidelněji věnují
pozornost tomuto tématu, patří The American
Economic Review a Industrial and Labor Relations
Review.
Oblast dopadu zákonné minimální mzdy na
zaměstnanost je předmětem zájmu ekonomů již od 40.
let 20. století (velmi obsáhlá, podrobná a přehledná
bibliografie do 90. let je např. uvedena v Ashenfelter a
Card, 1999, díl 3B). Zvláštní pozornost přitom vždy
vyvolával dopad jednorázového zvýšení minimální
mzdy na úroveň zaměstnanosti. Je pozoruhodné, že
postupně vykrystalizovaly dva názorové proudy,
z nichž každý vyhodnocuje dopad minimální mzdy na
zaměstnanost naprosto odlišně: Zatímco jedni (např.
Card a Krueger) se domnívají, že minimální mzda
může mít na zaměstnanost pozitivní či alespoň
neutrální vliv, druzí jsou podstatně skeptičtější a ve
svých názorech se přiklánějí k závěrům konvenční
ekonomické teorie (Neumark, Wascher, Aaronson,
French a jiní). Tyto proudy vedle sebe existují již více
než čtvrtstoletí, aniž jeden či druhý drtivými a
přesvědčivými argumenty vyvrátil pohled druhý.
Dnes již téměř legendární výzkum provedli Card a
Krueger v New Jersey v dubnu 1992, kdy zkoumali
dopad zvýšení minimální mzdy na zaměstnanost
pracovníků v restauracích rychlého občerstvení. Svůj
výzkum realizovali na vzorku 410 fast-food restaurací
v New Jersey a východní Pensylvánii, kde zůstala
minimální mzda stejná, a tedy pracovníci v těchto
restauracích sloužili jako kontrolní výzkumný vzorek.
Výzkumná data získali telefonickým dotazováním.
Jejich závěrem bylo, že zvýšení minimální mzdy v
New Jersey nejen zaměstnanost nesnížilo, ale dokonce
rok po zvýšení minimální mzdy byla zaměstnanost
pomocných pracovníků ve fast-food restauracích
vyšší. Zároveň neprokázali ani negativní vliv na počet
restaurací (Card a Krueger, 1994, později Card a
Krueger, 1995).
Výsledky výzkumu na vzorku fast-food restaurací
Carda a Kruegera podrobili poměrně ostré kritice
Neumark a Wascher právě pro malou věrohodnost
získaných výzkumných dat telefonickým
dotazováním. Jako svoji odpověď provedli výzkum na
podobném vzorku restaurací rychlého občerstvení
v New Jersey a Pensylvánii, ale pro svoje zkoumání
použili reálné údaje z výplatních listin. Na základě
studia těchto dat docházejí k názoru, že zvýšení
minimální mzdy v New Jersey v dubnu 1992 mělo na
zaměstnanost negativní dopad (Neumark a Wascher,
2000).
Nicméně v další studii Carda a Kruegera, kteří
nakonec ke kontrolnímu výzkumu také použili
výplatní listiny na stejném vzorku fast-food restaurací,
jsou potvrzeny jejich předchozí výsledky (Card a
Krueger, 2000).
Ekonomická revue – Central European Review of Economic Issues 12, 200954
Konsistentní se závěry Neumarka a Waschera jsou
pro podobný výzkumný vzorek (restaurace, ovšem bez
speciálního zaměření na segment fast-food) i výsledky
analýzy Aaronsona a Frenche (2007). Ostatně i
Neumark a Wascher (2007) stále předpokládají, že
zvyšující se minimální mzda má negativní dopad na
zaměstnanost, i když pravděpodobně spíše selektivní
(více na imigranty, nízkokvalifikované a mladé
pracovníky).
K závěrům, že minimální mzda má „malý“ vliv na
zaměstnanost, ale „prokazatelný“ vliv na zvyšování
příjmů nízkopříjmových pracovníků v USA, docházejí
Wolfson a Belman (2004). Jako podklad pro jejich
názor jim posloužila analýza velmi dlouhé časové řady
(z let 1947–1997) U.S. Bureau of Labor Statistics.
Opačný závěr zastávají Neumark a kol. (2004) –
domnívají se, že s rostoucí minimální mzdou
zaměstnanost nízkopříjmových pracovníků i jejich
pracovní doba klesá, klesá i výdělek, a tak může
minimální mzda přispět ke zvýšení chudoby.
Zajímavá souvislost – vliv minimální mzdy na
poskytování dalších zaměstnaneckých výhod
(zdravotní pojištění, penzijní pojištění) – je zkoumána
Simonem a Kaestnerem (2004). Nicméně jejich
hypotéza, že zaměstnavatelé mohou reagovat na
minimální mzdu (resp. zvýšení minimální mzdy) tím,
že sníží nemzdové výhody, se nepotvrdila.
K opačnému závěru nicméně dospěl Lee (2004): sice
připouští, že zvyšování minimální mzdy může snížit
nezaměstnanost, ale domnívá se, že nakonec stejně
poškodí dělníky snížením různých výhod.
Zaměstnavatelé – dle jeho názoru – mohou právě
reagovat na zvyšování minimální mzdy snížením
(nebo zrušením) nemzdových zaměstnaneckých
výhod. Olson (2002) se domnívá (pro výběrový
soubor žen pracujících na plný úvazek), že průměrná
žena raději přijme 20% snížení mzdy, aby se dostala
z pracovního místa bez zdravotního pojištění na
pracovní místo, které tuto výhodu nabízí.
Z uvedeného (velmi krátkého) přehledu různých
názorů na dopad minimální mzdy na zaměstnanost je
patrná jejich značná různorodost. Samozřejmě je
otázkou, proč empirické výzkumy mohou vést
k naprosto odlišným závěrům. Důvodů je
pravděpodobně více, jedním z nich může být, že rozdíl
mezi zákonnou minimální mzdou a průměrnou mzdou
(především) v USA není hluboký. Můžeme se setkat
s názorem (Borjas, 2005), že ve skutečnosti je dopad
minimální mzdy na zaměstnanost nulový, ale použité
metody výzkumu a výběrové chyby vedou výzkumné
pracovníky k formulaci závěrů ve smyslu „malého
pozitivního“ nebo naopak „malého negativního“ vlivu
na úroveň zaměstnanosti.
4. Statistická zjišťování mezd v ČR,
charakteristika Informačního systému o
průměrném výdělku (ISPV)
Pro oblast mezd, a tedy i mzdové distribuce, existují
v České republice poměrně rozsáhlá zjišťování
prostřednictvím oficiální statistiky. Český statistický
úřad provádí běžná zjišťování pomocí statistického
výkaznictví (zvláště pro potřeby mzdové politiky),
nicméně potřeba hlubších analýz ve mzdové oblasti
vedla k přípravě strukturální statistiky výdělku
zaměstnanců založené na výběrových šetřeních.
Protože tato strukturální výběrová šetření jsou obsáhlá
(pokrývají všechna odvětví národního hospodářství a
ekonomické subjekty nad 10 zaměstnanců), a
výsledky jsou pravidelně publikovány, následující
analýza bude vycházet z těchto šetření jako
z nejstabilnějšího a nejvalidnějšího zdroje informací.
Informační systém o průměrném výdělku (dále jen
ISPV) je jedním ze subsystémů Informačního systému
o ceně práce. Tento systém (ISPV) pravidelného
monitorování výdělkové úrovně zaměstnanců v České
republice a jednotlivých regionech probíhá formou
statistického šetření. Výdělková úroveň se zjišťuje na
základě průměrných hodinových výdělků, vyplacené
mzdy a odpracované doby jednotlivých zaměstnanců
za sledované období. Šetření je pod názvem Čtvrtletní
šetření o ceně práce zařazeno do programu
statistických zjišťování vyhlášených Českým
statistickým úřadem ve sbírce zákonů pro příslušný
kalendářní rok. Gestorem šetření je Ministerstvo práce
a sociálních věcí, zpracovatelem potom společnost
Trexima, s.r.o. Šetření metodicky vychází ze
strukturálního šetření Evropské unie Structure of
Earnings Survey a je s ním obsahově harmonizováno.
ISPV poskytuje vlastně další zdroj informací o
výdělcích v České republice. Výkaznictví ČSÚ, jako
tradiční zdroj, sbírá údaje o evidenčním počtu
zaměstnanců a vyplacených mzdách za ekonomický
subjekt a publikuje průměrné mzdy v členění podle
firemních charakteristik. Naproti tomu primárním
výsledkem ISPV jsou statistiky mzdové úrovně
jednotlivých zaměstnání (v klasifikaci KZAM-R),
dalším produktem jsou odhady výdělkových
parametrů zaměstnanecké populace ČR v členění
podle firemních i zaměstnaneckých charakteristik.
Nejdůležitějším kritériem pro členění výsledků
ISPV je příslušnost šetřeného ekonomického subjektu
k podnikatelské, nebo nepodnikatelské sféře.
V podnikatelské sféře probíhá šetření čtvrtletně a je
výběrovým šetřením (viz dále), ve sféře
nepodnikatelské probíhá pololetně a je to šetření
plošné. Zdrojem dat pro nepodnikatelskou sféru je od
roku 2004 Informační systém o platech, který je
spravován Ministerstvem financí.
E. Lajtkepová – Postavení minimální mzdy v mzdové distribuci podnikatelské sféry České republiky 55
Výběrovými jednotkami ISPV podnikatelské sféry
jsou ekonomické subjekty s deseti a více zaměstnanci,
na které se v případě vybrání vztahuje zpravodajská
povinnost. Statistickými jednotkami jsou zaměstnanci,
kteří jsou nositeli jednotlivých statistických znaků.
Výběr ekonomických subjektů je charakterizován jako
jednostupňový stratifikovaný výběr. Největší subjekty
(250 a více zaměstnanců) jsou zařazeny do šetření
všechny, menší subjekty (10 – 249 zaměstnanců) jsou
vybrány systematickým náhodným výběrem bez
vracení. Výběrové podíly jednotlivých velikostních
skupin subjektů podnikatelské sféry, zařazených do
šetření ISPV, jsou uvedeny v tabulce 2.
Tabulka 2 Výběrový podíl velikostních skupin
ekonomických subjektů podnikatelské sféry v šetření ISPV
Kategorie Počet zaměstnanců Výběrový
1 10 – 49 4,5
2 50 – 249 15
3 250 a více 100
Pramen: Trexima, s.r.o. (www.trexima.cz)
5. Vývoj hodinových výdělků v podnikatelské
sféře
Nejúplnější informací o mzdovém vývoji v ISPV je
čtvrtletní sledování hodinových výdělků
v podnikatelské sféře v České republice.
Celkový vývoj hodinových výdělků (průměrných,
mediánových, mezd 1. a 9. decilu i minimální mzdy)
v podnikatelské sféře od 1. čtvrtletí 2001 do konce
roku 2008 je uveden v příloze v tabulkách 3 a 4.
Výsledky a diskuse
Z tabulek 3 a 4 (viz příloha) lze zaznamenat, že se
průměrný hodinový výdělek zvyšoval po celé
sledované osmileté období (celkem se zvýšil o
58,8 %). Tento růst však neprobíhal v daných letech
zcela rovnoměrně. Nejrychlejší růst průměrného
hodinového výdělku byl zaznamenán v průběhu roku
2001 (mezi prvním a čtvrtým čtvrtletím celkem o
8,5 %), nejpomalejší v letech 2008 (mezi prvním a
čtvrtým čtvrtletím o 4,8 %) a 2005 (o 5,2 %).
Nejvyšší meziroční změna byla nicméně
zaznamenána mezi čtvrtými čtvrtletími let 2006 a
2005 – průměrná mzda se zvýšila o 8,2 %, naopak
nejnižší mezi čtvrtými čtvrtletími 2003 a 2002 – pouze
o 2,0 %.
Mzda 1. decilu se sice také zvyšovala po celé
sledované období, ale celkové zvýšení bylo nižší a
postupné zvyšování nerovnoměrnější než u
hodinového výdělku průměrného. Celkem
v uvedeném období vzrostla hodinová mzda 1. decilu
o 45,9 % oproti růstu průměrné hodinové mzdy o
58,6 %, v roce 2003 dokonce došlo ve všech
čtvrtletích k meziročnímu poklesu mzdy 1. decilu.
Mediánová hodinová mzda vzrostla o 49,3 %, tj. také
pomaleji, než byl celkový růst průměrné hodinové
mzdy. Z těchto údajů je možné usoudit, že průměrná
hodinová mzda se zvyšovala především díky
rychlejšímu růstu mezd nejlépe placených pracovníků
(hodinová mzda 9. decilu se zvýšila v daném období o
65,2 %, ze 142,07 Kč/hod v 1. čtvrtletí 2001 na 233,07
Kč/hod ve 4. čtvrtletí 2008).
V uvedeném období se postupně zvyšoval rozdíl
mezi průměrnou hodinovou mzdou a mediánovou
hodinovou mzdou. Zatímco v 1. čtvrtletí roku 2001
tento rozdíl činil 12,48 Kč/hod, ve 4. čtvrtletí roku
2008 už 27,48 Kč/hod (viz tabulka 3). Zdá se tedy, že
výše průměrné hodinové mzdy v ČR je příliš
ovlivněna extrémními hodnotami – v tomto
konkrétním případě extrémními hodnotami nejvyšších
mezd. Skutečnou mzdovou distribuci pracovníků tedy
lépe ukazuje mediánové rozložení.
Z údajů uvedených v příloze v tabulce 3 je také
možné usoudit, že docházelo k postupnému rozevírání
nůžek mezi nejlépe placenými pracovníky a tou
polovinou pracovníků, jejichž mzda je nejnižší. Tuto
tezi o rozevření nůžek mezi nejlépe a nejhůře
placenými pracovníky je možné podepřít i údaji o
vývoji podílu pracovníků, kteří jsou placeni hůře, než
je průměrný hodinový výdělek. Zatímco v 1. čtvrtletí
roku 2001 bylo 63,8 % pracovníků placeno méně, než
byla průměrná hodinová mzda, ve 4. čtvrtletí roku
2008 to již bylo 67,8 %. Je třeba ale říci, že tento podíl
v posledních letech (od roku 2005) zůstává relativně
stabilní – pouze nepatrně se mění v jednotlivých
čtvrtletích (osciluje mezi 67 % a 68 %). Uvedené
údaje zároveň znovu svědčí o tom, že ukazatel
průměrné hodinové mzdy nemá příliš vysokou
vypovídací schopnost vzhledem ke skutečné mzdové
hladině nejlépe a nejhůře placených pracovníků.
O jistém procesu diferenciace mezd ve sledovaném
období svědčí i růst tzv. decilového poměru (poměr
hodinové mzdy devátého decilu k hodinové mzdě
prvního decilu – viz tabulka 4). V 1. čtvrtletí roku
2001 byl tento poměr 3,00, koncem sledovaného
období potom 3,37. Je ale pravdou, že i růst
decilového poměru byl podstatně rychlejší v letech
2001–2004 (z 3,00 na 3,33) než v letech následujících,
kdy zůstává spíše stabilní jen s menšími výkyvy (mezi
3,23 a 3,39).
Velmi zajímavé je i porovnání hodinové minimální
mzdy a hodinové mzdy 1. decilu. Z uvedených údajů
je patrné, že se hodinová minimální mzda v letech
2001–2006 přibližovala hodinové mzdě 1. decilu, tj.
docházelo ke stlačování hodinových mezd 10 %
nejhůře placených pracovníků směrem dolů ke mzdě,
jejíž výše je dána zákonem. Pro úplnost je možné
dodat, že zatímco v uvedeném období (tj. 1. čtvrtletí
Ekonomická revue – Central European Review of Economic Issues 12, 200956
2001 – 4. čtvrtletí 2006) hodinová mzda 1. decilu
vzrostla o 28,1 %, hodinová minimální mzda vzrostla
o celých 60,3 %. V této souvislosti Baštýř upozorňuje
(Baštýř, 2005, s. 27–29), že pokud by byla dále
realizována politika výrazného předstihu růstu
minimální mzdy před růstem průměrných a nižších
mezd, mohla by tato situace vést ke zvyšování podílu
zaměstnanců odměňovaných minimální mzdou nebo
dokonce i k přechodu některých podnikatelských
subjektů do šedé ekonomiky. Nicméně „zmrazení“
výše minimální mzdy od poloviny roku 2006 tento
počínající vývoj zvrátilo a hodinová mzda 1. decilu se
pomalu začala od minimální mzdy odpoutávat (rozdíl
v 1. čtvrtletí 2006 činil 12,49 Kč, ve 4. čtvrtletí 2008
potom 20,90 Kč – blíže viz tabulka 4 v příloze).
6. Závěr
Velmi stručně lze shrnout, že v uvedeném období
(2001–2008) došlo k růstu zákonné minimální
hodinové mzdy, hodinové mzdy 10 % i 50 % nejhůře
placených pracovníků (v prvním případě mzdy 1.
decilu, ve druhém případě mzdy mediánové) i
hodinové mzdy průměrné. Tento růst ovšem u těchto
sledovaných kategorií mezd neprobíhal ani
rovnoměrně, ani stejně rychle. Nejvíce se za sledované
období zvýšila mzda nejlépe placených pracovníků
(mzda 9. decilu).
Z vypočtených ukazatelů decilového poměru a
rozdílů mezi mzdami průměrnou, mediánovou 1. a 9.
decilu lze usoudit i na jisté zvýšení diferenciace mezd.
Proces diferenciace mezd ovšem probíhal podstatně
rychleji v letech 2001–2006 než v období
následujícím.
Dále se zdá, že se zastavilo a nepokračuje
přibližování mezd 10% nejhůře placených pracovníků
k zákonné minimální mzdě, které bylo patrné
především v letech 2001–2006. Musíme ale
podotknout, že tato situace není primárním důsledkem
mimořádně příznivého vývoje samotných mezd, ale
spíše situace, kdy hodinová zákonná minimální mzda
zůstává stále od poloviny roku 2006 na stejné výši
(48,10 Kč/hod).
Literatura
AARONSON, D., FRENCH, E. (2007). Product
Market Evidence on the Employment Effects of the
Minimum Wage. Journal of Labor Economic 25 (1):
167–200. http://dx.doi.org/10.1086/508734
ASHENFELTER, O.C., CARD, D. (ed.) (1999).
Handbook of Labor Economics. 1. vyd. Amsterdam:
Elsevier.
BAŠTÝŘ, I. (2005). Vybrané aktuální problémy
uplatňování minimální mzdy v České republice (dílčí
analýzy). 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav práce a
sociálních věcí.
BORJAS, G.J. (2005). Labor Economics. 3.vyd. New
York: McGraw-Hill Irwin.
CAHUC, P., ZYLBERBERG, A. (2004). Labor
Economics. 1. vyd. London: The MIT Press.
CARD, D., KRUEGER, A.B. (1994). Minimum
Wages and Employment: A Case Study of the FastFood
Industry in New Jersey and Pennsylvania. The
American Economic Review 84 (4): 772–793.
CARD, D., KRUEGER, A.B. (1995). Myth and
Measurement. The New Economics of the Minimum
Wage. 1. vyd. Princeton: Princeton University Press.
CARD, D., KRUEGER, A.B. (2000). Minimum
Wages and Employment: A Case Study of the FastFood
Industry in New Jersey and Pennsylvania:
Reply. The American Economic Review 90 (5): 1362–
1396. http://dx.doi.org/10.1257/aer.90.5.1397
CHOMÁTOVÁ, L. (2003). Optimalizace úrovně a
relací minimální mzdy v ČR (Průběžná zpráva). Praha:
Výzkumný ústav práce a sociálních věcí.
LEE, D.R. (2004). The Minimum Wage Can Harm
Workers by Reducing Unemployment. Journal of
Labor Research 25 (4): 657–662.
http://dx.doi.org/10.1007/s12122-004-1016-7
OLSON, C.A. (2002). Do Workers Accept Lower
Wages in Exchange for Health Benefits? Journal of
Labor Economics 20 (2/2): 91–114.
http://dx.doi.org/10.1086/338675
NEUMARK, D., WASCHER, W. (2000). Minimum
Wages and Employment: A Case Study of the FastFood
Industry in New Jersey and Pennsylvania:
Comment. The American Economic Review 90 (5):
1362–1396. http://dx.doi.org/10.1257/aer.90.5.1362
NEUMARK, D., SCHWEITZER, M., WASCHER,
W. (2004). Minimum Wage Effects throughout the
Wage Distribution. The Journal of Human Resources
39 (2): 425–250. http://dx.doi.org/10.2307/3559021
NEUMARK, D., WASCHER, W. (2007). Minimum
wages, the earned income tax credit, and employment:
evidence from the post-welfare reform era. NBER
Working Paper 12915.
SIMON, K.I., KAESTNER, R. (2004). Do Minimum
Wages Affect Non-Wage Job Attributes? Evidence on
Fringe Benefits. Industrial and Labor Relations
Review 57 (1): 52–70.
http://dx.doi.org/10.2307/4126636
E. Lajtkepová – Postavení minimální mzdy v mzdové distribuci podnikatelské sféry České republiky 57
WOLFSON, P., BELMAN, D. (2004). The Minimum
Wage: Consequences for Prices and Quantities in
Low-Wage Labor Markets. Journal of Business &
Economic Statistics 22 (3): 296–311.
http://dx.doi.org/10.1198/073500104000000154
Další zdroje
Ministerstvo práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz)
Trexima (www.trexima.cz)
Listina základních práv a svobod (usnesení
předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., ve
znění pozdějších novelizací)
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném
znění
Ekonomická revue – Central European Review of Economic Issues 12, 200958
Přílohy
Tabulka 3 Vývoj hodinových výdělků v podnikatelské sféře
Rok/čtvrtletí
Průměrný
hod. výdělek
(Kč)
1. decil
(Kč)
Medián
(Kč)
Podíl zaměstnanců
s nižším než prům.
hod. výd. (%)
Rozdíl mezi prům.
výdělkem a
mediánem (Kč)
2001
1. čtvrtletí 93,25 47,29 80,77 63,8 12,48
2. čtvrtletí 94,91 48,53 82,22 63,9 12,69
3. čtvrtletí 97,10 48,94 83,91 63,9 13,91
4. čtvrtletí 101,18 50,03 86,18 64,1 15,00
2002
1. čtvrtletí 99,89 50,36 85,75 64,4 14,14
2. čtvrtletí 102,13 51,11 87,34 64,8 14,79
3. čtvrtletí 101,72 50,38 86,81 64,8 14,91
4. čtvrtletí 106,29 51,94 90,15 65,0 16,14
2003
1. čtvrtletí 100,97 50,00 84,64 66,1 16,33
2. čtvrtletí 103,65 50,51 85,64 66,7 18,01
3. čtvrtletí 104,35 50,04 85,98 66,7 18,34
4. čtvrtletí 108,42 51,26 89,21 66,5 19,21
2004
1. čtvrtletí 106,91 52,15 88,73 66,5 18,18
2. čtvrtletí 108,04 52,13 89,33 66,6 18,71
3. čtvrtletí 108,56 52,68 90,00 66,5 18,56
4. čtvrtletí 113,25 53,59 93,28 66,7 19,97
2005
1. čtvrtletí 114,72 55,32 93,89 67,5 20,83
2. čtvrtletí 114,29 55,09 93,87 67,3 20,42
3. čtvrtletí 114,80 55,01 94,89 67,0 19,91
4. čtvrtletí 120,71 56,76 99,00 67,2 21,71
2006
1. čtvrtletí 120,93 57,19 98,11 68,0 22,82
2. čtvrtletí 122,38 57,64 99,15 68,1 23,23
3. čtvrtletí 124,17 59,11 101,30 67,5 22,87
4. čtvrtletí 130,68 60,59 105,41 68,3 25,27
2007
1. čtvrtletí 127,83 60,60 103,47 68,1 24,36
2. čtvrtletí 130,16 62,00 105,76 67,9 24,40
3. čtvrtletí 132,32 62,46 107,83 67,6 24,49
4. čtvrtletí 138,49 65,04 113,11 67,5 25,38
2008
1. čtvrtletí 141,31 65,84 114,00 68,2 27,31
2. čtvrtletí 141,23 67,14 115,70 67,2 25,53
3. čtvrtletí 142,31 67,74 116,82 67,3 25,49
4. čtvrtletí 148,14 69,00 120,66 67,8 27,48
Pramen: Trexima, s.r.o. (www.trexima.cz)
E. Lajtkepová – Postavení minimální mzdy v mzdové distribuci podnikatelské sféry České republiky 59
Tabulka 4 Porovnání minimální mzdy, mzdy prvního a devátého decilu, decilový poměr (podnikatelská sféra)
Rok/čtvrtletí
Min. mzda
(Kč/hod)
1. decil
(Kč/hod)
9. decil
(Kč/hod)
Rozdíl mzdy 1.
decilu a min. mzdy
(Kč)
Decilový poměr
(D9 / D1)
2001
1. čtvrtletí 30,00 47,29 142,07 17,29 3,00
2. čtvrtletí 30,00 48,53 143,84 18,53 2,96
3. čtvrtletí 30,00 48,94 147,69 18,94 3,02
4. čtvrtletí 30,00 50,03 153,29 20,03 3,06
2002
1. čtvrtletí 33,90 50,36 151,16 16,46 3,00
2. čtvrtletí 33,90 51,11 154,61 17,21 3,03
3. čtvrtletí 33,90 50,38 154,87 16,48 3,07
4. čtvrtletí 33,90 51,94 163,55 18,04 3,15
2003
1. čtvrtletí 36,90 50,00 155,06 13,10 3,10
2. čtvrtletí 36,90 50,51 160,35 14,61 3,17
3. čtvrtletí 36,90 50,04 162,18 13,14 3,24
4. čtvrtletí 36,90 51,26 169,68 14,36 3,31
2004
1. čtvrtletí 39,60 52,15 165,39 12,55 3,17
2. čtvrtletí 39,60 52,13 167,48 12,53 3,21
3. čtvrtletí 39,60 52,68 168,72 13,08 3,20
4. čtvrtletí 39,60 53,59 178,33 13,99 3,33
2005
1. čtvrtletí 42,50 55,32 178,99 12,82 3,23
2. čtvrtletí 42,50 55,09 178,55 12,59 3,24
3. čtvrtletí 42,50 55,01 178,64 12,51 3,25
4. čtvrtletí 42,50 56,76 190,05 14,26 3,35
2006
1. čtvrtletí 44,70 57,19 188,36 12,49 3,29
2. čtvrtletí 44,70 57,64 191,05 12,94 3,31
3. čtvrtletí 48,10 59,11 193,95 11,01 3,28
4. čtvrtletí 48,10 60,59 205,67 12,49 3,39
2007
1. čtvrtletí 48,10 60,60 199,09 12,50 3,29
2. čtvrtletí 48,10 62,00 202,34 13,90 3,26
3. čtvrtletí 48,10 62,46 206,46 14,36 3,31
4. čtvrtletí 48,10 65,04 218,38 16,94 3,36
2008
1. čtvrtletí 48,10 65,84 220,44 17,74 3,35
2. čtvrtletí 48,10 67,14 221,25 19,04 3,29
3. čtvrtletí 48,10 67,74 222,82 19,64 3,29
4. čtvrtletí 48,10 69,00 233,07 20,90 3,37
Pramen: Trexima, s.r.o., Ministerstvo práce a sociálních věcí, vlastní výpočet
Ekonomická revue – Central European Review of Economic Issues 12, 200960